Mně to přijde poměrně fajn návrh, hlavně ten pomalý přechod mezi skolkou a školou a neznamkovani, uvolní se místa ve skolkach pro triletaky atd...na druhou stranu, pokud roduc opravdu vidi, že je dítě i bez nějaké diagnózy celkově nepripravene, mělo by to mít váhu. Bude pak brzdit výuku všech. Naše nejstarší šla naopak po poradě v ppp o rok dřív, u dalších plánujeme klasický nástup vzhledem k datu narození, ale nejmladší dvouletá je na tom bohužel už teď tak, že by mohla nastoupit za dva roky s přehledem 🤣
Tak já teda ze svačiny nějaký obřad rozhodně nedělám a hlavně jsem naučila dceru, jak si nachystat pestrou svačinu sama, abych se při ranním chystani mohla věnovat dvěma mladším. Nicméně boxik jsme koupili velmi kvalitní a moc se nám osvědčil, už jen tím, že vydržel minimálně rok, což se o těch předtím říct nedá. No a co se přímo svacin týče...pestré a kvalitní jídlo je u nás jednou z priorit vzhledem k tomu, že děti chteji byt velmi aktivní ve volném čase, tak potřebuji, kde brát...většinou si bere domácí chleba s pomazankou, syry apod, zeleninu, ovoce a něco na zamlsani typu musli tycka, něco pečeného, když je, oříšky, sušené ovoce, případně nějaký mléčný produkt. A na to se právě ty prakticky dělené boxy skvěle hodí, takže se prostě a jednoduše osvědčil, ne že bych potřebovala jinak nutně pořizovat boxy za pět stovek. Co je trochu smutné, nezřídka často se stává, že ty děti, co mají rohlík s máslem, se jí (a dalším s pestrou svacou) vrhají na svačinu, protože prostě vypadá lákavě. To pak obzvlášť, když se tu dělá s toastem, lívanci a něčím podobným, zamrzí. Ale je naučená se dělit, takže už byla občas i bez svaci.
Každopádně mě fascinuje, o čem všem se dá psát článek 😅
S článkem vlastne souhlasím...máme tři děti. První dcerka vždy velmi toužila po kolektivu, jedna z jejich prvních vět každé ráno byla, kdo dnes k nám přijde nebo kam pojedeme...snazila jsem se s ni hrat, pekly jsme spolu, delaly na zahradě, hodně vyletovaly, ale videla jsem, ze i tak ji neco chybi...a šla tedy již v necelých třech letech na tři dny v týdnu do lesni školky. Obcas rano plakala, ale odpoledne nikdy nechtela domu a tesila se na dalsi den. Myslela jsem, ze to je v pohode, ze ji vzdy jen mrzi, ze jdu pryc a jak jsem vedela od pruvodkyn, za pet minut byla ok...nicmene zpetne bych ji tam nedala, ackoli nemuzu proti te skolce rict pul slova. Mrzi me ty dny, co jsme mohly byt spolu a nebyly. Prostřední tak hrr do kolektivu nebyla a do školky jde teď jako předškolák v 5.5 letech, moc se těší. S nejmladší bych ráda byla doma minimálně do 3.5 roku, ale pokud to jen trochu půjde, chci, aby měla též tu možnost jít až jako predskolak, pokud to uprednostni ona.
Na druhou stranu, jsou rodiny, kde prostě ta maminka do práce musí a myslím, že spousta i státních školek je nyní už tak kvalitních, že může dětem dát mnoho. Důležité ale je, aby pak ta maminka zbytek dne věnovala dítku...a ne po vyzvednutí ze školky se věnovala celé odpoledne a večer úklidu, vaření, (nebo hůř mobilu, televizi) a dítko, ať si dělá co chce 🫤
Po dlouhé době jsem měla včera hlídání pro děti a dostala se tak na nákupy do města...rozhodně bych neřekla, že lidi nemají peníze nebo že by se snažili šetřit (jistě, nejde to říct obecně po návštěvě dvou OC, ale...)...narvane fastfoody, plno v dětském koutku, kde je cena cca 400 za dítě na hodinu a půl, rodiče přitom na kaficku hned vedle, košíky v obchodě pretekaji zejména polotovary, dost lidí i v drahých buticich atd...když jedeme na výlet, zábavné dětské párky, kde nechá rodina klidně přes 3 tisíce za den, pretekaji návštěvníky, koupit lístek na kulturu později než první den co dají lístky do prodeje, to je téměř nereálné, na Sheerana trochu slušná místa od 3500 za osobu a oni přidávali koncert, aby vůbec pokryli poptavku, dovolené plne, dětské koutky plne, tábory plne, lazne plné, divadla plna...nemyslím si, že si můžeme obecně stěžovat (I když ano, určitě jsou výjimky potvrzující pravidlo, ale myslím si, že správně šetřit umí málokdo, že to neumí ani ti, co to skutečně potrebuji)...
Kdyby komentovali aspoň ti, co to čtou...paní má práci najitou, potřebuje překonat jen dva měsíce do září. Myslím, že by i rada šla na brigádu nebo tak, ale má doma malé dítě, které má prázdniny...tábor si zřejmě nemůže dovolit zaplatit a nevíme, zda má někoho, kam by dcerka mohla jít...za ty roky ušetřila státu miliony, jistěže brala příspěvky, ale rozhodně nižší než by byla ústavní péče, a on by byl problém pak takovým lidem třeba deset tisíc měsíčně po dobu řekněme pul roku vyplácet, aby se mohli vzpamatovat a vlastně zpět začlenit do společnosti. Paní obdivuji.
Vzhledem k tomu, že kvalitní strava je u nás doma velmi důležitým bodem, samozrejme bych byla velmi ráda, kdyby se školní stravování proměnilo k lepšímu...nicméně v tom vidím několik problémů...Hlavne, zda budou umět kuchařky lepší suroviny chutně a kvalitně upravit (aneb když rybu obalí a usmazi, je ta změna o nicem)...? Co děti, které na tito stravu absolutně nejsou zvyklé z domu, najedi se vůbec (což je vina rodin, ne jídelen a této novinky)? Zřejmě to povede k vyšším cenám obědů, kolik rodin to bude moct dát? My kdybychom věděli, že se děti nají z dobrých, ideálně lokálních surovin, zdravě a chutně upravených, dáme za obědy klidně násobně víc než těch cca 30 Kč, co je teď, ale ne každá rodina to má jako jednu z priorit, kam směřovat peníze, no. A pro rypaly, ano, i my dětem koupíme hranolky nebo párek v rohlíku na výletě nebo mají dvakrát do roka happy meala v mekaci, ale tím, že je to takto výjimečně, nemám obavu, že jim to výrazně ovlivní zdraví nebo váhu.
Plat tedy mají opravdu poměrně nízký...na Akademii věd jsem pracovala při VŠ a tak špatné ohodnocení bych tam nečekala u stálých zaměstnanců. Čerstve po statnicich jsem nastupovala pred 10ti lety za 25 hrubeho na nejnizsi pozici ve vyzkumne firme jako absolvent, ale pozor, skoro 200 km od Prahy a dost daleko od jineho velkeho mesta.
Každopádně ohledně toho "bavit"...zatím jsem na RD, ale rozhodně se přikláním k táboru, co radši půjde do práce, co ho baví, ale za méně peněz. Tráví tam člověk dost času na to, aby byl nespokojený.
Dávám vždy, výši podle spokojenosti a řekneme náročnosti toho, co jsem požadovala...když si dám v kavárně narychlo kafe a dort, zvednu to třeba jen o deset korun, s tím moc kouzlení navíc není. Ale když jdeme s partnerem na večeři, což je bohužel opravdu velmi zřídka (máme 3 malé deti), sedíme tam 2-3 hodiny, necháme si poradit s vínem a vlastně i doporučit jídlo atd, tak většinou manžel nechává klidně 15-20 procent. Určitě by to tak ale nebylo chodit X krát za měsíc, momentálně je to tak jednou za půl roku.
Největší sranda byla na svatbě a to jsem teda koukala jak puk já i majitel penzionu, když jsme měli platit za večerní raut cca 34 tis a manžel jim dal 40, že jsme byli opravdu maximálně spokojeni. Neumíte si představit tu bohatou snídani následující den a co líp, když jsme tam přijeli po pěti letech na jídlo, tak samozřejmě na účet podniku a ještě jsme odjížděli s lahví archivního vína 🤣🤣🤣
Přijde mi, že to jsou velmi slušné peníze pro jednoho dospělého s malým dítětem. My jsme tedy 2 a tři děti 8 a půl, 5 a necelé 2 a po odečtení nákladů na bydlení (momentálně platíme hypotéku a pojistku na dům, který stavíme, cca 20 tis, plus náklady na bydlení v bytě, který už je náš, cca 8 tis) nám zbyde cca 35 na vše ostatní. Rozhodně si nestezuju, právě mi přijde, že to je super, a jim když zbyde 21, tak to musí být ještě jednodušší. Navíc skolkove a školní dítě, to je co se týče financí opravdu velký rozdíl, s tím by paní měla též počítat.
My máme samozřejmě oproti paní velkou výhodu do budoucna, já půjdu za pár let do práce, což je minimálně +30 oproti rodicaku v mém oboru, a byt se pronajme, coz je dalsi minus vydaj a plus příjem. Každopádně vyjít s 21 tisíci ve dvou po zaplacení bydlení, to mi nepřijde, že by si musel člověk nějak utahovat opasek. Ani ty nehty bych ji nezazlivala, když ji to těší. 3000 za jídlo obdivuji a nechápu. Je fajn, že mysli na spoření.
Samozřejmě to nelze říct jistě, ale skoro bych tipla, že měla chudák marfanuv syndrom...ta výška, nemocné srdce, vek dožití...odpovídalo by to tomu. Také mě na něj testovali, přestože měřím "pouze" 194 cm. Naštěstí se nepotvrdil, přestože vadu srdce mám taky, jsem vděčná za vyspělé zdravotnictví. To, co musela zažít po smrti děti, to muselo být šílené. V tom se nám postestilo, máme tři zdravé 🙂 každopádně zajímavý příběh
Velmi obdivuji lidi, co to dokážou několik měsíců/let, protože musí...a ne týden, když vědí, že pak se zase budou moct rozsoupnout. Týden se dají v pohodě jist rohlíky s máslem nebo pastikou, když člověk ví, že pak zase bude mít plnohodnotnou stravu.
Já každopádně doufám, že se nás tato situace nikdy nebude týkat...máme zdravé a kvalitní jídlo jako jednu z hlavních priorit a radši ani netuším, kolik to s třemi dětmi za měsíc dělá. A to vařím primárně doma a ze základních surovin, neco si i vypestujeme, restaurace opravdu vyjimecne někdy na výletě.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Doufám, že alespoň teď ti chytrolini, co psali, že zas jen straší a o nic nejde, zmlknou. Jistě, že to takhle není všude a někde mají sluníčko a temer normální stav, ale to je snad jedině dobře...řešit tohle ve všech oblastech u řek, rybniku atd, budeme se z toho hrabat hodně dlouho...my tu máme orlici na 3.spa, ale naštěstí snad zalita jen pole a silnice, domy jsou po bývalých povodních chráněny valy, tak snad vydrží. Náš je na kopci, my strach nemáme, ale úzkost z toho, jak to mají ostatní, je tedy velká.
1 odpověď