Manželovi se kdysi stalo, že po koupání si jen v županu chtěl skočit do schránky pro noviny... A dveře se zabouchly. Venku sníh a mráz. Před domem naštěstí tehdy bývala telefonní budka, ještě klasická, ne na karty jako později, ale na mince. Překvapil mne telefonátem do práce. Okamžitě jsem se vracela domů a celu cestu přemýšlela kde vzal peníze na telefon. Řekl mi, že si půjčil od "nějaké" paní. Vůbec ji neznal... Dlouho jsem se mu smála, že si peníze vlastně nepůjčil, ale vyžebral, když nevěděl komu je vrátit...
Fascinuje mne, jak se tady detailně! (to máme ale odborníků) rozebírá možnost, že stíhačku sestřelili nešťastnou náhodou sami Ukrajinci. I kdyby to byla pravda (stále je to jen jedna z alternativ), jaksi se zapomíná na to kdo a proč napadl cizí svrchovanou zemi. Kdo je za to vše odpovědný! Pokud se tato zpráva potvrdí, lze jen konstatovat, že ve válce se, bohužel, i takové věci stávají. Konec konců i Rusům se takové případy staly. Někdy prostě "spadne" stíhačka i v míru...
Ale jak říkám, je třeba vědět proč se to stalo..., kdo je v této válce agresorem, který tuto nesmyslnou válku vyvolal!
Starám se s láskou o stařičkého Maxíka, yorkšíra svých rodičů. Tatínek zemřel v devadesáti letech před půl rokem, maminka před třemi lety. Pejsek je nemocný. Je diabetik. 2 x denně mu píchám inzulín. Ale myslím si, že je šťastný a spokojený (trpět bych ho nenechala). Toleruje ho i můj bláznivý teriér Jack. Překvapuje Vás první věta mého příspěvku, že se o pejska rodičů starám "s láskou"? Prostě je to tak. Denně mi připomíná jak moc ho moji rodiče milovali a kolik štěstí jim přinesl do života. A tak se o něho starám teď já, stejně, jako jsem se poslední roky starala o své rodiče.
A k článku? Velký pes je asi opravdu v tomto případě blbost. I starat se o štěně je hodně náročné (byť krásné). Ale menší pes z útulku, to by snad šlo. Třeba by si tam rodiče nějakého sami vybrali, což by byl ideál.
3
Sledujících
3
Sleduje
3
Sledujících
3
Sleduje
Ano, brečím, přiznám to... Je mi Ukrajiny nesmírně líto. O to víc, že tam mám "svoji" novou rodinu. Rodinu o kterou jsem se tady v roce 2022 starala. Babičku, maminku a dvě malé děti Sofii a Stefančika. Bojím se o ně každou noc. Bydlí nedaleko Kyjeva, ve městě Bojarka. Je vzdálené od Kyjeva cca stejně jako Buča..., jen trošku jiným směrem. Nedokážeme si, bohužel dost dobře představit (nebo možná si spíš nechceme uvědomit?) jak tam žijí. Před chvílí jsem se konečně dovolala (od toho posledního šíleného útoku)... Bylo to opět strašné. Už si ani nevzpomínají, že by některou noc celou spali. Děti už radši usínají denně ve sklepě, aby je nemuseli pořád přenášet. Jejich tatínek Žeňa je na frontě...
3 odpovědi