Zemědělci ceny surovin neovlivní, pokud produkty neprodávají přímo koncovému spotřebiteli. Chováme masný skot a výkupní cenu na jatkách já nijak neovlivním. Prostě mi řeknou kolik mi zaplatí a já jim to buď prodám, nebo se snažím najít jatka kde zaplatí lépe. Stejně to je i s dalšími komoditami. Výkupní ceny v zemědělství určuje vykupující a ti se snaží nakoupit co nejlevněji a s co největším ziskem prodat. Takže pohádky o tom jak zemědělci zdražují jsou nesmysl.

Myslím si, že to zase není taková věda. Příroda potřebuje pestrost, aby když jsou nevhodné podmínky pro jeden organismus, mohl na jeho místo nastoupit jiný a plnit podobnou funkci. Když to vztáhnu na Čr, tak největší vliv na vzhled a funkce krajiny má zemědělství a lesnictví. V krajině, kde převládají monokultury a systematicky se vybíjí život pesticidy, herbicidy, fungicidy a orbou, se asi nebude dařit zvyšovat biologickou diverzitu. A protože vše roste z půdy, bylo by na místě začít od začátku a zaměřit se na oživení půd. Správným managementem se v půdě dá navýšit podíl organické hmoty, která dokáže zadržet vodu a navázat do půdy vzdušný uhlík. Pro zvýšení organické hmoty v půdě, ale potřebujete aktivní edafon a jsme zpátky u potřeby biologické rozmanitosti. Praxi která o toto usiluje se říká regenerativní zemědělství a já věřím, že je to jedno z řešení současné situace ať už člověk věří v globální oteplování, nebo ne.

Jasně, ale nemusíme koukat nutně jen do budoucnosti. Stačí se podívat na již provedená měření a zjistit jakým směrem se to vyvíjí. Každopádně si myslím, že je chyba soustředit se jen na co2 a oteplování. Za mě je stejným, a možná větším problémem úbytek biodiverzity v důsledku lidské činosti a tím zmenšená schopnost adaptace ekosystémů na případné klimatické změny.

Většina příspěvků v diskuzi se točí okolo toho, že to co je v článku jsou nesmysly a že se vlastně nic neděje a všechno je v pořádku. Myslím si, že tento názor vychází z toho, že se celá krize zjednodušila na emise CO2. Když snížilme emise tak se najednou vše napraví. Zaprvé jsou emise něco, co člověk jako jednotlivec ovlivní jen minimálně a za druhé to není zdaleka jediný činitel ovlivňující klimatickou změnu. Minimálně stejně důležitý jako nárůst CO2 je i úbytek biologické rozmanitosti. A nemluvím teď o populárních velkých savcích, ale o mikroorganismech v půdě. V článku se píše připravte se na sucha a na povodně, a neuvádí nejjednodušší a nejefektivnější nástroj pro zadržení vody v krajině a to zdravou živou půdu. Půdní strukturu a tedy i prostor pro zasakování vody vytváří mikroorganismy a houby. Jejich podporou skrze bezorebné technologie, celoroční pokryv půdy s co nejdelším působením živých kořenů rostlin ať už hlavní plodiny, nebo pestre meziplodinove směsi, lze poměrně rychle (v řádu jednotek let) vytvořit půdu odolnou proti erozi se schopností vstřebat i přívalové deště a vodu poté uvolňovat v období sucha. Orbou a dalším zpracováním půdy se ještě nikomu nepodařilo vytvořit půdní agregáty, ač se o to někteří rok co rok bezúspěšně snaží. V čr je vlastníkem půdy každý třetí člověk a každý z nich může mít přímý vliv na hospodaření na svém majetku.

Pletete dohromady 2 pojmy. Počasí je aktuální stav podnebí. Nikdo se nesnaží předpovědět počasí za 100 let. Snažil se modelovat jak bude vypadat podnebí, neboli klima.

Jsem rád, že se konečně někdo zmínil v souvislosti se zadržováním vody v půdě o přínosu bezorebného hospodaření spojeného s pěstováním meziplodin a ponechávání rostlinných zbytků na poli. Myslím, že o přínosu těchto praktik by se měla šířit větší osvěta. Orba, ač je to tradiční způsob zpracování půdy, působí destruktivně jak na půdní strukturu, tak na půdní organismy a právě i na zmiňované houby.