Autorka mi připomněla situaci, kdy jsem se někdy v 90. letech min. stol. bavil s několika přáteli právě na téma možné reformy školství -
vzpomínám si, že jedním z mých návrhů bylo sdružit některé předměty do jednoho většího celku (jako předmět jeden) - a to právě kvůli zasazení do těch souvislostí, které mezi nimi zjevně jsou. Jako typický příklad bych uvedl právě "umění". Moje tehdejší idea byla taková, že
- jednak bych od (tehdejšího - i současného) předmětu "český jazyk a literatura" oddělil tu "literaturu" (- ponechal bych "český jazyk" jako takový, ten by se zabýval jazykovědou - gramatikou apod.),
- a k té "literatuře" bych pak přičlenil právě "výtvarné umění", "hudbu" a pod. - do druhého předmětu (nazvaného třeba "dějiny umění").
A podobně by bylo možno uvažovat i o předmětech týkajících se věd přírodních (jako "fyzika", "chemie", "biologie") - vždyť např. o fotosyntéze zelených rostlin se učí v "biologii", přičemž jde o chemický proces, takže stejně tak patří i do "chemie (- organické)".
Karl Raimund Popper (německý liberální filozof):
„Neomezená tolerance nutně vede k vymizení tolerance. Pokud bychom rozšířili neomezenou toleranci i pro ty, kteří jsou netolerantní, pokud nejsme připraveni bránit tolerantní společnost, pak tolerantní budou zničeni a tolerance s nimi. Měli bychom tedy požadovat, ve jménu tolerance, právo netolerovat netolerantní.”
(Řečeno ve zkratce:
„V zájmu zachování tolerance je nutné být netolerantní k netoleranci.”)
Pro všechny ty takzvané "pacifisty" (což není nic jiného než poněkud vzletné označení "chcimírů"), kteří se tu snažíte prezentovat:
Ten takzvaný "pacifismus" NENÍ (!) skutečným (relevantním) "politickým názorem", resp. "politickým" ani "morálním" postojem
- a to proto, že ti, co sami sebe prohlašují za tazvané "pacifisty" ("chcimíry"), k takovéto sebeprezentaci mohou mít jen a pouze dva možné motivy:
1.) Buďto zcela IGNORUJÍ (!!!) fakta o tom, že prostě "někdo" válku začal, "nêkdo" zaútočil, že "nêkdo" páchá zločiny proti obyvatelstvu dotčených zemí a pod. (všechno toto ignorují - je jim to "šumafuk")!!!
- V takovém případě je ten takzvaný "pacifismus" ("chcimírství") - jen obyčejná "prázdná" (!) PÓZA (!!!) - a nikoli (!) skutečný morální či politický postoj. Motivací k takovéto póze pak evidentně je snaha o prezentaci sebe sama jako toho tzv. "lepšího" - tzv. "morálního" člověka!!!
Takovému člověku tedy vůbec nejde o nějaký "mír" - nýbrž jde mu jen o jeho vlastní sebeprezentační pózu!
Není to "pacifista" - je to ("chcimír" -) POZÉR!!!
2.) Anebo je jejich skutečnou (!) motivací rovnou PODPORA (!) toho, kdo válku začal, kdo zaútočil, toho kdo páchá zločiny proti obyvatelstvu dotčených zemí apod.!!!
Tím skutečným cílem je pak manipulativně (!) vyvolat v těch obráncích nějaké pocity "viny" či "nemorálnisti" (jako že oni jsou ti, kdo tu "ničí" ten "mír", apod.)!!!
A tedy ani takovému člověku vůbec nejde o nějaký "mír" - nýbrž jde mu (naopak) jen a jen o VÍTĚZSTVÍ (!) jím podporovaného AGRESORA!!!
Takže tohle pak už vůbec není "pacifista" - je to LHÁŘ (!!!) a MANIPULÁTOR!!!
Samozřejmě, že stran toho "hlídání" hodně záleží na věku toho dítěte, ale myslím si, že rozhodně není na škodu učit dítě už od útlého věku samostatnosti (tzn. zodpovědné samostatnosti) - tak, aby se nejen dokázalo samo "obsloužit", ale aby také nic špatného "nevyvedlo". A to, že dítě pak necháte doma samotné (bez dozoru "četníka") a ono to v pohodě zvládne, tomu dítěti pak zvedne zdravé sebevědomí.
My jsme bydleli na vesnici, kde byla "malotřídka", takže od 2. třídy jsme chodívali do školy "na směny". Tedy dva ročníky (2. a 4.) vždy v jednom týdnu měly vyučování dopoledne a dva ročníky (3. a 5.) mêly vyučováni odpoledne. A další týden se to otočilo. Jen prvňáčci měli pouze ranní.
Naše máma byla samoživitelka a samozřejmě taky chodila do práce. Takže jí prostě nezbylo, než nás (od 2. třídy) dopoledne nechávat doma samotné (jeden týden mne, druhý týden moji sestru). Podobné to bylo i třeba, když jsme byli nemocní - máma si vzala onen tzv. "paragraf" na prvních pár dní, kdy nám bylo nejhůř, a po těch pár dnech šla prostě do práce, i když my jsme v "marodění" ještě pokračovali.
A taky jsme to přežili. Tak oč tu jako kráčí???
(Chápu, že tohle nelze aplikovat třeba na předškoláky, ale v každém případě na většinu dětí ano.)
Autorka v jedné části uvádí příkladem situaci, kdy matka nastupuje na začátku roku do nového zaměstnání, a hned první den musí žádat o volno.
Jenže do zaměstnání se normálně nastupuje na základě pracovní SMLOUVY, tedy DOHODY, na jejichž podmínkách se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou. A vzhledem k tomu, že rozvržení prázdnin je známo hned na začátku každého školního roku, měla by být ta skutečnost, že 2.1. jsou prázdniny, matce známa už při sjednávání této pracovní smlouvy. Takže si myslím, že nic nebránilo tomu, aby si dotyčná matka v pracovní smlouvě sjednala nástup až od 3.1.! (Jsem přesvědčen o tom, že pokud o její práci zaměstnavatel skutečně stojí, tak by to jistě pochopil a na tomto by se s uchazečkou dohodl.)
Autorka zjevně nezná význam slova "fluktuant". V nadpisu jedné z částí píše "fluktuantky z donucení". Fluktuant je ten, kdo často mění zaměstnání - ale zde nikdo nikoho nenutí měnit zaměstnání!!! Řekl bych, že spíše myslela "absentérky z donucení". Absentér je ten, kdo je často v zaměstnání nepřítomen (což by tedy na uváděnou situaci sedělo spíše).
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak on i takový Mengele jistě dělal zkoušky z medicíny na výbornou.
2 odpovědi