Na Ježíška býváme u dcery a opravdu mně štve, že děti si svoje dárky hází na svou hromadu a pak si je bleskurychle rozbalí, spočinou na chvíli u něčeho, co je zaujalo. Říkám to každý rok viz článek , tak třeba letos to klapne 🙏
Jo,takhle přesně se to dělá u tchyně.
Byla jsem tam s dětmi druhý svátek vánoční a chtělo se mi brečet..fungují tak,že všichni jak o život škubou papíry, vše se rozbaluje najednou, nikdo neví, co dostal druhý....
U nás to odmala bylo postupné pomalé rozbalování, všichni se podívali, kdo co dostal.
Po očividně dražším dárku se řeklo Děkuji Ježíšku.
A po celé nadílce jsme šli k oknu, otevřeli a všichni děkovali Ježíškovi.
To samé učím i své děti.
Za hoďku jdeme opíkat špekáčky. Na prádelní šňůře čtyři pračky pověšené, už suché.
Nejbližší sníh vidím na Pustevnách, 5km vzdušnou čarou z domu.
Kvetou kočičky.
Tak třeba se dočkáme.
Když už to v květnu klaplo s hokejem doma, ten rok zázraků by mohl pokračovat.
Posledních roky už je jenom zima kolem nuly a v létě úmorná vedra. Jaro a podzim se nekoná.
Je mi 50 let, chodím tam zhruba od svých 14 let v různou denní i noční dobu a nikdy jsem neměl strach tam jít...Je fakt, že zrovna moc kulturně to tam nevypadá,ale nikdy jsem tam neměl problém jít ve 2 odpoledne ani ve 2 v noci a chodím tam docela často...
Přesně tak.
V pět ráno jsem si četla čtyři roky nápisy na stěnách abych zabila čas, než mi jel bus do školy.
V Ostravě jsou jiná místa, kde se bojíte i ve dne 😆😆😆.
Mimochodem, pár měsíců zpátky jsem natrefila na zajímavý výzkum.
Dobrovolníci z řad lidí se zdravotními problémy testovali reakci lékařů na bolesti pacientů mužů a žen.
Výzkum byl dlouhodobý, vybrali do toho lidi, co mají zdravotní problémy způsobující bolesti, s kterými někdy na pohotovosti prostě skončíte. Typicky různé poúrazové stavy páteře a podobně.
Muži a ženy a všichni zaznamenávali pečlivě chování lékařů a poskytli svoje lékařské zprávy kde byla znát medikace a postup.
Výzkum jednoznačně prokázal, že zatímco u mužů je bolest řešena v drtivé většině případů ihned a razantně, u žen je většinou bagatelizována a řešena až v extrémních případech.
Musím uznat, že když už jsem tedy skončila na pohotovosti, tak to řešili. Jenže taky proč. Za těch 11 let mám opravdu velkou odolnost na bolest. Ve chvíli, kdy já jsem ochotná se svou fobií jet na pohotovost, tak by kde kdo už ležel na zemi. To už byl takový stav, že jsem neudržela v sobě ani vodu, bolestí vše vyzvracela, nezadržitelně se třásla a nebyla ani schopná otočit hlavu a to celé celý den.
A přitom je vtipné to, že ženy mají nesrovnatelně vyšší práh bolesti než muži (nehledě na to, že rodí).
Když mají chřipku, musí dále fungovat na 100%, jejich práci nikdo nezastane. Můj chlap má rýmečku a vybírá si pohřební píseň a košili.
Už jen z tohoto důvodu by se problémy žen neměly brát na lehkou váhu.
Slušné chování už bylo, bohužel se někam vytratilo. Takže ano, učte děti zásadám slušného chování, ale zároveň trénujte ostré lokty a drzou vyřídilku. O lhaní ani nemluvě, to je dnes všude počítáno jako norma. Ale můžeme snít o tom, že se normální slušné časy vrátí.
Vidím to úplně stejně.
Byli jsme vychování ke slušnosti a být "ti hodní, vždy každému vyhovět a ustoupit".
V dnešní době jste s tím za XXXXX....
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Kdybyste nezevšeobecňovala vše živé na planetě, věděla byste, že lidé, kteří peníze nemají, nakupovat chodí, ale dvě kila brambor, nejlacinější majonézu a maso kupují večer ve výprodeji.
A nepíší o sobě články.