Za mě teda rozhodně nevděční byli. Co jako čekali? Že mamka s tatím vyvalí na stůl 5 nebo rovnou 10 mega a kupte si byt? Ať se laskavě proberou a hejbnou zadkem. Ano, každá generace to má těžké, ale každá by taky měla máknout a pokud chtějí mít vlastní byt v Praze, tak se musí hodně ohánět. Anebo se na to vykašlat a odstěhovat se jinam. Nechápu, co všichni na té Praze vidí. Všichni přece nemusí žít v Praze. Dá se žít i v jiných velkoměstech a za zlomek ceny.
Za další, ano, 300 000,- možná z pohledu bydlení není moc, ale jsou to slušné peníze, se kterými lze už něco udělat: investovat, spořit, na základ hypotéky. Píšou, že jsou 2 a mají dítě. Tak pokud není žena či muž ještě na rodičovské, tak mají oba snad práci a poměrně slušné příjmy a pokud bydlí ještě s rodiči, tak i nízké výdaje na to, aby mohli slušně šetřit.
Nic není hned a každý by si měl uvědomit, že nemůže mít všechno. Prostě buď si pořídí nové auto za mega nebo si pořídí místo toho ojetinu a ušetřené peníze použijí na základ hypotéky. Nebo se naopak smíří s životem v nájmu a pořídí si to nové auto (za mě hloupost, když auto je do 10 let bezcenné, ale někdo taky tak uvažuje). Prostě buď budu utrácet za spotřební zboží a pak teda nemůžu fňukat, že nemám na bydlení nebo se na čas uskromním, bydlím ve vlastním a omezím některé zbytné výdaje jako exotickou dovolenou, lyžování v Alpách, značkové hadry, kabelky, hodinky a předražené mobily či počítače. Nebo, což asi nebude případ těchto 2, si najdu mnohem lépe placenou práci, abych z výdělku zvládl poplatit oboje: jak luxusní zboží, tak i vlastní bydlení.
Nebudu komentovat autorku, ani její předchozí články, ale pouze tento článek, který se mi líbí a souhlasím s ním. Ano, šetření je v hlavě. Malinko bych jen opravila, že jsou 2 cesty k penězům, a to buď šetření nebo lépe odměněná práce. Toto úplně pravda není. Protože lidem, kteří neumějí myslet ekonomicky, nepomůže ani vyšší výplata. Oni si zkrátka zvyknou na vyšší příjem, a o to začnou více utrácet a pak zase na konci měsíce budou mít nula nula nic.
Šetření je v hlavě. Je to způsob myšlení o penězích a je spousta možností, kde lze ušetřit. Ano, jedna možnost je ušetřit za věci, které nepotřebujeme a omezit třeba alkohol, cigarety, kulturu, restaurace, hospody atd. Ale to není jediná cesta a skutečně nemusíme žít jako asketi. Stačí jen najít způsob,jak si třeba i tyto věci, pokud nejsme ochotni se jich vzdát, si užít, aniž by nám narušovaly rozpočet. Tak třeba kultura, i zde si lze udělat klubovou kartu a zaplatit za lístek méně, nebo máte rodinné víkendy, kdy je levnější vstupné. Nebo v některých podnicích dávají jako benefit multi ticket benefit, z čehož zrovna můžete platit i to kino,nebo si můžete koupit lístky online a tím taky ušetřit.
U potravin můžete ušetřit akcemi, nákupními aplikacemi, cashbackem přes odměny u své banky za nákup, dále třeba množstevními slevami, dodatečnými slevami v obchodě (často 20-50%), pokud se blíží u daného výrobku datum spotřeby, u pečiva je zase večer taky sleva 50%, aby ho vyprodali před zavíračkou.
Zkrátka je dneska těch možností více. Musí ale člověk nad tím přemýšlet, nesmí být líný a buď si o tom něco načíst, nebo si nechat
Nechápu, proč autorka píše tak arogantním způsobem. Samozřejmě, že žádný muž nemá povinnost starat se o cizí dítě a víte proč? Protože si nemusí najít ženu s dítětem, ale ženu svobodnou, bez dítěte, se kterou si založí vlastní rodinu.
Myslíte si, že svobodných žen bez dětí je málo? Každý ví, že najít si vztah s malým dítětem je o mnoho těžší než tak učinit svobodný/svobodná.
A za mě jako ženu, ano, každý člověk, který přijme svého partnera/partnerku a udělá tak kompletní rodinu i pro to malé, které za nic nemůže, je pro mě hrdina a zaslouží si obdiv. Ono totiž je něco jiného vychovávat vlastní dítě a nevlastní. U vlastního máte plné právo rozhodovat o jeho výchově, zatímco u nevlastního máte obvykle obavy, aby to protějšek nevyhodnotil jako předpojatost, když ho třeba za něco káráte. Taky se k vám i on samý nemusí vůbec chovat jako k rodiči, může být drzý a nemusí vás mít vůbec rád, může vás vnímat jako rozvraceče rodiny. Nic podobného s vlastním dítětem nezažíváte, takže je to o mnoho snazší.
To je právě ta benevolentní výchova a vím, o čem mluvím. S mnoha kolegyněmi z práce se neshodnu, co se týče výchovy dětí. Já spíše razím tu tradiční výchovu,: dětem určovat mantinely, učit je ctít druhého, autoritu, učit je samostatnosti, ohleduplnosti k druhým, zvířatům a přírodě obecně. Fyzické tresty tedy neuznávám, ale když se rodič skutečně dítěti věnuje, tak nejsou ani potřeba.
Rozhodně ale vše nepodřizuji dítěti a ani nerazím kult dítěte, jak je dneska zvykem. Neexistuje, že by si malá něco vyřvala. Taky to už zkoušela, tak jsem ji popadla a šly jsme pryč. Jenže jsou matky, co to tak nedělají. Nechají dítě řvát na celé kolo, qle že by zvedly zadek a odkráčely s ním pryč, to ne. Děti tahají všude a i tam, kam nepatří. Divná to doba.
Já upřímně nechápu, že na to vůbec někdo čumí. Já viděla pár dílů a není na co koukat. Přesně jak autor vystihl. Špatný humor, absolutně nekorektní otázky, nenechá je mluvit a stáčí akorát show na sebe.
I když nekorektní humor je asi teď v módě. Furt se všude hovoří o diskriminaci této či oné skupiny, jednotlivce a tento humor, kdy jeden uráží, napadá, zesměšňuje jiného člověka je v pořádku? Je v pořádku přede všemi někoho urážet a rýpat do něj? Za mě je tedy hlavně toto nejhorší pojetí diskriminace než někde špatně zvolené jedno slovíčko v textu a je hned z toho faux pais na titulní stranu všech zpráv a novin.
Své by mohli vyprávět Sokol s Hámou nebo občas skupinka z Inkognito (Prachař, Brzobohatý, Genzer). Nechápu ten dnešní humor,nic vtipného mi teda na něm nepřijde. Spíš je to humor pro jednoduché lidi, kteří se akorát tak umí jen posmívat a urážet veřejně ostatní. O pravém humoru ale vůbec nic neví a ani ho neumí vytvořit, protože jednoduše na něj nemají mozek, aby něco kloudného a přitom slušného vymysleli.
Zvláštní. Tak když 16 letá chovankyně z dětského domova udržovala sexuální vztah se svým partnerem, kterému bylo pouze 14 let, tak ihned připadal v úvahu pouze nepodmíněný trest, ačkoliv byla trestně bezúhonná.
Tento učitel již podruhé má intimní vztah se svou žákyní, které rovněž bylo pouze 14 let a dostal opět jen podmínku. Nepřijde vám to zvláštní? Mně tedy ano. Aneb je vidět, jak snadno lze ohnout české právo ve prospěch či neprospěch osoby.
Myslím si, že autor nakonec píše o něčem jiném, než má v titulku. Naštěstí. Protože majitelé vlastního bydlení žádné dávky nečerpají, jelikož splátka hypotéky se do nákladů nepočítá. Naopak dávky, konkrétně příspěvek na bydlení pobírají hlavně lidé žijících v nájmech, kde se nájem do nákladů počítá.
Jinak ale s autorem souhlasím. Mnoho lidí si radši stěžuje a kváká, jak je vše drahý místo toho, aby teda něco udělali se sebou. Sehnali si buď lepší práci, nebo si v té současné dupli o zvýšení mzdy. Jenže to taky záleží na jejich pracovním nasazení a morálce. To jsou většinou ty lidi, kteří se v práci nepředřou, nic navíc neudělají a pak fňukají, že mají menší prémie než Lojza odvedle. Tím pádem si nemohou moc vyskakovat a ani najít si lepší práci, protože by se taky mohlo stát, že je jinde za své pohodlné chování hned po zkušebce vyhodí. Místo závisti by měli opravdu víc makat na sobě.
Já v tom tedy problém nevidím, vždyť věk je jen číslo. U každého člověka nezáleží na datu narození, ale na tzv. biologickém věku, tedy jak je jeho tělo skutečně staré a opotřebované. Je mnoho lidí, kterým je třeba 20, ale jejich tělo odpovídá na 40 let a naopak mnoho straších lidí, kterým je třeba 40 a jejich tělo odpovídá na 30 let. Je to způsobeno pohybem, životním stylem, zda člověk kouří nebo pije a jak moc, jak zvládá stres, pohybem, nemocemi apod. Takže to za prvé. Jo a mimochodem tohle ví každý lékař, takže pokud do paní takhle ryli, tak je vidět, že to asi nebyli úplně ti nejlepší z nejlepších, když měli takové poznámky.
Za další, kolik lidí má po čtyřicítce druhé či další dítě a to je v pořádku a nikdo to neřeší? Proč tak řeší věk prvorodičky? Nějak to celé nechápu a přijde mi to absurdní.
Ano, je jasné, že je lepší mít dítě dříve než později, ale jak to udělat? Když třeba studujete jen VŠ do 26 let? V té době nemusíte mít partnera. Pak ho třeba máte, ale vztah vám najednou po 8 letech krachne. A co teď? Hned někoho ulovit a udělat si s ním po týdenní známosti dítě, abych to stihla ještě ve 30 letech? To je asi blbost, že? A stejně tak mi přijde jako nesmysl pořídit si dítě do nezaopatřené domácnosti, kdy pár nemá nic našetřeno, nemá stálé zaměstnání a nemá stálé bydlení (Za mě jediné jisté bydlení je to vlastní na hypotéku, protože když platíte, nemůže vás nikdo vyhodit, což u nájemního říct nelze. A stěhujte a hledejte si nový nájem s novorozencem v náručí, to je odvaha).
Naprostý souhlas. Domácí úkoly by určitě měly zůstat. Rovněž souhlasím s tím, aby nebyly hodnoceny, avšak já si myslím, že by měly být povinné. DÚ jsou nejlepším nástrojem pro zpětnou vazbu jak pro učitele, tak i pro žáky a jejich rodiče.
Také je ale důležitý správný výběr domácích úkolů. Rozhodně by učitel neměl zadávat DÚ na novou látku, kterou třeba nestihl s žáky probrat v hodině, to rozhodně ne. Jejich smyslem je skutečně ověřit znalosti a hlavně, zda děti probíranou látku pochopily a zda je tedy možné postoupit dál nebo ji ještě jednou vysvětlit.
Určitě by se učitel měl zaměřit na nejčastější chyby a ty dovysvětlit v následující hodině. Neměl by přede všemi jmenovat, kdo je měl a měl by si odpustit své soukromé poznámky typu "No jo Honzo, to se od tebe dalo čekat, že to opět budeš mít špatně." apod. Možná to vypadá nevinně, ale podvědomě vlastně tímto způsobem vyjadřování, a ještě ke všemu před celou třídou jinými slovy učitel říká, že je Honza hloupej a že to lepší nebude a ostatní děti se mu pak můžou posmívat a může to vyústit v šikanu. V práci přece taky slušný nadřízený nekárá svého podřízeného před kolegy a nedělá z něj blbce, ale měl by tak činit mezi 4 očima.
Tato situace je opravdu bizarní a věřím, že se příběh stal. Rovněž jsem byla svědkem podobných incidentů, ale říkám si, že to není má věc a že by se měl stydět ten dotyčný, který je obvykle tak omezený, že mu to vůbec nevadí, že je trapnej nevyvhovanej hulvát. A víte co je nejhorší? Když takový hulvát je ale zároveň bohatej. To mu pak všichni jeho náturu tolerují, lezou mu do zadele a nechají si vše líbit, aneb s penězi můžete všechno.
A teď spíš taková vsuvka, on někdo koupí parfém za 20 000,-? Jako už dokážu pochopit mobil za tuto částku, ale hodinky, kabelku a podobné nesmysly nepochopím. I když peníze mám, v životě bych takhle neztrácela za zbytečnosti, ale spíše bych investovala do bydlení, mého vzdělávání, vzdělání mých dětí či do budoucnosti obecně, ne do konzumu. Pak se mnozí diví, že v důchodu nemají ani vindru, když takhle utrácejí, nebo zjistíte, že mají sice Audinu, ale že přitom bydlí v nájmu. Jako každý máme nějaké hodnoty, ale toto zkrátka nepochopím.
To je jednoduché. Tato paní, co ponižuje ostatní je určitě jedna z těch, která má sice dokonalý přehled, ale jen v té jedné oblasti. A proto musí aspoň v této oblasti ponižovat ostatní. Možná by ani nebyla schopna si sama ty informace dohledat. Nikdo učený z nebe nespad. Každý v té předchozí práci dělá něco jiného, jinak či v jiném programu než v té nové, to je naprosto normální. A nikdo nemá patent na rozum. Sama jen ukazuje svým přístupem, jak moc je ona omezená a je dobře, že ji přeložili do jiného oddělení, kde snad nebude škodit.
K samoobslužným pokladnám chodím jen s malým nákupem. Přece proto snad původně vznikly. Aby lidi s malým nákupem nemuseli stát ve frontě za lidmi s plnými koši.
A je to podle mě každého věc, zda využije samoobslužné pokladny nebo klasickou pokladnu. Pokud ho k tomu bude obchod nutit, tak se taky může stát, že zákazník půjde zkrátka ke konkurenci, kde se k němu budou chovat přívětivěji.
Zajímavé, že v Německu, pokud já vím, samoobslužné pokladny nezavádějí. Proč asi? Protože by se jim tam každý na to vykašlal a navíc Němci jsou trochu tvrdí na ty technologie. Krásně je to vidět u nás ve firmě, kde jim děláme podporu, a jak dlouho trvá, než se něco nového naučí.
Pokud byly houby nejedlé (po jedovatých by se zřejmě již vůbec neprobrala), tak by to mělo jít zjistit buď z krve nebo jaterními testy či kontrolou orgánů. Po takové dávce totiž musí být viditelná stopa. Pak nejenže by měla paní Jolana důkaz, navíc by dokonce mohla tchyni zažalovat za pokus o vraždu nebo ublížení na zdraví,pokud má nenávratně poškozené vnitřní orgány.
Upřímně nechápu tento zákon. Když oba pohlavní styk chtěli, nebyl nikdo pod nátlakem, tak proč se nějaká věková hranice vůbec řeší? Kdyby klukovi bylo 15 let, tak nikdo tutéž situaci nebude vůbec řešit. A pokud byli oba rozumní a kluk si vzal navíc kondom, tak v tom nevidím žádný problém. Věk je jen uměle nastavená hranice. Biologický věk má ale každý jinde. Krásně je to vidět u dívek podle počátku první menstruace. Některá menstruuje už dokonce od 12 let, jiná třeba až od 15 či 16 let. Každý člověk zkrátka dospívá jinak. Zákon bych ponechala, ale uvedla bych v něm, že je vykonatelný pouze tehdy, pokud došlo u mladšího pod 15 let k pohlavnímu styku pod nátlakem a bez jeho souhlasu. Víte vůbec kolik takových případů je, o kterém se vůbec stát nedozví?
Osobně třeba nechápu, proč takového člověka vůbec ošetří? V USA se s tím nemažou. Tam pokud nemáte, tak máte prostě smůlu. Něco jiného je, když třeba chybí zaplacený určitý úsek, ale jinak zaplaceno máte. To se může snadno stát, když nemáte poctivého zaměstnavatele, který vám všechny odvody sice řádně strhává, ale nakonec je vůbec neodvádí. Ale pokud se někdo vůbec nikdy neobtěžoval to platit, tak proč mu pomáhat? Přesně na tuto sociální solidaritu takoví lidé spoléhají, že je povinnost jim zachránit život. Za mě to tedy ničí povinnost není.
Ano, souhlasím s Vámi, že kočárek bych čistě na cyklostezku z bezpečnostních důvodů nevzala, v tom se shodneme. S čím ale nesouhlasím je že, cyklostezka je synonymum pro rychlou jízdu. Že je to dle Vás jakási dálnice pro kola, to tedy ani omylem. Cyklostezka slouží všem, kteří se chtějí projet, není to žádný závodní okruh. Cyklostezka je i pro děti, které jezdí na kole, koloběžce či bruslích. I pro ty, které se teprve učí jezdit. Pokud chcete rychlost, sportujte vrcholově nebo jezděte dálky, ale laskavě neomezujte ostatní cyklisty, co si chtějí laskavě jízdu užít v klidu a chtějí se pokochat i okolím.
Plácáte páté přes deváté a smysl všeho Vám evidentně uniká. Vy jste se již o své rodiče starala? Víte, jaké to je, že tak snadno soudíte ostatní?
Já jsem se společně s tátou a strejdou starala o jejich mamku, mou babičku. Péči jsme si rozdělili dle možností. Táta bydlel jen o ulici níže, takže vypomáhal babičce přes týden. Vozil ji nákupy, vozil ji k lékaři, dělal jí společnost. Já jsem v té době studovala VŠ v jiném městě, kde jsem bydlela, a přitom jsem ještě chodila na plný úvazek do práce, takže mé možnosti byly omezené. Jezdila jsem tedy domů o víkendu, respektive v pátek po práci a v neděli odpoledne jsem se zase vracela. Babičce jsem taky chodila na nákup, pomáhala s úklidem, koupáním, mytím vlasů a barvením a taky s vařením. Strejda byl také z jiného města, takže ten vypomáhal sporadicky, když táta nemohl, nebo jsem nemohla já (služební cesta, zkouškové období, apod.).
Bylo to velmi těžké období, ale zvládli jsme to všichni až do konce. Kdybychom ale na babičku nebyli 3, tak by se to dalo těžko zvládnout. Všichni jsme chodili do práce, já ještě do školy. Babi měla Parkinsonovu chorobu, Anginu pectoris, vysoký krevní tlak a začínající stařeckou demenci a Alzheimerovu chorobu. Naštěstí se jinak o sebe zvládla postarat sama, ale dohled a kontrolu potřebovala.
Poslední 2 měsíce to ale bylo špatné, babi již trpěla halucinacemi, dokonce se rozhodla odejít z bytu sama a upadla. Měli jsme o ni vážný strach. Táta naštěstí pracoval jako OSVČ, takže si pracovní dobu určoval sám a jen díky tomu ji mohl chodit kontrolovat tak často, jak bylo třeba. I tak jsme viděli,
Takovou závěť lze snadno napadnout. Přesně jak jste popsala i ve svém článku, vydědit lze potomka jen v zákonných důvodech. Poslední 3 roky opravdu nehrajou roli. Navíc když doložíte nějakou komunikaci od svých dětí, jeho vnuček, že posílaly dopisy a tak, tak závěť u soudu neobstojí a bude se normálně dědit dle zákona.
Od švagra bych nečekala, že s vámi rozdělí. Určitě to byl jeho nápad a věřím, že on bulíkoval vašemu dědovi do hlavy, kdo má a kdo nemá dědit. On to dělal schválně, aby vše zdědil sám. Proto se ty poslední roky tak staral, bylo to bohužel účelové.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Za mě teda nějakým způsobem sobečtí jsou, to si nemůžu pomoct. Vychovat dítě a umožnit mu vzdělání je základní povinnost rodičů a pamatuje na to i zákoník, který jim ukládá povinnost dítě živit a řádně se o něj starat než dostuduje nebo než dovrší 26 let.
Nemusí mu přeci ten byt dávat, jakože ho přímo na něj přepsat, ale nechat ho v něm bydlet. Nebo aspoň dát něco do začátku. Jsou 2 a mají 6 bytů, to je myslím si až dost pro 2 lidi.
Otázka je taky, jak se ten syn k nim chová a jak jim to naznačil. Dle článku to ale nevypadá na nějakého burana. Sami přiznali, že měli víc štěstí než rozumu. Na stranu druhou já bych se od nich bytu nedožadovala, ale pořídila bych si ho na hypotéku, abych jim ukázala, že na to mám a že to zvládnu i bez nich. Kdyby pak chtěli pomoct na stáří, tak bych jim pomohla, ale hezky bych jim to taky dala sežrat. Tohleto se za mě zkrátka nedělá, ale jak říkám, neznáme jejich vztahy uvnitř rodiny.