Tato situace je opravdu bizarní a věřím, že se příběh stal. Rovněž jsem byla svědkem podobných incidentů, ale říkám si, že to není má věc a že by se měl stydět ten dotyčný, který je obvykle tak omezený, že mu to vůbec nevadí, že je trapnej nevyvhovanej hulvát. A víte co je nejhorší? Když takový hulvát je ale zároveň bohatej. To mu pak všichni jeho náturu tolerují, lezou mu do zadele a nechají si vše líbit, aneb s penězi můžete všechno.

A teď spíš taková vsuvka, on někdo koupí parfém za 20 000,-? Jako už dokážu pochopit mobil za tuto částku, ale hodinky, kabelku a podobné nesmysly nepochopím. I když peníze mám, v životě bych takhle neztrácela za zbytečnosti, ale spíše bych investovala do bydlení, mého vzdělávání, vzdělání mých dětí či do budoucnosti obecně, ne do konzumu. Pak se mnozí diví, že v důchodu nemají ani vindru, když takhle utrácejí, nebo zjistíte, že mají sice Audinu, ale že přitom bydlí v nájmu. Jako každý máme nějaké hodnoty, ale toto zkrátka nepochopím.

To je jednoduché. Tato paní, co ponižuje ostatní je určitě jedna z těch, která má sice dokonalý přehled, ale jen v té jedné oblasti. A proto musí aspoň v této oblasti ponižovat ostatní. Možná by ani nebyla schopna si sama ty informace dohledat. Nikdo učený z nebe nespad. Každý v té předchozí práci dělá něco jiného, jinak či v jiném programu než v té nové, to je naprosto normální. A nikdo nemá patent na rozum. Sama jen ukazuje svým přístupem, jak moc je ona omezená a je dobře, že ji přeložili do jiného oddělení, kde snad nebude škodit.

K samoobslužným pokladnám chodím jen s malým nákupem. Přece proto snad původně vznikly. Aby lidi s malým nákupem nemuseli stát ve frontě za lidmi s plnými koši.

A je to podle mě každého věc, zda využije samoobslužné pokladny nebo klasickou pokladnu. Pokud ho k tomu bude obchod nutit, tak se taky může stát, že zákazník půjde zkrátka ke konkurenci, kde se k němu budou chovat přívětivěji.

Zajímavé, že v Německu, pokud já vím, samoobslužné pokladny nezavádějí. Proč asi? Protože by se jim tam každý na to vykašlal a navíc Němci jsou trochu tvrdí na ty technologie. Krásně je to vidět u nás ve firmě, kde jim děláme podporu, a jak dlouho trvá, než se něco nového naučí.

Pokud byly houby nejedlé (po jedovatých by se zřejmě již vůbec neprobrala), tak by to mělo jít zjistit buď z krve nebo jaterními testy či kontrolou orgánů. Po takové dávce totiž musí být viditelná stopa. Pak nejenže by měla paní Jolana důkaz, navíc by dokonce mohla tchyni zažalovat za pokus o vraždu nebo ublížení na zdraví,pokud má nenávratně poškozené vnitřní orgány.

Upřímně nechápu tento zákon. Když oba pohlavní styk chtěli, nebyl nikdo pod nátlakem, tak proč se nějaká věková hranice vůbec řeší? Kdyby klukovi bylo 15 let, tak nikdo tutéž situaci nebude vůbec řešit. A pokud byli oba rozumní a kluk si vzal navíc kondom, tak v tom nevidím žádný problém. Věk je jen uměle nastavená hranice. Biologický věk má ale každý jinde. Krásně je to vidět u dívek podle počátku první menstruace. Některá menstruuje už dokonce od 12 let, jiná třeba až od 15 či 16 let. Každý člověk zkrátka dospívá jinak. Zákon bych ponechala, ale uvedla bych v něm, že je vykonatelný pouze tehdy, pokud došlo u mladšího pod 15 let k pohlavnímu styku pod nátlakem a bez jeho souhlasu. Víte vůbec kolik takových případů je, o kterém se vůbec stát nedozví?

Osobně třeba nechápu, proč takového člověka vůbec ošetří? V USA se s tím nemažou. Tam pokud nemáte, tak máte prostě smůlu. Něco jiného je, když třeba chybí zaplacený určitý úsek, ale jinak zaplaceno máte. To se může snadno stát, když nemáte poctivého zaměstnavatele, který vám všechny odvody sice řádně strhává, ale nakonec je vůbec neodvádí. Ale pokud se někdo vůbec nikdy neobtěžoval to platit, tak proč mu pomáhat? Přesně na tuto sociální solidaritu takoví lidé spoléhají, že je povinnost jim zachránit život. Za mě to tedy ničí povinnost není.

Ano, souhlasím s Vámi, že kočárek bych čistě na cyklostezku z bezpečnostních důvodů nevzala, v tom se shodneme. S čím ale nesouhlasím je že, cyklostezka je synonymum pro rychlou jízdu. Že je to dle Vás jakási dálnice pro kola, to tedy ani omylem. Cyklostezka slouží všem, kteří se chtějí projet, není to žádný závodní okruh. Cyklostezka je i pro děti, které jezdí na kole, koloběžce či bruslích. I pro ty, které se teprve učí jezdit. Pokud chcete rychlost, sportujte vrcholově nebo jezděte dálky, ale laskavě neomezujte ostatní cyklisty, co si chtějí laskavě jízdu užít v klidu a chtějí se pokochat i okolím.

Plácáte páté přes deváté a smysl všeho Vám evidentně uniká. Vy jste se již o své rodiče starala? Víte, jaké to je, že tak snadno soudíte ostatní?

Já jsem se společně s tátou a strejdou starala o jejich mamku, mou babičku. Péči jsme si rozdělili dle možností. Táta bydlel jen o ulici níže, takže vypomáhal babičce přes týden. Vozil ji nákupy, vozil ji k lékaři, dělal jí společnost. Já jsem v té době studovala VŠ v jiném městě, kde jsem bydlela, a přitom jsem ještě chodila na plný úvazek do práce, takže mé možnosti byly omezené. Jezdila jsem tedy domů o víkendu, respektive v pátek po práci a v neděli odpoledne jsem se zase vracela. Babičce jsem taky chodila na nákup, pomáhala s úklidem, koupáním, mytím vlasů a barvením a taky s vařením. Strejda byl také z jiného města, takže ten vypomáhal sporadicky, když táta nemohl, nebo jsem nemohla já (služební cesta, zkouškové období, apod.).

Bylo to velmi těžké období, ale zvládli jsme to všichni až do konce. Kdybychom ale na babičku nebyli 3, tak by se to dalo těžko zvládnout. Všichni jsme chodili do práce, já ještě do školy. Babi měla Parkinsonovu chorobu, Anginu pectoris, vysoký krevní tlak a začínající stařeckou demenci a Alzheimerovu chorobu. Naštěstí se jinak o sebe zvládla postarat sama, ale dohled a kontrolu potřebovala.

Poslední 2 měsíce to ale bylo špatné, babi již trpěla halucinacemi, dokonce se rozhodla odejít z bytu sama a upadla. Měli jsme o ni vážný strach. Táta naštěstí pracoval jako OSVČ, takže si pracovní dobu určoval sám a jen díky tomu ji mohl chodit kontrolovat tak často, jak bylo třeba. I tak jsme viděli,

Nevidím na tom nic těžkého ani záludného.

Takovou závěť lze snadno napadnout. Přesně jak jste popsala i ve svém článku, vydědit lze potomka jen v zákonných důvodech. Poslední 3 roky opravdu nehrajou roli. Navíc když doložíte nějakou komunikaci od svých dětí, jeho vnuček, že posílaly dopisy a tak, tak závěť u soudu neobstojí a bude se normálně dědit dle zákona.

Od švagra bych nečekala, že s vámi rozdělí. Určitě to byl jeho nápad a věřím, že on bulíkoval vašemu dědovi do hlavy, kdo má a kdo nemá dědit. On to dělal schválně, aby vše zdědil sám. Proto se ty poslední roky tak staral, bylo to bohužel účelové.

Nesouhlasím s tím, že by se penze současným důchodcům měla snižovat,ale zároveň by se ani neměla neúměrně zvyšovat na dluh ostatních obyvatel. Mnozí tu argumentují tím, kolik do systému vložili. Nikdo ale neříká do jakého systému, že?

Už jsem to psala mockrát v jiných diskuzích, tak to napíšu i zde. Mnoha lidem, co jsou nyní v důchodu (což je zde asi většina diskutujících) vůbec nedochází, že pracovali za komunistů, kteří tuto zemi neúměrně zadlužili. Chápu, že za to svým způsobem nemohli, ale taková je realita. Skutečnost, jak je to zlé, vyplula až po jejich pádu a nová vláda čelila těžkému rozhodnutí, jak vyřešit problém s novými důchodci. Chápejte, na jejich důchody zkrátka nebyly peníze. Takže z nouzectnosti vymysleli průběhový systém. Tedy že aktuálně pracující bude svými důchody dotovat současné důchodce a na jeho důchod budou zase přispívat v té době další aktuálně pracující občané. Nikdo nepočítal s tak rapidním poklesem porodnosti.

Tak už to prosím pochopte a buďte i vy solidární s mladými, je to globální problém všech států, kteří mají tento systém. Oni se tenkrát taky pro vás obětovali a ukrajovali vám ze svých odvodů a ta solidárnost by ale měla být oboustranná a měl by se ten problém konečně začít řešit. Zvyšovat důchody nelze donekonečna. Pochopte, že s každým zvýšením, na které pochopitelně stát musí vydat peníze ze státního rozpočtu, obíráte své děti a jejich děti o lepší budoucnost, zkuste se nad tím zamyslet.

A myslíte si, že mladá generace nebude odvádět tolik co vy? Máte pravdu, nebude tolik odvádět, protože bude odvádět mnohem více a přitom bude

Takový problémy bych chtěla mít. Za prvé, můžete počkat, jak tu už přede mnou mnozí napsali, než opadá všechno a pak vše posekat. Na co hrabete? Zbytečná práce. My to sbíráme sekačkou na trávu a je to i krásně propojené s trávou, takže ideální na kompost. Vy máte zahradu a nemáte kompost? To veškerou posekanou trávu dáváte do bioodpadu a větve zavážíte do sběrného dvora? Taková škoda, z toho je nejlepší zemina. Stejně tak i když tam přidáte zbytky z ovoce a zeleniny, slupky od brambor. Můžete přidat i vaječné skořápky či kávovou sedlinu. Dokonce i papírové sáčky s čajem.

A víte co? Taky se radí, že ideální je listí vůbec nehrabat ani nesbírat, ale nechat přes zimu ležet a trávník bude v daleko lepší kondici, než když ho shrabete. Protože listí krásně přes zimu protleje a udělá Vám přirozené hnojivo. Práci si přiděláváte zbytečně sám.

Já jsem na to přišla do 10 minut, ale pro dítě 3. třídy je to opravdu těžké. Příklad má zjevně procvičovat logické myšlení, ovšem takové příklady by se měly hlavně procvičovat v hodině, aby učitel děti správně nasměroval, když si neví rady, protože rodiče v tom opravdu doma mohou tápat, když neví, co takový příklad má přesně procvičovat a na jakou látku z hodiny navazovat, když tam nebyl. V dalším odstavci uvedu řešení, proto píšu POZOR SPOILER!

První kytička je nejlehčí a zde je správná odpověď 10. Snadno vidíte, že všechna čísla okvětních lístků jsou násobkem 10. Když tuto 10 přičteme mezi okvětními lístky a prostředkem, tak nám vše sedí. Př. 10+10=20...

Druhá kytička byla za mě ta nejtěžší, protože číslo uprostřed nespojovalo dva úplně protilehlé okvětní lístky, jako tomu bylo u předchozí kytičky a zároveň jako tomu bude i u kytičky číslo 3, ale vždy v posunu o protější lístek. Správná odpověď zde je 48. Př. 39+9= 48.

Poslední kytička je rovněž velmi jednoduchá a výsledek je 90. Nejlépe to jde poznat dle okvětního lístku, kde je 0. 0+90= 90. Když tedy číslo 90 zkusíme i u dalších okvětních lístků, tak nám to rovněž sedí.

Ono by bohatě stačilo, kdyby se lidi nechovali jako hulváti a nekritizovali druhé, ale radši začli u sebe. I pokud se mi třeba něco nelíbí, lze to říct slušně, uctivě a je třeba zvážit, co se sluší říct přede všemi a co radši zvážit říct jen mezi 4 očima. Jenže to by museli mít někteří v hlavě i mozek a ne jen piliny. A většinou právě tito občané, kteří sami na to nemají, kritizují ostatní nejvíc.

Tomuto zkrátka nelze uvěřit. Jak někdo může být tak hloupý? Snad si nejdřív od banky zjistím, kolik mi mohou půjčit a až pak podle mých možností, podle výše půjčené částky, si teprve vybírám nemovitost, ne? Ne že si něco zarazervuji a ještě se divím, že na to nemám, pak pláču, že mi nikdo z rodiny nechce ručit druhou nemovitostí (já bych tedy taky neručila). Divné i je, že si koupí předražený barák, že banka nesouhlasí s kupní a odhadní cenou realitky? Snad měli odhadce a řeší hypotéku rovnou při koupi, ideálně s finančním poradcem, který se poptá vícero bank a zajistí tak nejlepší podmínky, když si to dotyčný není schopen zajistit sám a na trhu se nevyzná.

Za další, nevím tedy, o jakou pojišťovnu se jedná, ale ani s jednou pojišťovnou jsem nikdy nic takového neřešila. Autorka tu navíc míchá pojištění nemovitosti s životním pojištěním. Na životní pojištění stačilo pouze vyplnit tzv. kartu zdraví, kde se ptali na aktuální zdravotní stav, prodělané nemoci, alergie, zda beru léky a na co, zda jsem byla operována a kdy a pak jsme jen doladili možnosti, proti čemu se chci pojistit a co naopak není nutné. Rozhodně jsem nemusela k doktorovi ani pro výpis dokumentace, ani na žádné testy, zkrátka nic takového ani u jedné z nich. Jen jsem podepsala prohlášení, že mnou uvedené informace jsou úplné a že cíleně nezatajuji žádnou zdravotní skutečnost. Životní pojištění ale není vůbec povinné, jen je doporučené. Co je naopak povinné k hypotéce, tak to je pojištění nemovitosti. K tomuto pojištění ale není vůbec třeba znát zdravotní stav dané osoby, takže to je zkrátka blbost.

Tady je hlavní problém ta přílišná péče státu. Proč to stát nenechá na obou stranách, ať se spolu domluví, jak to vyhovuje jim? Proč stát nařizuje maximální výši jistoty (ještě k tomu všemu bez služeb, takže trojnásobek holého nájemného), výběr nájemníka, že se nesmíte ptát na zvíře, nesmíte zakázat kouření, že nemůžete nájemníka vyhodit ihned po nezaplacení, ale musíte čekat, až nezaplatí 3x a podobné nesmysly? Co je státu po tom?

Můj byt, moje pravidla a můžu si do toho bytu dát koho chci nebo ho nechat prázdný. Tím, že se stát zastává v zákonech jedné strany (údajně té slabší, ale dle mého názoru je nyní slabší stranou sám pronajímatel), tak defakto znemožňuje nájemní bydlení, protože majitelé nemají žádnou páku na nezodpovědné a neplatící nájemníky.

Až to bude jako v Německu, tak nebude žádný problém s tím byt pronajmout. Nemohou je vyhodit, i když neplatí bez soudu, pokud nemají ve smlouvě doložku, což většinou nemají, protože taková doložka musí být ověřena notářem. Proč normálně nemůže takového neplatiče vyhodit jen s policií? Proč se čeká na nějaký soud, který může trvat i několik let? A majitel pak ještě musí živobytí dotyčného platit, než ten soud rozhodne. A nemůže ho donutit k vystěhování ani třeba tak, že mu nechá odpojit hodiny na elektřinu či vypne topení nebo vodu. Divné to zákony. Pak ať se nikdo nediví, že je tolik prázdných bytů. Lidi se spálí jednou a pak byt radši nechají prázdný. Drží si ho ne jako investici, ale pro děti, až vyrostou.

Hrubka a hned v nadpise. Autor by se měl nad sebou zamyslet a rychle to opravit. Správně se píše mykolog.

Udělala jste dobře, takový vztah by nikdy nemohl dopadnout dobře, když už v počátcích si tento muž vše uzurpoval a ani se neobtěžoval se Vás zeptat. Vaše jediná chyba byla v tom, že jste se měla ozvat už dříve. Už když Vám vadily ty drobnosti.

On přeci nemá žádné právo sám rozhodovat o vzhledu Vašeho bytu. A pokud má vztah fungovat, tak ani ve svém. Ve fungujícím vztahu vždy partneři rozhodují o všem společně. Přeci neexistuje, že jeden něco udělá bez vědomí toho druhého bez ohledu na to, komu byt patří. Pokud chce rozhodovat sám, nechť bydlí sám.

Rodiče jsou nějací pošahaní. Oni ho měli dávno předtím, než to takto vygradovalo, včas zarazit. Co je to za prapodivný argument, že on je starší, tak si to může dovolit? Úctu si nikdo nezaslouží věkem, ale svým chováním. Vůbec to neznamená, že se stářím přichází moudrost, ba naopak. V mládí hňup bude ve stáří ještě větším hňupem a naopak. Doufám, že si to její rodiče přečtou a chytí se za nos, jak moc byli hloupí.

Já osobně být majitelem, tak bych se odvolala. Ano, pes proklouzl v nestřeženém okamžiku brankou ven na ulici, ale seniorku přece nijak nenapadl, pouze k ní běžel a štěkal. Ona si zranění způsobila sama tím, že před ním couvla, a tím zakopla o obrubník a spadla. Majitel dle logiky je vinen tím, že dopustil, aby pes volně pobíhal bez vodítka a náhubku, tudíž by mu měl hrozit pouze přestupek a smluvní pokuta za porušení vyhlášky, nikoli trest za ublížení v nedbalosti.

Zajímalo by mě, jestli by soud rozhodl stejně, kdyby se jednalo třeba o dítě či člověka v produktivním věku. Trošku mi to tu zavání emocemi, které ale do soudnictví vůbec nepatří a narušují objektivní rozhodnutí soudce a celého soudního procesu. Možná on sám má maminku ve stejném věku, nebo on sám je senior, či on sám nemá rád psy, těžko říct.

Divím se ale, že majitel psa nemá přesně na takové případy uzavřenou pojistku odpovědnosti, kterou lze sjednat, když si zakládáte pojistku na nemovitost a domácnost. Obvykle je až do výše škody 5 000 000,- a moc navíc neplatíte a slouží přesně na tyto případy: poškození cizího majetku zvířetem, napadení třetí osoby zvířetem, škody způsobené dětmi, škody způsobené budovou a jejich částí (např. kdyby spadl kus střechy na sousedův pozemek, nebo led či sníh na chodník na někoho, kdo by zrovna procházel atd.)