A ještě k tomu mohu dodat jeden příběh. Znala jsem 2 takové pány od babičky z vesnice. Byli to bratři, kteří bydleli v maringotce, popíjeli kořalku a chytali ryby. Nijak nepracovali, jen nějaké melouchy, aby si vydělali na ten chlast. Občas si za nějaké drobné vsadili Sportku. Jednoho dne jim to vyšlo a vyhráli několik milionů. Bylo to nějak kolem roku 2000. Místo toho, aby se ze své situace díky těmto penězům dostali, tak je doslova pohřbili. Jeden to promrhal za lehké děvy, drogy a alkohol a druhý za svou půlku nejprve sice koupil barák, avšak ten zase podlehl hazardu a díky dluhům o ten barák přišel. Jeden se upil k smrti, druhý zemřel na rakovinu. Opuštěn, sám a opět v té své maringotce. Smutné, ale tak většinou končí ti, kteří jsou na dně a vyhrají velký obnos peněz. Místo toho, aby byli rádi, chopili se příležitosti, tak to rozfofrujou za zbytečnosti a nemají opět nic. Ba naopak, dokonce se ještě zadluží, protože si rychle zvyknou na luxusní způsob života.

Já nevím, co je na tom těžkého k pochopení. Prostě tím autorka chtěla říct, že někteří lidé zkrátka parazitují na společnosti, dělají ze sebe obětní beránky, ba či dokonce vzor pro ostatní. Že zkrátka jim to stačí, co dostanou na dávkách, že vlastně žijí skromně. Že ostatní stejně kradou, tak proč by nemohli oni. A mimochodem to dost často říkají i chudí lidé obecně. Nebo ti, co si myslí, že jsou chudí, a přitom vůbec nejsou. Závidí svým známým a sousedům, že mají třeba lepší auto, nebo že si vzali nemovitost na hypotéku. Už ale nekoukají na to, co za to museli obětovat. Nevidí třeba ty přesčasy, které musí sloužit, aby si na to vydělali. Nezajímá je, že někdo z nich má kvůli tomu 2 práce, že si třeba odepřeli rodinnou dovolenou. Že narozdíl od těch sousedů nekouří, nekupují si značkové hadry ani iPhone za 20 táců. A tak bych mohla pokračovat.

Chudoba není o tom, kolik má člověk peněz, je to hlavně o myšlení. Proč si myslíte, že jsou mnozí chudí? Většinou proto, že neumí s penězi hospodařit. Že i když se k penězům dostanou, tak je utrácí za špatně věci pomíjivé hodnoty bez budoucnosti.

to dojde.

Ano, ale v tom případě by toto mohli dělat všichni. To přece není řešení. Navíc proč ostatní cestující by měli takového cestujícího trpět, když jednak jede jako černý pasažér a jednak je ještě obtěžuje či dokonce ohrožuje? Osobně si myslím, že by to mělo probíhat takto:

Revizor by měl zkontrolovat všechny cestující ve voze. Ostatně v Plzni na jeden dopravní prostředek jdou klidně 2-3. Po zkontrolování hříšníky vyvést ven a tam to s nimi řešit. Pokud nespolupracují, zavolat policii, ať to řeší ona a vozidlo odstavit. Ano, ostatní cestující možná budou brblat, ale pokud to někdo chce skutečně řešit, tak to jinak nelze. Není přece možné tu nespravedlnost ještě ospravedlňovat. Revizor přece nemá jako hlavní úkol vybrat pokuty, ale díky jeho přítomnosti odstrašit co nejvíc černých pasažérů, aby se neuchylovali k černým jízdám.

A s tím strojkem to souhlasím. Rovněž se mi to stalo. Naštěstí jsem měla to štěstí, že mě viděl s kartou v ruce. Akorát v moment, kdy jsem si už zvolila tarif a jen přikládala kartu, tak to zablokoval. Kdyby ale nebyl spravedlivý a slušný, řešila bych to s dopravním podnikem. Naštěstí nebylo třeba. Jako když nastupuje větší množství lidí a mnozí z nich si ty jízdenky kupují tam, tak není šance. Navíc když ten automat s terminálem na karty je jen uprostřed a zbylé 2 jdou jen kupovat přes plzeňskou kartu a nikoli přes bankovní kartu, tak to zkrátka není možné. A když máte ještě tašky v ruce, tak i když si připravíte platební kartu do ruky, tak ty zbylé tašky musíte nejdříve odložit, abyste volnou rukou mohli zvolit jízdné a zaplatit. Inteligentnímu člověku

Myslím, že autorce nejde o Vás a jiné lidi, kteří mají bohužel nějakou nemoc z povolání, ale jde jí o úplně jinou sortu lidí, kde většinou ti lidi jsou zdraví, a přesto dobrovolně nepracují, protože se jim zkrátka nechce.

Tak to nečtěte,nikdo Vás přece nenutí. Nebo něco napište Vy, čím obohatíte společnost. Zajímavé. Většina zdejších kritiků jen píše hejty, ale žádný článek na Seznam médium nenapsala. Vždyť každý může a je to zadarmo.

Tak je nečtěte a začněte radši něco pořádného dělat Vy. Náhodou já s ní docela souhlasím. A tento článek ani není psaný tak arogantním způsobem jako ty jiné. Ale v podstatě má pravdu. Místo toho věčného stěžování by se měli dotyční lidé vzchopit a něco pro to udělat, aby se měli lépe.

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Toto rčení mi říkala babička, když jsem byla malá. Tehdy jsem ho až tak úplně nechápala a přišlo mi přitažené za vlasy. Dneska už ale přesně vím, co tím babička myslela, protože mnoho takových stěžovatelů vídám kolem sebe.

Ano, to máte pravdu, ale když v určitém regionu nemáte práci, tak co Vás tam drží? Udivuje mě, jak si na toto mnozí lidé stěžují, ale nejsou ochotní ani dojíždět za prací, ani se odstěhovat.

V USA je naprosto běžné se za prací a lepším životem stěhovat. A ne jen do jiného města, kraje, ale i do jiného státu. Tady je problém se přestěhovat jen do jiné ulice, natož někam dál.

Jinak proč to říkám? Nemám máslo na hlavě. Já sama jsem se přestěhovala za lepšími příležitostmi. A nejen do jiného města, ale i do jiného kraje. Někdy prostě není zbytí.

Pokud bydlíte ve městě, tak tam snad nemáte jediného zaměstnavatele, ne? Pokud bydlíte na vsi, tak stejně musíte dojíždět do města za nějakou prací. Samozřejmě je nutné si vše rozmyslet a předem spočítat.

Než si třeba pořídím bydlení, tak si právě obhlédnout budoucí lokalitu, co nabízí, co tam naopak chybí. A mnohdy vyjde levněji do budoucnosti bydlet přímo ve městě nebo v dojezdové vzdálenosti třeba 20 km.

Pokud někdo bydlí jen v nájmu, tak se přece může za lepší prací přestěhovat. Nic mu nebrání. Pokud není v oboru spokojený, může se rekvalifikovat. Já si třeba taky dodělávala školu při práci, abych pak sehnala lepší práci a odstěhovala jsem se do úplně jiného města než kde jsem vyrostla. Moje babička si dodělala střední školu při mateřské. Můj spolubydlící ve studentském bytě 3 roky pracoval, aby si vydělal na roky studia, protože jeho obor neumožňoval dálkové studium. Takže pak práce nechal a za vydělané peníze studoval denní studium a po absolvování má mnohem lepší práci. Takže všechno jde, když se chce, ale člověk musí hledat způsoby, jak to udělat a nehledat důvody, proč to nejde. A musí být ochoten za to něco obětovat.

Já tedy nevím, ale nemám ani elektromobil, ani nelpím na značkových hadrech, a přesto si nepřijdu jako chudá. Jediné co mám, je vlastní bydlení na hypotéku, kterou poctivě splácím.

Snažím se prostě šetřit tam, kde to jde. Víc doma vařím, méně jím venku, nakupuji v akcích, vařím na víc dní dopředu. Používám studniční vodu a městskou pouze v kuchyni na vaření. Třídím odpad a tím pádem ušetřím za svoz odpadu, protože u nás se platí podle frekvence svozu. Dále lze ušetřit díky mobilním aplikacím daných obchodů, taky i díky bankovní aplikaci a tzv. odměnám za nákup u určitých obchodníků, kteří mají smlouvu s bankou. Je toho spousta a každý si může najít svou cestu. Jenže mnoho lidí prostě nechtějí nic měnit.

Myslím si, že autor nakonec píše o něčem jiném, než má v titulku. Naštěstí. Protože majitelé vlastního bydlení žádné dávky nečerpají, jelikož splátka hypotéky se do nákladů nepočítá. Naopak dávky, konkrétně příspěvek na bydlení pobírají hlavně lidé žijících v nájmech, kde se nájem do nákladů počítá.

Jinak ale s autorem souhlasím. Mnoho lidí si radši stěžuje a kváká, jak je vše drahý místo toho, aby teda něco udělali se sebou. Sehnali si buď lepší práci, nebo si v té současné dupli o zvýšení mzdy. Jenže to taky záleží na jejich pracovním nasazení a morálce. To jsou většinou ty lidi, kteří se v práci nepředřou, nic navíc neudělají a pak fňukají, že mají menší prémie než Lojza odvedle. Tím pádem si nemohou moc vyskakovat a ani najít si lepší práci, protože by se taky mohlo stát, že je jinde za své pohodlné chování hned po zkušebce vyhodí. Místo závisti by měli opravdu víc makat na sobě.

Sám se ztrapňujete, když nevíte, že portál seznam medium je plátek pisálků amatérů. Nepíšou tedy za žádný honorář, ale zadarmo. Teprve pokud dosáhnou 100 000 přečtení, tak mohou něco dostat z reklamy. Kolik to je, to ale Seznam tají. Stačí si jen přečíst volně dostupné informace o Seznam médiu.

Ale vždyť to tam autorka píše. Že pokud si dotyčný neobstarali vlastní bydlení, tak s tím problém mít může. Ale ruku na srdce, čí je to problém má se skutečně stát o tyto všechny lidi postarat na úkor další generace?

Je zajímavé, že plno naprosto běžných lidí to dokázalo. Třeba moje babička to dokázala naprosto sama s 2 dětmi. Dokázala si odkoupit byt, dětem zvládla zaplatit studia a i si našetřit něco na stáří. Důchod měla 12 000,- do roku 2020, než umřela. Ještě z důchodu normálně vyžila a zvládla si i každý měsíc něco odložit stranou. Nepobíralak tomu žádnou sociální dávku. Když mohla ona, proč by to nemohli zvládat i ostatní?

Ano, autorka to určitě nadsadila, to nepopírám. Ale myslím, že jí zkrátka šlo přesně o tento pohled na věc. Že zkrátka mnoho lidí, kteří mají bohužel hluboko do kapsy, neumí šetřit. A paradoxně více šetří zrovna ti, kteří nemají s penězi žádné problémy. Že zkrátka pro jednoho člověka je celé kuře i na týden a je to myslitelné. Ale právě tím rozporcováním není přece nutné, aby paní to kuře jedla týden, ale může takhle ušetřit a masa střídat. Že si koupí kuře, pak třeba vepřové a občas i hovězí, zkrátka podle akcí a maso si rozporcuje a uvaří si vždy jen jeden balíček. Uvaří si toho méně,aby nemusela týden jíst to stejné jídlo. A doplnila si to zeleninou, kterou když skladuje v lednici, tak jí taky vydrží dlouho. Nemusí sníst třeba celou brokolici, kilo mrkve, petržel či pastiňák a celou hlávku zelí, ale bude si to prostě připravovat dle potřeby a zbytek uklidí zpět do lednice. A vyhodí opravdu minimum. Myslím si, že o tomto právě autorce šlo. Přesně takto to děláme doma i my. Nevyhodíme nic, protože i potravinové zbytky jdou na kompost. Nedojezené jídlo sníme druhý den a pokud jen přeci něco zbyde, zamrazíme to nebo to dostanou kočky. Ze suchého pečiva udělám buď strouhanku nebo to dostanou slepice. Stejně tak i skořápky od vajec.

Ano, máte pravdu. Je to v lidech obecně a nezáleží na věku, původu, sociální třídě, vzdělanosti ani pohlaví.

i když budou pracovat v méně kvalifikovaných profesích, takže většinou za nižší mzdu, tak pak by měl přijít na řadu stát a měl by vyplatit sociální dávku za jejich snahu, že nějak přispívají společnosti a státu. Stejně tak by měl stát sebrat veškeré příspěvky, pokud nezajišťují dětem povinnou školní docházku. To je totiž klíčem, jak celou situaci vyřešit. Vzdělání od raného dětství.

Umíte číst? Jasně píšu, že mám 17 měsíční holčičku, tak asi nepracuji na plný úvazek. Dále ale píšu, že jakmile dovrší 3 let, tak jdu do práce. Nyní chodím pouze na brigády dle možností hlídání.

Vy se tady oháníte dětmi obecně. A já i mnozí další Vám tu píšeme, že s dětmi se normálně pracuje. Že je omezení max. první 3 roky, kdy je matka nebo otec s dítětem doma, ale pak normálně chodí do práce oba rodiče. Co je na tom k nepochopení?

Za další, argumentujete, že ale nejvíc potřebují peníze ti, co kvůli dětem nemohou (tím zřejmě myslíte ty děti do 3 let, kde je nutná celodenní péče od 1 rodiče). Už ale nechcete slyšet, že dítě má i druhého rodiče, který má normálně chodit do práce, tím pádem by se mu sleva na dani promítla, což nyní vlastně alespoň částečně dělá daňový bonus.

Je ale nutné mnohem více podporovat k založení rodiny hlavně pracující rodiče, než ty nepracující, nemyslíte? Proč má být střední třída neustále za to, že je schopná, penalizována, a jiní, kteří plodí horem dolem, mají být za to ještě odměněni? Stát má přece hlavně naučit lidi samostatnosti a měl by je podporovat tím, že bude vynakládat větší finance na vzdělávání, rekvalifikační kurzy. Měl by místo nájmů podporovat vlastní bydlení. Místo toho, aby podporoval chudé žít dobrovolně v chudobě, vy měl podporovat tyto lidi pracovat. Místo toho, aby vyplácel dávky nezaměstnaným a dotoval jejich životní úroveň na úkor jiných pracujících, by je právě měl podporovat k práci. Tedy nevyplácet sociální dávky za nicnedělání, ale vynaložit peníze na jejich rekvalifikaci, znovuzapojení do pracovního procesu,

Ano, tak nemusíte mrazit 7 balíčků zvlášť, ale třeba 3. Dáte zvlášť prsa, zvlášť stehna a zvlášť skelet a křídla. Navíc dneska je stále oblíbenější kupovat kuře duo, kde v jednom balení máte za zvýhodněnou cenu hned 2 kuřata.

A z jedné porce masa opravdu neuděláte pouze jednu porci jídla, pokud maso jen hloupě neopečete a neuděláte jen s bramborem. Když zapojíte špetku fantazie a uděláte třeba nějakou zeleninovou směs s kuřecím masem, kuře na kari, nebo i klasické kuře na paprice s těstovinami, rýží, knedlíkem, tak máte hrnec omáčky minimálně na 4-6 porcí podle toho, jak velké původní maso bylo. Samozřejmě je nutné mít i vývar z jiného masa a nepřidávat náhražky. Vývar ale můžete udělat z kostí doslova za pár korun, když víte, kde nakupovat.

Vy zřejmě furt vidíte jen maso a brambor, ale to co v českém jídelníčku chybí nejvíce je právě ta zelenina. Opravdu nestačí k pečenému kuřeti s kaší udělat mističku okurkového salátu a myslet si, že sníst čtvrtku či dokonce půlku kuřete naráz je zdravé a žádoucí.

No záleží, u jakého soudu se bude soudit. Všude jsou jiné čekací lhůty. Někdy se to stihne i do 2 měsíců, jindy čekáte i 2 roky. Proto je dobré do nájemních smluv dát tzv. doložku přímé vykonatelnosti, která zajistí, že vystěhování nemusí být nařízeno soudem, ale může ho provést prakticky kdokoliv. Ovšem tuto doložku je nutné notářsky ověřit.

A co je na tom špatně? Co je na tom psychopatického? Že takoví lidé nechtějí, aby vrazi zabili další nevinné lidi, až je pustí z vězení? Víte, jaká je u vrahů recidiva? Dohledejte si to. Jedině tak se zajistí, že žádná nebude. Zajímalo by mě, jak byste mluvil, kdyby Vám někdo zabil Vašeho člena rodiny. Zkuste se vžít do té situace a pak až suďte ostatní. Pokud to nedokážete, tak aspoň mlčte.