Ale vždyť i o tom to je. Pokud chce člověk znát pravdu, měl by to vidět buď na živo nebo přímo na záznamu z hodiny ne? Přesně právě proto, že si to může přikrášlovat jak učitel, tak i žák. Takhle by pravda vyšla najevo hned. Víte, on může lhát jak žák, tak i učitel.

V běžných státních školách jsem se nesetkala s možností, že by mohl rodič navštívit výuku. A i kdyby jo, určitě by to musel nahlásit dopředu, což by zase vedlo k úmyslnému zkrášlení hodiny, která by bez jeho přítomnosti probíhala úplně ale úplně jinak.

Já za mě na tom nevidím nic špatného. My máme rovněž v práci kamery a co jako. A kdyby se ho zeptal? Vy si myslíte, že mu učitel řekne pravdu? A zároveň tu pravdu nemusí říct ani to dítě. Takže nejpravdivější verze je ta pravá bez přikrášlování a fantazírování, nemyslíte?

Souhlasím s tím, že přítomnost některých rodičů na hodině by mohla vyvolat nadmíru stresu pro učitele, obzvlášť u těch problémových rodin, kde by ti rodiče mohli narušovat výuku svým chováním nebo dokonce fyzicky napadnout učitele. Proto si myslím, že by bylo nejlepší mít v každé třídě kamery. Každá hodina by se nahrávala a každý rodič by si mohl vybrat konkrétní hodinu, kterou by si mohl na záznamu prohlédnout přímo ve škole. Archivace by dejme tomu probíhala na týden, pak by se paměť přehrávala novými záznamy.

Jednak by to odhalilo kvalitu výuky, jednak ale i případnou šikanu, krádež, drogy či sexuální napadání mezi dětmi. Za mě se bojí jen ti, co mají zřejmě důvod se bát, že něco praskne, ostatní to jen uvítají.

Prosím Vás, i kdyby plánovali náročnější důchod, tak i kdyby měli jen 40 000,- z nájmů (pokud pronajímají 5 bytů a v 1 bydlí, tak to spíš vidím na 50 000,-), tak ještě oba berou důchod, tak řekněme každý 20 000,-, tak dají dohromady měsíčně 80-90 000,-, to je až až. To by v pohodě mohli nechat syna v 1 bytě bydlet.

Něco jiného je, když mají jen 1 byt investiční nebo když sami nemají. Ale oni mají, žijí si nadpoměry a synovi nic nedají.

Možná ani neví, jak je dneska bydlení drahé, tak jim to třeba nedochází. Tím bych prostě začla. Nehrála bych na city, ale řekla bych jim na rovinu, jak se věci mají. Kolik utratím za bydlení, kolik za energie a co mi zbyde. A pokud i přesto to s nimi nehne a budou zase plkat o tom, co si koupili, kam jeli na dovolenou, tak bych s nimi přetrhala kontakt.

Za mě teda nějakým způsobem sobečtí jsou, to si nemůžu pomoct. Vychovat dítě a umožnit mu vzdělání je základní povinnost rodičů a pamatuje na to i zákoník, který jim ukládá povinnost dítě živit a řádně se o něj starat než dostuduje nebo než dovrší 26 let.

Nemusí mu přeci ten byt dávat, jakože ho přímo na něj přepsat, ale nechat ho v něm bydlet. Nebo aspoň dát něco do začátku. Jsou 2 a mají 6 bytů, to je myslím si až dost pro 2 lidi.

Otázka je taky, jak se ten syn k nim chová a jak jim to naznačil. Dle článku to ale nevypadá na nějakého burana. Sami přiznali, že měli víc štěstí než rozumu. Na stranu druhou já bych se od nich bytu nedožadovala, ale pořídila bych si ho na hypotéku, abych jim ukázala, že na to mám a že to zvládnu i bez nich. Kdyby pak chtěli pomoct na stáří, tak bych jim pomohla, ale hezky bych jim to taky dala sežrat. Tohleto se za mě zkrátka nedělá, ale jak říkám, neznáme jejich vztahy uvnitř rodiny.

Ale já s autorkou v lecčem souhlasím. Já bych naopak domácí úkoly dala povinné, ale zakázala bych známkování. Protože se docela vylučuje, že domácí úkol má být zpětnou vazbou pro kantora, jak dítě látku pochopilo, ale přitom pokud ji nepochopilo, tak mu špatnou známkou z úkolů kazit průměr, nemyslíte?

A to je přesně to, co pak vede rodiče k tomu, že svým dětem s úkoly pomáhají a některým, většinou těm slabším žákům, je pak mohou dělat úplně rodiče sami bez účasti dítěte právě proto, že vidí v domácích úkolech snadnou dobrou známku. A tak by to přece být nemělo.

Žák by přece neměl být penalizován za to, že v hodině tomu nerozuměl a za to, že oproti Honzovi vedle dělal úkol sám, ale výsledek se nedostavil. Kdo se víc snažil? Martin, který úkol vypracoval sám, i když špatně anebo Honza, který nehnul ani brvou a úkol mu vypracovala maminka? Martin to má špatně, tak dostane pětku a Honza dobře, tak jedničku.

Věřím, že je to těžké. Ale kdo opravdu má tu možnost a šanci, tak ať radši zkusí štěstí jinde. Mami tam taky asi rok dělala, měla to ale jen jako přestupní stanici. V té době ještě ale musela dělat ve skladu v Lidl k tomu, aby se vůbec uživila. Teď dělá v Německu a má se dobře a to vše až po padesátce. Byla odvážná, ale vyplatilo se jí to.

Tak to nemohla moc pracovat, nebo odváděla málo na sociálním nebo je tzv. starodůchodce. To i babi se 2 dětma brala důchod kolem 12 000,- jako starodůchodce. Zemřela ale již v roce 2020.

Ten byl dobrej, pobavil jste.

Třeba v Plzni? Pokud nekupujete novostavbu i v dnešní době si koupite byt 2+1 kolem 3 mega, 1+1 kolem 2,5 mega. Za Plzní když si koupíte starší rodinný dům, tak se vejdete u menšího do 5 mega, u většího do 10 mega. To máte v Praze kolikrát jen cenu bytu

Ano a právě proto že to spravedlivé není, tak se s tím musí něco udělat. Ne oddalovat problém na další generaci a převalovat dluh na někoho jiného a já důchod chci takhle velký a vložil jsem tolik, tak na to mám právo. Stačí jen se kouknout, kolik se vybere a kolik se vydá na důchody, stát to musí dotovat každý rok a realita je taková, že se každým rokem dotuje víc a víc.

Co je řešením? Určitě ne neustále navyšovat důchody, aby si tak mnohé politické strany doslova koupili hlasy od svých voličů, protože 2 371 000 důchodců už je slušná základna. Řešením je zkrátka postupně zrušit průběžný systém a postupně ho nahrazovat aspoň poměrnou části soukromým investováním. V praxi by to tedy mělo fungovat tak, že by se pomalu každé generaci odvody na důchodové měly v určitém poměru rozdělovat mezi tyto 2 systémy a důchody by se neměli tolik valorizovat. Pro nás (současné třicátníky) to bude znamenat menší důchod ale s vidinou toho, že za 2 generace bude důchod narovnán a bude z 90% zásluhový a 10% se bude odvádět do společného státního systému, který ale bude výhradně sloužit pro nemocné lidi, postižené či doživotně pečující o některého člena rodiny. A tak by to mělo být. Tím by už nebyla třeba vyšší porodnost a na nikoho by nebyl kladen nátlak.

Potěšením se sice nenajíš, ale najíš se třeba tím, že budeš organizovat živé koncerty. Že budeš organizovat i koncerty pro menší skupiny jako třeba firemní večírky, soukromé oslavy, veřejné trhy. Že budeš streamovat svou hudbu a že si ji lidi mohou stahovat legálně za poplatek či prodávat klasické nosiče.

Opravdu není rok 2000 a hudba ani filmy se již nikde tak nepovalují jako dříve. Nejvíce diskutabilní kanál Uložto zrušili. Tam se opravdu nacházeli miliardy takových děl a lidé je stahovali zdarma.

Já teda nevím jak Vy, ale já už jsem si nic nestahovala pěknou řádku let. Vyšší kapacita paměti mi slouží na má vlastní díla: fotky a videa. A tak to má 90% uživatelů.

OSA je za mě pěkně vyčůraná organizace a stačí se podívat, komu se příspěvky rozdělují.

A co my s tím tady? Snad každý je dospělý a může si se svým životem naložit jak chce. Stejně tak plánovat dítě.

Pokud se tak stane neplánovaně, tak by to měli oni 2 vyřešit. Někdy se i rodiče sami nabídnou, obzvláště pokud bydlí ve větším bytě nebo domku, že u nich mohou bydlet.

Přece rodič nemá povinnost šetřit svému drahému potomkovi na byt. Každý se musí v prvé řadě postarat sám.

A mimochodem, já jsem si pořídila byt hned těsně po zkušební době. Našetřila jsem si základ při studiu díky brigádám a pak jsem to dofinancovala úvěrem ze stavebního spoření. Úvěr jsem doplatila do 2 let celý a pak ještě 6 let jsem splácela hypotéku, doplatila jsem ji tedy o 20 let dříve a to jsem ji platila sama. Oni jsou 2.

Přesně tak. Po tomhle extempore bych jim nedala ani vindru. Nejsou to žádné peníze? Tak ať si je jdou sami vydělat a uvidí, za jak dlouho je našetří. Mimochodem 300 000,- byla ještě donedávna výše rodičovského příspěvku na 3-4 roky.

Za mě teda rozhodně nevděční byli. Co jako čekali? Že mamka s tatím vyvalí na stůl 5 nebo rovnou 10 mega a kupte si byt? Ať se laskavě proberou a hejbnou zadkem. Ano, každá generace to má těžké, ale každá by taky měla máknout a pokud chtějí mít vlastní byt v Praze, tak se musí hodně ohánět. Anebo se na to vykašlat a odstěhovat se jinam. Nechápu, co všichni na té Praze vidí. Všichni přece nemusí žít v Praze. Dá se žít i v jiných velkoměstech a za zlomek ceny.

Za další, ano, 300 000,- možná z pohledu bydlení není moc, ale jsou to slušné peníze, se kterými lze už něco udělat: investovat, spořit, na základ hypotéky. Píšou, že jsou 2 a mají dítě. Tak pokud není žena či muž ještě na rodičovské, tak mají oba snad práci a poměrně slušné příjmy a pokud bydlí ještě s rodiči, tak i nízké výdaje na to, aby mohli slušně šetřit.

Nic není hned a každý by si měl uvědomit, že nemůže mít všechno. Prostě buď si pořídí nové auto za mega nebo si pořídí místo toho ojetinu a ušetřené peníze použijí na základ hypotéky. Nebo se naopak smíří s životem v nájmu a pořídí si to nové auto (za mě hloupost, když auto je do 10 let bezcenné, ale někdo taky tak uvažuje). Prostě buď budu utrácet za spotřební zboží a pak teda nemůžu fňukat, že nemám na bydlení nebo se na čas uskromním, bydlím ve vlastním a omezím některé zbytné výdaje jako exotickou dovolenou, lyžování v Alpách, značkové hadry, kabelky, hodinky a předražené mobily či počítače. Nebo, což asi nebude případ těchto 2, si najdu mnohem lépe placenou práci, abych z výdělku zvládl poplatit oboje: jak luxusní zboží, tak i vlastní bydlení.

Tak ale svým způsobem má pravdu. Každý přeci na něčem ušetří a něco jiné si zase dopřeje. Někdo půjde na trhy, někdo jiný třeba zase do kina či na kulečník nebo občas do hospody na jedno. Tady asi není cílem žít jak asketa a na všech penězích sedět. Je to spíš o tom nastavit si priority, nastavit si nějaký plán, čeho chci dosáhnout, co si chci v budoucnu koupit a jít si za svým cílem.

Problém vidím právě v tom, že lidi neumí myslet ekonomicky a chtějí všechno hned a nic si neumí odepřít, takže s tímto s autorkou souhlasím. Sama vídám jiné lidi, kteří si stěžují, že už zase nemají na nájem a žadoní o půjčku, přesto berou více než já a nemají. Jenže pak zjistíte, že kouří, do hospody chodí každý den a nic si neodepřou. To je pak těžké. A bohužel převážně tyto lidi stát ještě dotuje příspěvkem na bydlení.

poradit od rodiny či přátel.

Nechápu, proč autorka píše tak arogantním způsobem. Samozřejmě, že žádný muž nemá povinnost starat se o cizí dítě a víte proč? Protože si nemusí najít ženu s dítětem, ale ženu svobodnou, bez dítěte, se kterou si založí vlastní rodinu.

Myslíte si, že svobodných žen bez dětí je málo? Každý ví, že najít si vztah s malým dítětem je o mnoho těžší než tak učinit svobodný/svobodná.

A za mě jako ženu, ano, každý člověk, který přijme svého partnera/partnerku a udělá tak kompletní rodinu i pro to malé, které za nic nemůže, je pro mě hrdina a zaslouží si obdiv. Ono totiž je něco jiného vychovávat vlastní dítě a nevlastní. U vlastního máte plné právo rozhodovat o jeho výchově, zatímco u nevlastního máte obvykle obavy, aby to protějšek nevyhodnotil jako předpojatost, když ho třeba za něco káráte. Taky se k vám i on samý nemusí vůbec chovat jako k rodiči, může být drzý a nemusí vás mít vůbec rád, může vás vnímat jako rozvraceče rodiny. Nic podobného s vlastním dítětem nezažíváte, takže je to o mnoho snazší.

No spíš je to vyčůrané proto, že mnohdy ani na obalu nemůžete najít gramáž, jen třeba počet kusů. A bez gramáže si to těžko přepočítáte na cenu za kg, abyste to porovnali s volným zbožím. Jinak ano, pokud jsou informace na obalu, tak si to každý průměrný občan umí sám spočítat či porovnat.

To je právě ta benevolentní výchova a vím, o čem mluvím. S mnoha kolegyněmi z práce se neshodnu, co se týče výchovy dětí. Já spíše razím tu tradiční výchovu,: dětem určovat mantinely, učit je ctít druhého, autoritu, učit je samostatnosti, ohleduplnosti k druhým, zvířatům a přírodě obecně. Fyzické tresty tedy neuznávám, ale když se rodič skutečně dítěti věnuje, tak nejsou ani potřeba.

Rozhodně ale vše nepodřizuji dítěti a ani nerazím kult dítěte, jak je dneska zvykem. Neexistuje, že by si malá něco vyřvala. Taky to už zkoušela, tak jsem ji popadla a šly jsme pryč. Jenže jsou matky, co to tak nedělají. Nechají dítě řvát na celé kolo, qle že by zvedly zadek a odkráčely s ním pryč, to ne. Děti tahají všude a i tam, kam nepatří. Divná to doba.