Nezaměňovat význam pojmů plat a mzda! Mezi nimi je zásadní rozdíl. Premiér mluvil o platech a nikoliv o mzdách. To si při diskusi, laskavě, uvědomte!

Musím se pana premiéra zastat. Mluvil o PLATECH, tedy odměnách ve státních institucích. Ty může premiér ovlivňovat mírou vrchovatou, v nadsázce jedním podpisem pera. To je za osm let splnitelné.

Autor článku však někdy (nevím proč) hovoří i o MZDĚ. A to je ovšem něco zcela jiného než PLAT. To je odměna v soukromých společnostech (např. zahraničních). Tam může pan premiér příjem ovlivňovat minimálně.

Proto pan premiér zcela logicky hovořil o PLATU a ne MZDĚ.

Děkuji za upozornění, pane Máco, správně má být: NEBYLO to tak jak se uvádí.

Kontaktní čočky se původně (na konci 19. stol.) vyráběly broušením skla, později (v meziválečném období) broušením plexiskla (polymethylmethakrylátu). Hydrogely (např. poly(2-hydroxyethylmethakrylát)) mají daleko vhodnější vlastnosti, ale brousí se velice obtížně. Proto pan profesor, pro přípravu testovacích čoček, použil stavebnici Merkur, která však není, pochopitelně, vhodná pro provozní měřítko. Ověřil tak vhodnost gelu a nastoupil Dreifus.

Pane Máco, konečně někdo, kdo věci alespoň trošičku rozumí. Ale já vás nepotěším. Vše bylo úplně jinak. Ty slavné hydrogely syntetizoval v jeho, resp. v Lukešově, laboratoři žák pana profesora - Drahoslav Lím. A ani s tím Merkurem to bylo tak jak se často uvádí. Technologii lití čoček propracoval další jeho žák - Maxmilián Dreifus. Bohužel oba nadaní borci vzali brzo kramle. Takže, když se po letech ČSR soudila s USA o patenty na výrobu měkkých čoček, tihle hoši se sešli u mezinárodního soudu, (který se konal jak v Praze, tak v USA.) Za ČSR Wichterle a za USA (kromě firem také i) Lím s Dreifusem. Po letité tahanici vyhrál W. Oba jeho bývalí žáci se do konce svých životů s verdiktem soudu nesmířili. (Od nich byste, věru, neslyšel hezké věci o skromném panu profesorovi.)

Co k tomu dodat? K pomatené době asi patří pomatené otázky. Ale takhle pomatenou by nesesmolilo ani kazažské orákulum Džamila.

Právě o tomto je řeč. Máte to sesumírované správně. Tak tam dosaďte akorát číselné hodnoty pro oba toky v Mělníce. Stačí první čtyři, ty jsou rozhodující. Toť vše.

A na vaši otázku ohledně zdroje odpovídám: to si pamatuji ještě ze školy.

Výška pramene je irelevantní. Čtvrtou podmínkou je tvar soutoku. I tuto splňuje Labe, řeka přitékající od Kralup nad Labem.

Pramen řeky se hledá od jejího ústí (viz diskutovaný článek). Od Hamburku až po Mělník není sporu o tom, že se řeka jmenuje Labe. V místě mělnického soutoku má větší průtok, délku i plochu povodí řeka přitékající od Prahy. Tudíž by to mělo být, podle všech pravidel, Labe.

Dvě faktické připomínky:

1) V šeru dávných věků neexistovala žádná řeka s názvem Berounka. Té řece se říkalo (ještě celkem nedávno) Mže.

2) "A Labe by se vlévalo do Vltavy." Tak to tedy nikoli. Ne že pravidla stanovená nejsou, jsou (viz hledání pramene Amazonky českou expedicí), ale u nás se nikomu nechce šťourat v zažitém systému. Na Mělníku je situace jasná a jednoznačná. Labe přitéká od Prahy (splňuje všechny čtyři základní podmínky). Otázka tudíž je jak se jmenuje vodní tok přitékající od Brandýsa. S tím jsou ovšem spojené šlamastyky další, např. název města Vrchlabí.

S tím ať se moc vědci nechlubí - dosáhli toho bez kvóty 50 % žen. Spíše by se měli stydět. A navíc je to ke všemu ještě propagace matematiky. Co tomu řeknou revoluční studenti? Myslete, prosím, v širších souvislostech, kruciš.

Počínání studentů můžeme brát jako sledování filmu, který jsme už viděli. Víme, jak to dopadne, takže se můžeme věnovat ne ději, ale sledovat detaily. Třeba herecké výkony a pod.

Jen tak dál Britové! Ukazujete nám cestu. Ještě je třeba důsledně vyhledat a zničit všechny ty nesmyslné Churchillovy sochy. Bravo!

Žádám vás o genderovou korektnost. Nejedná se o autora obrazu, nýbrž o autorku obrazu, Tento fakt zná každý, kdo se jen trochu zajímá výtvarné umění. Pro méně chápavé - za uměleckým jménem Pigcasso se skrývá prasnice.

Tak se, prosím, polepšete!