Také jsem si dost dlouho nalhávala, že velikost není důležitá, ale opak je pravdou. Život je krátký a bez sexu, kdy máte aspoň občas potěšení, to snad ani není život. Můj partner (samozřejmě už ex) měl podprůměrně dlouhý penis, bohužel i po obvodu to byl děs, takže sex o ničem. V posteli celkově žádná hitparáda, časem jsem přišla na to, že ve všem vlastně žádná hitparáda. Ženy, život je krátký, užívejte ho a nemarněte roky s chladnými a neobdařenými sobci. Nyní jsem s přítelem, který ač je tak normálně průměrný co se rozměrů týká, tak i ve všem ostatním ale vyniká! Zajištěný, schopný, empatický a upřímný! Na každou z nás čeká ten pravý, jen se nespokojit s čímkoliv…

Tak nejhorší je asi varianta toho všeho dohromady… měla jsem partnera, na kterého sedí naprosto vše a také to odpovídá tomu, že prý i dříve míval vždy milenky …

Můj ex měl velký koníček-věčně sedět na záchodě.

A nejhorší kombinace toho všeho… mamánek, opozdilec, neschopnej v posteli, ale machr ve všem, ufňukanec a necitelnej sobec. Loosera hneď vyměnit a nedoufal, že se něco změní.

Tohle mi přesně dělal vše můj expartner. Nikdy nebylo nic podle mě. Ve finále sex taky za nic nestál (opravdu s malým kašpárkem není žádné potěšení) a radši jsem si našla jiného. Ten šlape jak hodinky teď podle mě.

Na velikosti mužského přirození opravdu záleží a žena, která tvrdí nebo si ze začátku namlouvá (ostatně já jsem to také dělala kvůli svému vztahu), že nezáleží, tak stejně šťastná nebude nikdy. Můj bývalý partner měl penis přímo podprůměrný, přesto jsem doufala, že to dožene jinak… bohužel v posteli byl dřevo a kde nic tu nic. Často jsem se musela postarat sama o sebe a bylo to tak nejlepší. Teď , když mám konečně nového partnera, velice sama sobě vyčítám,že jsem se svým ex kvůli jiným věcem (majetek, Zajištění,budoucnost)vydržela zbytečně tak dlouho. V sexu byl prostě looser a v tom ostatním, jak jsem později zjistila - také. Majetek nebyl tak úplně jeho, další děti nechtěl (beztak se mu bez prášků nepostavil nebo když už, tak byl během dvou minut)… prostě totální looser

Tak v dnešní době je těžké ulovit protějšek, který je na úrovni a dokáže rodinu zabezpečit pro klidný a bezstarostný život. Ale kdo hledá, ten najde, jen vydržet. Ovšem snižovat své požadavky nemá smysl.

Znám jednu a ta ji určitě má, ale ta si ji zaslouží. Naopak by světu a mně bylo lépe pokud by to vzdala a navždy zmizela. Expartnerky jsou to nejhorší, co vás může potkat…

No ono lepší doprošování než nefunkční…

Ale tak dá se s tím žít, pokud má partner jiné přednosti a dokáže vás náležitě zajistit pro život na úrovni.

Tak nevidím na tom nic špatného, když žena vybírá muže hlavně podle toho, zda je schopen zajistit pro rodinu život na úrovni. Pro mě je to téměř určitě priorita ve vztahu dvou lidí, nedokázala bych ani s mužem, který není na úrovni být. Pokud si žena váží sama sebe, tak se nespokojí s bytem v paneláku a ojetou oktávkou. A muž je tu přece zejména od toho, aby se snažil, aby jeho žena byla spokojená. Každý svého štěstí strůjce… Pokud muži ukážete, co by mělo být, tak to dříve nebo později udělá. Od toho je přece ženský šarm, um a vynalézavost. Krůček po krůčku a budete ho mít přesně tam, kde chcete, než se rozkouká a začne být netvárný. Vždy jsem dosáhla toho, co jsem zamýšlela.

A když partner není schopný nejen styku ale ani orálu, který by za něco stál? To poradíte co?

Ten můj za ní taky pořád běhá, jelikož spolu mají dospělého syna… míním tomu udělat konec za každou cenu a vyprovodit z jeho života definitivně jak bývalou tak syna. Má nový zivot a mě zajima jen naše rodina - já, on a mé dite. Jednou je s námi, tak bude.

Kdo ještě nazývá pobyt v “domovině” dovolenou, tak je ubožák. Dovolená je prostě létat a poznávat svět. Pokud nejste schopni si to obstarat (váš partner je ňouma), tak si jezděte za humna a kochejte se 🤣

Já bych s chlapem, který není schopný zařídit velký dům, dobré dovolené, skvělý život atp.nebyla. To radši budu sama a počkám si na někoho schopného i když bude mít spoustu jiných špatných vlastností. Každý žije tak, jak chce a jak si to “zařídí”.

Absolutně nezajímavý článek pro ženy. Toto vše - hypotéku, veškeré energie, zařízení a veškeré výdaje na domácnost má platit muž. Pokud si to některá žena zařídit nedokáže, je to její chyba a spláče nad výdělkem.

Jsem toho názoru, že minulost má být minulostí a přítomnost je nedotknutelná. Také jsem se rozvedla a mám nového partnera který má z minulého vztahu dítě. On to sice ještě nechápe, ale rodina jsme teď my - já, on a má dcera z předchozího vztahu. Dříve nebo později prostě musí pochopit, že jeho dřívější rodina je minulost a má se starat pouze o nás, o tom je rodina. A když ne, tak ho k tomu nějakým způsobem prostě dovedu a uděláme si své vlastní společné dítě. Nevidím jediný důvod, aby nadále podporoval svého dospělého syna. Mám nezletilou dceru a měl by se zajímat o ni a o nás. Nesnáším takové to polovičaté partnerství a budu si stát za svým.

Svoboda muže končí tam, kde začíná vůle a přání jeho ženy.

Mám nejlepší věk pro druhé dítě, vím však, že partner si ho nepřeje. Je jen otázkou vůle a času, kdy ho budeme prostě mít. Když to nepůjde po dobrém, řešení se vždy najde. Přece se nevzdám svých snů na základě rozhodnutí toho druhého.

Může být ráda, že manžel rodinu velmi dobře finančně zabezpečí, to je velmi důležité. Také by se mi nelíbilo, kdyby můj partner trávil čas s kamarády a svými zálibami. Po práci by se měl věnovat činnostem, které vyhovují zejména i mně jako partnerce. No má si to paní zařídit. Každá žena si vychová muže tak, jak si představuje a pokud jí to nejde, tak ať si nestěžuje. Stačí používat ženské zbraně🙂

Tak to je úplně jednoduché… nemají si ti neschopní brát hypotéku a tím pádem je toto nemůže zaskočit.

Musíte si najít muže, který je schopen zaplatit to, co si zasloužíte. Láska neprochází jen žaludkem, jak se říká. Důležité je si najít toho, kdo je schopný vám pořídit pořádné bydlení, jinak nestojí ani za mrknutí oka. Já bych v bytě nebydlela dlouhodobě ani za nic, proto jsem vybírala dlouho a ten vyvolený, který je schopen mi toto zajistit, se nakonec našel.

Toto absolutně nechápu. Sice je mladistvá a neví, co se životem, ale mohla dát dítě k adopci. Je mi 36 a snažím se otěhotnět. V tomto věku dlouho nebyl vhodný kandidát a nakonec mám aspoň nějakou šanci.

Že se k těm korytům dostane jen někdo…

Také bych si zobla, kdo by odolal… a těch pár let v kriminále? Za ty peníze…