Pána je mi velice líto. Jsem ráda, že to soud vyhodnotil takhle. Muselo to být fakt velmi náročné, když to vyřešil takto. Kdo si něco takového nezažil třeba v rodině, tak to možná nepochopí. Já jsem osobně zastánkyní možnosti eutanázie. Ne ve smyslu, že o mně rozhodnou ostatní, ale že já si budu ještě za plného zdraví moci nastavit a "zasmluvnit si" do budoucna, za kterých podmínek chci, aby případně bylo toto přežívání ukončeno.
Článek jsem spíš jen proletěla. Zaujal mě titulek. Všeobecně si myslím, že kdokoliv, kdo se stane rodičem a opravdu se o svého potomka stará příkladně a mnohdy jde hodně za hranici komfortní zóny, zaslouží spíš uznání, než označení podřadná práce. Podle toho, co vidím v okolí, je mateřství mnohdy docela solidní nářez.
Já jsem se rozhodla zůstat bezdětná z mnoha důvodů. Hlavní je finanční stránka a moje duševní i fyzické zdraví, které není v takové kondici, abych si mohla dovolit takovou zátěž. Taky už nejsem úplně nejmladší, 35 na krku, a už od puberty se bojím těhotenství a porodu. Taky mám ráda svoje pohodlí a svobodu.
Pan Ondráček má stejnou duševní nemoc jako já. To, že mu to takhle kecá a nedrží se tématu, je pravděpodobně projevem manické (povznesené) nálady. Bez léčby je prostě rozjetej a je taky plný emocí... Člověk všecko prožívá silněji. Až to odezní, může spadnout do ošklivé deprese.
O tom je bipolární afektivní porucha a je důležité ji léčit stabilizátory nálady. Člověk se v mánii dostane do stavu, kam se normální lidi dostanou jen za pomocí drog.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Ze Slovenska se stává taková malá lživá polototalitka...
1 odpověď