Pár set let zpátky býval “populární” sport hon na čarodějnice. Obvykle byly obětí ženy, většinou krásné nebo takové, které se znelíbily.
Dnes je to muž.
Tyto články jakoby se snažili dokázat, že takové chování není menšinové, ale je to naprosto obvykle a má to s mužů udělat nechutné zvíře. Vypadá to spíše jako ideologický boj, v pozadí může být ještě úplně jiný záměr, jako je takový malý trójský kůň do lidské sexuality, kdy nakonec i ta bude pod kontrolou státu.
Františku, proč tak soudíte? Myslíte si, že je to v pořádku, že se tohle děje? Upřímně řečeno, statisticky jsou to většinou muži, co se takového jednání dopouští. To je prostě fakt. Je to prostě jenom další společenský téma, který někdo otevřel. Slušně vychovaný muž by tohle obtěžování měl odsoudit. Pokud máte dceru nebo partnerku, tak se jí to může stát taky.
Kdyby se vám s tímhle svěřila nějaká žena nebo i muž (slyšela jsem i o obtěžování gayem) z vašeho, tak je vyhlásíte podobnými argumenty?
To zase bude trapárna. Otázkou je, zda jsou ty příběhy pravdivé nebo zase někdo hledá senzaci. Už to že si půjčí MDŽ ukazuje, že to bude snaha využít všechny možnosti jak na tom něco vydělat. Já ve svém okolí nemám jedinou ženu s takovou zkušeností. A ty dvě moderátorky asi také netrpí tím, že by na ně někdo sahal, takže to nebude osobní zkušenost. Tím neříkám, že se to nikdy nikomu nestalo, ale toto spíš vypadá na další snahu najít senzaci. Přijde mi i divné, že by v takové situaci ženě nikdo nepomohl, kdyby to byla skutečná situace, tak já bych pomohl okamžitě a věřím, že i většina ostatních. Ale jak říkám, to už by nebyla senzace.
To, že se to nestalo mně, neznamená, že automaticky nebudu věřit ostatním.
Natáčím o sektách v Česku už více než rok a to téma mi přijde velmi důležité. V této podcastové sérii Sekty CZ bych ráda rozebrala všechny otázky, které mě během toho roku napadaly. Nejde jen o popis fungování několika sekt, ale i o to, zamyslet se nad tím, zda máme v této oblasti dostatečné zákony, jestli náš stát nabízí obětem sekt pomocnou ruku a jak se k této problematice staví například religionisté. Druhý díl vyjde zase v pátek a o něco víc v něm rozvinu téma - děti v sektách. A můžete se se mnou vydat dokonce až do Dánska.
Skvělá práce!
Já jsem na seznamce zhruba půl roku a zjistil jsem jedno a to že mi chybí lidé.cz, tam alespoň byla sranda.
Osobně se domnívám že ženské na sezmankách hledají prince na bílém koni. Ale častěji než skutečná žena je tam podvodník. Jo a doufám že budu letos narcis, co se bude fotit se svojí motorkou. Teda spíš budu fotit motorku. Bude to, teda jestli to bude, nejspíš Virago a inzeráty budu psát stylem hledám batůžek 🤣.
Lidé.cz byli fajn 🙂.
Článek jsem spíš jen proletěla. Zaujal mě titulek. Všeobecně si myslím, že kdokoliv, kdo se stane rodičem a opravdu se o svého potomka stará příkladně a mnohdy jde hodně za hranici komfortní zóny, zaslouží spíš uznání, než označení podřadná práce. Podle toho, co vidím v okolí, je mateřství mnohdy docela solidní nářez.
Já jsem se rozhodla zůstat bezdětná z mnoha důvodů. Hlavní je finanční stránka a moje duševní i fyzické zdraví, které není v takové kondici, abych si mohla dovolit takovou zátěž. Taky už nejsem úplně nejmladší, 35 na krku, a už od puberty se bojím těhotenství a porodu. Taky mám ráda svoje pohodlí a svobodu.
Bipolární afektivní porucha NENÍ porucha nálady.
A co to podle vás je? 🙂 Je to duševní nemoc, kdy se nezamedikovaným lidem střídají (většinou) období depresí a mánií. Tudíž má afektivní poruchu nálady. Každý to má každopádně jinak, ale medikace je u týhle nemoci více než vhodná.
Tuhle nemoc mám taky, ale v lehčí formě, protože nemám deprese, ale měla jsem náladu nad normou.
Medikace mi manické stavy, kdy jsem byla v euforii a celkově zrychlená, srazila na únosnou míru. V mánii člověk může navenek vypadat jako na speedu a snadno se rozčílí, protože vnější podněty vnímá mnohem silněji než normální lidi. Mám srovnání. Když bych o tom otevřeně nemluvila, tak to lidi, co mě předtím neznali, prakticky ani nepoznají.
Paní, je to cenný poznatek. Je vidět, že všichni diskutující jsou mimo.
Tak já jsem četla i jiné články, kde tu nemoc ve spojitosti s panem Ondráčkem jmenovali. O depresích se už běžně mluví, ale o mániích bohužel moc ne. Sama jsem měla "naštěstí" jenom příjemné manické stavy bez propadů. Už od dětství, takže jsem vypadala spíš jako člověk s ADHD a lidi na mě tak prostě byli zvyklí. Od doby, co vím, že to mám, se léčím.
Jsem ve facebookové skupině lidí, kteří bipolárkou opravdu trpí. Trápí se. Většinou ta nálada cykluje do extrémů a fakt to není sranda. Je lepší to léčit. Ale ne každý má to štěstí, že mu léky zaberou hned, tak mají koktejl léků, protože jim to nesedlo apod.
Pan Ondráček má stejnou duševní nemoc jako já. To, že mu to takhle kecá a nedrží se tématu, je pravděpodobně projevem manické (povznesené) nálady. Bez léčby je prostě rozjetej a je taky plný emocí... Člověk všecko prožívá silněji. Až to odezní, může spadnout do ošklivé deprese.
O tom je bipolární afektivní porucha a je důležité ji léčit stabilizátory nálady. Člověk se v mánii dostane do stavu, kam se normální lidi dostanou jen za pomocí drog.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Nejen američtí republikáni by si měli uvědomit, že hodnotu ženy v naší společnosti i v politice by rozhodně nemělo určovat to, jestli má děti nebo ne. Stavět si na tom kampaň je blbost.