Udělá práci za sto psychologů! Kdo by nezapomněl na starosti, které ho v práci potkaly, při hlazení kočičího kožíšku! ❤️👍 A Defibovi posílám přání aby svoji nejen čestnou funkci plnil ještě hóóódně dlouho! ❤️🥳❤️

To je zajímavé, že o menstruaci mají potřebu diskutovat především muži 😁

Jinak dobře, že mají toto dívky k dispozici. Ne vždy si dívka např. v šesté třídě pamatuje, že si do školy musí vzít zásobu pro případ "co kdyby" - tak je fajn, že má tímto při ruce řešení a nemusí někde celá rudá škemrat nebo utíkat domů ... ♥️

Všem z toho jejich společenstva bych dala paragraf "Neposkytnutí pomoci". Jen koukají, jak maminka umírá a nikdo nepodá pomocnou ruku, nezavolá záchranku! Raději se jdou zeptat Šaška a tomu je to "šumák". Jeden šašek a banda nedospělých mentálních závisláků bez vlastního úsudku!

Ačkoli jsem z úplně jiného oboru, myslím, že si tito lidé šanci zaslouží a někteří si jí i (velice) váží. Před 25 lety jsem denně dojížděla vlakem za prací. Každý den tam stával bezdomovec a prodával Nový prostor. Občas jsem si jej koupila, občas koupila pro pána pečivo k snídani, občas dala stravenku s přáním, aby si užil oběd. Uběhlo 20 let a v trolejbuse si ke mně přisedl nažehlený pán v košili. Kouká na mne a pak povídá "Vy jste mi dala stravenku!" Byla jsem úplně zmatená a nechápala o čem mluví. A on začal vyprávět. Zajímavý příběh. A co víc - ten pán mne i po 20 letech poznal a pamatoval si, že jsem ho obdarovala stravenkou! Nyní má pan stůj maličký byteček, z invalidního důchodu jako první zaplatí nájemné. A je pyšný, že se dokázal z bezdomovce opět stát člověkem s vlastním bydlením. Opravdu i vypadal velice dobře. To mi dělá radost dodnes .... . Takže díky vsem lidem, kteří se svojí (nejen) odbornou péčí snaží těmto lidem pomáhat opět najít cestu !

Jsem velice ráda, že došlo k rozhodnutí nenutit tyto lidi k velice těžkým operacím kvůli jedinému písmenku v občance. Praktický nikde se nepíše o tom, jakými komplikacemi tito lidé trpí, pokud se operace nepovede. Raději ať si trans dívka nechá pánské vybavení ( či naopak), než aby musela nosit do konce života pleny či trpěla jinými problémy. Hromadných porodu trans muži se asi také nemusíme bát - vlivem podávaných umělých hormonů se vlastní žlázy původního pohlaví stávají více či méně nefunkčními. A i kdyby - když si chlap může pořídit děti s první, druhou či třetí manželkou, případně s nevlastní dcerou z n-teho manželství a "nikoho to nepohoršuje" ( a přitom to je "pouze z plezíru"), proč se někdo obává toho, že někdo bude mít potomka, kterého bude mít upřímně rád - jen proto, že je trans? Každopádně bych uvítala ODBORNOU DEBATU a OSVĚTU k této, věřím že pro hodně lidí složité, tématice.

Koukám, že mne napadlo úplně totéž, když jsem paní Daru viděla po operaci poprvé: kopie Donatelly Versace, i úplně stejná pusa. Jen díky věku a cvičení má o něco víc svaloviny, ale i tento rozdíl čas setře ...

Zákazy nic neřeší, teenageři si vždy jsou schopni najít cestu, jak zákaz obejít. Upřímný zájem je mnohem lepší cesta. "Jaky byl den? Co se ti ve škole povedlo? / Proč se ti dnes ve škole nelíbilo? Co bychom mohli spolu podniknout? Co bys ráda ...?" A snažit se realizovat společné aktivity podle chuti dítěte. A pokud nemá sílu na nic, alespoň přinést čaj do pelíšku, hladit a ujistit, že tu jste. A hledat odbornou pomoc - v dnešní době běh na velmi dlouhou trať na většině území republiky. Mimo největší města být připraven za pomoci dojíždět i přes sto km, vyčlenit část rozpočtu na terapie, kdy jsou ceny za hodinovou konzultaci přes 1 000,- Kč. A ze začátku mohou být tyto konzultace i několikrát za měsíc.

Přeji hodně sil!

Pozice pečujícího v sendvičové generaci je velice obtížná. Zvlášť pokud máte nejen nemocné rodiče, ale i např. jedno z dětí potřebuje intenzivní péči, několikrát v týdnu doprovod k lékaři, řešení problémů ve škole, ... A k tomu instinktivně cítíte, že vaše maminka umírá, ale lékařka vám odmítne vystavit pro maminku dlouhodobě ošetřování a posílá vás od čerta k ďáblu podáváním zavádějících informací. (Bohužel maminka i přes proklamace lékařky, že je "v pořádku" zemřela dříve, než by mi vypršelo dlouhodobé ošetřovně, které je i tak časové omezeno - už si nepamatuji, tím že mi ho neposkytli, přesně, ale myslím, že je max. 3 měsíce). Při tom dle mého názoru by dlouhodobé ošetřovné mělo sloužit k tomu, aby pečující měl možnost zorganizovat a nastavit péči o dlouhodobě nemocného. Na to 9 dní klasického ošetřovného bohužel nestačí. Ve finále pro pečující osobu situace jak z hororu, kdy v reálu na situaci zůstanete sami . ( Možná je moje zkušenost specifická tím, jak rychle se maminka horšila a dalšími okolnostmi?)

Pro mne je nepochopitelné, že někteří rodiče jsou pro splnění svých sobeckých cílů schopni zničit to nejcennější, co jim život daroval.