Nemám důvod. Pravda je prostě pravda. Od ledna sháním adekvátní práci, procházím výběrovými řízeními. Někde mi to řeknou na rovinu, že proběhl telefonát. Několikrát jsem byl vybrán, z toho 2x nadšeně, jakože "někoho takového dlouho marně hledáme", posléze odřeknutí z důvodu "vyvstanuly nové skutečnosti ". Nejsem člověk, který by šel na úřad práce. Prostě jsem si sehnal jinou, ač nekvalifikovanou práci. Nicméně věřím, že Boží mlýny sice melou pomalu, ale na každého se nakonec dostane,... Přeji Vám, abyste se nikdy nedostal do podobné situace. Totálně to rozhodí psychiku. Napřed nevěříte, že je to v dnešní době vůbec možné, potom se začnete psychicky sypat,... Zkoušíte bojovat, ale je to jen horší . Dehonestace vaší osoby jen rychleji pokračuje. Od přátel slyšíte, že to není možné,kdo ví, co jste vlastně provedl. Jen se obhajujete: Nic jsem neprovedl, jen jsem řekl to, co jsem si myslel, co jsem pokládal za správné. Nicméně to nepomáhá. Lidé nechtějí mít stejné problémy, proto se od vás distancují. Říkal jsem si zapomeň, začni znovu. Obojí je těžké, zdá se mi nemožné,.... Přeji Vám krásnou neděli

Ano, máte pravdu. Je to ale horší. V práci jsem koncem minulého roku několikrát řekl svůj názor na aktuální dění a víte co? Ač jsem uznávaným odborníkem v oboru, přišel jsem o práci a nesehnal novou, adekvátní. Bývalá vedoucí obtelefonovala potencionální zaměstnavatele, všude mě očernila, někde to nestihla, již jsem měl (v několika případech) příslib přijetí, ale dodatečně mi na její zásah odřekli. Takže mi nezbývá, než dělat nekvalifikovanou práci mimo obor. Paní vedoucí je propojená z jednou z aktuálně vládnoucích stran a je naprosto neprůstřelná, vůči jakékoli stížnosti. Vyplývá z toho jediné - držet hubu a krok, nebo přijdete o vše - v mém případě o práci, kterou jsem miloval a v které jsem byl sakra dobrý a uznávaný. Bylo zajímavé sledovat, jak se mi začali vyhýbat kolegové a přátelé - baví se se mnou, jen když mají jistotu, že to nikdo nevidí. Prostě se bojí, aby nedopadli stejně

Vlakem dojíždím z vesnice do města denně - celý život. Nejprve do školy, potom do práce. Nádraží je u lesa pod kopcem daleko od vesnice. Starší lidé, zejména cestu z nádraží nedávají - jiná možnost než pěšky ale není. Autobusy nám zrušili s tím, že máme vlak. Vytápěnou čekárnu s WC a vydejnou jízdenek zrušili v 90- tých letech.

Zpoždění je bohužel na denním pořádku. Odůvodnění - častější , než by člověk mohl akceptovat - většinou z provozních důvodů dopravce. To znamená cokoli.

Zejména lokomotivy jsou ty samé, se kterými jsem jezdil do školy v 70- tých letech, jen sundali hvězdu a změnili nátěr. Tím pádem také poruchy jsou častější a častější,.... Občas jsou spoje bez náhrady zrušeny. Občas je zavedena náhradní doprava, o které se však stojice na nádraží nedozvíme, autobusy k nádraží nezajíždí, zastavují v obci. Že je zrovna tento spoj nahrazen pro poruchu vlaku autobusem, se ale včas, abychom mohli dojít zpět do obce, nedozvíme,... Aplikace ČD, i Idos často lžou - např. vlak dlouho nejede, snažím se zjistit, zda nemá zpoždění a zjistím, že je v cíli, avšak po kolejích dosud neprojel,.... Jsme prostě neelektrifikovaná, nedůležitá, vedlejší trať,.... Ovšem jízdné platíme stejné, jako jinde,....

Cestování do práce a z práce je často o nervy. Zejména když někde uvaznete a nikdo neví, zda a kdy dorazíte do cíle. Napr. stojíme na nádraží uprostřed trasy - průvodčí neví, paní v tel. informacích mě odkazuje na výpravčího, ten řekne, že ho to nezajímá, on není ČD,...

Přesto cestuji ČD rád. Už se nevztekam. Někdy to totiž funguje,....

V podstatě bych s Vámi i souhlasil, jen bych neházel pracovníky OSPOD do jednoho pytle. Znám i takové, od kterých by se i soudci mohli učit.

K inkluzi: Ano, je opravdu nešťastně nastavena. Ne každé dítě, které v inkluzi je, se do ní také hodí. Občas (někdy i častěji) se nám vyskytne žák, který inkluze není schopen, řeší se pouze on, na ostatní děti není čas. Je to špatně. Často nikdo neví, co s takovým děckem dělat. Pokud je ve třídě, téměř nelze učit, není kam jinam ho umístit, protože ho nikdo nechce jinam vzít. Asistenti to nevytrhnou. Nevařím z vody. Píšu o vlastních zkušenostech. Přeji všem hezké dny,...

Jezdím z Brna na Jihlavu a musím říct, že rušení spojů bez náhrady je vcelku běžná věc, i když to není každý týden nebo měsíc, několikrát do roka určitě. Co se týče komunikace, je časté, že ani pracovníci ČD neznají důvod. Také zpoždění vlaků je tu téměř každodenní. Je tak časté, že většina pravidelných cestujících si na to už zvykla a ani si nestěžuje. Sám jsem podal několik stížností, ale ve své většině byly vyřízeny neadekvátním způsobem, pokud jsem si stěžoval na místním IDS, některé stížností nebyly vyřízeny ani po urgencích dodnes. Většina problémů se odvíjí od mizerného technického stavu lokomotiv, popřípadě vagónů. Běžně nám tu jezdí třeba technika vyřazená z Pražské integrované dopravy a podobně. Naše trať není mezi Brnem a Jihlavou elektrifikovaná, tak tu jezdí to, co ještě jezdí, není ve šrotu, protože není čím nahradit...