Takových je opravdu spousta. Osobně to moc nechápu. Sám jsem se osamostatnil v 19 letech, kdy jsem nastoupil na vysokou, na koleje. Po škole už jsem se domů nevrátil (tedy na bydlení). Tak nějak mi to po tom bydlení na kolejích přišlo nereálné. I když určitě to je v mnoha ohledech velice pohodlný život, kdy vše v podstatě funguje tak, jako když byl člověk dítě. Přijde domů z práce, má na stole večeři od maminky, má vypráno, vyžehleno, poskládáno ve skříni. Po výplatě pošle rodičům 2000, jako "příspěvek na bydlení" a občas zaplatí nákup. Z mého pohledu je to ale vykoupeno velkou mírou nesvobody. Pokud tedy rodiče nebydlí ve dvougenerační vile se dvěma vchody...Nedovedu si představit takové soužití v bytě. Ať si říká kdo chce, co chce, maminky většinou nerozlišují, jestli je synkovi 12 nebo 32 a stále mu věnují "stejnou péči". Tudíž kontrola příchodů, odchodů, koho že to má u sebe v pokoji atd.atd....Přesto mám kolem sebe takové, kteří jsou ochotni tuto svobodu vyměnit za to pohodlí, aniž by k tomu měli vážnější důvod. Na druhou stranu, přijde věk, kdy i tito muži by chtěli partnerku a rodinu. Potíž je ale v tom, že čím jsou starší, tím více porovnávají jakoukoli potenciální partnerku s maminkou a její péčí, její kuchyní apod. A v podstatě hledají její kopii, což se málokdy podaří....

Na začátek - v tom rozdělování generací se tedy pisatel moc nevyzná🙂 Před generací "Z" nebyli "boomeři", ale tzv. mileniálové. Tudíž generace, která se narodila cca mezi lety 1983 až 1995. Před nimi ještě generace "X" (cca 1972-1983) - generace tzv. Husákových dětí. A až před touto generací generace tzv. "boomerů". Pro úplnost - po generaci "Z" je ještě generace "alfa". Generace Z jsou tedy děti s rodiči, příslušnými ke generacím X a Mileniálů. Nikoli tedy "boomerů", kteří jsou převážně prarodiči příslušníků generace "Z".

Každá z těchto generací je v něčem oproti ostatním specifická. Generace Z je první generací, která kompletně vyrůstala již v digitální době a s digitálními technologiemi. Proto je s jejich používáním tak úzce spjatá, že bez těchto technologií si život ani nedovede představit. Mileniálové a "X" jsou generace, které zažily v poměrně mladém věku ten nástup technologií. Ale ještě ne v tak mladém, aby nedokázali v případě potřeby bez těchto technologií fungovat a zároveň nebyli tak staří, aby se nenaučili tyto technologie používat a využívat. Narozdíl od boomerů, které zastihl rozvoj digitalizace v již produktivním věku a už se obtížně adaptovali.

Pracovat "na dálku" z domova nebo pláže byl rozhodně sen i předchozích generací. Jenomže do poměrně nedávné doby, než nastoupil využitelně rychlý internet a odpovídající výkonné prostředky, to prostě technicky nebylo možné. A tedy tyto předchozí generace nebyly zvyklé na nic jiného, než "klasiku". A dnes už obtížněji mění svoje myšlení. Kdežto generace Z s technologiemi vyrostla a proč je tedy nevyužít?

Ano, to, co jsem popisoval je jeden případ možného průběhu. Druhý případ je ten, který popisujete Vy. A i ten je poměrně častý. Měl jsem možnost se s tím případem, který popisujete setkat "naživo" 4x. Ne tedy jako účastník, ale jako pozorovatel "zvenčí". Nedokázal jsem ale pochopit jedno. Sice to, proč a z jakého důvodu ta dotyčná, když tedy zjistí, v jakého že to de*enta se pomalu reinkarnuje ten původně "obyčejný hodný kluk", tak neprchá. A setrvává dál (a někdy i poměrně dlouho) v takovém vztahu, i když ji to ničí....Když jsem se napřímo zeptal, byly to ve všech případech jedny a ty samé důvody. 1) Kvůli dětem - ty by to nesly těžce a bůh ví, jaké by to na nich nechalo následky 2) Kvůli penězům - "když on mi posílá 30tis měsíčně a kdybych to neměla, tak se svým platem nevyjdu (musím mít kabelku od Gucciho, jakmile vyjde nová kolekce) 3) Máme barák a já bych neměla kam jít....A všechny ty ženy, než aby to řešily (ta řešení jsou), tak raději setrvávaly ve vstahu, kde se nechaly mlátit za to, že přišly o 5 minut později z třídního srazu, nebo za to, že na dovolené v bazénu se dotyčná údajně nechala osahávat od jakéhosi koupajícího se muže (když ten její před tím oblečený skočil do vody, ji vytáhl, odtáhl na pokoj a tam pak dostala "přes ústa")...atd.atd.

Tohle fakt nechápu. Proč s takovými týpky ty ženy zůstávají a spíše hledají proč to nejde. A trpí tak dlouho, že to pak nechá následky do budoucna. I když se ta žena jednoho dne odhodlá, má pak velký problém navázat další vztah a když už se odhodlá, dělá si ty seznamy, o kterých jsem psal a vlastně si zavírá dveře zas sama.

Nějak jsem se nechtěl dotknout paní Kubišové.Prave proto, že v tu dobu v zahraničí známá nebyla,mohli si ji dovolit klidně zakázat,aniž by to vyvolalo nějaké nechtěné ohlasy v zahraničí. A ta "hvězdička" nebyla vůbec myšlena hanlivé. Tehdy to byla taková naše vycházející hvězdička. Bohužel ještě ne mezinárodní hvězda.Gott tou dobou už hvězda byl...a proto bylo pro režim daleko větším rizikem ho zkusit umlčet.

No jo,ale chlap,pokud už jde po té "cow" a vybírá podle košíčků (i když to je jeden z mnoha ženských bludů,který je jen představou žen samotných) a rychlostí,tak přesně ví,co od té "cow" očekává a ví,že nic víc čekat nemůže. Rozhodně do toho nejde s představou,že z ní udělá skvělou hospodyní a matku svých dětí. Bohužel ženy tuhle představu mají a proto čím větší deb*l, tím víc žádaný🙂

Tu trojku máte špatně...pokud má exekuci,je to cajk:) Uz nemá na splátky ani sázky:)

To si úplně nemyslím.Sice je k tomuto způsobu nutná karta obchodu,ale tam se obchod dozví jen jméno a bydliště.A myslím,že 90% lidí má nějakou kartu,jelikož bez ní jsou ceny u některého zboží naprosto mimo.A mají ji i ti lidé,kteří chodí na kasu a platí cash. Upřímně je mí celkem fuk,jestli obchod o mě ví, že jsem koupil 10 rohlíku. A banka,že jsem je koupil v Globusu....

Nebo: Jsem žena 45 plnejsich tvaru.Hledam muže do 40 mladšího vzhledu,nezadaného, nekuřáka,sportovce který rád cestuje, zajištěného,bez závazků,který rád tanci,chodí do kina a divadla,abstinenta s kladným vztahem ke zvířatům a dětem,s vlastním bydlením:)

Otázkou je, proč vůbec ženy jako (zřejmě Vy) a další o kterých píšete, mají tu zkušenost "trápení se s pitomcem", "podvody, násilí....". Jak vůbec k takovému "pitomci" přijdou? Pitomcem se člověk nestává ze dne na den, tím se už narodí.

Jsem přesvědčený o tom (a i ze zkušeností z okolí), že právě v tom věku okolo těch řekněme 20-25ti si ta žena staví ty vzdušné zámky a hlavními kritérii jsou vzhled toho chlapa. Hlavně aby byl vysoký, svalnatý a když má ještě vytuněného Golfa s rychlým pruhem, je to bonus. To, že to není zrovna "nejostřejší tužka v penále", to neřeší. Hlavně, že je krásnej a kamarádky jí ho závidí.

Pak ale, té dotyčné začnou tikat hodiny, chce hnízdit a ejhle....najednou se svalovec začne cukat. A začnou spory, kdy si dotyčná myslí, že ho usměrní tam, kam chce. A ono ne. Svalovec se cuká čím dál víc - začnou hádky a konflikty. A najednou je tu "pitomec", který ale byl "pitomcem" od začátku. Jen té ženě to nějak nevadilo, jelikož byl ze všech nejkrásnější🙂 Takže rozchod, zklamání a ublíženost. Po nějaké době začne nové hledání. Tam si ale dotyčná řekne, že nic podobného už nechce a sepíše si seznam, co všechno dotyčný musí plnit, aby jí byl hoden. Seznam je naprosto konkrétní, obsahující mnoho bodů. A pokud uchazeč jeden neplní - pryč s ním. Pak žena dojde do fáze, kdy je frustrovaná z toho, že nemůže najít toho, kdo by splnil nesplnitelný seznam a zůstává single, nas**ná na celý ten svět, kdy většina okolo jsou "skvělé páry", ale princové pro ni nějak došli.....

To ano. Je ale třeba počítat s výdaji, kdy vám po odečtení splátky zbyde teoreticky min. 45% příjmů. Při scoringu v bance uvádíte pouze pravidelné výdaje - tzn. jiné splátky, případně pojištění, platby za energie apod. Jenomže jsou pak výdaje, které se neuvádí. Tj. třeba náklady na auto, potraviny, školy dětí atd. Prostě výdaje, které máte, ale banka je nezkoumá, jelikož je čistě teoreticky nemusíte vydávat nebo je můžete teoreticky snížit. Prakticky to jde ale těžko, pokud třeba dojíždíte autem do práce a autobus není. Nebo vám dítě studuje vysokou. To mu těžko řeknete, že mu od teď nebudete platit koleje.... Takže hypotéku "na krev" vzít jde celkem snadno a spousta lidí si ji takhle vzala.

Naprosto přesně napsáno! Byli jsme jen satelitem SSSR s loutkovou vládou. Pokud by se v SSSR nedostal k moci Gorbačov, ale pokračovala linie Brežněva, pravděpodobně by ještě teď existoval bipolární svět. Soudruhům v SSSR bylo naprosto jedno nějakých 15 milionů čechoslováků. Natož jednotlivci nebo pár set členné skupinky disentu. Tyto byly prostě eliminovány z veřejného prostoru, protože prostě režim mohl. Pokud by došlo k větší rebelii, byli by klidně eliminováni všichni čechoslováci (viz. 1968). Protože Moskva mohla a měla na to dost prostředků a věděla, že i na mezinárodním poli to ustojí a mimo nějakých protestů na půdě OSN a oficiálních diplomatických nót se vlastně nic nestane (viz. 1956 v Maďarsku, viz. 1968 u nás, 2014 Krym a dnes Ukrajina). Karlu Gottovi bylo umožněno žít tak jak žil, jelikož i režim si byl vědom toho, jak působí na lidi a neměl zájem o něj přijít. Takže "něco za něco". Myslím, že to byl čistý člověk, který od Boha dostal obrovský talent a chtěl prostě jen zpívat. Režim si byl vědomý toho, že pokud nebude zpívat u nás, prosadí se snadno jinde ve svobodném světě. Tak mu prostě musel dát takové podmínky, aby neměl důvod. Už v 60tých letech se díky svému hlasu stal populární i na tehdejším "západě" a i ve většině "východního" bloku. Už nebyl pouze tou místní hvězdičkou, která když zazlobila, byla prostě umlčena (třeba M.Kubišová). Pokud by se ho režim pokusil omezit či dokonce umlčet, odešel by a zpíval dál. Což by byla pro "východní blok" ostuda. Proto nezbývalo, než se s ním nějak "dohodnout".

To je pravda. Pořád ale jdu do rizika, že nájemník nezaplatí a v tom okamžiku platím 2 byty. Než ho z bytu dostanu, než seženu dalšího nájemníka...může uplynout doba v řádu měsíců. A nedej bože, aby ten pronajatý byt ještě vyžadoval opravy, než se bude dát pronajmout znovu.

V drtivé většině u bytu na hypotéku, pokud tedy člověk nezainvestoval při koupi 50% ze svého, tak nájemné pokryje tak akorát splátku hypotéky + nějaké to nižší % zisk. Takže platíte na hypo třeba 20k, pronajmete +-za 20k (energie a poplatky samozřejmě zvlášť) a pronajmete si byt někde jinde taky +- za 20k. Takže za bydlení platíte pořád těch 20k + energie. Jakmile se ale stane to, o čem jsem psal, rázem jste z měsíce na měsíc na 40k + energie a poplatky za dva byty. To je to obrovské riziko. Samozřejmě to riziko je tím menší, čím menší jste si bral hypo. Pokud platíte na splátce třeba 5 tis, jelikož většinu z pořizovací ceny jste dal z úspor a byt je pronajatelný za 20k, tak už to riziko je přijatelné.

Oboje má své pro a proti. Z bydlení pořízeného na hypotéku nikdo nikoho "nevyhodí" - toto platí ale pouze za předpokladu, že člověk bez problémů hypotéku po celý čas splácí. Může se stát cokoli a vzpomeňme si na případy, kdy sazby hypoték vyletěly během půl roku ze 2 někam k 6%. A najednou ti, kterým končila fixace měli platit měsíčně o tisíce víc. Pokud měli splátku hypotéky "na krev", měli velký problém. Banka sice nikoho ze dne na den nevyhodí, ale spoustě lidem nezbylo, než bydlení prodat a z prodeje doplatit hypotéku. A jít do nájmu, či do podstatně menšího. Problémem může třeba být i to, že se naskytne příležitost na "práci snů", ale na druhé straně republiky. Pokud bydlím na hypotéku, nejde nějak rychle třeba prodat, vyřídit novou hypotéku a koupit něco jiného. A na to, aby někdo nějaký čas financoval dvě nemovitosti zas mnoho lidí nemá. Ta hypotéka je pak takovou "koulí na noze". I když samozřejmě řešení jsou. V tomhle případě je mnohem pružnější nájem. Prostě dám výpověď a pronajmu něco jiného tam kde potřebuju. Je pravda, že v Čechách je u nájemního bydlení ještě jeden velký problém. A to, že majitelé bývají všelijací a natrefit na slušného majitele je umění. Bohužel si to ale dělá určitá skupina nájemníků sama, když se k bydlení v nájmu chová s podvědomím, že to přeci není jejich...

Čistě ekonomicky vychází zrovna nyní opravdu výhodněji to bydlení nájemní. Hypotéka byla výhodnější, když byly 2% sazby.

Stejně jako nikdo v roce např. 2005 netušil, co se bude dít v dalších 20ti letech, tak nedokáže dnes nikdo říct, co se všechno stane do roku 2045.

27.10., tedy den před svátkem, kdy mají obchody zavřeno, jsem byl nakoupit v Globusu. Naprosto běžný, menší nákup. V obchodě byla hlava na hlavě, všichni košík s "kopečkem", jako by měl nastat konec světa a ne jednodenní přestávka v otvírací době (už jsem si ale zvykl na typické nelogické chování většiny lidí). Pobavilo mě ale následně při placení, co z těch lidí stojí naprosto šílenou frontu ke kasám s pokladními. Všechny věkové skupiny bez vyjímky. Podle mého odhadu to muselo být na nejméně 20-30 minut čekání, vzhledem k obří velikosti nákupů. Já si zvykl používat ten jejich systém "scan and go", kdy člověk rovnou skenerem pípá zboží, které dává do košíku. Nic složitého - jen se namíří na čárový kód na zboží nebo na regálu a zmáčkne tlačítko. Nikde se nemusí nic hledat, vyndavat z košíku atd. Před k tomu určenými pokladnami pak akorát člověk pípne kód že ukončil nákup, přijede k pokladně, zaplatí a jede ven. Operace na 3 minuty. Bez čekání, vyndavání z košíku, opětovného nandavání atd. Stejný systém má leckde už i Tesco a zavádí ho i některé další řetězce. Jinak běžné automatické pokladny využívám běžně. Je pravda, že u položek jako pečivo, ovoce, zelenina je to trochu neohrabané. Zvlášť, když si člověk nandá třeba nějaké housky a pořádně se nepodívá, nebo to zapomene, co že je to přesně za druh, když těch druhů tam mají třeba 5:-) Klasické pokladny používám, jen když je u nich volno. Ty slevy? Všude možně Vám po zaplacení vyjede nějaký kupón - že získáváte nějaké body, slevu ze slevy...Nezajímá. Většinou je to tak omezené a složité, že to nic nepřinese.

Ačkoli nejsem žádným zastáncem socialistického zřízení a věcí, které se děly na tehdejší západní hranici, tak nechápu, proč někdo i dnes má tendenci soudit to, co se tehdy dělo. Tenkrát byla základní vojenská služba povinná. Rukovali 18-19 ti letí kluci (dnes jsou to v tomhle věku děti naprosto závislé na maminkách). To, kam dotyčný šel sloužit (místo, útvar, složka) nemohl nějak ovlivnit. Pokud tedy narukoval k PS, byl vycvičen k plnění povinností podle tehdy platných zákonů a předpisů. Samozřejmostí pak bylo plnění rozkazů nadřízených. Pokud by rebeloval a odmítal plnit, ať už z jakýchkoli důvodů, byly za to velice tvrdé a citelné tresty. V drtivé většině to tedy byli kluci, kteří chtěli tu vojnu nějak přežít a vypadnout. Bylo mizivé procento těch, kteří šli na vojnu s tím, že budou bojkotem "bojovat" proti režimu. Jediné, jak se to u PS dalo, bylo asi záměrně střílet vedle.... Hlídky ale chodily ve dvojicích a asi nikdo nechtěl riskovat, že by se s tím druhým pokoušel předem domlouvat na tom, že oba svorně střílet nebudou nebo střelí schválně vedle. To by bylo riziko, že to ten druhý ohlásí. Takže jedině individuální akce. To samé psovodi...těžko šlo psa nevypustit...nebylo to jak odůvodnit. Pak jsou případy útěků. Pokud byl někdo na hlídce a rozhodl se utéct, těžko se na tom domlouval s druhým členem předem ze stejných důvodů. A spoléhat na to, že ten druhý, ačkoli třeba kamarád, ho ze strachu z následků pro sebe nestřelí do zad, to taky dobře nešlo. Takže to prostě fungovalo, jak fungovalo. Taková tehdy byla prostě doba. Dnes se lehko soudí...

To je přesně jedna z věcí, o které jsem psal. Některé děti si ten "odpor" k některým jídlům přinesou z domova. Když rodiče nejí ryby a nedělají je doma a ještě před dítětem řeknou, že ryby jsou "fuj", potomek, který nemá ještě dost rozumu na vlastní názory toto převezme od rodičů. Samozřejmě aniž by si udělal vlastní zkušenost. No a pak je ve škole ryba. A pokud to dotyčné děcko náleží mezi ty "třídní leadery", stačí, aby prohlásilo, že "ryby jsou fuj a nejí se. A ty ostatní dětičky, které si také ještě nedokáží vytvořit vlastní názor to převezmou, protože to "řekl Franta", který je na žebříčku popularity ve třídě na prvním místě. Jelikož pokud by neměly stejný názor jako Franta, propadnou se v žebříčku. A to je u těch menších řekněme na prvním stupni hlavní měřítko - být populární nebo alespoň v přízni těch nejpopulárnějších. A takový Franta je někdy i nad rodiče:-)

Myslím si, že těch problémů ohledně školních jídelen je několik. Když si vzpomenu na léta svojí školní docházky a porovnám to s dnešní dobou, tak musím konstatovat, že dnes je to se stravou v jídelnách o mnoho lepší. Já chodil na základní školu na přelomu 80 a 90 let, dcera chodí teď do 6 třídy...takže mohu porovnávat. Tehdy šlo pouze o tu "hmotu", aby se děti najedly. Tudíž ta jídla nebyla žádnými kulinářskými specialitami a s tím, co má dnes na jídelníčku dcera se to ani nedá porovnávat. Nepoměrně větší rozmanitost a i kvalita jídel. Obrovský rozdíl je ale v tom, že tehdy jsem věděl, že pokud třeba nepůjdu na oběd, tak prostě nic jiného nebude a budu mít hlad. Kapesné bylo minimální a aby si dítě zašlo někam do "Mekáče" či KFC místo oběda, to bylo nemyslitelné (nic takového tehdy nebylo a i kdyby, neměl bych na to peníze). A kdyby máma zjistila, že jsem nešel na oběd a ten propadl, byl by mazec....Dnes někteří rodiče toto neřeší. Dítě má dostatečné kapesné nebo některé už i vlastní kartu...a tak, když je něco, co nechce, tak si prostě zajde do toho KFC nebo si koupí nějakou bagetu apod. A rodiče to podporují. Druhou věcí je i vliv kolektivu a dětské "davové psychózy". Kdy když 5 dětí, které jsou ve třídě oblíbené prohlásí, že "to a to nejí", jak ovce se přidají ostatní, i když by si třeba dali. Ale nechtějí být terčem poznámek a narážek - dětské kolektivy jsou v tomto daleko horší, než dospělí. No a samozřejmě vliv rodiny. Ve spoustě rodin ani dospělí nejí to a tohle (ryby, maso...) a děti to samozřejmě přebírají opět za podpory rodičů.

Problémem je vůbec systém soukromých exekucí, kdy je exekutor v podstatě podnikatelem, který podniká za účelem dosažení zisku. A to podnikatelem s pravomocemi státního soudu. Myslím, že vůbec zřízení tohoto systému kolem roku 2000 byla zásadní chyba. Tenhle systém vrhá spoustu lidí do prakticky neřešitelné situace, kdy je jim v podstatě znemožněn přístup k jakýmkoli financím a majetku. A pokud tedy těch financí a majetku neměli dostatek před zahájením exekuce tak, aby ji pokryl, pak v exekuci setrvávají i klidně 20 let. Institut oddlužení je pak jen taková slaboučká záplata na zvrhlost celého systému, kterou nemůže využít zdaleka každý. Pokud by byla tehdy vznikla třeba při soudech nějaká "exekuční oddělení", stálo by to sice plat několika set úředníků, kteří by ve svých "obvodech" exekuce vedli, ale státu by se tyto náklady mnohanásobně vrátily. Jelikož by určitě takových 50% lidí, kteří dnes dlouhodobě setrvávají v exekucích a v šedé zóně, bylo schopno ty dluhy splatit. Ve finále by na tom byl lépe stát, kterému by se třeba 200 tis. lidí vrátilo do standardního pracovního procesu a i věřitelé, kterým by se peníze vracely rychleji, jelikož by z nich neukrajovaly většinu odměny exekutorů a další nabalující se platby a poplatky. Stát i dnes vede samostatně exekuce - třeba na dluhy na sociálním. Za tuto exekuci je pak poplatek asi 900Kč...a kromě penále se nic dalšího nepřipočítává. Takže je vidět, že by to šlo. To by tu ale nesměla být lobby politiků, kteří na exekucích a obchodech s dluhy a chudobou participují a jsou součástí jejich "vedlejšáků". A není jich málo....

Takovéhle reakce jsou v diskusích k tomuto tématu už takové "klišé". Většinou pochází od lidí, kteří vůbec neví o čem píší. Je hodně těch, kteří se do exekuce dostanou nikoli z důvodu, že by si bezhlavě půjčovali a pak nespláceli a doufali, že se na ně "zapomene". Ale třeba z důvodu, že jim samotným někdo nezaplatil. Ať už mzdu, ať už platbu za odvedenou práci nebo je někdo podvedl apod. Takový člověk, i když je jinak finančně gramotný a zodpovědný, tak prostě najednou nemá....A pokud se mu peníze nepodaří sehnat, tak prostě na to, aby zaplatil něco co by jinak zaplatil nemá prostředky. A pokud se mu s věřitelem nepodaří dohodnout (což někdy jde, ale někdy také ne), může být cesta do exekuce poměrně snadná a rychlá....1 upomínka, 2 upomínka, předžalobní upomínka, platební rozkaz od soudu...a hurá do exekuce. Celé se to dá "stihnout" během 3 měsíců. Prodloužit to jde podáním odporu proti platebnímu rozkazu, kdy soud nařídí jednání ... tak o dobu, než ho nařídí. Pokud ale člověk nemá argument, který by ten jeho dluh popřel, akorát si tím ten dluh zvýší.

Přesně a trefně napsáno!!! Ty reakce, kterých je tu dost a které dokola omílají, že do exekucí se dostávají jen lidé s nízkým IQ, kteří si berou nebankovní půjčky, vůbec neví o čem mluví (píší). Jako OSVČ se do exekuce člověk dostane, ani neví jak. Stačí, aby mu někdo nezaplatil, on nemá z čeho zaplatit dál. A při rychlosti našich soudů, než tu nezaplacenou částku vysoudí on (a to ještě neznamená, že ji i dostane), tak je v exekuci sám za nezaplacené sociální či zdravotní. A nikoho nezajímá, že mu někdo nezaplatil. A jsou to kolikrát naprosto normálně žijící lidé s rodinami, kteří "makají" 12hodin denně a po státu nikdy nic nechtěli....

Tak samozřejmě - většina těchto lidí nevolí rozumem s výhledem na x let. Volí momentální efekt. A protože ANO populisticky na tyhle momentální efekty jelo (5000 každému důchodci, plošné kompenzace za Covidu, zrušení superhrubé mzdy...), tak těmto lidem, kteří obracejí každou korunu občas alespoň něco navíc "káplo". Už neřeší, že to je prostě na dluh (státu)...to se jich nějak netýká. A tak budou vždycky volit toho, kdo jim aspoň někdy nějak přilepšil.

Co se týká oddlužení a systému exekucí...pro většinu lidí v dlouhodobých exekucích není oddlužení řešení. Jak se dostanou do exekuce, utíkají do "šedé" zóny, jelikož to, co by jim mělo zbýt zdaleka nestačí na pokrytí byť minimálních, ale nezbytných výdajů. Oddlužení je po dobu 3 let prakticky to samé. Příčinou je hlavně exekuční "byznis". Do téhle mlýnice se může dostat opravdu každý a nemusí to být jen nutně finanční negramot, který si půjčí od nebankovky na Vánoce a pak to neuplatí. Když to dojde do exekuce, rázem se i k jinak uplatitelné jistině připočtou náklady exekuce, DPH, úroky, penále, odměny za podání žaloby atd. A je to najednou skok třeba o 100% nahoru. Pokud člověk nemá něco, co by mohl rychle zpeněžit, pokud nemá úspory, které by to pokryly apod., dál narůstají úroky, exekutor zablokuje účty, takže se dostanou do prodlení i věci, které člověk platil. Přijde exekuce na mzdu a majetek. Člověku nezbyde vůbec nic. A pokud ani to nestačí na pokrytí, táhne se to dál a je to nekonečná smyčka. Na jedné straně srážky ze mzdy, na straně druhé narůstají úroky, penále a poplatky. Tohle by stačilo "zcivilizovat".