Když tolerujeme, jak odposlouchávající technika proniká do škol a mezilidských vztahů a nepovažujeme za nemorální, že zužuje svobodu, obraťme přístup k jejímu využívání ve prospěch zlepšování. Například povolme široké zavedení kamerových systémů do škol. Ředitelé škol by pak mohli

• ukázat rodičům, jak se chovají jejich děti při vyučování a o přestávkách
• hodnotit úroveň výuky jednotlivých učitelů bez nutnosti hospitací
• vyhodnocovat vzájemné chování žáků a zjišťovat šikanu mezi nimi
• zjišťovat, jak využívají pracovní dobu nepedagogičtí pracovníci

Česká školní inspekce by nemusela ohlášeně zajíždět do škol, ale prováděla by svá hodnocení na základě kamerových záznamů ze svých kanceláří

Seznam Zprávy: „Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce nadále prosazovat zpřísnění lustračního zákona“. Evidentně je cílem pana ministra vnitra a šéfa Hnutí STAN odstranit z nejvyšší politiky Andreje Babiše, protože Hnutí ANO má velmi vysoké volební preference. V tom případě se ptám, proč se chce jednat pouze účelově? Proč v takovém případě, s cílem narovnat pravidla pro obsazování nejvyšších pater politiky, jak říká pan Pavel Žáček, neotevřít i podmínky pro obsazení funkce prezidenta? Nebo, nebylo by lepší udělat za minulostí tlustou čáru a jako demokraté respektovat vůli občanů a nevnášet již do politiky prvky, které občany rozdělují a odvádějí pozornost od daleko vážnějších problémů?

Poslanci by měli doplnit lustrační zákon ve smyslu, že kandidovat na presidenta nemohou občané zatížení členstvím v komunistické straně.

Poslanci a senátoři, chtějí-li sjednocovat národ, by se měli před příští volbou presidenta zamyslet nad problémem spojitosti kandidátů na presidenta s bývalým komunistickým režimem a rozhodnout, že bývalí členové KSČ (KSČM) na tento post nesmí kandidovat a nebo schválit, za jakých podmínek mohou. Za stávajícího stavu bylo mnoha poctivým lidem znemožněno se finále presidentské volby zúčastnit.

Slučování obcí, s cílem snížit jejich celkový počet, je politické rozhodnutí. Která strana ho udělá a dá si ho do programu? Měl by to být konsensus více stran. Nejprve by někdo nezávislý měl vytvořit koncept, který bude podkladem pro politické rozhodnutí. Základní charakteristikou tohoto konceptu by měly být investice, které centrální obec před sloučením v menších obcích zrealizuje a závazek státu uvolnit pro to finance. Pak lze předpokládat, že bude i vůle občanů v menších obcích se slučovat. Pokud občané menších obcí nebudou mít zájem se slučovat, stát by měl podporu investic do jejich území výrazně omezit. Na tomto principu se slučovaly obce například v Německu.

Obce se neměly zbavovat v takovém rozsahu svých bytů a stát neměl nájemné regulovat. Byl to krátkozraký politický kalkul politických stran, které vládly. Bohužel díky období nepromyšlené privatizace nemáme dostatek bytů, ačkoliv značná část z nich je neobsazených a obce nemají vlastní příjmy z bydlení jako zdroj jeho rozvoje. Tam, kde vedení obcí nepodlehlo privatizačním tlakům, dnes z příjmů z nájemného profitují.

U Grean dealu mi chybí stanovisko armády a NATO. Na jaké palivo se transformují?

Existují anonymní dotazníkové metody zjišťování vztahů mezi žáky, žáky a učiteli, učiteli a vedením školy a mezi učiteli. ČŠI nezajímá, zda a jak jsou využívány různé preventivní techniky pro zjišťování mezilidských vztahů ve školách. Pokles kvality základního školství dokazuje, že ČŠI k její úrovni nepřispívá. Kdyby byla zrušena a úspory převedeny do základních škol, mělo by to vyšší efekt.

V daném případě je paní ředitelka současně zastupitelkou. Pokud je v koalici starosty, pak je pochopitelné jeho nekonkrétní vyjadřování k odpovědnosti za šikanu. Kdyby organizace základního školství byla stejná jako v Německu, nebyla by ředitelka základní školy podřízena starostovi, který potřebuje její hlas v zastupitelstvu. A v u nás zavedeném systému by zmizel tento korupční prvek.

Zemědělci mají mj požadavek zrušit zvýšení daně z nemovitostí ze zemědělské půdy. Pan ministr financí by jim měl vysvětlit, jak se tato daň promítá do státního rozpočtu, když není jeho příjmem, ale je příjmem měst a obcí.

Vláda v rámci balíčku prosadila významné zvýšení daně z nemovitostí, které je 100% příjmem obcí a měst. To je zdroj, ze kterého mohou obce nepedagogické pracovníky zaplatit a cesta, která vede k oddělení provozu škol od státu. V červnu, na kdy vláda přesvědčila ředitele škol, aby odložili tlak na ní, bude jasné, jak si obce zvýšením daně z nemovitostí polepší, Převedením nepedagogických pracovníků na obce vláda sejme organizační zátěž ředitelů a odstraní tlak této skupiny obyvatel na ní. Takže obce nemají co naříkat, zaplatí to jejich občané a vlastníci nemovitostí.

Cílem konsolidačního balíčku je snížení zadlužení státu. Daň z nemovitostí je místní daní, neboť příjem z ní jde pouze do rozpočtu obcí a měst, na jejichž katastru se nemovitost nachází, a nemá vazbu na státní rozpočet. Jestli vláda chtěla vzít obcím příjmy z RUD, pak to měla udělat přímo (když se dříve jednalo o RUD, tak se používal argument, že rozpočty obcí musí „dýchat“ s rozpočtem státu). Obce pak, v závislosti na dopadech do jejich rozpočtu a v závislosti na své politice rozvoje a hospodaření, by tento dopad selektivně promítly do nákladů vlastníků nemovitostí. Stát by měl rozhodovat o obecných parametrech této daně. Takové rozhodování by bylo logické a srozumitelné a podporovalo by důvěru občanů v systém. Tragická na zvoleném přístupu je skutečnost, že rozhodování bylo podpořeno hnutím STAN, které se presentuje jako zástupce starostů. Na základě zpronevěření se uvedenému principu by se název hnutí měl změnit.

Není vize státu, není vize školství. Stát se vyvíjí chaoticky, chaos je i ve školství. Není-li vize, není směr a indikátory pro rozhodování. Problémy se řeší, až na úrovni průšvihů. Vysloví se mnoho slov, ale nemíří se k podstatě.

Podstatou problémů školství nejsou jen Romové. Základní školu navštěvují i budoucí kriminálníci, kteří skončí ve věznicích. Je nutné to respektovat, ale tak, aby výuka dětí, které představují budoucí prosperitu, nebyla poškozována. To se neděje. Zvýšila se nekázeň. Zhoršili se rodiče. Poklesla schopnost dětí učit se. Učitelé nemají možnost eliminovat děti, které výuku poškozují. Úroveň vědomostního vzdělávání je nízká. Školy jsou v personální krizi. Děti mající zájem se učit jsou znevýhodněny. České školní inspekce úrovni školství nepomáhá. Pokles se promítá do všech oborů.

Řešením je strukturovaná základní škola respektující rozdílnost schopností, zájmu a chování dětí. Vzdělávání nelze degradovat preferováním sociálních přístupů. Kdo je schopen jít rychleji, nesmí být brzděn. Kdo je pomalejší, tomu je třeba věnovat péči. Kdo ruší, toho je třeba vychovávat a věnovat se jeho rodinným poměrům. Je nutné vyhodnotit přístupy zemí, které vykazují dlouhodobě lepší výsledky a mohou být našim vzorem. Zásahy EU do našeho školství odmítnout. Na těchto principech je žádoucí hledat cestu z krize.

Politici, v jejichž rukou řešení je, neprojevují zájem negativní trendy obrátit. Vůči EU, která naše školství prosazením inkluze poškodila, se chovají servilně. Poslanecká sněmovna by se problematice školství měla věnovat na úkor planého handrkování.

Daň z nemovitostí je v podstatě místní daní a stát by neměl do její výše zasahovat, to by mělo zůstat výhradně v kompetenci obcí. Že to v STAN takto nechápou, je zradou obcí. Stát by měl maximálně zasahovat do její struktury.

Chybí objektivní analýza stavu našeho školství z hlediska vzdělanostní úrovně. Stejně jako výkonnost státu, tak i úroveň školství za posledních 30 let významně poklesly. Příčinou je nízká úroveň řízení státu, kde na prvém místě chybí motivace ochrany národních zájmů. Předchozí vlády tak jako zdeformovaly pilíře naší ekonomiky a způsobily únik finančních zdrojů pocházejících z výdajů obyvatel do zahraničí a do soukromého sektoru, tak zdeformovaly nekompetentními zásahy i školství. Významně se zhoršily podmínky pro vlastní výuku (nikdo se nezabývá poklesem mentálních schopnosti dětí a nízkou motivací k učení a ke sportu, děti mající zájem se učit jsou upozaděny, poklesla autorita učitelů vzhledem k problémovým žákům a neřeší se omezení jejich vlivu na výuku, podmínky pro výuku byly zdegradovány vnucením si tzv. inkluze, chybí nezávislé a pravidelné hodnocení znalostní úrovně, …). Nehledají se skutečné příčiny mající vliv na úroveň vzdělávání a cesty k jejich řešení. Školství je stejně jako stát řízeno chaoticky. Vynakládá se čas a zdroje na vymýšlení koncepcí, které se pak zahodí. Dělají se zásahy, jejichž dopad nikdo nehodnotí. Ponechávají se v platnosti, i když se ví, že škodí. Nerespektují se názory učitelské obce. Zrušení 8 tříd a zavedení desetileté docházky – jak se kvalitativně projeví do úrovně vzdělanosti?

Přijde někdy vláda, která by vedle omezování příjmů obyvatel měla jako prioritu zvýšení příjmů státního rozpočtu na principu omezení úniků nově vytvořených finančních zdrojů do zahraničí a soukromého sektoru a zvýšení výkonnosti ekonomiky? Únik finančních zdrojů do těchto oblastí by měl být jednou z veřejně známých položek doplňujících charakteristiku výkonnosti naší ekonomiky. Zajištění její výkonnosti začíná od kvality školského systému. Pokud se kvalitativně nezmění přístupy ke vzdělávání od základních a středních škol, budeme v mezinárodním srovnání upadat a bude problém udržet dostupnost a kvalitu sociálních a zdravotních služeb.

Daň z nemovitostí by měla být místní daní, o které rozhoduje pouze obec. Její výběr by měl být záležitostí každé jednotlivé obce. Stát by měl adekvátně tomu snížit počet úředníků na finančních úřadech.

Obce by měly bojovat za to, aby zůstalo zachováno pravidlo, že daň z nemovitostí zůstane 100% jejich příjem a výběr daně si zajistí samy. Stát tak může snížit úředníky na FÚ. Starostové ve vládě je v tomto případě zradili. Starostové na obcích by jim to měli dát výrazným způsobem znát.

Nechte daň z nemovitostí obcím a přenechte jim jejich správu. O zamýšlený zisk z jejich zvýšení zkraťte obcím RUD. Stát sníží počet úředníků a zjednoduší daňovou soustavu.

Kdo jsou členové (zaměstnanci?). Kdo to řídí? Podle čeho jsou vybíráni? Jak jsou stanoveny úkoly a kritéria?

Proč bez omezeni vyvážíme dřevo a vláda dopustí radikální nárůst jeho ceny? Za takové situace nemá občan žádný manévrovací prostor - kromě netopit