Je už to pár let zpět co jsem měl poměrně vážnou havárii na motorce, skončilo to sešroubovanou nohou. Celý rok jsem jednou týdně musel na rehabilitaci do pár km vzdáleného města, bylo to dopoledne tak jsem nechtěl otravovat tehdy ještě pracující rodiče a na sanitku jsem prý nárok neměl. Autobus byla jediná možnost, bohužel den rehabilitace se kryl s počátkem akcí v tamním supermarketu, autobus byl vždy plný a ani jednou se nestalo, že by mě někdo z těch starších a správně vychovaných pustil s berlemi sednout. Dnes už mám taky občas sklon posuzovat chování mladších generací, ale při této vzpomínce se nejdřív pozorně podívám do vlastních řad a jsem s hodnocením hodně opatrný.
Lipavský dostal na začátku funkčního období tří stránkový dokument. Str. 1 - seznam těch které posloucháme, jejich rozhodnutí chválíme a vítáme. Str. 2 - seznam těch s kterými kamarádíme, k jejich rozhodnutí se připojujeme. Str. 3 - seznam těch s kterými nekamarádíme, jejich rozhodnutí odsuzujeme. Dodržení tohoto seznamu z něj dělá v očích vlády vynikajícího ministra. Kromě prázdných prohlášení, nevyjednal nic. Kde uzavřel nějakou pro ČR výhodnou smlouvu, kde vahou své osobnosti pomohl zklidnit krizovou situaci, jedna velká nula.
Osobně bych limit zavedl, jsem ortodoxní nehoubař, houby nesbírám, ani nekonzumuji. Na houby v lese se podívám, pokud je to nějaká zajímavá kompozice, udělám si pro radost fotku. To co se mi na sběru hub (a nejen hub) nelíbí je činnost které osobně říkám "kombajnérství" rodinka naběhne do lesa a i kdyby se měli strhnout tak tam prostě nesmí zůstat ani jediná jedlá houba. Přitom na dotaz "Co s tím budete dělat?" je nejčastější odpověď, "Ještě nevíme." A tak je to i u různých plodů, uznávám že natrhat kbelík o objemu 20l plný malin vyžaduje obdivuhodnou trpělivost ale proč je takový problém tam nechat pár zralých plodů fakt nechápu. O profesionálních trhačích borůvek s různými "česači" po kterých zůstane jen spoušť asi nemá smysl psát. Prostě za každou cenu urvat maximum když je to zadarmo. Někteří to prostě mají v povaze, při nedávné dovolené jsem potkal u snídaně českou rodinu - párek, marmeláda, šunka, dort a dva sýry (protože včera už pak nebyl), nějaké pečivo schovat do kabelky na potom, prostě kombajn, k pohrdavým pohledům obsluhujícího personálu byli imunní. Je asi jen shodou náhod, se na zpáteční cestě bavili o tom jak pojedou na houby do XY že tam vloni nasbírali dvě přepravky praváků. Prostě kde není soudnost asi musí být limity. Řečeno slovy klasika: "Neplačte, sami jste si to zavinili."
Právě ty "drobné" jsou ten problém. Existuje přísloví: "Stokrát nic, umořilo vola." A přesně tak to funguje, přidám si vždyť je to jen čtvrt procenta, tam přispějeme vždyť je to jen desetina, tady trošku, tam pár milionů, na tohle nesmíme zapomenout jak by jsme v Evropě vypadali, no a sem taky ať nás Uganda nepomluví. Ty chybějící miliardy v rozpočtu se skládají právě z těch "drobných" milionů které jsou přece jenom troška z toho ohromného balíku. Vláda (a nejen tahle) si počíná jako finančně negramotná rodina, která sice nemá dětem na školní obědy a každý měsíc je v mínusu, ale utrácí za kabelovku, protože to přece není ani procento z jejich příjmu.
Prakticky největší jejich problém je že si LGTB komunity u výrazná většina lidí nevšímá, proto vše ženou do extrémů a zvyšují požadavky dokud nenarazí na odpor, a v tom okamžiku začnou řvát jak jsou utiskovaní. Celá síť neziskovek a agentur čerpajících dotace ze státního rozpočtu, zajišťuje pohodlný život stovkám ředitelů, jednatelů, poradců a koordinátorů, kteří nepotřebují klid a toleranci, protože by neobhájili svoji existenci.
Osobně očekávám, že se to nějak zaonačí aby se vlk nažral a Lipánek zůstal u koryta, takže buď jeho demise nebude přijata, nebo tam zůstane jako ministr v demisi, protože se jako vládní strany nebudou schopny dohodnout na novém jméně, nebo objeví jiný "problém" který neumožní odchod Lipánka z MZ. Osobně vládu chápu, neboť sehnat druhého takto servilního patolízala, ochotně papouškujícího názory mocných asi není jednoduché.
No pan Jurečka spadl asi z traktoru na hlavu? Výpověď mi pomůže k vyšší mzdě jak na to proboha přišel. Pokud někdo dělá ve firmě cca 10 let, a není špičkový odborník kterého konkurence prostě přeplatí, dostane se na stejnou mzdu za několik let možná taky nikdy. Jak to funguje u dělnických profesí: nástup přes agenturu smlouvy po třech měsících stres že jste první na řadě koho propustí, benefity 0, 13-14 plat nebo mimořádné odměny to se vás netýká, vymetou s vámi co se dá, držet hubu a krok a doufat že vás vezmou do kmene, jediný bonus jsou proplacené přesčasy. Po dvou letech (nebo mnohem později) vás vezmou do kmene, dojde k poklesu vašich příjmů, přesčasy jdou do kont pracovní doby a prémie za kvalitu dostanete až za půl roku, zkušební doba, dostáváte první benefity ale smlouvu máte max na rok, a díky dohodě s odbory o řetězení smluv je vyhlídka na smlouvu na dobu neurčitou v nedohlednu. Nesmíte odmítnout přesčas, bojíte se onemocnět, vše se počítá do hodnocení k smlouvě na dobu neurčitou. Po dvou letech získáváte příspěvek na penzijní pojištění. Valorizací se vám po procentech zvyšuje plat a pár lidí dosáhne i na vyšší třídu. Jste u firmy třeba 7 let (i s agenturou) a teprve dostáváte smlouvu na dobu neurčitou, to dobou se dostávate na úroveň předchozího zaměstnání, ale ztrátu těch let za nižší plat jen tak nedoženete. Vždyť jen na příspěvku na penzijní pojištění jste za dva roky v agentuře a první dva v kmeni přišel klidně o 120 000,- dva 13 a dva 14 platy atd. Takže pokud nebudete nastupovat minimálně za stejný plat z "kterého odcházíte" je navýšení příjmu jen sen.
Je to rozhodnutí majitele, přistupuji k tomu stejně jako třeba k podnikům kde nejsou vítány děti, je to jeho podnik, platí jeho pravidla, buď se přispůsobím nebo jdu jinam. Osobně raději platím kartou, nějakou hotovost, ale třeba na oběd pro celou rodinu by to nebylo. Když jedu někam kde to neznám a plánuji nějakou trasu mrknu se na net kde se tam dá najíst a v recenzích když ne přímo na stránkách podniku se info o kartách dá najít.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Trošku jak když pejsek a kočička vařili dort.