Poslední bod s vyhazováním věcí vyvolal vzpomínky... když mi máma v mých 12 letech vyhodila oblíbenou "sbírku" šesti starých čepic, hledal jsem je poctivě 4 hodiny, než nevydržela jak jí rozebírám prádlo, a řekla že je vyhodila.
Byly to bekovky, některé snad ještě z první republiky, měl jsem je rád. Poctivě a pravidelně jsem jí to vyčítal a připomínal následujících 20 let, takže už se mi nikdy neodvážila vyhodit za zády něco, co mám rád.
V podstatě přiznání trestného činu - jak pro české právo, tak mezinárodní. Např. úmluva práv dítěte: "Každé dítě má od narození právo na jméno a státní příslušnost, stejně jako právo znát své rodiče. Stát je povinen chránit totožnost dítěte. Děti mají právo žít se svými rodiči a udržovat s nimi styky, pokud to není v rozporu s jejich nejlepšími zájmy."
Technicky vzato ji může časem dítě samo zažalovat, nehledě na psychický dopad toho, že dítě nemá mužský vzor v rodině...
Několikrát jsem se tak posadil i já. Zásadně v situaci, kdy bylo poloprázdno a okolo bylo dostatek míst. A jediným důvodem bylo odlepení varlat od nohou v horkém dni. Manspreading tudíž rozhodně není vždy manifestací maskulinního zabrání prostoru, ale občas jen pokusem o "nedrbání si varlat" na veřejnosti, pomocí odlepení roztažením.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Takže místo aby se stal bezdomovcem, bude o něj postaráno, nemusí se starat o potraviny ani lékařskou péči. Stalo se to asi tak, jak je popsáno... po přečtení si však mnoho lidí může položit otázku "zda i pro mne nebude jednoho dne výhodnější se domluvit s kamarádem na prostřelení kapuce"