U karosérií to tak úplně není. Já ale pracuji u dodavatele škodovky v systému JIT/JIS (tedy právě včas a v přesném pořadí) a na lince, která produkuje Octavii / Enyaq se od června zrušilo mnoho směn (převážně nočních). Vždy to rušili nahodile a na poslední chvíli. Od začátku října už to rovnou dali do plánů a škrtli všechny první noční směny do poloviny listopadu. Teď už avizují že to bude do konce roku + v prosinci zruší většinu nočních směn na téhle lince (možná všechny). Po Novém roce bude zřejmě též první týden produkovat bez noční směny. Druhá linka, kde se vyrábí jen spalováky jede stále naplno, ale teď se od 1.11. mírně snížila produkce (to ostatně i na lince s Oct. a Enyaq také).Octavia se částečně přesunula do Kvasin a měl ji nahrazovat Enyaq. Objemy výroby Enyaqu ale zůstávají stejné a nenavyšuje se, jak se plánovalo. V létě zdůvodňovali odstávky nedostatkem dílů, teď už se o důvodech moc nemluví. Naopak se hovoří o zpětném přesunu Octavie z Kvasin zpět do MB. Myslím, že to hovoří za vše. V plánech počítali s poptávkou po EV, která se nekoná. Teď se modlí, aby jim vyšla sászka na menší verzi Enyaqu "nový" kompaktnější a levnější vůz Elroq (na kterém prý bude minimální marže). Pokud se nepřehodnotí zelené plány EU a přísné emisní limity, bude mít škodovka stejně velký problém, jako má teď její matka VW. Bohužel. Mě to živí, tak mi to radost nedělá.

Byl to neviditelnej starosta i neviditelnej senátor (kromě proslulosti se soustavným nepřiznáváním majetku), bude to neviditelnej náměstek. Komunikace nulová (kromě období před volbami). Nasliboval toho tolik, že aby to splnil, musel by ouřadovat ještě deset let. A to se, doufám, nestane 🙂.

Já osobně bych vejletu do Afriky ani čundr neříkal. Tramping je československý fenomén. Jeho přenos do zahraničí je obtížný. A brzy bude možná vandrování tak, jak ho znají staří trampové, obtížný i u nás...

A odstřihnout se od evropské sítě? Jste připravená na to, že ve špičkách Vám nepůjde el.proud třeba tři hodiny? A nebo půjde, ale za desetinásobek běžné ceny, protože ho v tu dobu budeme nakupovat za úplně jiných podmínek z té ošklivé EU... Tyhle výkřiky 😁.

Jak tu píše většina - zřejmě jsem se koukal na něco jiného, než pan recenzent. Za mě dobrý a rád se podívám i na druhý díl.

No, tak já se po tom sháněl před 14. lety. To to ještě jezdila jiná firma. Teď to zajišťuje cestovka jako zájezd a normálního člověka by měla odradit už cena jízdenky 299 Kč 😁. I dnes je v tom autobuse rezervováno 15 míst pro ZTP. Tehdy jsem si to na východ slunce vyběh zadarmo. Na snídani jsem byl zpět v penzionu...

Já jsem po tom před lety pátral a autobus tam v létě jezdí. Není to ale žádná pravidelná linka. Je třeba si dopředu zarezervovat místo a tuším, že je tam podmínka invalidity, či vydokého věku žadatele. Pro běžného turistu to určeno není.

Píšu jen (!) o ceně distribuce. Cenu silové elektřiny máme každý jinou (já třeba 4200Kč/MWh vč.DPH zafixovanou před 2,5 lety). Ten článek neporovnává rozdíl v ceně elektřiny ve vysokém a nízkém tarifu, ale rozdíl mezi cenou distribuce v tarifu, který nerozlišuje VT a NT a tarifem, který tyto dvě složky rozlišuje. Ten kdo má bojler na vodu a třeba i elektřinou přitápí a má tarif D02d, platí strašnou dardu za distribuci (přes ty tři tisíce za MWh + silovou část dle své smlouvy). Kdyby přešel na tarif s VT a NT, ušetřil by. O tomhle ušetření se v článku píše. Rozumíme si?

Vy máte roční spotřebu 1MWh? Asi ne, že? Tak si to vynásobte svou spotřebou a vyjde Vám, kolik ušetříte 🙂.

Ale tady se jedná o úsporu oproti tarifu, který má jen jednu distribuční sazbu a ne o rozdíl mezi distribucí VT a NT! Například kdybyste měla tarif D01D, tak za 1MWh platíte distribuci 3,5 tisíce korun, ale když máte D035d a vyšší sazbu, tak za distribuci v NT i VT platíte diametrálně méně! A o tom celý ten článek je, ne o rozdílu mezi VT a NT, kapišto?

Ale tady se jedná o úsporu oproti tarifu, který má jen jednu distribuční sazbu a ne o rozdíl mezi distribucí VT a NT! Například kdybyste měl tarif D01D, tak za 1MWh platíte distribuci 3,5 tisíce korun, ale když máte D035d a vyšší sazbu, tak za distribuci v NT i VT platíte diametrálně méně! A o tom celý ten článek je, ne o rozdílu mezi VT a NT, kapišto?

Zřejmě máte na mysli měsíční poplatek za rezervovaný příkon, tzv.platba za jistič.A ano, tak je vyšší cca o 300Kč měsíčně. pokud ale máte roční spotřebu vyšší než 2000kWh, tak už se vám to vyplatí (na distribuci ušteříte víc, než o kolik zaplatíte víc na měsíčních poplatcích). Není to lehké pochopit, ale je to tak :-)

Zvýšil by se Vám poplatek za jistič (o cca 300Kč měsíčně). Při roční spotřebě vyšší než 2000kWh se to už vyplatí (ušetřené peníze za levnější distribuci vyváží vyšší měsíční poplatek).

To čemu Vy říkáte poplatek za elektroměr, je pravidelná měsíční platba za rezervovaný příkon a ta se určuje dle jističe. A, ano u dvoutarifů je vyšší, než u jednotarifů. Ovšem při roční spotřebě vyšší než 5000kWh je tenhle poplatek zanedbatelný - mnohem víc ušetříte na dvoutarifní distribuci.

Platíte 530Kč (VT) a 784Kč (NT) za jednu MWh, ale kdybyste měl tarif D01d (bez NT a VT), platil byste za MWh 3148Kč!!! Takže šetříte sakra hodně a rozhodně tak nelze říct, že se Vám to nevyplácí 🙂.

Cena silové elektřiny je v obou tarifech skoro stejná, ale cena za distribuci je rozdílná!

V D26d od Čezu je v ceně silové elektřiny NT a VT opravdu minimální rozdíl. ALE! V ceně distribuce, která je nedílnou součástí Vašeho vyúčtování je velký. Konkrétně za 1MWh platíte za distribuci v VT 1376Kč a v NT 530Kč a rozdíl je tak víc než 800Kč (tedy necelá koruna na kWh). Cena distribuce je určena (a regulována) státem a je jedno jakého dodavatele máte. Rozdíl je jen mezi distributory a toho si vybírat nemůžete - toho máte podle místa odběru určeného (u nás jsou tři - ČEZ, PRE a E.GD).

To je ovšem za silovou elektřinu (ten rozdíl 100Kč). Mnohem větší rozdíl je v ceně distribuce!

Píšete o uzeném špeku. Ten nikde v žádném receptu ani normě není. Občas je uveden špek, ale myslí se tím (syrové) hřbetní sádlo. Jestli se někde někdy dávalo do špekáčku cokoli již tepelně upraveného (což vyuzený špek je), tak to byl jen nějaký pokus, který s pravým špekáčkem neměl nic společného. Četl jste tu odkazovanou komunikaci s výrobcem i úředníkem ministerstva?

Na našich webových stránkách je souhrn mé korespondence, kterou jsem před lety vedl právě kvůli "slanině" ve špekáčcích. Jak se tam můžete dočíst, tak jak řemeslnný odborník pan Novák, tak i úředník z ministerstva potvrzují to co píšu výše, tedy, že do správných špekáčků patří (syrové)hřbetní vepřové sádlo a nikoli uzený špek. Odkaz  

Pokud Vy jste to tak celý život vyráběli, musela to být výjimečná delikatesa, kde musely vadit na skusu tuhé kousky té uzené slaniny - vyzkoušeno (napadlo mě to kdysi vyzkoušet a opravdu to ve špekáčku vadilo).