Nechci být "rypák", ale za každý článek typu " kde se co šustlo", Novinky vloží mapu, ale u takové článku nic. Najdu si to sám, ale nejde mi to do hlavy...

Tam to bylo drahé už před zdražením 🙂 ale moc hezké.

Ještě, že žiju v Maďarsku. Dnes v neděli klasická mše svatá a navíc s novoknězem. Fajn zážitek. Západu vůbec nezávidím. Pracoval jsem tam do roku 2016, a po první invazi afričanů jsem se rád vrátil domů a od 2019 HU+CZ. Tady je svět ještě v pořádku, ať si říká kdo chce co chce...

Hlavně, že se mu nic nestalo...

V tohle si rozumíme, přesně tohle dělám :-)

Vypadá to, že se jako senior nebudu moci na stát vůbec spolehnout... Takže si spořím, abych si mohl odejít do vlastního důchodu, kdy budu cítit, že to tělo i duch potřebuje...

Vzpomněl jsem si na nesmrtelnou hlášku jedné vědmy: "Vidím velký špatný..."

Nějak mi to připomnělo hlášku „Nová doba! Host vyhazuje vrchního!“ ze slavného filmu s Bolkem Polívkou, jehož název sem nemůžu napsat, jelikož je jedno slovo v rozporu s pravidly diskuse...

Profesionální práce reportéra :-)

Je nutné mít na paměti, že tu je mnoho států, které byli satelity SSSR...Je velmi těžké být v této situaci, když je infrastruktura těchto států historicky závislá na ruských zdrojích. My na tom nejsme o moc lépe. Karty jsou Bohužel takto rozdány už od konce druhé světové války.

Na toto by mohlo pasovat staré přísloví:

„S čím kdo zachází, tím také schází.“

No Rajchla, Babiše a podobné pomatence na mysli nemám...

Mám dojem, že spíš zkouší, co ještě vydržíme. Jsme národ, co dokáže dlouho mlčet a jen platit. Je dobře, že se najdou tací, co se umí ozvat a nastavit zrcadlo těmhle darebákům.

Jestli mi dáváte na výber jen ze dvou možností, tak jsem naivní, protože být troll z Ruské kuchyně je pro mě naprosto nemyslitelné.

Má jiný názor, děla věci jinak, řeší problémy jinak, nejde s davem. Čas ukáže, zda to byla správná cesta, nebo to myslel dobře, ale dopadlo to blbě. Já ho proto předčasně kritizovat nechci, jen ho sleduji i když se zatajeným dechem, protože je jediný, kdo stím chce sktečně něco dělat. Zatím se konftlikt jen zhoršuje a všichni zuřivě zbrojí, aby toho druhého odstrašili.

Řemeslo má zlaté dno. Není to možná ani o tom, jestli má člověk maturitu, nebo ne, ale zda je šikovný na ruce a umí u práce přemýšlet. Já sám mám dva tituly, ale zůstal jsem u řemesla. Zaměstnávám šikovné lidi a o práci nemáme nouzi, dokonce nestíháme...

Vidím dobře, že to bylo zalamovacím nožem? To bude za chvíli každý řemeslník nosit v kapse útočnou zbraň...

Při čtení tohoto článku jsem si vzpomněl na scénku kultovního filmu Pelíšky, kde paní Vašáryová čte v časopise o politicích a celá scénka končí slovy pana Kodeta "Proletáři všech zemí, polibte si p#d€l".

Každý má takovou dovolenou, jakou si sám udělá, v horším případě, jakou si zaslouží...

To chápu, proto jsem to napsal takto dříve, než se najdou jiní, co by jí to dali "sežrat" o něco víc.. Ona ta historie je kudrnaťější a Maďaři, kdykoliv mohli, ozvali se o svá bývalá území ještě dříve, než v roce 1938 a to i se zbraní v ruce. Je to horkokervný národ. V Maďarsku žiji střídavě sedmým rokem a tohle je pro ně pořád výbušné téma...