1/2 Pan Lipavský dnes v Senátu prohlásil, že Rusko válku na Ukrajině prohraje. Zřejmě se řadí mezi klávesnicové rusofobní pomatence, kteří bojují ve světle monitorů, ale realita jim poněkud uniká. Měl by se spíše spolehnout na úsudek jeho resortních kolegů z EU a hlasovat tak, jak hlasují oni, a říkat to, co říkají oni. V tomto případě by snad napáchal méně škod, než se chtít za každou cenu zviditelňovat přihlouplými komentáři, kterými dává najevo pouze svou nekompetentnost se k čemukoliv smysluplně vyjádřit stejně tak jako výše zmínění pomatenci na sociálních sítích. Rusko sice muže prohrát, i taková je zde možnost, ale silně nepravděpodobná, ale s největší pravděpodobností dojde k úplnému opaku. Možná by si měl náš pan ministr přečíst třeba toto:

(…) "Říkám všem partnerům: teď je důležitý okamžik, rozhoduje se o osudu naší země. Ptám se: Jste s námi? Odpovídají, že jsou s námi. Ale nejsou připraveni vzít nás s sebou do Aliance." Všichni se bojí! Neodpovídají. Ale my se nebojíme. Nebojíme se ničeho, chráníme náš stát! Nebojíme se Ruska, nebojíme se mluvit s Ruskem, mluvit o všem - bezpečnostní záruky pro náš stát, neutrální status,“ řekl Zelenskyj. (ukr. Versii.com, 25. února 2022)

Kde byl prezident Ukrajiny, když Západ ostudně utíkal z Afghánistánu. To si nevšiml, že v zájmu demokracie po dvaceti letech soustavného „ohlupování“ o záři občanské svobody Západu tentýž Západ nechal Afghánce na pospas tálibánské zvůli. Totéž se nyní děje s jeho zemí, kterou demosvět opouští a pomáhá pouze ústy a podivnými sankcemi, které Rusko vůbec nepocítí, alespoň v dohledné době.

3/3 Nikdo soudný nemůže akceptovat útok na jiný suverénní stát. Pokud se prezident Putin odhodlal k takovému flagrantnímu kroku, jistě pro něj měl svůj pádný důvod. Házet ale veškerou vinu pouze na Rusko však nelze. Pokud nedojde k sebereflexi Západu a bude se současně vyhrožovat sankcemi a izolací Ruska bez pochopení jeho obav a výtek, tak se můžeme těšit na daleko vypjatější roky než ty, které měl možnost svět zažít na vrcholu studené války. Dnes jsme svědky změny světa z unipolárního na multipolární. Západ se svou demokracii však na takové vidění světa nehodlá přistoupit. Nechal se ukolébat třiceti lety pohody a nevšiml si, že Rusko mezi tím vyrostlo z nečinnosti Jelcinovy éry. Rusko se nyní etabluje v Africe, spolupracuje s Íránem a Čínou (viz jejich společná námořní cvičení). Založilo jakousi obdobu EU mezi státy střední Asie (bývalého SSSR) a zároveň si tento prostor pojistilo mocensky a vojensky. Vlastní jaderné zbraně, a proto se nikdo neodváží s ním válčit. Můžeme si myslet, že prezident Putin je šílenec, ale stále je o krok napřed před demosvětem, který musí reagovat na to, co Rusko „vymyslí“. Pozdě si světoví lídři uvědomili, že měli s Ruskem jednat jinak, především jako s partnerem, se kterým se musí na něčem smysluplném dohodnout. Bidenova administrativa zažívá druhou prohru. Po Afghánistánu nyní přišla Ukrajina. Po Ukrajině na Bidena čeká zcela jistě problém s Tchaj-wanem, který je pro USA daleko větším oříškem než samotná Ukrajina. Západ prohrává a tahá za kratší konec provazu. Místo toho, aby jednal, vyhlašuje sankce, které Rusko nezastaví, a ani Čínu.

2/3 Sankce, které mají být tvrdší, horší, drastické, nebudou tvrdší, horší, drastické ani náhodou, pokud nebudou cíleny na základní ruský vývozní artikl – plyn a ropu. EU vesele vyhlašuje sankce všeho druhu, ale plyn a ropu, také vesele, od Ruska odebírá. Pokrytectví sankcí a jejich vyhlašovatelů nebere konce. Pokud někteří klávesnicoví rusofobní pomatenci doma nebo u piva hodlají argumentovat odstřižením Ruska od mezibankovního systému SWIFT, nechť si dají mokrý ručník na hlavu a zamyslí se nad tím, koho by takové odstřižení Ruska mohlo ještě bolet. Samozřejmě ty, kteří s Ruskem obchodují a těch zas tak málo není. Pokud si někdo myslí, že prezident Putin nemá v záloze alternativu k takovému odstřižení, je opravdu choré mysli. Samozřejmě, že by takový čin Rusko bolel, ale bolel by i jeho obchodní partnery. Připomínám jen, že Rusko vyvinulo svůj vlastní platební mezibankovní systém, který sice není v takové kondici jako SWIFT, ale může ve spojení s čínským obdobným systémem odstřižení od SWIFTu částečně eliminovat. Tak tedy o jakých sankcích se tady bavíme? Spolupráce Ruska a Číny stvrzená strategickou smlouvou jistě s něčím takovým počítá. Hlavně však nikdo nepočítá s tím, co bude Evropa dělat, až kohouty uzavře Rusko! Pokud někdo počítá s dováženým zkapalněným plynem, tak toho na světě zas tolik není, aby vykryl případný výpadek ruských dodávek. Místo toho, aby se Západ nějak s Ruskem dohodl, ignoroval jeho požadavky a dával mu najevo své pohrdání. Prezident Putin si nyní vynutil pozornost formou, která mu byla vnucena západními politiky v čele s EU a USA.

Jasně, díky.

3/3 Aby sankce byly opravdu účinné, musí být komplexní jako celek. Vzhledem k tomu, že velká část nadnárodních evropských firem, především těch automobilových, vyrábí v Rusku, nebudou sankce nikdy zaměřeny tak, aby Rusko opravdu citelně poškodily, protože by především citelně poškodily samotného evropského spotřebitele. A to se samozřejmě nechce. Místo toho jsou uvaleny na konkrétní ruská jména a banky, které se dopředu zařídily tak, aby je sankční postih bolel co nejméně. Bidenova administrativa jenom křičí, vyhrožuje, ale „skutek utek“. Pokud se někdo ukájí možností Evropy bez ruského plynu, nechť se ukájí dále. To je tak to jediné, co může dělat. Až evropským spotřebitelům stoupnou ceny čehokoliv nad (ne)únosnou míru, mohou si pravověrní rusofobové „poblahopřát“. Pravdou je, že bez ruského plynu se Evropa neobejde. Nechť si „znalci“ plynových poměrů nastudují, kolik stojí zkapalněný plyn a kolik lodí z celkového počtu cca 600 (předpokládaný max. počet lodí – plynových tankerů) pluje každoročně do Evropy. Možná budou překvapeni, jak malá část z nich evropské přístavy navštíví, protože hlavním odbytištěm je Asie. Nosr Stream 2 bude zprovozněn, až se situace uklidní a Západ v tichosti akceptuje ruské požadavky. Pro někoho může být takový koment nepřijatelný. Faktem je, že bezzubé chování Západu pokulhává za kroky Ruska, které sice nyní Evropu využívá jako své odbytiště, ale tato situace nebude trvat věčně. To, čeho bychom se měli opravdu bát, je zavření kohoutů z ruské strany. To také může přijít a smát se bude Amerika vydělávajíc na svém plynu.

2/3 Evropa není schopna akceptovat myšlenku, že unipolární americký svět se nyní mění a také změní nejen v bipoplární, ale multipolární. Západ nakonec ustoupí. To, co se nyní děje, je jen ubohá hra na siláky, kteří to Rusku spočítají. Nespočítají mu vůbec nic. Všichni uvažují v intenci sankcí uvalených Západem. Nikdo se nezabývá tím, že by totéž mohlo učinit i Rusko, které se nyní škodolibě směje. Žádná ze sankcí nepostihne ruský plyn a ropu, nepostihne západní automobilky, které mají v Rusku své filiálky, nepostihne žádnou nadnárodní firmu, která v Rusku vydělává. A tak to je, proto Putin tahá za delší konec provazu. Pokrytectví unijních a amerických vrcholných politiků tak nebere konce. Ukrajina je silně problémový stát. Jeho zacházení s národnostními menšinami by bylo odsouzeníhodné kdekoliv v demosvětě. Nyní nikoho nezajímá, že ukrajinské zákony potlačují svobody především ruskojazyčné části Ukrajiny a nejen jí. Korupce prolezlá celým státním aparátem dosahuje obludných rozměrů. Pandora papers, která usvědčila ukrajinského prezidenta z toho, že „vyčištěné“ peníze v daňových rájích investuje ve společnostech, které mají sídlo v Rusku nechává Západ chladným. Pokud se bude účelově měřit dvojím metrem a Ukrajina se bude vydávat za zemi s fungujícími demoprincipy, budou se rusofobní pomatenci tetelit radostí nad domnělou zkázou Ruska. To, že přichází těžké časy pro obyčejného Evropana (Čecha), nikdo neřeší v zaujetí svaté války proti Rusku. Původní požadavek zněl, aby se NATO nerozšiřovalo na východ. Nic víc. Tak proč nevyhovět? To by ale museli eurorusofobové ustoupit.

O pokrytectví Evropanů především svědčí to, že si nechají plyn posílat prostřednictvím Nord Stream 1. Pokud mají být sankce citelné, a to nebudou ani náhodou, musí být cíleny na komoditu jako celek. To, že NS2 nebude zprovozněn nikoho nebolí - nebolí především Rusko, protože do dnešních dnů tímto plynovodem nic neproudí. Bylo by zajímavé sledovat reakci Evropy na to, až z Ruska nebude proudit žádný plyn a žádná ropa. To se také může stát. Takže rusofobní pomatenci sice nyní slastně chrochtají, ale nevidí si ani na špičku nosu. Evropa sama vehnala Rusko do současné situace, stejně tak, jak vehnala ve spolupráci s USA Rusko do čínské náruče.

3/3 Francouzská La Tribune upozorňuje na fakt, že existuje přímé spojení nejvyšších představitelů západních firem na Vladimíra Putina.

(…) Bruno Leproux pracuje v Rusku již 15 let, a proto nemůže neporozumět politické situaci a pravidlům, kterými se řídí vztahy mezi byznysem a vládou. (La Tribune, 8. 2. 2013)

Pikantní na celé záležitosti je fakt, že Navalnyj podal stížnost k francouzskému soudu pro pomluvu, které se měla dopustit firma Yves Rocher ohledně jeho podvodu. Francouzská prokuratura však zastavila vyšetřování Yves Rocher na základě Navalného stížnosti jako nedůvodné.

(…) Soudní vyšetřovatel ve Francii vydal rozhodnutí o uzavření vyšetřování proti společnosti Yves Rocher na základě stížnosti podané Alexejem Navalným. (AFP, 15. 10. 2021)

A teď, babo raď. Bude asi těžké akceptovat, že za vězněním Alexeje Navalného stojí i někdo jiný než prezident Putin. Z výše zmíněného vyplývá, že firma / firmy západního světa působící v Rusku se nepřímo podílí na perzekuci politické opozice. Pokud tedy přijmeme výchozí premisu, že Yves Rocher jedná na pokyn nejvyšších představitelů Ruska, pak se nabízí jistá myšlenka o prohnilosti Západu. Za zmínku stojí, že Yves Rocher není součástí současných sankcí vůči Rusku. A co víc, ruský trh je pro zmíněnou firmu druhý největší po Francii. Možná by bylo dobré, kdyby se pan AM také soustředil na pozadí fungování západních firem v Rusku, když už tak o tom Rusku hodně ví. Pokud je tedy v Rusku nějaké dusno, je dobré vědět, kdo ho pomáhá udržovat. Myslí si někdo snad, že nové případné sankce takové firmy jako Yves Rocher postihnou? Asi ne, že?

2/3 Stížnost podaná na společnost Glavpodpiska a výrok soudu byly formulovány takto:

(…) Případ „Yves Rocher“ inicioval Vyšetřovací výbor na žádost tehdejšího vedoucího zastoupení této společnosti v Rusku, francouzského občana Bruna Leprouxe (generální ředitel). Jak soud zjistil, Navalnyj a jeho bratr Oleg oklamali zástupce Yves Rocher, aby podepsali smlouvu o přepravě pošty s hlavní předplatitelskou agenturou, kterou vytvořili. Služby byly podle verdiktu poskytovány za nadsazené ceny a jinou dopravní společností. Celková škoda podle vyšetřovacího výboru Ruské federace přesáhla 30 milionů rublů: 26 milionů bylo ukradeno Yves Rocher, zbytek Meziregionální zpracovatelské společnosti, která se podle vyšetřovatelů stala dalším předmětem podvodu. (AFP, 15. 10. 2021)

Jak jsem již uvedl výše, firma Yves Rocher vůbec nezpochybnila podanou stížnost a ve svém prohlášení na svoji obranu mj. uvedla, že postupovala v této věci zcela obvyklým způsobem.

(…) Yves Rocher v prohlášení uvedl, že v tomto případě byly uplatněny běžné postupy společnosti, … (Le Monde, 3. 2. 2021, autor Juliette Garnier)

Ruská opoziční scéna velmi vehementně brojila proti Yves Rocher. Prohlásila, že samotné obvinění z podvodu bylo učiněno na nátlak prezidenta Putina, který donutil ruskou pobočku Yves Rocher k tomu, aby bratry Navalné nahlásila pro podvodné jednání. Spustila facebookovou kampaň vyzývající uživatele po celém světě k bojkotu produktů Yves Rocher. Reakce nedala na sebe dlouho čekat a na twiterových účtech firmy se začaly objevovat zvracející emotikony, hesla vyzývající k Navalného podpoře a podobně.

Jaké to budou sankce, že by se Evropa odstřihla od ruského plynu? To asi nikoliv, tak o jakých sankcích se tu hovoří. K smíchu.

Svého času existoval v našem mediální prostoru pořad Vox populi (TV Nova). Obdoba tohoto pořadu pak měla následovníka v Kotli (Michaela Jílková), aby pak týž brakový pořad dostal název Máte slovo na ČT. Pan AM nás seznámil s hlavním „publicistickým pořadem“, který odráží názory těch největších ruských propagandistů. Jaksi opomněl sdělit, že pořad, který ukazuje na prohnilou ruskou propagandu, má stejné bulvární vyznění jako pořady, citované výše, našich televizních stanic. Nikdo soudný se nemůže ztotožnit s tím, co mohl v patnáctiminutové ukázce shlédnout. Nikdo soudný ale neuvěří tomu, že toto je oficiální názor vládnoucích ruských elit. Byť by si to možná myslely, nahlas jej neříkají. Pravdou je, že totéž si může myslet, v obráceném gardu, západní propaganda a nikomu to nepřijde divné, protože žijeme na té správné straně (viz některé diskuzní příspěvky protiruských pomatenců, které sice nejsou relevantní, ale také něco vypovídají o „ušlechtilé duši“ těch správných demokratů). Chápu, že pan AM má své vidění světa, ale je jaksi „nepochopitelné“ (řečnická otázka), jako vždy, že nepoukáže na obdobné pořady ukrajinské státní televize (Nacionalna telekompanija Ukrajiny), které rozhodně existují a v ničem si s tou ruskou bulvární tvorbou / propagandou nezadají. Ti, co panu AM nevěří na 100%, a dělají dobře, se jeho manipulativnímu komentáři nepodají. Již povýšil. Už nerozeštvává občany ČR, ale rozeštvává národy. Co k tomu dodat. Ti, co jsou schopni myslet myslí. Ti, co jen přebírají názory pana AM, nemyslí. A o tom to je.

3/3 Podstatné je ale to, že se ochota k ústupkům ze strany evropských lídrů začala objevovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že Rusko podepíše dohodu o strategické spolupráci s Čínou. V této chvíli Evropanům došlo, že do cca pěti let Rusko Evropu nebude potřebovat jako odbytiště plynu a ropy. Pokud by došlo k ekonomickým sankcím, jakými vyhrožuje především USA, jistě by Rusko zasáhly, ale ne tak citelně, aby ho srazily na kolena. Již nyní jsou na Rusko uvaleny sankce a nezdá se, že by byly nějak zásadní pro změnu mezinárodněpolitické orientace Ruska. Německý kancléř v podstatě naznačil, že je ochoten k ústupkům, které budou ale vyhovovat všem. Již nyní je jasné, že Ukrajina je odkázána na rozhodnutí jiných. Ukazuje se, sice pomalu, že i ukrajinští politici začínají uvažovat v intencích jakési nezúčastněnosti Ukrajiny pokud jde o NATO. V mediálním prostoru nyní sílí hlasy „se nějak dohodnout“ a hlavně bez vyhrožování USA, které ničemu nepřispívá a začíná být hlavně na obtíž. Bidenova a Jonsonova rétorická agresivita vychází z jejich neutěšené vnitropolitické situace. Na ukrajinské krizi chtějí především vytěžit politický kapitál a stát se ve svých zemích pevnými a zásadovými vůdci. To, že oba lídři (Macron a Biden) vynechali ve svých prohlášeních po jednání s Putinem všechno americké rozhodně svědčí o tom, že hodlají evropský problém vyřešit pouze s Evropany. Bidenově administrativě nevyhovují dva základní kameny budoucího uspořádání a to jsou Minské dohody a Nord Stream 2. V obou případech bude oslabena politická moc USA. Oba projekty jsou evropské, bez americké podpory.

2/3 Čeho jsme nyní ale opravdu svědky? Jasným faktem ukrajinské krize je rozpolcenost a nejednotnost politiky vůči Rusku ze strany EU a NATO. Americký prezident si neuvědomil, že již není v časech jeho volební kampaně, kde se mohl směle velkohubě vyjadřovat takřka ke všemu, co mohlo jeho soupeře odklidit z cesty. Mezinárodní politika, notabene na nejvyšší úrovni, však takový postup vůči „nepříteli“ nepřipouští. Vyhrožování vším možným a prognózování, jako v pořadech o počasí, neustálých vpádů, které se nekonaly právě zapadá do filozofie marketingově pojaté volební kampaně, nikoliv do prostředí mezinárodní politiky. Fakt, že i ukrajinský prezident musel americký protějšek umravňovat, aby svými vyjádřeními o zaručené ruské invazi neškodil ekonomickým zájmům Ukrajiny, hovoří za vše. Evropští lídři se pomalu ale jistě odtahovali / odtahují od americké politiky neustálého vyhrožování, neboť byli a jsou nakloněni jednání i za cenu ústupků, které evidentně již nyní učinili. Německo a Francie souhlasí na trvání dohod z Minsku. Ukrajina chtě nechtě bude muset s nimi souhlasit a pokračovat v jejich dodržování. Nic jiného jí ani nezbývá, pokud se mají ruská vojska opravdu stáhnout. Francouzský prezident pochopil, že může hrát roli evropského vůdce nezávislého na americké politice, který se s Putinem může dohodnou v zájmu všech, i Ukrajiny. Německý kancléř nutně potřebuje zprovoznit Nord Stream 2 navzdory Bidenově vyhrožování, ale potřebuje dobrou vůli Ruska. Nejviditelnějším jevem je politická emancipace Evropy na USA. I bez nich se lze s Ruskem dohodnout.

Děkuji.

Naprosto přesně. Souhlas. Děkuji.

Děkuji. Za expresivní výrazy v mém komentu se omlouvám, nepoužívám je často. Pouze se mi zachtělo popíchnout husy potrefené, které nikdy nezklamou. Podstata věci jim v jejich světě uniká. Adorant zůstane adorantem a neví o tom.