Jen technická poznámka. Jestliže pro nějakou věc organizace vyhradí místo pro její odložení, pak za ní přebírá odpovědnost. Je jedno, zda se jedná o kolo odložené ve stojanu nebo kolárně nebo o mobil v uzamykatelné skříňce. Jsem zvědav, jak bude škola řešit poškození mobilu během uložení. To aby chudák učitel při vybírání mobilů dokumentoval jejich stav.
Ano, někteří diskutující máte naprostou pravdu. Někteří rodiče na to prostě nemají. K základnímu vzdělání patří třeba navštívit místní muzeum nebo nedaleký hrad, kde mnohé děti, které jezdí do Itálie, v životě nebyly. A nenavštíví tato místa ani s rodiči, kteří to považují za výlety pro socky. Nemám vůbec nic proti jazykovým pobytům organizovaným školou, pokud na ně jedou děti patřičně jazykově a kulturně vybavené. To má smysl. Ale upřímně, kolik takových je? Zahraniční zájezdy rozhodně nemají být alternativou běžných školních výletů. Neohánějte se vzděláním. Jde o úplně obyčejné snobství, kdy se rodiče vytahují, že jejich dítě bylo na školní exkurzi v Londýně, zatímco to od sousedů, které chodí na jinou školu, bylo jenom na Konopišti.
Krásně a výstižně vyjádřeno 😄
Jeto pořád dokola. Železniční most je utilitární stavba, která už vzhledem k použitému konstrukčnímu materiálu, má omezenou životnost. Když ho roce 1903 stavěli, tak využili materiál dostupný v té době (který bude mít pravděpodobně podstatně menší pevnost v tahu atd. oproti dnešním konstrukčním ocelím) a nadimenzovali ho na tehdejší parametry provozu s nějakou rezervou. Je nutno si uvědomit, že tehdejší nápravové zatížení, rozložení náprav atd., rychlost jízdy atd., jež mají zásadní vliv na dynamické namáhání a tedy i kmitání celé konstrukce, byly trochu jiné, než jsou dnes.
A teď k tomu, kde je asi jádro pudla. Diagnostickou zprávu si jsem neviděl, ale dovedu si představit, že po 100 létech provozu patrně konstrukce vykazje nejen poškození zanedbanou údržbou (koroze), ale hlavně též od dynamického namáhání (únavové trhliny a lomy). U takových konstrukcí většinou není hlavní problém statické zatížení, ale cyklické namáhání, které po jisté době (viz Wohlerova křivka), způsobí únavový lom či tzv. creep (ztrátu pevnosti). Podobné šou jsme měli v Praze v 70. létech s tramvajovým příhradovým mostem v Troji - trhliny dosáhly takových rozměrů, že hrozila ztráta pevnosti a kolaps - tram. provoz byl zastaven ze dne na den.
Takže opusťme emoce a začněme uvažovat jako inženýři. Mimochodem nauka o materiálech a namáhání je součástí základního studia na technice, takže nic nového pod sluncem.
Konečně někdo, kdo celou situaci věcně a bez emocí shrnul.
Je chvályhodné, že si autor nastudoval předpony, nejspíš proto, aby mohl napsat tento článek. Údaj 100 tisíc kWh alias 100MW je naprosto legitimní a není na něm nic, co by odporovalo čemukoliv. Budu-li srovnávat např. spotřebu bojleru za den a spotřebu lokomotivy, pak je při použití stejné jednotky srovnání velmi ilustrativní. Ale naprosto zásadní chyby, které se v podobných článcích pravidelně objevují, zcela pominul. Typicky "výkon elektrárny je 4 GWh" - výkon se uvádí ve (giga)wattech, GWh je jednotkou energie -1 GWh je 1.000.000 x 3600 Ws(Joule). Jedná se tedy o zcela rozdílné fyzikální veličiny. Taktéž kapacita baterie 4000mAh vůbec nevypovídá o tom, jak dlouho vám zařízení poběží. Energie skrytá v baterii je totiž daná součinem kapacity a napětí. Baterie 16V při stejné kapacitě 4000mAh poskytne dvojnásobek energie proti baterii s polovičním napětím.
Naprostý souhlas.
Jsem učitelka a nesouhlasím.
Na závěr cituji jednu osobu - dej blbci funkci a on vymyslí lejstro
Souhlasím, jen jste zapomněla napsat, že veškerá doprava je nyní optimalizovaná tak, aby děti se dostali do školy na 8. hodinu. Tedy bude třeba ještě překopat jízdní řády.
Jsem učitelka a nesouhlasím.
Na závěr cituji jednu osobu - dej blbci funkci a on vymyslí lejstro
Souhlasím, jen jste zapomněla napsat, že veškerá doprava je nyní optimalizovaná tak, aby děti se dostali do školy na 8. hodinu. Tedy bude třeba ještě překopat jízdní řády.
Paní redaktorka zjevně neví o čem píše, jinak by nemohla vyplodit takovou perlu: "Zřejmě tisíce dětí, které se hlásily na střední školy, neuspěly letos v jednotných přijímačkách a v prvním kole se nedostaly na žádný z vybraných vzdělávacích ústavů." Děti, které NEUSPĚJÍ u přijímacích zkoušek se na střední školy nedostaly právem. Problém je s dětmi, které USPĚLY v jednotných přijímačkách, a přesto se z kapacitních důvodů na SŠ nedostaly.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Tak abych to tak nějak shrnul:
3 odpovědi
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Co byste chtěli, vždyť to byl policajt
1 odpověď