On ten captogen je vlastně fenetylin, látka vyvinutá jako léčivo a užívaná kdysi k léčbě ADHD. Je to látka spojující v jedné molekule amfetamin a teofilin a je někdy nesprávně označovaná jako vzájemné proléčivo. V těle se totiž metabolizuje na obě složky, ale dost pomalu a jen částečně. Funguje zjevně i jako taková a proto je označení proléčivo nesprávné.
Je to opravdu trochu mišmaš.
Nejprve tedy k Lecanemabu. Jak plyne z názvu, je to monoklonální protilátka (všechna léčiva jejichž název končí -mab), ty dosud schválené byly také zpočátku prohlašovány za průlomové, čas ukázal, že poměr cena/výkon není nic moc. V tomto případě je cena v GB cca 20 tisíc liber za rok. Protože ale má lék potenciální závažné účinky, je nutná před léčbou náročná genová diagnostika a během léčby každých 14 dní nemocniční vyšetření (asi současně s podáním), což dále léčbu prodražuje. Čili u pokročilých stádií za hodně peněz drobné prodloužení života, který v těch stádiích již nestojí za žití. Jiná věc by byla, pokud se ukáže účinnost i v počátečních stadiích a také jestli se při dlouhodobém užívání neukáží další vedlejší účinky.
Z textu není zřejmý fakt, že všechny monoklonální protilátky lze už ze své podstaty podávat jen injekčně, hlavně infuzí. To povídání o lécích v tabletách samozřejmě u nich neplatí a trochu ten text zamlžuje.
Vůbec tu debatu nechápu. Chtěli jsme tržní ekonomiku a tak ji máme. Výrobce si stanoví cenu a kupující ji buď akceptuje, nebo ne. Pokud se víc výrobců nedomluví, pak je to oligopol, který se stíhá. Pokud diskutující o nějakém oligopolu ví, ať to zveřejní. I pak by ale byla posuzována podle tržní síly a v žádném případě by nemohl být viník jen jeden. A vzhledem k tomu, že je více než polovina másla z dovozu, musely by být vinni i dovozci.
Watsone, jak prosté.
Několik poznámek k tomuto kompilátu:
mechanismu pro vstřebání glukosy ve střevě, americký biochemik Robert K. Crane tento objev poprvé přednesl na konferenci v Praze v roce 1960.
Je pravda, že u inovativních léčiv je zatím Čína na velkých západních firmách závislá, to ale byla i v jiných oborech. V současné době ale velké čínské firmy věnují výzkumu nových léčiv značnou pozornost a na čínském trhu je řada nových léčiv, které se ale většinou ani nesnaží zaregistrovat na největším trhu (USA). Přesto už jsou v USA FDA schváleny minimálně dva originální léky vyvinuté v Číně. Vzhledem k tomu, že je tam ročně schváleno 30-40 nových léků, je to jistě zlomek, ale...
Je to na hlavu. Kolegyně chodí obvykle nakupovat přímo z práce, to si budou tahat tašku s nesešlápnutými PET lahvemi sebou? Spíše omezí nákup nápojů v PET obalech.
Na schůzích v zaměstnání je obvykle pro každého přichystána lahvička s vodou a pokud ji nevypiju tam, beru si zbytek do kanceláře a po vypití ji házím v kuchyňce do tříděného odpadu. Nyní buď voda nebude, nebo snad bude asistentka hlídat, aby lahve nikdo neodnášel?
Je zajímavé, že se vždy nedoporučují léky, které zrovna chybí. A Endiaron chybí a bude chybět dál. Vyráběla ho firma Zentiva a poté, co ji prodala firma Sanofi si práva na Endiaron (a také také Paralen, Ibalgin, Celaskon a jiné volně prodejné léky) ponechala. A protože účinná látka v Endiaronu není běžně používaná, po jejím výpadku ji těžko jinde seženou. Snaží se nám vsugerovat, že náhradou je jejich lék Enditril, ten ale nemá antibakteriální aktivitu.
Jinak je samozřejmě pravda, že při mírném průjmu neznámého původu stačí živočišné uhlí nebo nějaká hlinka jako je Smecta, při větším problému pak léčiva působící před opioidní receptory jako je Imodium. Pokud je ale průjem bakteriálního původu a neustupuje, je dobré ty bakterie zničit i za cenu dočasného poškození mikrobiomu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
"Zvýhodněním" dohodářů (plán práce, dovolená, nemocenská) téměř zabili brigády v rámci dohod o provedení práce a teď obdobnou ptákovinou zničí home office.