Je to opravdu trochu mišmaš.

Nejprve tedy k Lecanemabu. Jak plyne z názvu, je to monoklonální protilátka (všechna léčiva jejichž název končí -mab), ty dosud schválené byly také zpočátku prohlašovány za průlomové, čas ukázal, že poměr cena/výkon není nic moc. V tomto případě je cena v GB cca 20 tisíc liber za rok. Protože ale má lék potenciální závažné účinky, je nutná před léčbou náročná genová diagnostika a během léčby každých 14 dní nemocniční vyšetření (asi současně s podáním), což dále léčbu prodražuje. Čili u pokročilých stádií za hodně peněz drobné prodloužení života, který v těch stádiích již nestojí za žití. Jiná věc by byla, pokud se ukáže účinnost i v počátečních stadiích a také jestli se při dlouhodobém užívání neukáží další vedlejší účinky.

Z textu není zřejmý fakt, že všechny monoklonální protilátky lze už ze své podstaty podávat jen injekčně, hlavně infuzí. To povídání o lécích v tabletách samozřejmě u nich neplatí a trochu ten text zamlžuje.

Vůbec tu debatu nechápu. Chtěli jsme tržní ekonomiku a tak ji máme. Výrobce si stanoví cenu a kupující ji buď akceptuje, nebo ne. Pokud se víc výrobců nedomluví, pak je to oligopol, který se stíhá. Pokud diskutující o nějakém oligopolu ví, ať to zveřejní. I pak by ale byla posuzována podle tržní síly a v žádném případě by nemohl být viník jen jeden. A vzhledem k tomu, že je více než polovina másla z dovozu, musely by být vinni i dovozci.

Watsone, jak prosté.

Několik poznámek k tomuto kompilátu:

• Pozorování, že u pacientů léčených empagliflozinem došlo k významnému snížení úmrtnosti na kardiovaskulární selhání je známé již několik let. To vyvolalo značný zájem a v současné době probíhá řada studií sledující možné použití gliflozinů jako léčiv kardiovaskulárního systému a jednou z těch studií je zřejmě ta z FÚ AV. Tím nezmenšuji přínos našich vědců, je to ale napsáno dost obecně, mělo být zdůrazněno čím je tato studie nová.
• Off-label se glifloziny již několik let v uvedeném zaměření používají, v roce 2023 americký Food and Drug Administration dokonce jeden z gliflozinů sotagliflozin (Inpefa) pro léčbu srdečního selhání diabetiků i pacientů bez diabetu schválila.
• Všechny glifloziny jsou SGLT inhibitory a tedy „pomáhají tělu vylučovat cukr a sodík močí.“
• Z našeho hlediska není bez zajímavostí to, že objevitel tohoto transportního

mechanismu pro vstřebání glukosy ve střevě, americký biochemik Robert K. Crane tento objev poprvé přednesl na konferenci v Praze v roce 1960.

1. Jen drobné upřesnění, florizin byl poprvé izolován z kůry kořenů jabloní, je ale i v té uvedené kůře.

Tedy jestli mohlo někoho bavit vyhledat dům patřící nějakému Rusovi, zazvonit, počkat až někdo vyjde a zeptat se ho, komu platí nájem, tak asi není normální. A poslední rok jsem od Hynka nic jiného neviděl.

Promarněná příležitost seznámit širší okruh lidí s životem a dílem BS. A pro ty znalejší jim připomenout krásu jeho hudby...

Je pravda, že u inovativních léčiv je zatím Čína na velkých západních firmách závislá, to ale byla i v jiných oborech. V současné době ale velké čínské firmy věnují výzkumu nových léčiv značnou pozornost a na čínském trhu je řada nových léčiv, které se ale většinou ani nesnaží zaregistrovat na největším trhu (USA). Přesto už jsou v USA FDA schváleny minimálně dva originální léky vyvinuté v Číně. Vzhledem k tomu, že je tam ročně schváleno 30-40 nových léků, je to jistě zlomek, ale...

Řada absolventů gymnázií s výborným prospěchem má mizerné všeobecné znalosti. Jsem zvědav, jaká bude úroveň absolventů těchto lyceí.

„Jde o běžný fyziologický jev, tak jako dýcháme, kašleme či smrkáme. " A co kapesníky by nebyly?

Je to na hlavu. Kolegyně chodí obvykle nakupovat přímo z práce, to si budou tahat tašku s nesešlápnutými PET lahvemi sebou? Spíše omezí nákup nápojů v PET obalech.

Na schůzích v zaměstnání je obvykle pro každého přichystána lahvička s vodou a pokud ji nevypiju tam, beru si zbytek do kanceláře a po vypití ji házím v kuchyňce do tříděného odpadu. Nyní buď voda nebude, nebo snad bude asistentka hlídat, aby lahve nikdo neodnášel?

Dokud si nepřiznáme, kde jsme a co jsme pokazili, tak to vidím černě. A tento blábolil to opravdu nezachrání. Ale volby se blíží a není na škodu ty mentálně slabší povzbudit s tím, že budeme světoví.

A není to málo? Co takhle alespoň baťovských 99999.

Doporučoval bych autorovi, aby si po sobě text alespoň jednou přečetl. Snad by přišel na to, že "2012 litrů o hmotnosti 145 kg" je nesmysl. Hustota pentadienu je kolem 0,7 g/ml, je tam špatně řád - zřejmě chybí u objemu desetinná čárka.

To v Británii klidně sdělí, že dva Češi zotročovali několik let více než 10 krajanů. A u těch dvou klidně sdělili i jména a dokonce i fotografie.

Opravdu alternativní chovatel.

Je zajímavé, že se vždy nedoporučují léky, které zrovna chybí. A Endiaron chybí a bude chybět dál. Vyráběla ho firma Zentiva a poté, co ji prodala firma Sanofi si práva na Endiaron (a také také Paralen, Ibalgin, Celaskon a jiné volně prodejné léky) ponechala. A protože účinná látka v Endiaronu není běžně používaná, po jejím výpadku ji těžko jinde seženou. Snaží se nám vsugerovat, že náhradou je jejich lék Enditril, ten ale nemá antibakteriální aktivitu.

Jinak je samozřejmě pravda, že při mírném průjmu neznámého původu stačí živočišné uhlí nebo nějaká hlinka jako je Smecta, při větším problému pak léčiva působící před opioidní receptory jako je Imodium. Pokud je ale průjem bakteriálního původu a neustupuje, je dobré ty bakterie zničit i za cenu dočasného poškození mikrobiomu.

Jen drobné upřesnění – tým, který objevil uvedené léčivo v institutu DKFZ v Heidelbergu je vedený profesorem Klausem Kopkou, který je známým odborníkem v oboru. K němu na nastoupila na doktorské studium absolventka Přírodovědecké fakulty UK Martina Benešová, která syntetizovala řadu ligandů pro výzkum tohoto typu radioterapeutik. Podle všeho do kolektivu úspěšně zapadla, jinak by nebyla pověřována syntézou klíčových látek, jejichž označení podle iniciál autorky se objevuje v řadě prací a patentů. Mezi ně patří i sloučenina MB-17, později známá jako PSMA-617 a nyní ve formě komplexu s 177Lu pod generickým označením jako lutecium PSMA.

V Brně zřejmě objevili nějaké detaily toho procesu. To, co je uváděno v článku je obecně známé dávno. A co se týče léčby bakteriálních infekcí (hlavně těch působených rezistentními kmeny), tak je to záležitost stará 100 let. Poprvé použil bakteriofága k léčbě Francouz D’Herelle v roce 1919 k léčbě úplavice rozšířené v té době mezi vojáky. Tento pán poté se svým žákem Gruzíncem Georgem Eliavou založil v Tbilisi dodnes fungující Eliava Institut zabývající se fágovou léčbou a produkující na tomto principu založená léčiva. Ve své snaze byl Eliava podporován Stalinem, který v této metodě viděl účinný a zároveň levný prostředek k potlačení bakteriálních infekcí. Po objevení penicilinu a dalších léčiv obecně zájem o fágovou léčbu poklesl, ale v Gruzii, Rusku, ale i v Polsku a USA se fágová terapie užívá a je o ní řada prací.

Celý příběh je doslova fascinující a zájemci si ho budou moci přečíst v připravované knize Další příběhy spojené s objevy nových léčiv. A pokud se zajímáte o tuto problematiku, dovolím si doporučit i první díl (Odkaz  ).

Když oni se Piráti tak snažili prosadit hmotnou zodpovědnost politiků. Jenže bohužel se jim to nepodařilo, tak co byste od Bartoše chtěli...

To tvrzení je na úrovni "Volby zrušíme, nic by nevyřešily".

Když mi poprvé naskočila reklama Temu, také jsem byl přesvědčen, že tam nic nekoupím. Pak jsem sháněl do dílny brusný nástavec na vibrační nástroj Bosch, který jsem tady nemohl sehnat (nakonec jsem ho sehnal od firmy Makita za 290 Kč) a na Temu jsem ho našel. Objednal, do 5 dnů jsem ho měl v Zásilkovně (doprava zdarma). Balení 4 ks za 170 Kč. Nevím, jak dlouho vydrží, ale za tu cenu, nekup to. Od té doby jsem Temu využil třikrát, vždy k vlastní spokojenosti. Dříve jsem kupoval hodně na Mallu, od té doby, co ho mají Poláci je nespolehlivý a s drahou dopravou bez možnosti vyzvednutí.