S paní Vlastou a jejím synem Jirkou jsem se měl možnost setkat o prázdninách v Benecku v Krkonoších (r. 1972), kde jsme byli s mojí mamkou a sestrou, do níž se Jirka zakoukal, ve stejnou dobu na stejném místě (Martinova bouda).
Byla milá a přátelská a je škoda, že její život nevyšel tak, jak možná mohl a měl. Rok na to jsme se na stejném místě potkali s Lubomírem Kostelkou, jeho ženou a jeho adoptovaným synem Honzou, ale to je jiný příběh.
Věřím, že je velmi nepříjemné zjištění, ale neřekl bych, že je překvapivé. Vždyť vláda premiérem počínaje a ministry nekončíce, lže od počátku svého působení a kupí lež na lež. není divu, že potom lže i policejní prezident a jeho podřízení a jen Bůh ví, jestli z vlastní iniciativy nebo z vůle pana ministra, což by byla doslova ZVŮLE, která nemůže zůstat oslyšena a bez následků - padni, komu padni.
Strojvedoucí RegioJetu chyboval dvakrát. Poprvé, když projel návěstidlo s návěstí "Stůj" a podruhé, když viděl, že na něj jede nákladní vlak, utekl do strojovny (nitra) lokomotivy, aby si zachránil život a vlakovou soupravu nechal zabrzděnou. Kdyby zůstal na stanovišti strojvedoucího a vlak po zastavení odbrzdil, neměla by nehoda tak fatální následky.
Nevím, jak na tom byl s bržděním strojvedoucí nákladního vlaku. Podle videa není zřejmé, jestli použil rychlobrzdu a i on nakonec utekl do strojovny. Podle fotografií by se nemuselo nic vážného stát ani jednomu z nich, poněvadž kabiny nejsou zdemolované. A jelikož vlak RehoJetu stál a nákladní vlak jel pomalu, strojvedoucímu by se nic nestalo, stačilo se něčeho pevně držet.
Kdyby byl vlak RegioJetu ve chvíli srážky odbrzděný, nemusela být devastace prvního vozu tak děsivá, i když jeho konstrukční vada je evidentní.
To, že lháře šokuje, když někdo řekne pravdu, není žádné překvapení. Jenže lež má, jak známo, krátké nohy, ale pravda zůstává pravdou i po letech, tedy i po 8 letech od začátku války. A vládnout lží a podvodem se lidem nedá dlouho - nejdéle tedy do příštích voleb, lhostejno zda řádných či předčasných.
To ale vyzvaly tu nesprávnou stranu, stranu, která válku nezačala. A generální tajemník OSN dobře ví, kdy, jak a proč válka začala a proč tuto speciální vojenskou operaci (SVO) Ruská federace spustila a zároveň, o jaké ustanovení Charty OSN se SVO opírá a jaký je její legitimní cíl, který nemůže nikdo zpochybnit. Dá se tedy říci, že António v čele + vedení těch 50 států jsou pokrytci a lháři.
Tak si říkám - a co dnes není v trokách? A přemýšlím, jestli a proč by měla být justice výjimkou. Na jednu stranu jako v mnoha případech poslední instance spravedlnosti zřejmě ano. Jenže to by tam museli být lidé s charakterem, který většině lidi ve společnosti chybí a se smyslem pro spravedlnost, který by měl být zkušenostmi vytříbený a nepodplatitelný. Jenže - a to se zřejmě jen tak předem nezkoumá ani zkoumat nedá - převáží-li láska k penězům, potom smysl pro spravedlnost, pokud kdy byl přítomen a není-li kladen důraz na charakter, zajde spravedlnost na úbytě a žádné peníze to nespraví, neboť jich nikdy nebude dost.
Soudcům soudů na všech stupních a úrovních by měl být vlastní smysl pro spravedlnost včetně soudců Ústavního soudu (ÚS). To je ten smysl, který by měl být nadřazen i Ústavě, ústavnímu pořádku a zákonům a k tomu navíc i politice a politikům, exekutivě zvlášť.
Exekutiva podléhá kontrole Parlamentu a když tato kontrola selže, jako v daném případě, obzvláště Senát, je nebo tedy měl by být ÚS garantem nejen ústavnosti, ale právě i spravedlnosti. No, a v tomto úkolu a účelu v parlamentní demokracii tento ÚS selhal. Jeho zdůvodnění skandálního nálezu a rozhodnutí nemůže být politické ani omluvou nebo vysvětlením neschopnosti vlády - ÚS není politická instituce.
Jestliže z 15 soudců jen 3 z nich dostáli svému slibu, je to alarmující a pro občany-voliče deprimující v situaci, kdy má vláda podporu jen zlomku dokonce i jejích voličů. Spravedlnost tentokrát nebyla slepá, její váhy vážily špatně a meč nebyl použit vůbec.
Autor nazval svůj profil "HŘÍCHY SPOLEČNOSTI".
Zajímalo by mne, nakolik se zabývá svými vlastními hříchy, jimiž se v tomto článku přímo hemží od začátku do konce. A v souvislosti s tím by mne zajímalo též, jak se se svými hříchy vypořádává. Podle všeho a k vlastní škodě zjevně nijak či tedy nijak účinně. Tak vzhůru autore, než tě tvoje hříchy dostihnou, aby pak nebylo pozdě!
Vezmu to osobně, konkrétně a prakticky věcně s dopadem sám za/na sebe. Ve starobním důchodu jsem něco přes 4 roky. Vloni jsem byl "činností" vlády kvůli posvěcení ÚS připraven, připočtu-li i leden 2024, o 6240 Kč. Současně vláda snížila tzv. nezabavitelnou částku při srážkách z důchodu, takže mám vyšší srážky. V lednu mi přidala 360 Kč, ale kvůli zvýšeným srážkám budu brát o 72 Kč menší důchod než vloni.
V čem tedy spočívá ta "péče" o důstojný život důchodce(ů) mi zůstává záhadou - no, vlastně ne, ale je to také na "z". Nejde totiž o žádnou péči, jde o zlodějnu, krádež, kterou měl a mohl ÚS zastavit, protože je to do nebe volající nespravedlnost, hřích, nepravost - něco, čeho by se podle svého slibu, jemuž dostáli jen 3 z 15 ústavních soudců, ústavní soudce neměl dopustit a dle mého soudu by měl být při porušení svého slibu tohoto úřadu zbaven. Škoda, že na to naše Ústava nepamatuje. Tož tak.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To je opravdu zvláštní. Tentýž António Guterres, když přijel do Kremlu v r. 2022 po zahájení speciální vojenské operace RF, kde mu Putin řekl jasně, že koná na základě článků 106 a 107 Charty OSN s otázkou, je.li to tak v pořádku, na Putinovu otázku přitakal. Kdoví, jestli tedy média o zasedání BRICS informují pravdivě, objektivně a nestranně? Já bych jim potom, co jsme v uplynulých několika letech zažili, nevěřil ani půl slova.