Dlouholetá terapeutická zkušenost a studium poznatků z epigenetiky mě dovedlo k názoru, že klinická psychologie dosud neřeší negativní podvědomá přesvědčení, která řídí naše prožívání po celý život. (Viz. Profesoři a vědci T. Verny: Mysl celého těla a B. Lipton : Biologie víry - nové vydání.) Nejvíc nás ovlivňují okolnosti z našeho příchodu do života a z dětství do 7 let, podle toho pak hrajeme své sociální role - autorka článku roli sociální oběti, pan profesor roli záchranáře. I já jsem byla před lety obětavá záchranářska a spěla k syndromu vyhoření, než jsem díky energetické psychologií přišla na podvědomou příčinu, proč jsem nedokázala říct klientům NE.

Tento podvědomý záznam bál odstraněn. Týkal se situace, kterou jsem prožila přes maminku v bříšku (píšu o tom i ve své knize).

Pan profesor byl ale přesvědčen, že problém může vyřešit jen vědomá psychoanalýza... Ta však neodstraní škodlivý podvědomý záznam, který má negativní vliv na uspokojení emocionálních potřeb člověka a celkově na jeho život. Proč akademická psychologie dosud tyto vědecky potvrzené poznatky v praxi nevyužívá, je pro mě velkým otazníkem.

Týká se i psychosomatické příčiny mnoha onemocnění.

Někdo hraje svou omezující sociální roli po celý život a někdo hledá cesty, jak se jí zbavit a žít šťastnější život. Je to o nás...

Proto nikoho nekritizuji, ani neodsuzuji...

Dobrý den,

u nás v Mírové pod Kozákovem, v Bělé, je penzion pro seniory kousek od základní školy a nikomu to nevadí...

Naopak, děti chodí seniory potěšit různými akcemi a také se při tom učí, že i ony budou jednou staré a budou možná potřebovat pomoci. Takto se učí i úctě ke starým lidem... Co je na tom nevhodného?

Víte, já jsem praktik a skoro 30 let jsem děti těchto problémů, a myslím dost úspěšně, zbavovala. Ta kniha byla napsána až po tom...

Samozřejmě bych své dítě šikanovat nenechala, ovšem řešila bych to..

Agresivita , ale i snížená odolnost vůči šikaně, mívají podobnou příčinu... Bývají to neuspokojené emocionální (bazální) potřeby od raného dětství v rodině, dokonce už z doby příchodu do života (emoce obou rodičů krátce před početím dítěte, tzv. genomický imprinting), stresy matky v těhotenství, traumatický porod, nepřítomnost matky hned po narození u dítěte, a pod., to ovlivňuje člověka po celý život..

Je potřeba se podívat na příčiny a ty řešit. Vysvětluji to ve své knize.

Poslední vědecké výzkumy v oblasti kvantové a buněčné biologie a epigenetika prokazují, že psychický a tedy i emocionální vývoj jedince ovlivňují už na buněčné úrovni emoce obou rodičů krátce před početím dítěte, způsob početí dítěte, psychická pohoda matky v těhotenství, průběh porodu a samozřejmě různé vlivy prostředí a prožitky dítěte po narození dítěte...Do poslední příčiny patří nejen vliv rodinné výchovy, ale i vliv sociálních sítí... Velkou roli hrají také zděděné "emocionální průšvihy" prožité našimi předky, tzv. transgenerační transfery, minimálně 3 generace zpět...

Podle vědců mozek funguje zřejmě jako kvantový počítač... Pokud nám nějaká situace připomene něco nepříjemného, co máme v buněčné, tedy v podvědomé paměti uloženo, spustí se různé psychické problémy.. My totiž potřebujeme mít uspokojeny základní emocionální potřeby - místa (jsem od začátku s láskou přijímán), bezpečí (necítím se čímkoliv ohrožen), podpory (zájem o dítě od obou rodičů), nasycení (mám to, co potřebuji k životu) a hranic - limitů (vím, co si mohu dovolit a co už ne) - viz. Pesso Boyden systém. Toto uspokojení určuje naši odolnost vůči zátěžovým situacím po celý život...

Terapeutická praxe ukazuje, že je potřeba odstranit tyto podvědomé zátěže, např. u úzkostného dítěte - nejen u dítěte, ale i u jeho rodičů....

Škoda, že se psychiatrie a klinická psychologie zatím nevydala cíleně tímto směrem, metody na to máme.. Jen povídání o problému a léky to vždy a natrvalo nevyřeší.

Proč si myslíte, že je autismus nevyléčitelný? Praxe ukazuje, že se to dá řešit, včetně příčin šikany, pokud ovšem není těžká mentální retardace. Samozřejmě v plné spolupráci s rodiči dítěte odstranit i transgeneracni vlivy.

Je mi líto, tohoto mladého života. Zřejmě byla nechtěné dítě...m

Děkuji, to co píšete se dá komplexně řešit... Hlavně odstranit emocionální bloky u Vás inu dítěte...

O komplexním přístupu řešení neurovývojových poruch píšu ve své knize nebo se podívejte na Odkaz   (nyní jsou na pár dnů v úpravě a nedostupné) - vysvětleno na základě vědeckých výzkumů a mnohaleté terapeutické praxe.

Kdo věří, že to je osudový problém, nic nezmění...

Říká Vám něco genová exprese??? Rodiče se na funkčnosti genů svého dítěte podílejí v pozitivním i negativním smyslu.. Takže není úplně pravda, že za to nemohou... Jsem speciální pedagog a mnoho dětí, včetně mého syna, jsem ADHD zbavila... viz. moje kniha Vidím to jinak - skryté příčiny ADHD, dalších poruch chování a učení...

Jenom mobily a počítače to nedělají, je tam víc příčin...

Výchova dítěte bez nastavených hranic je jen jednou z příčin problematického chování, jde o neuspokojenou emocionální potřebu "být limitován".

Podívejte se na mé webové stránky, Odkaz   - ještě pár dnů budou mimo dosah, procházejí úpravou, tam jsou všechny příčiny vysvětleny.

Obraťte se na někoho, kdo odstraňuje cíleně raná traumata , která tyto děti mají zaznamenaná v podvědomé paměti.. To je příčinou těchto potíží...Mám s tím pozitivní mnohaletou zkušenost, ale už nepracuji. Pro pěstouny jsem i přednášela.

Dá se to řešit..(viz. www. emmerlingova.cz - spolupracuji, pozn. stránky se nyní upravují, každým dnem budou znovu přístupné).

Vývojová dysfázie - tady zřejmě receptivní... Časté psychosomatické téma "raději nerozumět tomu, co se kolem mě děje.. "Možné příčiny: Prenatální stres matky: partnerské problémy, nečekané těhotenství, může to být i strach o dítě po lékařském vyšetření při podezření na postižení dítěte, odběr plodové vody, atd. .. Následně unilaterální činnost mozku, narušené křižování střední linie mozku pro sluchové vnímání, deficity v odlišení sluchové figury od pozadí a v intermodalitě a pod. To je zkušenost z praxe...

Málo informací o problematice...

Kde je příčina, když to mají všechny děti???

Dříve byla hezky po česku Lehká mozková dysfunkce, to je to samé....

Přečetla jsem si se zájmem článek i diskuzi a musím zareagovat.. S dětmi s neuro-vývojovými poruchami a s jejich rodiči jsem se setkávala téměř 30 let ve své již ukončené privátní poradenské praxi a bylo to časté téma mých přednášek pro pedagogy i veřejnost.. Měla jsem výhodu, do mé poradny chodili rodiče, kteří chtěli odstranit příčiny problému svého dítěte a byli ochotni něco pro to udělat...

Víte, ty problémy nevznikly u dětí většinou samy od sebe a neodstraníme je jenom tím, že o nich budeme mluvit, že se budeme litovat a že to budeme řešit psychofarmaky.....

Na vznik těchto poruch má vliv částečně dědičnost, ale nejvíc emoce obou rodičů před a při početí dítěte, nepřirozené početí, jakékoliv stresy matky v těhotenství - hlavně v 1. trimestru pro vznik ADHD a autismu ( viz. reflex paralýzy strachem), průběh porodu, nerovnoměrný pohybový vývoj dítěte po narození, citové uspokojení dítěte v rodině, atd. Toto vše už bylo vědecky prokázáno a já se ptám, proč se tyto poznatky téměř nevyužívají v praxi, když metody, které umí většinu problémů odstranit, existují...

Je však potřeba, aby si rodiče připustili, že se většinou, i když nevědomky, na vzniku problémů svých dětí podíleli. A to je někdy hodně těžké... I já jsem to kdysi musela udělat a díky využití neuropsychologických poznatků a metod ADHD, dyslexie a dysortografie u mého dítěte zmizely. Píšu o tom ve své knize (Vidím to jinak) nejen já, stejný pohled má i americký klinický psychiatr Thomas Verny v knize Mysl celého těla.

S autorem v podstatě souhlasím... Spousta dětí dostane DG. ADHD a musí pro ni k psychiatrovi a tam dostane léky místo odstranění neuropsychologicke a psychosomatické příčiny problému... Funguje to, jak a proč vysvětluji ve své knize na základě zkušeností z praxe a nových vědeckých poznatků...

Možná bude dobré se zamyslet nad tím, proč je chválí...

Mně je osobně divné, že novináře a mnohé poslance nezajímá, že pan premiér zapomněl, že a kde má uložený milión... Babiš svůj majetek a příjmy vždy přiznal a doložil.. Ovšem lidská závist je zlá a toho se zneužívá...

S jeho příslušností v STB to už je trapné... Zeptejte se někoho, kdo pracoval za socialismu v zahraničním obchodu jako Babiš, co byly útvary pro zvláštní úkoly, které patřily pod STB.... Všichni zaměstnanci než vycestovali, museli projít instrukcemi tohoto oddělení a po návratu odpovídat na jejich dotazy - to si STB zaznamenávala...

Samozřejmě neschvaluji " ostré oslovení" pana Lipavského, ale asi by mě taky rozčílilo, kdyby mě pan Lipavský označil, že jsem bezpečnostním rizikem pro náš stát..

Je dobré nenechat se zmanipulovat a zdravě myslet...