Dlouholetá terapeutická zkušenost a studium poznatků z epigenetiky mě dovedlo k názoru, že klinická psychologie dosud neřeší negativní podvědomá přesvědčení, která řídí naše prožívání po celý život. (Viz. Profesoři a vědci T. Verny: Mysl celého těla a B. Lipton : Biologie víry - nové vydání.) Nejvíc nás ovlivňují okolnosti z našeho příchodu do života a z dětství do 7 let, podle toho pak hrajeme své sociální role - autorka článku roli sociální oběti, pan profesor roli záchranáře. I já jsem byla před lety obětavá záchranářska a spěla k syndromu vyhoření, než jsem díky energetické psychologií přišla na podvědomou příčinu, proč jsem nedokázala říct klientům NE.
Tento podvědomý záznam bál odstraněn. Týkal se situace, kterou jsem prožila přes maminku v bříšku (píšu o tom i ve své knize).
Pan profesor byl ale přesvědčen, že problém může vyřešit jen vědomá psychoanalýza... Ta však neodstraní škodlivý podvědomý záznam, který má negativní vliv na uspokojení emocionálních potřeb člověka a celkově na jeho život. Proč akademická psychologie dosud tyto vědecky potvrzené poznatky v praxi nevyužívá, je pro mě velkým otazníkem.
Týká se i psychosomatické příčiny mnoha onemocnění.
Někdo hraje svou omezující sociální roli po celý život a někdo hledá cesty, jak se jí zbavit a žít šťastnější život. Je to o nás...
Proto nikoho nekritizuji, ani neodsuzuji...
Dobrý den,
u nás v Mírové pod Kozákovem, v Bělé, je penzion pro seniory kousek od základní školy a nikomu to nevadí...
Naopak, děti chodí seniory potěšit různými akcemi a také se při tom učí, že i ony budou jednou staré a budou možná potřebovat pomoci. Takto se učí i úctě ke starým lidem... Co je na tom nevhodného?
Agresivita , ale i snížená odolnost vůči šikaně, mívají podobnou příčinu... Bývají to neuspokojené emocionální (bazální) potřeby od raného dětství v rodině, dokonce už z doby příchodu do života (emoce obou rodičů krátce před početím dítěte, tzv. genomický imprinting), stresy matky v těhotenství, traumatický porod, nepřítomnost matky hned po narození u dítěte, a pod., to ovlivňuje člověka po celý život..
Je potřeba se podívat na příčiny a ty řešit. Vysvětluji to ve své knize.
Poslední vědecké výzkumy v oblasti kvantové a buněčné biologie a epigenetika prokazují, že psychický a tedy i emocionální vývoj jedince ovlivňují už na buněčné úrovni emoce obou rodičů krátce před početím dítěte, způsob početí dítěte, psychická pohoda matky v těhotenství, průběh porodu a samozřejmě různé vlivy prostředí a prožitky dítěte po narození dítěte...Do poslední příčiny patří nejen vliv rodinné výchovy, ale i vliv sociálních sítí... Velkou roli hrají také zděděné "emocionální průšvihy" prožité našimi předky, tzv. transgenerační transfery, minimálně 3 generace zpět...
Podle vědců mozek funguje zřejmě jako kvantový počítač... Pokud nám nějaká situace připomene něco nepříjemného, co máme v buněčné, tedy v podvědomé paměti uloženo, spustí se různé psychické problémy.. My totiž potřebujeme mít uspokojeny základní emocionální potřeby - místa (jsem od začátku s láskou přijímán), bezpečí (necítím se čímkoliv ohrožen), podpory (zájem o dítě od obou rodičů), nasycení (mám to, co potřebuji k životu) a hranic - limitů (vím, co si mohu dovolit a co už ne) - viz. Pesso Boyden systém. Toto uspokojení určuje naši odolnost vůči zátěžovým situacím po celý život...
Terapeutická praxe ukazuje, že je potřeba odstranit tyto podvědomé zátěže, např. u úzkostného dítěte - nejen u dítěte, ale i u jeho rodičů....
Škoda, že se psychiatrie a klinická psychologie zatím nevydala cíleně tímto směrem, metody na to máme.. Jen povídání o problému a léky to vždy a natrvalo nevyřeší.
Skoda mladeho, “zdraveho”zivota, ale je to jeji rozhodnuti, trapila se , byla nestastna, nechtela dale se trapit, autismus je nevylecitelny a zit s depresemi musi byt taky dost tezke, takze ja to chapu a respektuji.
A jsem pro eutonazii v pripadech nevylecitelnych nemocich a clovek by mel mit pravo odejit, kdyz chce.
Proč si myslíte, že je autismus nevyléčitelný? Praxe ukazuje, že se to dá řešit, včetně příčin šikany, pokud ovšem není těžká mentální retardace. Samozřejmě v plné spolupráci s rodiči dítěte odstranit i transgeneracni vlivy.
Je mi líto, tohoto mladého života. Zřejmě byla nechtěné dítě...m
Dobrý den paní Emmerlingova,
těsně vedle - VD smíšená s poruchou pozornosti.
Můj stres, ale ne z výše uvedených důvodů. Silná genetická predispozice z manželovy strany, ADHD/ADD je tam skoro u všech, on susp ještě dys. Silná novorozenecká žloutenka a 2* skoro udušení k smrti do 6měs věku.
Ano, je to každodenní boj, ale zvládneme to. Dítě se velice snaží, nemáme obavu o budoucnost.
Jinak přeji hezké jarní dny a užívání si odpočinku v důchodu po náročné práci v poradenském centru.
Děkuji, to co píšete se dá komplexně řešit... Hlavně odstranit emocionální bloky u Vás inu dítěte...
.1. Učitelé mají povinné vzdělání, mají totiž VŠ.
Na opak: rozdíl od vás pěstouny tohke povinné vzdělání nemají zadní rodiče! A to vůbec žádných détí, ani zdravých, ani postižených.
Nikde se nedozví, že koupit dětem ne přiměřené brzy chytrý mobil, nechat je sedět na netu, je zaruceně cesta k nějakými neurózám. Dát děcka brzy mobil je stejné neproziravý, jako - koupit 11 létě holce třeba antikoncepci.
Vůbec se nesmí ani položit otázka - kde je příčina? Když někdo náhodou z mini očkování, tak je za to perzekuovaný, ale ani se to nesmí zkoumat, jestli opravdu ty různé chemikálie nezatěžují mozek, že se potom takhle dítě chová. Ne, jen se spustí pokřik, kriminalizace obezřetných dospělých, kteří se ptají - co když?
A dál jsou děti dány na pospas kontaminaci všech mozných škodlivin. Až z toho mají ADHD. Ale i jiné nemocí, třeba Autoimunitní cukrovku.
Autismus - ten se vůbec ne zkoumá, jen se dá doporučení - individuální přístup. Ale - Proč? ?? Proč je tolik détí s autismem?
O komplexním přístupu řešení neurovývojových poruch píšu ve své knize nebo se podívejte na Odkaz (nyní jsou na pár dnů v úpravě a nedostupné) - vysvětleno na základě vědeckých výzkumů a mnohaleté terapeutické praxe.
Kdo věří, že to je osudový problém, nic nezmění...
Říká Vám něco genová exprese??? Rodiče se na funkčnosti genů svého dítěte podílejí v pozitivním i negativním smyslu.. Takže není úplně pravda, že za to nemohou... Jsem speciální pedagog a mnoho dětí, včetně mého syna, jsem ADHD zbavila... viz. moje kniha Vidím to jinak - skryté příčiny ADHD, dalších poruch chování a učení...
Najdou se i ty deti, které opravdu mají změny na mozku.
Ať už jsou vrozený, nebo získané - moc často sedící u TV, u monitoru. Ty změny na mozku jsou skutecně měřitelné.
První pomoc v takových případech je (podle expertů neurologů) - odstřihnout od počítače, při diagnóze ADHD úplné odstřihnout, mozkové činnost zaměřena na spolupráci více center v mozku: centrum čtení, poslouchání, vnímání jinými smysly než přes monitor..
Prostě změnit systém vstpu vjemů. Počítače mobily od předškolního věku jsou na vině.
Je to stejně předčasného, jako kdyby 9letým dívkám kupovali antikoncepci a 5 věřili se, že je to normální.
Je to stejně mimo, j
Jenom mobily a počítače to nedělají, je tam víc příčin...
Nikdo mi nevymluví, že je to dnešní nulovou výchovou dětí. Nemají žádné mantinely, aby se náhodou nenarušila jejich osobnost. Vyrůstají jako dříví v lese a ti živější, pak jsou nezvladatelní a je to samá diagnóza ADHD a nevím co ještě. Asi je jednodušší nevychovávat, je to bez starosti a pak se to všem vrátí.
Výchova dítěte bez nastavených hranic je jen jednou z příčin problematického chování, jde o neuspokojenou emocionální potřebu "být limitován".
Podívejte se na mé webové stránky, Odkaz - ještě pár dnů budou mimo dosah, procházejí úpravou, tam jsou všechny příčiny vysvětleny.
My máme už 4roky 6tileteho chlapce v pěstounské péči a nikdo,kdo to nezažil,nemá tušení o čem to je. ADHD je síla
Obraťte se na někoho, kdo odstraňuje cíleně raná traumata , která tyto děti mají zaznamenaná v podvědomé paměti.. To je příčinou těchto potíží...Mám s tím pozitivní mnohaletou zkušenost, ale už nepracuji. Pro pěstouny jsem i přednášela.
Dá se to řešit..(viz. www. emmerlingova.cz - spolupracuji, pozn. stránky se nyní upravují, každým dnem budou znovu přístupné).
Dobry den, stejne je to s dalsi neurovyvojovou vadou (tzn s ni uz narozenou) - vyvojovou dysfazii (rec, porozumeni). Techto deti je v CR pres 100.000.
Ackoliv rodic-laik prichazi ve vetsine pripadu velmi brzy k pediatrovi (maly ma velmi nizkou slovni zasobu, neotaci se za jmenem, nerozumi delsim pokynum aj, i pres caste ukazovani, cteni, vysvetlovani rodicu), i pred 3rokem ditete, tak prave pediatr ho odbyde "je maly, je to kluk, skolka ho rozmluvi". Misto, aby rodici dal automaticky zadanku ke klinickemu logopedovi, klinickemu psychologovi. Doporucil mu weby, ci fb sk rodin, literaturu a aspon ranou peci.
K tomu se pridavaji nevybirave poznamky prarodicu a okoli "malo na nej mluvis, malo ctes, nedavej mu nalepku blbecka, predala jsi mu to ty, maminko, za mych casu toto nebylo" Zvlaste maminka pak odchazi s placem, utrapena, nepravem sebeobvinovana, casto i nepodporena otcem ditete.
Misto, aby partner, ci prarodice se snazili edukovat v ramci webinaru prave vyhlasenych klinickych logopedu, zasli za klinikem sami, byli aktivni rodicum opravdu pomoci.
Je lehke odsoudit, tezsi byt ale empaticky a snazit se opravdu pomoci.
Vývojová dysfázie - tady zřejmě receptivní... Časté psychosomatické téma "raději nerozumět tomu, co se kolem mě děje.. "Možné příčiny: Prenatální stres matky: partnerské problémy, nečekané těhotenství, může to být i strach o dítě po lékařském vyšetření při podezření na postižení dítěte, odběr plodové vody, atd. .. Následně unilaterální činnost mozku, narušené křižování střední linie mozku pro sluchové vnímání, deficity v odlišení sluchové figury od pozadí a v intermodalitě a pod. To je zkušenost z praxe...
Přečetla jsem si se zájmem článek i diskuzi a musím zareagovat.. S dětmi s neuro-vývojovými poruchami a s jejich rodiči jsem se setkávala téměř 30 let ve své již ukončené privátní poradenské praxi a bylo to časté téma mých přednášek pro pedagogy i veřejnost.. Měla jsem výhodu, do mé poradny chodili rodiče, kteří chtěli odstranit příčiny problému svého dítěte a byli ochotni něco pro to udělat...
Víte, ty problémy nevznikly u dětí většinou samy od sebe a neodstraníme je jenom tím, že o nich budeme mluvit, že se budeme litovat a že to budeme řešit psychofarmaky.....
Na vznik těchto poruch má vliv částečně dědičnost, ale nejvíc emoce obou rodičů před a při početí dítěte, nepřirozené početí, jakékoliv stresy matky v těhotenství - hlavně v 1. trimestru pro vznik ADHD a autismu ( viz. reflex paralýzy strachem), průběh porodu, nerovnoměrný pohybový vývoj dítěte po narození, citové uspokojení dítěte v rodině, atd. Toto vše už bylo vědecky prokázáno a já se ptám, proč se tyto poznatky téměř nevyužívají v praxi, když metody, které umí většinu problémů odstranit, existují...
Je však potřeba, aby si rodiče připustili, že se většinou, i když nevědomky, na vzniku problémů svých dětí podíleli. A to je někdy hodně těžké... I já jsem to kdysi musela udělat a díky využití neuropsychologických poznatků a metod ADHD, dyslexie a dysortografie u mého dítěte zmizely. Píšu o tom ve své knize (Vidím to jinak) nejen já, stejný pohled má i americký klinický psychiatr Thomas Verny v knize Mysl celého těla.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Dívka měla mít okamžitě terapeutickou péči, která by odstranila příčinu jejího chování - a to je většinou podvědomá záležitost (viz. buněčná kvantová biologie, epigenetika, metody energetické psychologie). Téma k řešení: Byla šikanovaná? Okolí jí ubližovalo?Necítila se na světě dobře? Byla chtěné a podporované dítě oběma rodiči od početí? Neprožívala její matka v těhotenství stresy? Šlo jí při narození o život? atd...
Pro zajímavost: v anglickém vězeňství využívají terapeuty metod energetické psychologie, aby snížili recidivu vězňů. Taktéž to využívají při odstranění psychosomatických příčin onemocnění...
Proč asi? A proč to tady oficiálně není?