Ten kdo udělá test za 10 správně tak tam má jednu chybu. Hned správná odpověd na první otázka je vlastně chybná!. Napřed byla snídaně a poté byl nástup. Je vidět, že paní redaktorka je podle fotky ještě mladá "holka", která na takovém táboře nikdy nebyla. Napsal jsem jí email tak to třeba opraví.
Já mám dvě chyby, den začínal rozcvičkou a potom byla snídaně a po ní nástup. Šátek jsme měli jen na přivítání a ukončení tábora, na plavkách by to vypadalo blbě.
No já chodil do ZDŠ 63-72. Malé pohraniční město. Ten popis situace jak je v článku nepamatuji. Žádné plasty a ubrousky na lavici a už vůbec ne soudružka učitelka s nůžkama. Ty organizované svačiny tam byly, ale spíš jako pokusy o jejich zavedení. Ale asi jiný kraj , jiné přístupy.
Byli jsme na tom stejně. Svačiny nám nikdo nechystal, a tak cestou do školy jsme si koupili 10dkg salámu a 2 rohlíky. Stačila nám pětikoruna. K pití byla voda z kohoutku.
Komunistický režim se v Československu vyznačoval absencí svobodných voleb (volby sice existovaly, měly však ryze formální charakter) a kolísající úrovní teroru. Nejtvrdší bylo období po převratu a první polovina 50. let, které bylo charakteristické používáním nejbrutálnějších metod stalinismu, včetně justičních vražd a vytváření koncentračních a pracovních táborů pro politické odpůrce a režimem označené „nespolehlivé občany“. Lidé, kteří s režimem nesouhlasili, měli v zásadě tři možnosti: být aktivní v disentu, emigrovat (což byl ovšem podle tehdejších zákonů trestný čin nedovoleného opuštění republiky, z komunistického Československa, ale přesto emigrovaly statisíce lidí)[1] nebo tzv. vnitřní emigraci (německy innere Emigration), tzn. strategie „navenek spolupracovat, nebo alespoň nedělat problémy, a uvnitř si myslet svoje.“
Typické pro toto období bylo uplatňování modelu centrálně plánovaného hospodářství, nikoliv tržního hospodářství, tedy o tom, co se má vyrobit a v jakém množství, v podstatě rozhodovala strana a vláda, přesněji řečeno k tomu určené státní instituce (typicky plánovací komise, cenový úřad, odvětvová ministerstva) prostřednictvím plánů (tzv. pětiletky), nikoliv trh. Uvedené období pak bylo charakteristické nadprodukcí v určitých odvětvích, zejména těžkého průmyslu (např. oceli) a chronickým nedostatkem běžného spotřebního zboží (např. vložek), rovněž tak nízkou mírou zavádění inovací a celkovým zaostáváním,[2] a to v podstatě obecně kvůli obavám z nedodržení plánu při větších změnách. Ještě v roce 1950 bylo HDP na hlavu v Československu vyšší než v sous
Je mi vás líto.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Každý den oslavný článek. Stokrát pronesená lež se stává pravdou. U mne ne.