Díky mému ex jsem hluboce pochopila pojem "uzavřená minulost".... půl roku jsem poslouchala o dokonalosti jeho bývalé, myslím, že i na barvu jejích kalhotek bych si ještě teď vzpomněla, dokonce mi dotyčná přeposlala konverzaci, kde ji tzv. "můj přítel" prosil, ať se k němu vrátí, potom přišlo fňukání, jak mu hrozně ublížila, a nakonec jsme skončili definitivně.... kdo nezažil, nepochopí, je to peklo a už NIKDY, NIKDY, NIKDY, OPRAVDU NIKDY VÍC.... Takže, když za mnou přišla kolegyně, že má výborného kamaráda po rozchodu, tak jsem se nahlas rozesmála a absolutně nelákavou nabídku odmítla ;-)

No, byl jsem blbec, protože jsem to sice viděl, ale přesto to odmítal vidět. Celá sebeúcta šla do háje.

Docela zajímavý. Něčím takovým jsem si prošel, ale obráceně. Dobře, nebila mne. Ale zbytek sedí. Po půl roce psychoterapie a dvou letech odloučení už vím, že se nevrátím. Byl jsem přímo závislej na její lásce vůči mě. A ona to věděla, dávkovala ji v čím dál menší míře. Takovej blbec jsem byl. Ale aspoň chápu, že to tak někdo ve vztahu má.

Znám a ještě v tom žiji. Nejde odejít. Není kam

Plný souhlas,jen těžko se ubránit. Zažila jsem si.

Za mně je to na rozvod, nejenže flirtuje a lže,ale ještě je to blbec který se nechá nachytat.

Někdo by mohl oponovat,že také dotyčný ztratí důvěru, když mu partnerka nakoukla do mobilu,ale já zase říkám,že to je typická výmluva nevěrníků...

Myslím,že když máte očividně podezření,že vám je partner nevěrný tak proč se to nepokusit zjistit...než ze sebe dělat blbce..