Aj,aj,

já se vdala podruhé po padesátce, jsme spolu přes12 let a zažívám nejspokojenější část svého života. Děti odrostly a mají svoje rodiny, a respektují a berou můj život tak, že jsem spokojená, jeho rodina mě taky bez potíží přijala, a já zažívám poprvé vztah, kdy vím, že jsem milována taková, jaká jsem. Minulost sice máme každý jinou, ale spojuje nás, že jsme vrstevníci, máme stejný humor, muziku a stejný či alespoň podobný náhled na život.

A na začátku, co jsem psala aj, aj, tak tím chci říct, neházejte flintu do žita, i pokud žijete "druhý, či třetí život", řečeno slovy autorky.

S článkem naprosto souhlasím.

Takže na to arabky hádám jdou stylem, že muž je hlava rodiny, ale ony krkem, který tou hlavou kroutí. Ale hlavně nenápadně!

Takhle dlouho jsem se už hooodně dlouho nezasmála, takových článků víc, při tom smíchu jsem určitě nějakou kalorii spálila a prodloužila si život alespoň o rok.

Rozhodně doporučuju krém z listů červené vinné révy a z kaštanu, syndromem neklidných nohou trpím léta, ale tohle je jediné, co mi pomáhá. Krémuju si nohy od chodidel ke kotníkům na noc a opravdu pak nemám potíže.

Tu poslední větu bych nechala tesat do kamene, přesně moje životní zkušenost. Chjo.

Mě se to líbí a rodince přeju pohodové a příjemné bydlení.

Mě by dost zajímalo, jak by muži reagovali, kdyby měli takové zážitky a situace, kterým jsou vystaveny ženy? Jestli by jim připadalo, že jsou tak žádoucí, sexy a nelezlo by jim to na nervy, že je někdo obtěžuje a má tendenci se jich dotýkat?

"Ptejte se mě na co chcete, na co chci vám odpovím."

Tak asi tak. Chjo.

Při revmatoidní artritidě velmi doporučuju zaměřit se na léčbu střeva, respektivě střevní výstelky, která rozhodně má vliv na RA. Trvalo mi mnoho let a mnoho prodělané zhoršující se bolesti, než jsem se dobrala řešení, protože lékaři na toto onemocnění žádný lék nemají /teda lék, aby neměl vedlejší velmi nežádoucí účinky/. Tato nemoc je problémem autoimunitního systému, a ten sídlí hlavně ve střevech. Pokud se chcete léčit a uzdravit, tak doporučuju se zaměřit tímto směrem. Pro mě bylo velmi těžké odříct si moje milované sladkosti, lepek, mléčné výrobky, a zařadit mnohem víc zeleniny a ovoce, ale hlavně úplně změnit stravování, ale rozhodně to pomáhá. A to jsem teprve v začátku a v létě se chystám na AIP - což je Autoimunitní protokol, což je právě vyléčení střev stravou, takže se odstraní škodliviny a samo tělo má možnost nastartovat samoléčebný proces.

No, tak já začala pomalu ale jistě přibírat po 45.roce, kolem padesátky už jsem přibírala i když jsem se jen podívala na jídlo, dělej co dělej, kila jsem pořád nabírala, pohyb - (hlavně svižná chůze a delší trasy) vůbec nezabíral, z 58 kilo to bylo skoro 80, teď v šedesáti mám pocit, že se už moje tělo zklidnilo a pomaloučku zas jdou kila dolů. Zkrátka každý /každá/ jsme jiný/á a naše těla si v jistých fázích dělají co chtějí a dělej co dělej, máš to marný.

Jak říkala Stelinka Zázvorková - "Zvážím se, vím kolik vážím. Zvážím špekáček - má 10 deka. Sním špekáček, stoupnu na váhu, a mám o kilo víc." 🙂