Statečná a kurážná dámo s vlastním rozumem a vlastním názorem, nenechte se, prosím, otrávit mnoha nesouhasícími - mají prostě jiný vlastní názor a zapomínají na to, že odlišnost názorů je základ života. Jsou-li ve svých komentářích dokonce sprostí, je to jejich mínus, špatná a pravdivá reklama o jejich špatném chování. Váš postřeh o dětech, které nejspíš rodiče na hory nevyšlou, je také naprosto pravdivý. O tlupách přeplňujících hory také. Prostě s horami je to tak a upřímně řečeno, horám je celkem jedno, co si o nich kdo myslíme. Nebo říkáme. Nebo napíšeme. Jediný blbý začíná být to, co jim děláme. Tak snad jsou tak veliký, že je nestačíme zdemolovat dřív, než trošku zmoudříme. Horám nazdar! A vlastním názorům taky
Jestli se někdo rozčiluje nad nevhodným až nezodpovědným oblečením paní ministryně s nedonošencem v náručí, tak zapomínáte, že jí do těchto prostor musel někdo takto nevybavenou vpustit a to dítě jí musel do náruče strčit. Takže pozor, musela to být profesionálně selhávající odborná síla, sestřička nebo lékařka. Je mi líto, ale tak to prostě je. V tomto případě neviňte paní ministryni, byli byste úplně mimo..
Stížnost na to, že miminko nedostala maminla zpět dříve, než na 15 minut, je naprosto nesmyslná. Lékařka prohlížela nějakou dobu dítě dokonce jinak než na břiše matky? Měla k tomu určitě důvod. A že to provedla samostatně bez povolení matky? Od toho tam ta paní v bílém plášti je. A že to nějakou dobu trvalo? To je samozřejmé.
Rozdíl mezi prodavačkou a učitelkou je v tom, že ta první si domů práci nenosí, ta druhá jo. A čím vyšší stupeň vyučuje, tím víc práce pak mimo vlastní výuku s přípravami doma má. Těch rozdílů je i víc, ale tenhle snad stačí. Tím se nijak nevymezuji k finančním požadavkům. Jen poukazuji na Vaše hybné úvahy.
Z mnohaleté zkušenosti s kočičími dušemi v chlupatých superdrápatých tělíčkách Vám mohu předpovědět, že jste získal doživotního, věrného a milujícího přítele, který si k Vám buduje důvěru pomalu, ale o to definitivněji. Stáváte se Jeho člověkem, což u koček znamená děsně moc. Kočky jsou přímo barometr na lidské povahy a když si kočka někoho vybere, je to dobré znamení.Radujte se, protože na světě je spousta lidí, kteří takové štěstí nemají...
Měla jsem štěstí. Zažila jsem v cizině opravdický Halloween dvakrát, jednou jako dítě, které chodí dům od domu s ostatními kostýmovanými koledníčky a podruhé jako dospělá, které u dveří koledníci zvoní. Kledovat se začíná se setměním a končí se v osm večer. S malými chodí i rodiče. Každý dům má předzahrádku něčím ozdobenou už mnoho dní před Halloweenským večerem a děti mají zmáknuté celé okolí, kde je jak nazdobeno a tudíž kde se s nimi počítá. Dýně na zápraží pochopitelně nutná. Vykoledují se čokoládky, bombony, kandované ovoce, lízátka. Kostýmy jsou srandovní nebo strašidelné, domácí i kupované, jak koho napadne. Někdy jsou v kostýmu i rodiče a pak vás třeba zaskočí neuvěřitelná čarodějnice, ze které se vyklube zakuklená kolegyně z práce. Doprovází dcerku a přece jí to nebude kazit... Všude je tma a světýlka. A dětské hlasy a veselý smích. Hezčí a tajuplnější koledu si lze jen těžko představit.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Můj bůh je poněkud rozmarný, v zásadě dobrý, je-li ovšem dobře naladěn díky oblíbeným obětinám. Není-li naladěn, dokáže i citelně zraňovat a pak je nutno vymyslet a připravit vhodnější obětiny v dojemné víře a doufání, že se bůh usmíří. Má sice dobrou paměť, ale také pochopení a veliký soucit se směšným, nedokonalým lidským plemenem, takže nakonec se přece jen ustrne a usmíří se. Jeho dobrá nálada je nakažlivá, velmi léčívá a celkově uklidňující. Budete-li mít štěstí a zasloužíte-li si to, pak si i vás jednou právě takový bůh vyvolí za svého člověka a svým tichým předením a mňoukáním vám změní celý život. Už nebudete nikdy sami, bude totiž stále s vámi a bude vás mít rád. Váš maličký kočičí bůh.