Samozřejmě, že nepovažovala, protože "palivové čerpadlo poháněné vakuem v klikové skříni" je faktická informace, které musí být doložena i jinak než vašim tvrzením. Například jakýmkoliv článkem na toto téma. I přímo nesouvisejícím s Wartburgy, např. o druzích palivových čerpadel. Mimochodem, osobně se mi to také dost nezdá (i když nejsem konstruktér motorů): kde se tam to vakuum bralo?
Warburg 900 a pozdejsi 1000 a 353 mely vsechny 3-valcovy dvoutaktni motor. Ten ma z principu v klikove skrini vakuum, kdyz dochazi k proudeni smesi prefukovacimi kanaly do hlavy, presneji do spalovaciho prostoru nad pistem a pod hlavou valcu.
Jeden z komenatoru k memu prispevku pripojil kopii ceske diskuze uzivatelu Wartburga, kde resili vymenu membrany toho cerpadla. Pochybuji, ze by takova diskuze stacila Wikipedii jako platny odkaz.
Proč by neměl existovat? Nebo si myslíte, že to v Zwickau vyráběli bez dokumentace, jak to zrovna ten který den vyšlo?
Proste jsem tehdy nemel v ruce tovarni popis v anglictine a tim to pro me zkoncilo. Obavam se, ze i vyse uvedene odpovedi na muj POST by Wikipedie stale nepovazovala za dostatecny SOURCE MATERIAL.
Kdysi jsem chtěl doplnit informace v anglické Wikipedii o motoru Wartburgu 900, že měl palivové čerpadlo poháněné vakuem v klikové skříni a nikoliv obvyklé mechanicky poháněné čerpadlo. Odmítli tuto moji informaci protože jsem neměl odkaz. Nevím, zda vůbec existoval nějaký firemní popis pohonu čerpadla, který by byl přijatelný pro Wikipedii.
Když to tu španělskou babičku a zřejmě i jejího syna tak moc zajímalo, tak to mohli udělat chytřeji a bez pobouření a možné zlé krve v rodině. Stačila by kapka krve od dítěte, třeba až si někdy odře koleno nebo bude jinak nešikovné. Např. i vypadnutý mléčný zub by stačil. Spolu s krevním vzorkem otce pak DNA test určí otcovství. Krev matky k tomu není potřeba, i když by se pak testování trochu zjednodušilo a výsledek by nebyl jen na 99.999%, ale na plných 100%.
Kazdy to mame jinak. Behem vice nez 40 let zivota mimo rodnou zemi se da pevne zakotvit i na opacnem konci sveta. V prvni rade jak rodinou, detmi a vnuky, tak i patricnym zaopatrenim, umoznenym zajimavym a naplnujicim pracovnim uplatnenim. Novi pratele se daji najit jak mezi mistnimi s podobnymi zajmy, tak i mezi krajany. Snad prekvapive mi 2 dobri kamaradi z mladi zustali i po letech. S temi celou dobu udrzujeme kontakt a od 89 se vzajemne navstevujeme.
Takze mi neprijde, ze bych presidlenim o neco prisel, spis si myslim, ze se muj zivot podstatne obohatil a to nemyslim jen v $.
Tohle vůbec nefunguje. To už se zkoušelo v Australii kde mladí manželé dostávali dokonce byty zadarmo. A výsledek byla ještě nižší porodnost než před zavedením tohoto opatření, protože ti mladí když nemuseli platit hypotéku tak začali cestovat:-)
Kdepak jste se takovy BS docetl? Je to proste nesmysl (v AU lidove "bullshit"). Prosim poucte me o necem, co mi tady za poslednich 44 let zcela uniklo.
Není nic jednoduššího, než odeslat email se zfalšovanou adresou odesílatele. Nepotřebujete ani žádný speciální SW, stačí se z příkazového řádku připojit přes Telnet na nejbližší SMTP server a vyplnit falešnou adresu u příkazu "MAIL FROM:", email se pak tváří, že odešel z adresy kterou uvedete. Většinou funguje také uvést falešnou adresu v nastavení účtu v emailovém programu (Outlook, Thunderbird, ...).
Vy jste ještě nikdy nedostal SPAM/SCAM/PHISHING, u kterého byla uvedena adresa Vašeho známého? U takových emailů si zobrazte zdrojový kód a uvidíte hlavičku "Envelope-From:", tedy skutečného odesílatele.
SMTP protokol je nejstarší z rodiny TCP/IP protokolů a vznikl v době Arpanetu (síť americké armády), ze které se postupně vyvinul internet. Tento protokol tedy vůbec neřeší žádné zabezpečení, to se řeší až na úrovni koncových stanic.
Děkuji za vysvětlení známé skutečnosti, že lze zfalšovat adresu odesílatele. Dověděl jsem se od Vás pro mě neznámý postup, jak to lze udělat, i když to prakticky asi nikdy nepoužiji. Naštěsti ty spamy, co mi chodí denně, jsou primitivní a tuhle techniku nepoužívají a mohu je tedy z víc jak 90% vyřadit pouhým pohledem na adresu odesílatele, jak jsem popsal.
Ješte se mi nestalo, že by mi někdo poslal mail se zfalšovaným údajem o odesílali, kterého znám. Na to by asi musel ziskat přístup k adresám mých přátel. To je možné, ale asi už jiná třida těch, co rozesílaji běžné spamy. Už jsem ale mockrát dostal spam, kde byla za odesílatele uvedena moje vlastní adresa. Tam nebylo vůbec co řešit.
Zapomnel jste mozna na to uplne nejdulezitejsi - a to je mentalita. Pokud nemate mentalitu dane zeme, tak nikdy nezapadnete. Zit tam muzete, treba i uspesne, ale domov to nikdy nebude.
Ano, je třeba zvolit zemi se stejnou mentalitou, podobným přístupem k životu, smyslem pro humor atd. Např. země středního východu či Afriky by mi v tomto směru určite nevyhovovaly:-).
Šance na úspěšné přesídlení do jiné země natrvalo podle mě závisí na následujících okolnostech: věku, rodinném stavu, znalosti cizího jazyka, kvalifikaci a důvodech pro odjezd. Rozhodnutí bylo celkem snadné pro toho, komu bylo v roce 1980 dvacet šest let, byl svobodný, po VŠ s 5-ti lety studia angličtiny a byl nespokojený s životními příležitostmi dostupnými v rodné zemi. I když za to tehdy dostal v nepřítomnosti trest 3 let vězení za opuštění republiky – téměř komicky úředně za útěk do Bulharska, kde papírová stopa cesty bez výjezdní doložky končila ve směru Turecko, Řecko, Švýcarsko a Německo (odsouzení bylo po 1989 zrušeno). Za popsaných okolností bylo rozhodnutí opustit rodnou hroudu, v té době v podstatě navždy, výzvou začít druhý život od nuly, pokud šlo o přátele, peníze, ubytování a práci. Čekala jak nejistota, tak i nadějné vyhlídky, vyžadující plné nasazení. A po 44 letech života v zahraničí mohu za sebe prohlásit, že tato zkušenost rozhodně stála za to. Rád se vracím každý druhý rok na pár týdnu do Evropy, dříve i s rodinou, ale vždycky se těším na návrat domů do Sydney. Ze svého okolí znám jen jednu dvojici, která se po událostech ‘89 vrátila do Brna, aby se zakrátko zase vrátila za dětmi do své nové domoviny. Dnešní situace ve světě je jiná, ale moje první věta snad stále platí.
Jsem chlap, ale s paní cítím, že léta doufala v něco, co se nestalo. Nikde nepíše, že s manželem nespává. Takže, co takhle vysadit antikoncepci a udělat manžela na stará kolena tatínkem (tedy pokud nepodstoupil vasektomii nebo netrvá na ochraně). Stejně je už paní rozhodnuta, že s ním dále nebude a po dítěti touží. Nakonec manžel je v balíku a tak to výživné těch 18 let určitě zvládne.
Je mi líto těch 2000 zatčených studentů. Ve své mladistvé nerozvážnosti se nechali vtáhnout do demonstrací a své zatčení teď asi berou jako formu hrdinství. Chudáci netuší, že záznam v trestním rejstříku o zatčení s obviněním ze spáchání trestného činu (ať už s nimi nakonec bude nebo nebude soud a ten ať už vyhrají, či prohrají), se s nimi potáhne celý život. Čistý trestní rejstřík je podmínkou mnoha profesí a zaměstnání, zvláště ve státní službě. Ve světě se tohle bere opravdu vážně. Třeba takový student právnické fakulty, zatčený při demonstraci, si už může jen nechat zdát o tom, že někdy bude moci obhajovat klienty u soudu. Bohužel, mladí bouřliví lidé, jednající bez rozmyslu, neví, že na ně čeká nepříjemné překvapení, když ho budou nejméně čekat.
Asi jsem ze zdejších přispěvatelů jediný, co jsem před mnoha lety vidoehry zkusil a byly super zábavné, ale zabíraly hodně mého volného casu. Skoro bych řekl, že byly až návykové. Tak jsem jich zavčas nechal a využil čas jiným způsobem, řekl bych produktivněji. Rozjel jsem business od nuly a NEVER LOOKED BACK. Mohu to jen doporučit.
to jo, ale “problémem” Lightningu v ETO bylo, že pilot seděl v samostatné gondole, kde před ním nebyl motor, takže se k nemu nedostalo moc tepla. v PTO létalo v šortkách a krátkých rukávech, v ETO byla i kožíšková kombinéza s vytápěním málo
P38 měl vytápění kabiny od motoru (i s vývodem k čelnímu sklu) viz obrázek, který jsem dal sem:
23
Sledujících
0
Sleduje
23
Sledujících
0
Sleduje
Kritiky zde navrženého důchodového systému bych odkázal na Internet, o úspěchu stejného systému, zvaného SUPERANNUATION, zavedeného v Austrálii v r. 1992 tehdejším Prime Ministrem Paul Keatingem. Celá historie těchto změn je delší, ale na to zde nemám místo. V principu zde té doby nebyly žádné oddělené srážky ze mzdy na důchodové zabezpečení. Státní důchody se vyplácely (a stále ještě jsou vypláceny) z celkových vybraných daní. Zásadní změna v r. 1992 byla, že zaměstnavatelé museli všem svým zaměstnancům začít odvádět část mzdy na jejich soukromé důchodové investiční účty. Zpočátku to bylo 8% a postupně se to pomalu zvyšuje a po 30 letech je to teď 11.5%. Keating mel v té době "štestí" v tom, že byla zrovna hodně vysoká inflace. Pokud si dobře vzpomínám, tak hypotéku jsem koncem 80. let platil 17% a platy se tehdy zvyšovaly 2x ročně. Labouristická vláda se tehdy dohodla se silnými odbory a místo zvyšování platů prosadila to povinné šetření na důchod, hrazené zaměstnavateli. Pracující to přijali, protože se jim nijak podstatně nesnížily platy, i když v podstatě ty příspěvky na důchod šly z jejich peněz, které by jinak dostali jako vyrovnání mzdy o inflaci.
Tato změna vedla k tomu, že dnes už má každý zaměstnanec na svém soukromém důchodovém účtu jistou částku, o jejíž investiční strategii může sám rozhodovat prostřednictvím důchodového fondu, který si sám zvolil.
OSVČ, kteří nemají zaměstnavatele, jako stát nebo firmu, si mohou zřídit tzv. Self Managed Superannuation Fund (SMSF), do kterého ukládají peníze na důchod za zvýhodněných podmínek.( Pokračování dále).
1 odpověď
23
Sledujících
0
Sleduje
23
Sledujících
0
Sleduje
(Pokračování) Cílem SUPERANNUATION důchodového systému je, že časem začne klesat počet vyplácených státních důchodů, až každý pracující bude mít dostatečně vysoké úspory na svém soukromém důchodovém účtu. Podle délky svého povinného důchodového spoření a úspěšnosti zvolené investiční strategie, spolu s pravděpodobně stále rostoucí sazbou srážek, pak pracující nebudou potřebovat státní důchod.
V současné době o nároku na přiznání státního starobního důchodu (tzv. AGE PENSION), který se vyplácí ve stejně nízké sazbě pro všechny, rozhodují 2 kritéria: hodnota majetku a příjmy ze všech zdrojů (např. práce, investic, případně jiné). Jsou stanoveny dolní a horní finanční limity a to jak pro jednotlivce, tak pro dvojice (trochu méně než dvojnásobek pro jednotlivce). Hodnota majetku/příjmů pod dolní limity zajišťuje vyplácení státního důchodu v plné výši a hodnoty nad horní limity ruší nárok na veškerý důchod. Hodnota majetku a příjmů mezi těmi dvěmi limity vede k poměrnému snižování výše státního důchodu.
Hodnota úspor na SUPERANNUATION účtu se pochopitelně počítá jako majetek a tak to vede už i v současné době k tomu, že důchodci s takovými mnohaletými úsporami mohou dostávat krácený státní důuchod. Během dalších desetiletí to určitě povede ke snižujícímu se počtu vyplácených státnich důchodů, přinejmenším těm, co léta pracovali. Zjevnou výhodou je, že jejich důchod bude zásluhový, tedy čím víc přispivali, tím víc dostanou. A co nespotřebují, to přejde do dědictví. Ti ostatní budou dále dostávat sotva dostačující státní starobní důchod.