Předem podotýkám, že na reinkarnace nevěřím. Nicméně, pokusím se nastínit řešení pro váš problém. To pro případ, že by se tématu chtěl ujmout nějaký spisovatel 🙂 .
Přijmeme-li možnost, že čas neplyne lineárně jedním směrem, dá se do něj vstupoval po libosti v kterýkoliv okamžik. Což by znamenalo, že jednou by se mohl někdo(ať cíleně, nebo nahodile) narodit napřed v 21. století, po smrti třeba ve 14. století, nebo kdykoliv jindy. A mezi životy(tedy jako v období smrti) by se duše neživých mohly bavit o tom, kde, ve kterém období byli naposled. Kdoví, třeba se "jezdí narodit" jako na dovolenou. (anebo za trest??? ). A sdělují si své zážitky, kde je líp a kde hůř. A protože tohle naše období je z nějakého důvodu oblíbenou destinací, rodí se jich více do našeho času. Asi jako někdo jezdí do Egypty, na Kajmany, či do Jugoslavie... 🙂 Dá se to takhle přijmout? 😉
Taky velmi zajímavé téma k diskusi. Jen víc takových příspěvků.
Vysvětleno zjednodušeně:
1) planeta Země není jediná planeta ve vesmírnu, na kterou se mohou duše inkarnovat. Tzn., nové duše přichází i z jiných světů
2) Intervaly mezi inkarnacemi se zkracují
Dobré je si přečíst knihy pana Iana Stevensona, který tento fenomén (dětí, které si pamatují minulé životy) dosti zmapoval a studoval. Ač už se jená o reinkarnaci a ty děti si opravdu pamatují minulé životy, nebo je to jen jakési napojení na kolektivní vědomí všech lidí a jakési nechtěné nacucnutí informací z něj, které pak ty děti považují za své vzpomínky, tak jak tak je to všechno velmi zajímavé a ukazuje to, že je něco víc, než jen co vidíme. A je jedno, jestli si to někdo vyloží ve smyslu víry, nebo ve smyslu vědy (mnohovesmíry, alternativní dimenze či jiné teorie kvantového směru). Prostě je něco víc
Tak Člověče smekám. Líp bych to určitě nenapsal. Na sto procent souhlasím. Je také možné, že ne všichni jsme hodni nosit duši v těle.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Kam bude volat? Do studny?