Tento komentář byl smazán uživatelem.
A Vy jste již v šesti letech, nejpozději v deseti letech věděla, čemu se budete v životě věnovat? Pokud ano, tak Vám tleskám, a ano, bylo zbytečné, aby jste získala jakékoliv informace mimo Vaši specializaci. Předpokládám, že i ostatní ve Vaší třídě byli stejně uvědomělí a také si do života zvolili stejnou specializaci, takže Vás všechny vzdělávali špatně.
Ale pokud ve Vaší třídě byl jen jeden jediný žák, který dodnes používá znalost ptactva, květin, stromů nebo znalosti z jiných předmětů, tak to vzdělávání mělo smysl. Protože i Vy určitě jste využívala znalosti, které zase on nikdy nepoužil.
Základní škola je základní od toho, aby dětem umožnila základní vhled do různých oblastí a položila základy pro další nadstavbu znalostí a dovedností.
A ty formy vzdělávání se od dob Vašeho vzdělávání také proměnily.
To Vaše věčně připomínané biflování se dnes již rozhodně neděje v takovém rozsahu jako dříve.
Samozřejmě jsou určité věci, které se opravdu nadrilovat musíte, řadila bych k nim vyjmenovaná slova a malou násobilku a možná pár další dovedností. Ale i u těchto dovedností se začíná spekulovat o tom, zda jsou pro děti nutné a přínosné. A spolu s tlakem na snižování úrovně nutných znalostí a dovedností, pak vedou k tomu, co tady tak trefně popisuje pan Zelený Pekař, a totiž, že dnešní maturant zná trochu anglicky a trochu česky, ale rozhodně si nespočítá 15 % z 15 000.
Učím žáky, kteří mají problémy ve škole. Matematika, fyzika. A není jich málo. Stačí trochu snahy a z outsiderů jsou premianti tříd. Nemusím mít pajdák, abych mohl učit. Však i na školách je to dnes normální.
A učíte je individuálně nebo máte plnou třídu, tj. 20 - 30 žáků současně s různou mírou schopností a dovedností?
Takže vzorec pro výpočet obvodu kružnice (po vašem délky čáry, spíše křivky) neexistuje.
Čára je čára a plocha je plocha. Čára má délku, zatímco ohraničená plocha má obvod a obsah. Proto kružnice má délku, zatímco kruh má obvod a obsah. Rozdíl mezi kružnicí a kruhem se učí děti nejpozději v 6. třídě ZŠ.
Můžete sem, prosím, dát odkaz na nějakou učebnici geometrie, ve které jsou v textu značené přímky psacím písmem? Je zvykem značit přímky malými písmeny, v textu se obvykle používá kurzíva, aby se tato písmena odlišila od běžného textu. Setkal jsem se i s označením malými písmeny řecké alfabety, ale s psacím písmem dosud ne. Osobně jsem od příchodu na střední školu úsečky jinak než malými tiskacími písmeny snad ani nikdy neznačil. Ale obě státní zkoušky z matematiky jsem skládal v roce 1976, možná se od té doby něco změnilo.
To, že se k narýsování dvou rovnoběžek dnes (ve škole) používají dvě pravítka, z nichž nejméně jedno má tvar trojúhelníka, je samozřejmě pravda. Je to pohodlnější než eukleidovská konstrukce pomocí pravítka a kružítka - ovšem tento způsob konstrukce není možné označit za chybnou odpověď. (Tuhle otázku v testu jsem odpověděl "správně", protože mi bylo jasné, že autorka šla studovat někam, kde "není matematika".)
O tom, co je úsečka, mám jakési povědomí. To, že autorka testu (a jak se zdá, ani vy) nerozlišuje mezi přímkou a částí přímky, je její problém.
Přímky se značí malými psacími písmeny, žáci se toto učí ve škole (míním ZŠ). V učebnicích se psací písmena nevyskytují a z tohoto důvodu se používá kurzíva. Malými písmeny řecké abecedy se zpravidla značí roviny.
Úsečky se naopak malými písmeny neznačí, k označení úseček se používají oba krajové body, tedy např. AB.
A k definici úsečky (jak je definovaná pro ZŠ): Úsečka je nejkratší spojnice dvou bodů, je to přímá čára mezi dvěma body.
Samozřejmě, že úsečka je částí přímky, ale přímka není přímá čára jen mezi dvěma body, přímka je neomezená.
A nakonec chtít po žácích základní školy konstrukci rovnoběžek s pomocí kružítka a pravítka bych si netroufla.
Jsem ráda, když se jim to podaří pomocí trojúhelníku a druhého libovolného pravítka.
Navíc jsem neřekla, že jiným způsobem rovnoběžky narýsovat nejde, jen jsem řekla, že tento způsob je nejběžnější.
Odkud vzala autorka kvízu informaci, že přímky značíme malými psacími písmeny, je mi záhadou. A pokud neumí narýsovat dvě rovnoběžky pomocí pravítka a kružítka, netuším, jak mohla být připuštěna k maturitě. Koneckonců ani úsečka není celá přímka, spojující dva body, ale část té přímky, která leží mezi oběma body.
A jak byste chtěl přímky značit? K narýsování dvou rovnoběžek se normálně používají dvě pravítka, z nichž jedno je trojúhelník. Pravda lze je narýsovat i jinými způsoby, ale ty nejsou tak běžné. A úsečka je rovná/přímá čára spojující dva body. Je to nejkratší spojnice dvou bodů.
Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud není závěrečná zkouška z matematiky na gymnáziích povinná, tak jsou nejen přijímací zkoušky ale i samotné studium matematiky nesmyslné a absurdní. Studium matematiky by se mělo soustředit výhradně na obory, kde se plně využije. Tedy zejména na stavebních, strojních a elektrotechnických oborech. Všude jinde je to nadbytečná aktivita bez nějakého smyslu a efektu. Pro život úplně stačí znalosti ze zš. Zvlášť dnes, kdy i mobil spočítá obtížné derivace nebo integrály.
Mobil Vám sice spočítá cokoliv, co mu zadáte, ale je otázka, jestli při řešení příkladu víte, co máte zadat.
Á, ano, není problém se na řešení matematické úlohy zeptat přímo průměrného chatbota, tedy pokud umíte číst a psát.
Jo, pardón vlastně dnes stačí vyfotit a je to, že?
Ostatně je otázkou, jestli v dnešní době je vůbec potřeba nějaké vzdělání. Vždyť stačí naučit se ovládat foťák na mobilu a je to! :-)
Test s tolika chybami jsem již dlouho neviděla. K těm již zmiňovaným u ostatních diskutujících (trojúhelník se píše s čárkou nad u a rovinné útvary mají vrcholy nikoliv rohy) přidávám ještě otázku 7. Daný zápis není rovnice, ale číselný výraz. Rovnice má levou a pravou stranu a obsahuje neznámou.
A to nezmiňuji fakt, že s testem inteligence to srovnávat opravdu nejde.
Mám pocit, že se to týká jen stejného typu škol jako ZŠ a ZŠ, či MŠ a MŠ, ne? Jako sloučit ZŠ a MŠ je trochu hloupé pokud tam nejsou prostory na to určené.
Jinak jde o to, že se neuspoří na jednom člověku, ale na mnooohem větší režii celé budovy, primárně je to teplo, potom elektřina a podobně, také její opravy a vybavení.
Uvidíme co z toho vznikne, ale pokud je to sloučení ZŠ i MŠ tam kde na to není prostor, tak uznávám, že to bude hloupé.
Jedná se o administrativní sloučení, tj. zůstanou v původních budovách jen budou mít společného ředitele/ředitelku. Nejedná se o slučování do společných prostor, protože to by u velké části škol nebylo možné. A pokud obec zřizuje 1 ZŠ a třeba 2 MŠ, tak je musí sloučit dohromady.
Promiňte, ale domnívám se , že minimálně ve dvou otázkách máte chybu:
Otázka číslo 3 - muži v restauraci zaplatili každý 90 Kč - protože 3 * 90 = 270 = 250 (útrata) + 20 (ponechal si číšník). Informace ve vysvětlení, že 90 + 10 = 95 je naprosto scestná.
Otázka s plotem je buď chybně položená nebo chybně vysvětlená. Pokud budete platit 150 Kč za běžný metr, tak budete platit za celý plot 150 10 = 1500. Pokud budete platit 150 Kč za metr čtverečný, tak budete platit za celý plot 150 2 * 10 = 3000. Vysvětlení, že 150 *10 = 3000 je tedy také velmi kuriózní.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tento komentář byl smazán uživatelem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nadrilovat nebo nabiflovat, tedy uložit do paměti.
Píšete, že jste vyjmenovaná slova neuměla odříkat, ale uměla jste je bezchybně používat.
Jak můžete používat bezchybně něco, co nemáte uloženo v paměti? Jinými slovy jste se ta vyjmenovaná slova stejně musela naučit opakovaným čtením a používáním, takže nadrilovat nebo nabiflovat.
V některých případech to bez drilu opravdu nejde.