Nejlepší je usměrnit to dítě na místě. To byste viděli, jak chlapeček na pušku, co po ostatních házel.pisek koukal, když jsem mu ten písek do ksiftu chrstnul já. Ten už to v životě neudělá a ještě pak od mámy, co si tam pila pivo dostal vynadáno, tě bulí😂😂
Ještě že vás neviděla máma za to vy jste v dnešní době už mohl jít sedět 😂
Tak bylo by fajn si v tom udělat jasno - má si tam ten rodič v klidu vypít kafe zatímco se dítě zabaví v koutku, nebo má odbíhat vychovávat děti (protože vychované dítě se nenarodí, vychovává se průběžně a neustále)? Kdyby bylo dítě natolik ukázněné, že by nepotřebovalo vůbec usměrňovat, tak nemusí být v dětském koutku zatímco rodič pije to kafe, ne?
Asi si pletete dětský koutek v kavárně s dětským hřištěm. Dejte si kafe s sebou a alou ven na hřiště!
Montessori školy mají jasně daná pravidla a systém způsobu učení. Vedou děti k vlastní zodpovědnosti za svoji práci.
Ano.Ale opravdu absolventi těchto škol mají slabší znalosti než děti ze státních.Často sotva čtou!Potom nemají tolik šancí dostat se např.na střední školu.Pokud rodičům stačí, že se dítě po ukončení alternativní školy zapojí hned do pracovního procesu tak je to v pořádku. Kde je ale zodpovědnost rodičů vůči dětem?
Dnes se klade přemrštěný důraz na individualitu dítěte. Potom se stává že rodiče si s dítětem neví rady. Raději mu ve všem vyhoví než aby snášeli jeho vztekání.Rodinu pak řídí dítě už od předškolního věku. Ve škole potom děti nerespektují pravidla,rodičům řeknou že úkol psát nebudou,nechtějí a není síla, která by je donutila.Rodiče se z toho hroutí,navštěvují hledají alternativní školy. Přitom by stačilo dát dítěti přijatelné hranice a pravidla. Vždyť žijeme ve společnosti a dodržování zákonů a pravidel je nutnost. A to by se snad děti měli učit už od malička.
"Upíři" byli,jsou a asi bohužel i budou kolem mě v práci i soukromí.Většinou jsou to totální sobci,splachovací,s "hroší kůží",nemající žádné svědomí.Jsou většinou líní(když se jim to hodí),vyčůraní,nevalného IQ.Mohou to být kolegové,známí,"kamarádi"i příbuzní.Namají sebereflexi.Své protiklady si vždy "vyčuchají" a sají a sají.Mám na tyto lidi dispozici a ne a ne se jich zbavit.Vždy jde ale o to,co těmto parazitům hostitel dovolí.
Také s nimi mám svou zkušenost.A máte pravdu že lenost byla jeho Hlavní vlastnost. Po 18 letech manželství jsem se cítila tak vyčerpaná, že jsem měla psychické i zdravotní problémy. Myslím že mě tehdy zachránilo že jsem od něho odešla.
Nikdy nikomu není každý sympatický. V každém kolektivu se toto děje. Je prostě třeba s tím zkoušet, resp umět pracovat. A ano, když vám není někdo sympatický, je to skutečně jen váš problém. Ne toho člověka.
A co když ten člověk štve celý kolektiv.Je to taky jejich problém?Všichni jsou divný, jen on ne?
Ahoj.Já 11.11.Celkem to sedí ,hlavně s tou pamětí na křivdy!Jsem ale společenská,žádný introvert.V práci mám kolegyni narozenou ve stejný den jen o rok starší.No shodneme se naprosto ve všem.Milujeme i nesnáším stejné věci ,lidi i chování.Až se tomu někdy musíme smát.A na závěr si vždycky v nadsázce řeknem: ti šíří jsou ale hajzlové,viď?! Podle mě jsme spíš složití a tak jsme vyfasovali tuto nálepku.Ale co kus,to originál.😊
Každému normálnímu je jasné, že v populaci každého státu jsou zastoupeni lidé slušní, nesluší a zločinci.
Podle statistik zločinnost s příchodem uprchlíků k nám stoupla méně, než se čekalo. Z čísel plyne, že procentuelně je mezi nimi méně zločinců, než v české populaci.
Tak já mám teda opačné zkušenosti
Každá situace má rub a líc. Dovídáme se dojemné a příkladné informace o Ukrajině a Ukrajincích žijících u nás z pohledu té lícní strany. Ale my žijeme s Ukrajinci v reálném životě. A zde poznáváme i rub soužití. Uvědomuji si, že je o tom těžké psát. Ale celé situaci by velmi prospělo, ubrat na propagandě líce a sem tam šeptnout o rubu.
Nejvíc by prospělo ubrat na informacích o Ukrajině. Obyčejným lidem už to leze i ušima!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Asi škoda,že si jí nerozbil.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak třeba příště. A potom si už bude pamatovat,že nemá lézt na regály,když mu to neumí říct máma.