Proboha, autorko, pište, prosím, jen o věcech, o kterých něco víte. To, že jsou tam parašutisti, bylo několikrát spolehlivě vyvráceno - stejně jako ten nesmysl o "dětském hřbitově".
Proboha paní, jestli jste si nevšimla, tak nikde netvrdím, že tam s jistotou jsou. S jistotou to uvádím jen u K.H. Franka. Naopak uvádím různé názory a pohledy na problematiku. Ale tak hlavně že jste si zakritizovala a zlepšila den 😁
Odsuzujete mně za něco, za co si můžete sama. Měla jste popsat svůj život dostatečně důkladně, abychom mohli vaši "křehkost" posuzovat objektivněji. Takhle to vypadá, že jste jen jedinec odsouzený ke slepé větvi evoluce.
Koukám, že prášky asi došly, co? A jen malé upozornění - ten článek nebyl o mém životě, ale o zkušenosti s jevem zvaným spánková paralýza 😄 A o Vašem dojmu, že by se Vám měl úplně cizí člověk svěřovat se svým životem, abyste mohl posoudit jeho "křehkost" a následně ho ještě úplně bezdůvodně napadáte a nazýváte "jedincem odsouzeným ke slepé větvi evoluce" bych se být Vámi svěřila nějakému odborníkovi, nepůsobí to totiž, že jste při smyslech a orientovaný na realitu 🙂
Když se podívám zpět na svůj život, musel bych být ve spánkové paralýze nonstop. Nejsem. Holt, dneska se rodí křehké květinky a dřív se rodili lidé, kteří lecos snesli na svá bedra a byli schopni to přestát bez následků. O tom by si dnes mnozí mohli povídat výživné horrory.
Spánková paralýza je medicínsky popsaný a vysvětlený jev. Vy nevíte vůbec nic o mém životě a přesto tady vynášíte nějaké soudy o křehké květince 😄 Na jakém základě?
Nemám s títo jevem zkušenost. Z toho vašeho vyprávění je zřejmé, že se jedná o strach. Strach nebo stres mívá normální důvody, které jsou ve vašem jednání předešlém. Zřejmě vše zveličujete a dáváte tomu předešlému vašemu chování velkou hodnotu, ale může být, že jste se dostala i do reálné situace, která je důležitá pro váš život.
Nemáte s jevem, který je medicínsky popsán zkušenost, nevíte absolutně nic o mně ani mém životě, ale přesto si troufnete psát takovéhle soudy. To chce fakt odvahu 😄
Moc dobře znám. Od dětství až do teď. Naposledy při povodních. Stála u mé postele divka. Věděla jsem, že je to duch. A zcela jasně jsem ji říkala, ať jde pryč, ať dopřeje duši klid. Tuhle mantru jsem říkala pořád, tak dlouho, až mě vzbudil můj muž. Hrozný sen.
Brr. Já jsem většinou nějakou bytost v místnosti jen tušila, jednou nebo dvakrát jsem viděla její siluetu a při té poslední epizodě mi cosi jakoby sedělo na prsou a dívalo se to zblízka na mě. Už je to cca sedm let, co se mi to stalo naposled, tak fakt doufám, že už to nezažiju
Zcela se ztotožňuji s názorem historika Kmocha - iniciátorům jde jen o zviditelnění, vůbec nemají potuchy, o co vše by se ve skutečnosti jednalo a muselo by se vyřešit.
Poté, co jsem si udělala rešerši v celkem velkém množství různých zdrojů, aby tento článek mohl vzniknout, se též přikláním k tomuto názoru.
Jé, to je milé, že Vás můj názorový článek natolik zaujal, že jste o tom napsala reakci, vážím si toho 🙂 Jinak - každý člověk může svobodně vyjádřit svůj názor (já i Vy, jako jste to udělala), a já si za tím svým stojím, takže žádnou potřebu omlouvat se necítím - jak mi v závěru podsouváte 🙂 Jinak - "paní vlčí mlho", si pusťte znovu záznam a třeba změníte názor na to, co pan Eben řekl a kdo má nebo nemá sluchové halucinace - je dobré si napřed ověřit fakta, než se pokusíte někoho shodit, protože pak vypadáte hloupě akorát tak Vy. Přeji Vám hezký den 🙂
„Poprvé jsem tady zalitovala, že nemám klasický foťák, ale jen tu starou flexaretu, na kterou jde fotit na svitkový film pouze černobíle“
I do Flexaretu můžete dát buď černobílý nebo barevný svitkový film.
„Vystřelila jsem ze spacáku, zapnula čelovku a začala stavět stan.“
O pár vět dál: („ne, neměla jsem tenkrát trubka ani čelovku)“
Dál jsem nečetl.
Díky za informaci 😁 Však Vás k tomu nikdo nenutí 😉
Uff, docela šílené čtení. Ale smlouva na dobu neurčitou není překážka k výpovědi. To je jen alibismus pro to, proč ji tam nechat, protože tam stejně moc lidí za takových podmínek pracovat nechce a ona je aspoň v práci a nemusí řešit nedostatek personálu. Nejvíc to stejně odnesou děti, takovým chováním a to je škoda.
Přesně tak to je. Je to alibismus. Na druhou stranu je tam potřeba zohlednit i tu další stranu mince, kterou zmiňujete - o práci v dětském domově není zájem, zvlášť v odlehlejších lokalitách, takže vedení je rádo, že tam má alespoň někoho... Ale v tomhle konkrétním případě si myslím, že takový člověk prostě u dětí pracovat nemá a šmitec.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
pokrást všude všechno a sestavit to do článku. katastrofa.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ale dyť já vím, že byste si přál, aby mi ta koza chcípla 😄 Běžte si dát ty tři kousky do hospody a ona se Vám spraví nálada 🙂