1 kg stříbra bych vykoupila za 33.251,- korun, a pokud je to něco historického je tam bonus 5% to znamená dostal by ode mne 244 394,- kč. A i tak vím, a tomu nejde zabránit, že bych ho okradla na hodnotě a měl by dostat miliony, to ale komerčně nelze v tomto krádežstánu zařídit. Ale to je jedno. Každopádně příště chlape, až budeš mít, (pokud bude nějaké příště) takovéhle štěstí, tak to nepodělej, nebo raději hledej fakt to paroží....Ten nález jsi měl opatrně vyzvednout, neříct nikomu ani muk a někde na bezpečném a zajištěném místě ho opět vrátit do země a nechat si dvě tři mince pro sebe na ocenění....A jednou až se zase vrátí do těchto zemí poctivost, by tvé děti, anebo jejich děti ten poklad vykopali a skutečně ho užili pro zajištění rodiny a nikoliv tohoto zlodějského státu. Nikdy neoznamovat žádný nález nikomu, kromě nálezu munice a nebo vraždy, kde je vidět ještě krev.....ani starou kostru, kdybych našla, tak ji nepůjdu hlásit. Tento stát si nic nezaslouží. Tečka.
Sama nabádáte k nepoctivosti, tak neblábolte o zlodějském státu!
Socialismus byl spatne. O tom neni sporu. Ale dovolena byla uplne v pohode. Nevim, kolik je autorovi clanku. My jezdili do Bulharska, Jugoslavie a taky do Nemecka. A hlavne po Cechach a Slovensku. Vsadim se, ze vetsina dnesnich ctyricatniku byla na druhe strane sveta, ale neprosla Kokorinsko nebo Sumavu tak, jako my.
Tak to nevím, kde jste získal povolení do Jugošky, ale naše rodina to zkoušela třikrát a ani jednou nám cestu uliční výbor neschválil.
To jsou zase bláboly. Fakt je,že se nedalo tak úplně jezdit všude soukromně,protože bylo málo deviz a dostat je v požadovaném počtu ne vždycky šlo. Ale s cestovkami se jezdilo naprosto jednoduše a bez problémů ,protože se všechno zaplatilo v českých korunách a bylo v tom i kapesné navíc pro vlastní potřebu. Kdo chtěl využít nabídku různých cestovek,tak mu na to stačily jenom peníze a nic jiného a prostě jel. Já jsem takto jezdila s CKM až do svých 30 let a později i s cestovkami jinými. Na poznávacím zájezdu jsem byla i v několika zemích toho zmiňovaného SSSR bez problémů a jinak v dalších zemích,které byly v nabídce a byla v tom třeba i Itálie,Jugoslávie,severské země,Egypt,Maroko,Tunis a pod. Takže zas taková tragedie to nebyla,jak se tady snaží autor předvádět
Tak jednak jste si musela na zájezd přes noc vystát frontu před cestovkou v pěkně dlouhé frontě. Na Brno přišly třeba čtyři zájezdy do Egypta, dva zájezdy do Španělska a ještě snad Vídeň. Dostalo se tak jen na zlomek zájemců. Zbytek bylo Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko. Frčely úplatky od movitých řezníků a zelinářů. Navíc nepustili celou rodinu (Maďarsko), synka jsme museli nechat doma. V autobuse byl vždy přítomen příslušník STB.
Proboha Vy máte velký problém...nespokojená a neuspokojenà.Je mi Vás líto 🙂
Naopak jsem pozitivně naladěná, jsem ráda, že nastaly i ve školních jídelnách velké změny. Ty změny jsou nejen v prostředí ve kterém se děti stravují, ale i v přístupu k výběru potravin a sestavení zdravého jídelníčku. Líto je mi vás, paní Marto Prymusová,, že ty změny nevnímáte. Já si jich užívám.
Potvrzuji, jídlo bylo strašné. Navíc jakým nechutným způsobem se jídlo podávalo a v jak nekultivovaném prostředí se jedlo! Smradlavý hadr na utření stolu tu nechutnost jen znásobil. Naše jídelna nebyla někde na periferii, ale ve středu města. Od školky jídlo dovážené ve smradlavých várnicích. Aby maso bylo vůbec poživatelné, tak nám ho mleli, vznikaly tak v kombinaci s omáčkami nepozřitelné šlichty. A příbory, to byla další kapitola. Ve školce pouze polévková lžíce a to i v osmdesátkách, kdy syn chodil do školky. Povýšený přístup dozorujících pedagogů traumatizoval několik generací.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Souhlasím,ale dost často mi mé počínání připadá marné až naivní. V české kotlině se slušnost, pracovitost a kreativita nehodnotí kladně.