Opět krásné a zároveň informativní povídání. Děkuji, těším se na "další díl mého oblíbeného příběhu" 🙂 A přeji pevné zdraví do nového roku a dalšího putování!

Na spaní je pro tělo ideální mít doma kolem 18 stupňů. Přes zatopím, na noc vyvětrám a topení vypnu. Přes den záleží co děláte, pokud člověk jen sedí u televize, bude mu zima i při 22 stupních.

Není zač. Pokud nechcete kupovat, má i blog a facebook snad se všemi recepty z knih 🙂

Hodně receptů jsem si osvojila ze série knížek Kuchařka ze Svatojánu. Snažím se vařit ze sezónní zeleniny, to na té ceně taky hodně udělá. Ale chápu, že v dnešní době to pro většinu lidí budou chudá a “nudná” jídla 🙂

Milá Taťáno, pomalu si začínám uvědomovat, že čtení vašich článků mě láká vyrazit na všechna místa, o kterých tak poeticky píšete. Jenže to nejde! Alespoň ne na všechny naráz. Na mapách už mám uloženo tolik “teček” se zajímavými místy, že je do konce života nestihnu projít, a to mě mrzí. Každopádně děkuji za zprostředkování zážitků alespoň takto a jsem ráda, že nás čtenáře tak hezky zmiňujete a “berete s sebou na cestu”. Já se v sobotu chystám na výlet Údolím řeky Bystřice. S Adršpachem se to nedá srovnávat, ale snad to bude alespoň způlky tak pěkné 🙂

A i těch 31 korun, jak počítáte vy, je mimochodem super částka.

Cibuli, slaninu ani máslo nedávám, nepotřebuji. Sůl, pepř, ocet opravdu nepočítám, to mám doma pořád a mizí to pomalu, takže pár haléřů.. Vajíčko mi stačí jedno. Okurky domácí. Čočku v akci seženete i levněji. Jak říkám - je potřeba skromnost, žaludek si zvykne na menší porce. Takových jídel mám desítky a stačí je střídat, ale vás to stejně nezajímá, takže nebudu plýtvat energií. Pěkný den 🙂

Tak třeba obyčejná čočka s vejcem - balík čočky 45,-, z toho udělám 4 porce, takže 1 porce 11,- domácí vejce 5,-, k tomu okurek a domácí chleba. V dnešní konzumní době lidi neumí být skromní, zdá se mi.

Jím zdravě(ji) než dřív a ušetřím víc. Proč? Nemám už potřebu si kupovat drahé sladkosti a kdovíjaké zbytečnosti v supermarketu, vařím ze základních potravin, porce oběda mě vyjde třeba na 20 korun, za ušetřené peníze si občas zajdu do restaurace. Alkohol jen jednou za uherský rok, ten se taky prodraží. Ono se stačí podívat do košíků lidí v obchodech, co tam všechno mají… Nehledě na to, že za nezdravé a levné jídlo později spláčete nad výdělkem, protože dáte pěkné peníze za léky.

Slovy klasika Cimrmana: Má talent! (Pravda, bylo to v té hře přesně naopak)

Opět jste mě paní Taťáno svým psaním dostala do pohodové nálady. K tomu plno zajímavostí - smírčí kříž, hraniční srdce… o tom jsem neměla ani tušení. A ten buk, no nádhera, miluju stromy a ty zajímavé si vždy fotím. Polská číča mě velmi pobavila 😁 A Rychlé šípy miluju, když jsem byla malá, jezdila jsem za tetou do Javorníka a ta mi jednou půjčila obrovskou knihu s komiksovým zobrazením dobrodružných příběhů. Ach, ty vzpomínky 🙂

Doufám, že letos stihnete ještě alespoň jednu trasu, přeci jen už přituhuje.

1. Jdu se podívat na rozhovor

1. Jdu sehnat nějakého špiona, který zjistí, kudy pan Pavel půjde 😄

Kéž by se vám sen potkat na Stezce prezidenta vyplnil! 🙂

Tak prosím přidejte alespoň návod, jak na správné saunování...

Jste sehraná kreativní dvojka - spisovatelka a fotograf 😉 Ať vám to ještě dlouho vydrží! A přeji jako vždy mnoho úspěšných kroků na všech stezkách, které život nabízí 🙂

Milá Taťáno, opět mě váš článek nezklamal. Líbí se mi, že je nejen popisem cesty, ale je protkán i životními radami a nostalgií, která mě vždycky chytne za srdíčko 🙂 Jestli někdy vydáte knihu, hlásím se do fronty předobjednavatelů! Mimochodem, manžel se tentokrát s fotkami překonal, krásně podtrhují podzimní mlhavou atmosféru, kterou mám snad ze všech ročních období nejradši.

Musím říct, že i když je to nepříjemné v terénu, takové počasí jako vidím na vašich fotkách mám nejradši. Má to super atmosféru, kterou jako fotograf oceňuji obzvlášť 🙂 Opět jsem si užila vyprávění, to je už snad na knihu, ne? 😉

Jste borci! Jestli mě navštívíte, tak to bude buď v Jeseníkách, nebo v Beskydech - podle toho, kde se zadaří 😊 Jinak žiju ve Šternberku - to je taky pěkné, zelení obklopené město. Pěkný večer přeji 😌

To je krásné. Čtu každý váš "díl" a obdivuju vaši vytrvalost. Samotnou mě láká stát se trail angelem, ale nejdřív bude potřeba se na sezónu odstěhovat někam poblíž, pokud se najde pěkná chaloupka... 🙂 Tak mi držte palce - já je zase držím vám, ať se zase brzo vrátíte na cestu, pokud vás to tedy stále baví. Jaký máte další cíl?

Můžu se zeptat, jakou máte práci?

Podle mě stačí si položit jedinou otázku: proč ty věci, po kterých toužím, tak moc chci. A neodpovědět si na ni povrchně nebo obecně ve stylu “protože pak budu šťastnější”. Často se pak totiž stává, že přijdeme na to, že materialismus je jakýsi zástupný symbol něčeho, co v životě nemůžeme změnit, a tak to kompenzujeme věcmi. Zisk jedné věci samozřejmě nepomůže, nakupujeme tedy pořád dál a dál, nic nám není dost a nejsme šťastní. Takže ano, pro mě je minimalismus lepší cestou než konzumerismus. Zážitky a lidskost, ne věci. Výjimkou jsou pro mě věci, které mi ty zážitky umožní, nebo zachovají - třeba foťák. Být šťastný a vděčný za to, co mám (nebo i nemám) - to je cesta.

Večeře s vínem pro dva za litr je běžná cena už i v Česku, takže pokud to člověk srovná se zdejšími platy, je tam vlastně levněji 🙂