Očividně považujete druhé lidi za své sluhy, nevolníky nebo rovnou otroky. A nebo je to jinak, a jen toužíte po čtenosti a klikání.
Ale pro spravedlnost, mne sepsul technik na STK, že prý není povinen sednout do auta, ve kterém (si) někdo (asi drze) vozí psa... Ano, pár chlupů v interiéru zůstane vždy, ale před přistavením na STK bylo auto umyté a vysáté vysavačem.
Mně nevadí srst, nevadí mi kydat hnůj, nevadí mi bourat jatečně upravený trup zvířete, ani bdít v práci u nemocného zvířete, měnit kapačky a rozmýšlet, zda znovu budit veterináře. Ale vyjetý olej ani provozem zčernalou vazelínu nepreferuji. Technik STK to má očividně naopak. No a? Zedníkovi zase nevadí prach z vápna a cementu, a instalatér obětavě snese pach sifonu pod dřezem, kde kvasí lógr z vašeho, ne jeho kafe.
Co ale pro druhé lidi, a nebo pro lepší svět, dělá autor?
No, proto to tak vypadá, ministr financí elektrikář, Bartoš nějaký bývalý knihovník, Ministryně obrany dříve nějaká bezvýznamná úřednice atd, atd. Zapomněl jsem na Válka, který ani nebyl dobrý doktor, visačka na dveřích ordinace ještě teď tam visí a není ani dobrý manažer. Fiala bývalý arogantní děkan fakulty, který se na tom místě držel zuby, nehty, za mlada ve třídě takový otloukánek. Dnes? Nicmochr. Vždy jde o to, aby ti podřízení svého šéfa nemohli oblafnout, což se jim v dnešní době daří. Když to srovnám se sportem, tak trenér neví, protože kopanou nikdy nehrál, koho postavit do sestavy a tak mu jeho asistent podstrkuje své známé hráče. Nic více, nic méně. Líbí se mě ta poslední věta, kdy Bartoš potřebuje bič, tím si protiřečíš. Na co bič na úředníky, když tomu nerozumí? Neumětelovi to i o půnoci dovedou odůvodnit, že to co dělají, jinak to dělat nejde. Sbohem a šáteček.
Pletete si strategické rozhodování s mikromanagementem.
Zbytečně dlouhá nic neříkající omáčka. Bartoš nic neumí, stavařině nerozumí, v tom je ten problém a můžou tam být tisíce kmotrů, lobistů a jiných prdelkovlezů. A to, že se sloučí ODS s ANO je blbost. To by bylo jejich poslední volební období.
Děkuji za názor. Stavařině? Ještě tak ministra zedníka. Státní správě má ministr, politik, rozumět. Sloučí? Nerozumím řeči vašeho kmene. O slučování byla někdy někde řeč?
Kmotři, lobisté, i ten váš třetí termín, budou vždy. Otázkou jest, s jakým vlivem.
Čím více budeme očekávat, že ministr zdravotnictví nás bude léčit, ministr obrany bude střílet z tanku, ministr místního rozvoje bude něco stavět a ministr dopravy bude buď mašinfíra nebo kamioňák, tím větší vliv necháme lobbistům. Protože tohle všechno je špatně. Odbornou stránku musí dělat profesní, ne volení lidé, a ti musí zároveň plně zodpovídat za otázku JAK, jakým způsobem dostát zadání. A to zadání, otázku CO má býti uděláno, na to jsou volení politici, neboť tím zvolením získali pověření od lidu. To je demokracie. Bartoš nemá ani programovat software, ani rozumět stavařině. Ale potřeboval by dlouhý bič na tajemníky úřadů obcí s rozšířenou působností, neboť ti šéfují úředníkům v přenesené působnosti, tedy i stavebních odborů.
Bohužel pozdě, mediální diskurs už je infikován jednostrannými informacemi o softwaru pro stavební úřady. Takže spor o peníze na bytovou výstavbu, ač podstatnější, už by zůstal onálepkován jako ten zástupný, jako záminka a ne relevantní důvod.
Je to smutné. Nový stavební zákon (bez ohledu na kontroverze ohledně snižování počtu stavebních úřadů) přinesl dobrý princip: Vyjádření a stanoviska jiných státních a veřejných institucí (obce, hygieny, hasičů, správců sítí...) měla jít automaticky na výzvu úřadu a to elektronicky, bez obíhání stavebníka s žádostí o papír s razítkem. To je významná změna a každá taková vyvolává odpor podle zákona akce a reakce.
Nemohu posoudit, jaký je poměr skutečných vad softwaru ku neochotě úředníka změnit návyk. Ideální je opensource řešení nejlépe v Linuxu.
To by se byrokracie po.....
Ale média by to stejně byla zasklila. Mají holt svou vlastní politiku.
Takže piráti odejít z Fialovy vlády měli, ale dřív. Bartoš se nechal vmanipulovat do podobné pasti, jako před ním Bursík. Tam také to podstatné (odepsání zásob uhlí za těžebními limity) bylo překřičeno jinými tématy (podporou fotovoltaiky). Tak jako záměr změny stavebního zákona piráti zdědili, tak i garance nadsazených výkoupních cen ze solárních systémů byla nastavena před vstupem zelených do parlamentu. Kdo to dnes ví, koho to zajímá?
Proti zeleným stáli uhlobaroni a fosilové. Proti pirátům developeři a velcí privatizátoři bytů. Proti oběma skrytě, z druhé řady, kmotři ODS. A tak, jako se kmotři ODS dokázali na podstatném ze svého byznysu dohodnout s ČSSD, dokáží to o to snáze i s ANO...
Dlouhodobé investování do akcií je tak ve skutečnosti menším rizikem ztráty peněz než jejich uložení pod polštář. Podle JPMorgan se například historicky nikdy nestalo, že by v období 20 let zaznamenal akciový index S&P 500 ztrátu. Už pouhých pět let na akciovém trhu znamená 88procentní šanci na realizaci zisku. Důležité proto je mít peníze investované co nejdéle.
Jakou logikou porovnáváte investici na akciovém trhu s úložkou "pod polštář", když reagujete na diskutujícího, který žádný polštář nezmínil, avšak chválí průběžný systém?
Spoření či investování je každého věc. Pravičáci kdekoho obviňují za "sociální inženýrství", co jiného je však povinné spoření a povinné investování?
Průběžný systém je dán morálkou, ne zvůlí jako systém povinný fondový. Ona morální povinnost nás plátců pojistného uživit průběžně předchozí generaci je dána prostě tím, že také ona generace předtím zase uživila generaci ještě starší. To je celé. Z této morální povinnosti se žádným spořením ani investováním vyvázat nelze. Tečka.
Když Češi šíleli z toho, že EU "zakázala" pomazánkové "máslo", nebyl ten záchvat ani tak symptomem hlouposti českých spotřebitelů, jak spíše výrobců. Protože vedli (Madeta zejména) absurdní a předem prohraný spor kvůli názvu na (obsazeném a nikterak neohrožovaném) desetimilionovém českém trhu, zatímco ignorovali téměř půlmiliardový trh evropský. Je to malost, malomyslnost, přizdisráčství. Stejná malost je vidět v Sudetech, v příhraničí. Nejde tam podnikání, nejsou tam lékaři, školy nemají kvalitu? Protože, navzdory Schengenu, v uvažování lidí ta hranice dál není prostupná, dál lékaři i živnostníci vidí hranici jako omezení své působnosti. Se zákazníky či pacienty za hranicí nekalkulují, navzdory volným pohybům (lidí, zboží, služeb) které jsou podstatou evropského hospodářského prostoru.
S větrnou energií je to jedno a to samé. ČR investuje do odražečů proti přetokům, namísto toho, aby se přenosová soustava posilovala a zároveň české energetické firmy hromadně investovaly a stavěly vlastní větrné farmy v šelfech všech moří při pobřeží členských států EU - na což mají právo za přesně stejných podmínek, jako ostatní firmy ze zemí EU. Jednoduše shrnuto úzkoprsost v uvažování. Ne že Němci, Nizozemci či Irové mají vhodný mořský šelf. Evropa ho má, a tedy i my.
Jsme členy klubu, ale nevyužíváme práva z členství plynoucí, jen remcáme. Je to jako mít klubovou kartu do bazénu, welness a sauny, nikdy tam nejít, ale všem na potkání vykládat, že ten bazén je "určitě" studený, masáž "určitě" neodborná a sauna "určitě" horká, a jak by se klub měl reformovat.
Děkuji za emotikony všech druhů i reakce, nebudu ale reagovat jednotlivě. Myslím totiž, že mají cosi společného.
Prosperita "západu" totiž stojí na "spotřebitelské" moci, na ekonomice nadbytku (marxisti říkali nadvýrobě a pak ji eliminovali). Nedostatková, tedy limitující, je (koupěschopná) poptávka. Ale středovýchodní Evropa (stejně jako nástupci Sov. svazu) uvažuje stále ve strachu z nedostatku, neboť taková zde byla ekonomická zkušenost z dob podpultového zboží a Tuzexu. Tehdy měli těžkou práci podnikoví zásobovači (tj. nákupčí) a snadnou pracovníci odbytu, dnes naopak.
(S ekonomikou nedostatku počítal i Putin, když vydíral Evropu kohotky na plynovodu a ropovodu).
Jestliže v hospodě (a hospodářství) poroučí ten, kdo platí, pak je ale důležité si spotřebitele (jako klíčového činitele trhu) hýčkat a chránit. Před nekalými obchodními praktikami. Přečíst si kapitoly o nekalé soutěži v učebních textech Baťových "mladých mužů" (bylo to obchodní vzdělávání světové úrovně).
Necitlivost k nekalé konkurenci (nejen to pomazánkové "máslo") a jiným podvodům a persistující strach z nedostatku (nejen energie) jsou dvě strany stejné mince.
Resultuje z tohoto náhledu na svět nejen ochota platit inflační ceny či vykonávat podhodnocenou práci, ale i touha mít "jistou", byť drahou (protože monopolní) elektřinu z jádra, a zároveň odmítání změn (včetně OZE) či integrace cizinců (protože v náhledu očekávání nedostatku jsou nahlíženi jako krky, ne vítaní spotřebitelé, zákazníci, tedy vzácný zdroj).
Vstup do EU byl pro nás trvalým otevřením trhu s téměř půl miliardou spotřebitelů. No nekupto.
Brno potřebuje nebourat velodrom a postavit vodácký slalomový kanál (na Moravě totiž není ani jeden, ve Slezsku jeden v Opavě, zato v Čechách je jich osm: V Českých Budějovicích, na Trnávce, na Berounce pod Křivoklátem, dva v Praze, v Brandýse nad Labem, Roudnici nad Labem a ve Veltrusích).
Podpora motocyklových rodinných klanů je stejně snobská, jako státní miliony pro vydavatele Michelinského průvodce kvůli jedné či dvěma pražským restauracím.
Měl by se zavést institut nucených prací. Takovéto individuum zavřít na 20 let do lomu, kde by si vydělával na své věznění a případné dluhy.Práce šlechtí člověka. Určitě by pak z něho už nebyl recidivista.
Do lomu? Viděl jste z blízka funkční lom? Obří drahé stroje, drtič, sklad výbušnin... tam tedy rozhodně nepatří.
Jestli ho chcete hlídat při práci, vezměte si ho k sobě. Do lomu patří spolehliví a pracovití lidé.
Stupidní úvahy o ruční práci s palicí si nechte od cesty. Produktivita takové práce by nestačila ani na malý zlomek nákladů na jeho hlídání mimo celu.
Taky myslím, že velký úspěch by zaznamenali po útoku na Moskvu. Je potřeba, aby se proti putlerovi postavili jeho vlastní lidé.
Když jsme "cinkali klíči", jedním z hesel bylo: "Nejsme jako oni".
Rusko vybombardovalo i divadlo v Mariupolu (i s dětmi uvnitř) a poškodilo např. obilná sila a divadlo v Oděse. To nejsou vojenské ani strategické cíle.
Kreml není jen symbol moci, má i historickou hodnotu. Kdyby Ukrajina oplácela Rusku stejnou mincí, "byli by jako oni". Riskovali by svůj draze získaný kredit před světem (dezoláti nejen zde by měli posvícení), navíc Ukrajina má stále mnoho památek, kulturního dědictví, a svých "posvátných" míst, které Rusko dokáže poškodit či zničit, a rádo by to udělalo (ruští nacionalisté věřící ve svou nadřazenost by jásali), jen mít záminku. Jen kdyby mohl Lavrov prohlašovat, že jde o opravněnou odvetu.
Bude dobře, když aspoň jedna strana bude respektovat mezinárodní úmluvy a půjde po vojenských a vojensky využitelných strategických cílech.
Muzea, divadla, školy, nemocnice, ani historické památky a kostely se neničí.
Ani ten slavný kostel (Frauenkirche) v Drážďanech nebyl při náletu v únoru 1944 zasažen. Implodoval, když rozdíl teplot chladného interiéru chrámu a jeho hořícího okolí vytvořil velký rozdíl v tlaku.
Nacionalisté se rádi spojí - pokud spolu nesousedí. V opačném případě jsou nepřáteli. Trauma Trianonu pro Maďary bylo žároveň osvobozením pro mnoho Slováků, Rusínů, Rumunů i Srbů a dalších. Maďarům, kteří se stali menšinami v jiných státech, se vesměs dostalo lepšího zacházení, než jaké předtím zažívaly příslušné menšiny v Uhrách.
Nacionalismus dokáže mnoho zničit, nic vytvořit.
Kdyby Maďaři skutečně usilovali o "národní rozkvět" (kulturní, jazykový, identitární), dávalo by smysl usilovat o to, aby všechny země s maďarskou menšinou (tedy i Ukrajina) byly součástí EU a Schengenského prostoru. To by jim odstranilo všechny překážky v kontaktech a tedy i v rozvoji národního života. Jenže jejich politikou je opak, blokovat a vetovat co dokáží. Jde tedy o moc, ne o oprávněný zájem.
Mám tři děti. Postupně mne připravujete o zbytek nadějí, že bychom mohli žít v jedné zemi, že bychom mohli žít vícegeneračně, že, narodí-li se mi vnoučata, budeme rodina.
Je čím dál zřejmější, že mé děti z republiky vyženete do světa, ze kterého se sem již nevrátí. Proč to děláte?
Vy si opravdu myslíte, že tato země nebude příští generace potřebovat?
Mluvíte o porodnosti, o demografii. Přitom vyhnání mladých lidí ze země je mnohem významnější vliv než nízká porodnost. Poznaly to baltské státy i Balkán. Ty první se poučily, a Litva, Lotyšsko i Estonsko dnes stojí o návrat svých občanů. České republice se zatím exodus mladých vyhnul. Jedou na Erasmus, na stáž, na dva, tři roky práce, zatím počítají s návratem.
Proč to chcete změnit? Proč, co z toho budete mít, až je vyženete natrvalo? Jakou to budoucnost republice chystáte bez mladých lidí?
Obavy místních samozřejmě chápu. Jenže pak nemůžeme absolutně nadávat na to, že v Česku se málo a pomalu staví dálnice atd.. Můžeme si za to totiž sami. Nemůžeme poté dávat za příklad Polsko, protože tam se s tím tak nemažou ale dálnice mají. Někdy by prostě mělo pár jedinců ustoupit celospolečenskému zájmu.
Jestli jsme jako Češi v něčem mistři, tak v NIMBY přístupu. Ad absurdum navrhujeme zpomalovat rychlovlaky a gigafactory v Lutyni nepostavíme, protože je to možná hlučné a nevím co.
Na jednu stranu voláme po oživení ekonomiky a kritizujeme stát, že není dost aktivní. Když se ale má kopnout do země, tak vždycky u souseda. Jestli nás něco brzdí v rozvoji, který tolik chválíme u Poláků, tak je to právě tohle nastavení.
Nedávno zde byl článek analyzující fakt, že v ČR v obcích zůstanou jen náklady, daňové příjmy jdou "Praze".
Takže s Polskem neporovnávejte. Tam vojvodství i gminy daňové příjmy z lokálních ekonomických aktivit mají. Kdyby se Varšava chovala k Polsku jako Praha k ČR, Polské regiony by se dávno vzbouřily.
Nimby je pochopitelný přístup. Ale když chcete někomu zhoršit jeho život a ZÁROVEŇ ho ještě chcete okrást, je to přespříliš.
Jestli investor odmítá brownfield, pak pryč s nimi. Ať to zkusí v Praze. Zelená louka je poslední možnost až brownfieldy nebudou.
Theo Bergum co jste chtěl tedy napsat? Vítejme imgranty, ať jsou odkudkoliv a chovají se jakkoliv? I když nechtějí pracovat, jen brát dáky, znásilňovat, bít místní občany a loupit? Přeplnili a zlikvidovali řádnou lékařskou péči, která byla na úrovni. Už není. Ze zdravotnictví utíkají houfy odborníků a hádejte kam? Ano , i u nás někteří skončí, protože chtějí žít. Netuším, co se Vám honí v hlavě, Theo, ale asi to nebude nic pozitivního pro naše potomky. Obávám se, že jste ztratil soudnost.
😀 To je vtipné. Skáčou vám na ten trik lidé?
Začnete otázkou "co jste chěl napsat" (jakoby lidé nepsali sami právě to, co napsat chtějí 🤔). Pokračujete plejádou vlastních spekulací, patrně v naději, že je nějak vložíte druhému do úst. A končíte úsudkem o myšlenkách a soudnosti druhého, úsudkem opřených jen o ty své předchozí spekulace.
Asi to funguje, bude to stroj na ❤️ pod příspěvkem. Přeji vám je. Užijte si jich. Já kvůli tomu nikoho dehumanizovat nebudu a kmenové války nepovedu.
Lidé s rozhledem se zamyslí sami nad možnými důsledky násilí jedněch i nad motivacemi protidemonstrací druhých, zhodnotí si počty obou skupin, a Británii popřejí vše nejlepší do budoucnosti.
12
Sledujících
0
Sleduje
12
Sledujících
0
Sleduje
Zajímavý komentář. To, že povodně přinesly ministerstvu "nezasloužený" time-out je zajisté pravda.
Co se týká plánovaných "služeb" jako běžné práce a ne přesčasů: Autor řekl jen půl. Ano, přesčas z definice v zákoně je nutná práce předem neplánovaná. Touto definicí zákon nutí zaměstnavatele mít dostatek personálu na takový rozsah práce, který je možno předem odhadnout a směny na něj rozvrhnout. Takže není možné jen tak říct: Plánovaná služba na oddělení není přesčasem, nedostanete za ni přesčasový příplatek a nebudeme ji počítat do limitu. Neboť limit přesčasové práce je až B). Nejprve je nutno popasovat se s tím A), tedy se zákonnou pracovní dobou 40 hodin týdně (Při nerovnoměrném rozvržení 1040 hodin za 26 týdnů resp. výjmečně a se souhlasem odborů 2080 hodin za 52 týdnů po sobě jdoucích... Dvaapadesát týdnů je rok, vyrovnávací období ale nemusí začínat prvním lednem).
Takže, autore, tak jednoduché to nebude. Kdyby byl personálu dostatek, (nejen lékařů, i sester, sanitářů...) po plánované noční službě by se zaměstnanec šel domů vyspat, pak měl volno a přesčasy by žádný problémem nebyly. Kdyby autorova představa "běžná součást výkonu zaměstnání v podobě jedné či dvou 24hodinových služeb měsíčně" měla platit bez přesčasu, po té čtyřiadvacítce by měl dotyčný dva dny volno v rozpisu směn. Mají nemocnice tolik personálu? A mohou ho mít/dokáží ho sehnat?
Případnou představu, že na nočních "se spí", a je to tedy spíš "pracovní pohotovost" než výkon práce, nezkoušejte zobecňovat. Taková místečka jsou, ale mají je obsazeny "staří mazáci-hodináři". Mladí lékaři je nedostanou.
1 odpověď