Řekněme, že před 20. lety nastoupila zaměstnankyně za 25 tisíc, pravidelně se jí ročně mzda zvyšuje o určité procento a dle nastavených kritérií. Nyní bere cca 70 tisíc.
Pak tu máme kolegu, který nastupoval před 5 lety za 50 tisíc a dnes má 60 tisíc.
Před půl rokem nastoupil nový zaměstnanec, jako nováček, nástup 65 tisíc.
Před rokem se vrátila z mateřské jiná zaměstnankyně po 6 letech za 40 tisíc, dnes má 45 tisíc.
Podívejte na ty rozdíly. Všechno je to stejná pozice, ale mzda se liší a je ovlivněna mnoha faktory. Jak to lze srovnat a zabránit té nerovnosti do budoucna? Mzdy rostou jinak ve firmě, jinak na trhu, jinak v případě dlouhodobé absence z důvodu např. mateřské a rodičovské dovolené atd..
Jejich problém by vyřešilo jednoduché přepažení ložnice, díky kterému by vznikly dva menší pokoje. „Navrhovali jsme to majiteli, ale nesouhlasil,“ povzdechla si Markéta.
Když Markéta znovu otěhotněla, začala být jejich domácnost opravdovým problémem.
Tak první problém vidím v tom, že mají další dítě, když už měli problém se vejít s jedním dítětem. Proč nejdřív tedy nevyřešili problém s bytem a teprve pak si nepořizovali další dítě?
tak upřímně, žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě, drtivá většina má přístup k pitné vodě, bydlení na slušné úrovni, máme mír, spoustu technologických vymožeností, komfort, nízkou nezaměstnanost, vysokou dobu dožití, levnou zdravotní péči a dostupnou a kvalitní, máme neomezené možnosti v seberealizaci, cestování, přístup ke vzdělání.... takže dvacáté místo je slušná vizitka.
Pokud vám vaše žena nejenže dovolí jít na pivo, ale ještě vás při odchodu poplácá po zádech a řekne něco jako „Hele, užij si to, klidně se vrať až ráno,“ pak máte doma poklad.
NE
poklad doma máte, pokud se nemusíte dovolovat a pokud se ona nemusí dovolovat vás. Oznámí a jde, vy oznámíte a jdete, Bez výčitek, že byste neměl jít, ona bez výčitek, že šla s kamarádkou kamkoli a nemusí se ospravedlňovat a ani v ní nehlodá pocit, že dělá něco špatného a příště raději nepujde. Totéž u vás.
to je poklad.
vyzkoušel jsem střední město, malé město, vesnici i velké město.
každé místo má svá pro a proti
Vesnice byla super, ale v době puberty nic moc na společenský život. Ale nic tak strašnýho, vždycky se dalo dojít či dojet někam za zábavou. A bavil mě úzký okruh dostupných holek.
Malé město , až na zavřené všechno o víkendech, na ulici nebylo živé duše, tak to byl celkem fajn klidný život.
střední město - to už mám v paměti jen matně, z dětství a ještě jsem se tam vracel na studia, ale zase taková klasika, rušné centrum, jinak klid.
velké město, tak tam jsem strávil asi největší část života a zatím jej hodnotím jako nejlepší místo k životu. Vše dostupné, během chvilky, bezproblémů seženete cokoli, kdykoli a zajdete či zajedete kamkoli, nebo necháte dovézt. A jistá anonymita je taky fajn, ne jak na vsi, kde o vás ví všichni všechno.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
to je hodně za vlasy přitažené. Většinou je stojanů víc a pokud zrovna nestojíte frontu na ONO, tak i párkaři se daj tolerovat, zas tak dlouho to netrvá.
osobně mám oblíbené dva druhy čerpaček. Bezobslužná, kde se platí před tankováním na stojanu a pak s obsluhou, kde vám natankuje obsluha a nemusíte si špinit ruce.