Nikdo to nedal až do konce! Ani já automechanik!
Tak potom nechápu logický smysl, proč nazývat něco nesmyslným elaborátem dopředu, když to ten dotyčný ani nedočetl do konce a nezná ani obash toho sdělení, natož člověk z oboru nemyslíte ? A to jste člověk z oboru, jako já.Ono záleží jak moc velký vztah k tomu člověk má osobní k automechaničině a celkové terminologii bohužel.
Zdravím vás.Zajímavé,nic proti osobnímu gustu, avšak akorát z hlediska jak technického, tak spolehlivosti a současně celkové životnosti motorové bych si raději vzal či doporučil "Cadillac Escalde Long", nebo v dalším případě pokud je někdo nadšenec masivních klasik,(doslovných tanků),tak "Classic,Luxury,American cars", jako "Cadillac Fleetwood Brougham 60 special", "Cadillac Eldorado","Cadillac Biarritz", "Cadillac Fleetwood D'Elegance" a nebo popřípadě "Lincoln Continental Town Car" v rozsahu 1958 -1975.Toto se dá nazývat skutečnými tanky a to doslova v provonání s tím co vylézá dnes za hrůzy plastové z výroby s přeplněnýma motorama s mušími objemy.Co se týče prožitku jízdního, tak to je jako když se doslova vznášite,nebo plujete na vodě, proto jsou nazývány často jako "land yachts", to je zcela nesrovnatelné s jakýmkoli novodobým vozidlem.Dokonce i Cadillac Escalade je mnohem pohodlnějšáí nežli Mercedes třídy G, stejně tak Lincoln Navigator nebo Chevrolet Suburban.Nemluvě o vyšší celkové motorové životnosti.Neboť American cars stále vyrábí u většiny vysokoobjemových vozidel nesmrtelný OHV - "overhead valve engine assembly",neboli "a pushrod engine" jehož životnost je asi tako 50-60% vyšší nežli u OHC/DOHC motorů s tímto typem rozvodů,nemluvě o přeplňování !.Popravdě měl jsem možnost si vyzkoušet pár let i Mercedes S a BMW řady 7 a mohu vám říct, že na "American cars", nemá naprosto nic,co se týče pohodlí a masivního kroutícího momentu v nízkém spektru "torque" a celkové životnosti motorů !!! Ano "American cars" nejsou pro lidi co řeší spotřebu !!!
,Zdravím vás.Plně s vámi souhlasím v tomto ohledu.Já jsem odkojen plně na "Classic American cars" zahrnujíc jak luxury cars, tak muscle ones".
Pro příklad 1970 Cadillac Fleetwood Brougham 60 special 471cui (7.7litre),V8,OHV,375HP(280kW) Big Block.
1970 Lincoln Continental 460cui (7.5litre),V8,OHV ,365HP (272kW).
1970 Chevrolet Chevelle SS 454 LS4 (sports, muscle) - 454cui (7.4 litre),V8, OHV, 450HP(336kW).
Tyto motory mají dokonce mnohem vyšší životnost díky svému podčtvercovému strojnímu, nízkootáčkovému rozvodovému typu OHV, nežli motory s rozvody typu OHC/DOHC.Není vyjímkou, že nájezdmůže čínit klidně i něo kolem 1 200 000miles.
Co se týče celkového povození a prožitku měkkosti odpružení, tak je to zcela nesrovnatelné s "electro angličáky na baterky", to jsou skutečně hnusné, plastové nevkusné bobky jak zepředu, tak zezadu.Kde je nějaká uměleckost designu, chromy, vznešenost, nějaká grácie celková a umělecký dojem ???
Ne, děkuji, nepotřebuji PC na kolech s desítkama problémových elektronických součástí zahrnující (tranzistory MOSFET, IGBT, desítky microcontrollers, vysychající kondenzátory z Číny).
Koukám, že v posledních tak 20 letech mají doslova designéři oči z kašparovy krávy, to je něco strašného když člověk srovná design třeba "Classic cars" a novodobé plastové boudy.Takže ne děkuji toto si nechte pro zcela jiné stádo povolných,nevědomých, tupých ovcí laskavě.Opět zase něco z dílny Illuminátských přisluhovačů EU.
Pro skutečné skalní motoristy co chtějí slyšet masivní hluboký zvuk s respektem a s masivním ("torque") kroutícím momentem, je to skutečně o ničem !!!
Sorry za překlep 454 LS6
A kdo Vám to bere? 🙂Užívejte si to. Prostě existují i jiné alternativy. Někdo rád holky, někdo vdolky. Moje osobní zkušenost je ta, že Ti co nadávají a jsou zastánci "tradičních" hodnot, když si sednou do ele.vozu, jsou nadšení a mluví o tom ještě hodinu. Já na něj nemám a asi ani mít nebudu a mám rád svého diesela, ale dokážu si představit, že bych ele. auto využil.
Zdravím vás, vy jste normální člověk totiž,takže chápu, že milujete svého diesela, ale pro skalní příznivce je "an electro vehicle" to zcela o ničem.
Potřebuju v autě motor , slyšet, dunět nebo řvát při nejlepším s podobným zvukem jako F1, chci řadit a jezdit. Na benzínce strávit pouze do 10.minut i s tankováním a zas ujet svých krásných 700-1300km na tu plnou nádrž...
Kdo chce EV ať si ho pořídí, ale auta s Euro6 jsou víc eko než EV a mě osobně to stačí 🤷♂️
,Zdravím vás.Plně s vámi souhlasím v tomto ohledu.Já jsem odkojen plně na "Classic American cars" zahrnujíc jak luxury cars, tak muscle ones".
Pro příklad 1970 Cadillac Fleetwood Brougham 60 special 471cui (7.7litre),V8,OHV,375HP(280kW) Big Block.
1970 Lincoln Continental 460cui (7.5litre),V8,OHV ,365HP (272kW).
1970 Chevrolet Chevelle SS 454 LS4 (sports, muscle) - 454cui (7.4 litre),V8, OHV, 450HP(336kW).
Tyto motory mají dokonce mnohem vyšší životnost díky svému podčtvercovému strojnímu, nízkootáčkovému rozvodovému typu OHV, nežli motory s rozvody typu OHC/DOHC.Není vyjímkou, že nájezdmůže čínit klidně i něo kolem 1 200 000miles.
Co se týče celkového povození a prožitku měkkosti odpružení, tak je to zcela nesrovnatelné s "electro angličáky na baterky", to jsou skutečně hnusné, plastové nevkusné bobky jak zepředu, tak zezadu.Kde je nějaká uměleckost designu, chromy, vznešenost, nějaká grácie celková a umělecký dojem ???
Ne, děkuji, nepotřebuji PC na kolech s desítkama problémových elektronických součástí zahrnující (tranzistory MOSFET, IGBT, desítky microcontrollers, vysychající kondenzátory z Číny).
Koukám, že v posledních tak 20 letech mají doslova designéři oči z kašparovy krávy, to je něco strašného když člověk srovná design třeba "Classic cars" a novodobé plastové boudy.Takže ne děkuji toto si nechte pro zcela jiné stádo povolných,nevědomých, tupých ovcí laskavě.Opět zase něco z dílny Illuminátských přisluhovačů EU.
Pro skutečné skalní motoristy co chtějí slyšet masivní hluboký zvuk s respektem a s masivním ("torque") kroutícím momentem, je to skutečně o ničem !!!
Jaké čechačkovství,ta hra vystihuje danou americkou dobu
Zdravím vás.
Dovolil bych si náležitě reagovat na váš příspěvek co bylo myšleno tím tak zvaným "čecháčkovstvím".
Zprvu je nutno podotknout,že Mafia I byla vyvinuta za pomocí "2K Czech" po vedením Daniela Vávry,pracovali na ní převážně z 90% Češi,tedy kromě "English dubbing".
V porovnání s Mafia I remake jenž byla vydána či uveřejněna "on the 25th of September 2020", je to značně a znatelně jiné a má to již zcela jinou atmosféru, neboť byla dělána čistě společností Hangar 13.
Mafia I uchvátila především svým skvělým Českým dabingem,jenž byl úžasný a proto se tak znatelně vryl do paměti mnoha hráčů zejména zde v ČR.
Atmosféra klasické, neboli původní Mafia I byla spíše tedy takový počeštělý počin,neboť se líbila mnoho lidem a mnoho hráčům přirostla také k jejich srdcím.
Oproti tomu, Mafia I remake, neboli "Mafia Definitive Edition", má zcela odlišnou atmosféru.
Co se týče toho Amerického stylu,tak má pocitově Mafia I remake mnohem více toho tak zvaného "classic, American 1930's style and overall atmosphere", jednak protože ji vyvíjeli čistě Americans a jednak proto, že do ní bylo vneseno to, co Americans ví co je třeba, to co nerodilí lidé jenom těžko vycítí, neboť nejsou schopni tam vnést ty drobné nuance,tedy ty, co to mohou doladit prakticky.
Tedy samozřejmě například, dobové rádio, spoty,to zde lidé nejsou schopni do toho plně vnést v jistém smyslu, protože v dané zemi nežijí a neměli ani možnost poznání a vlastního cítění od předešlých generací, to je vše jenom zprostředkováno a potom to v konečném důsledku působí zcela trošku jiným dojmem a tedy i atmosférou celkovou.
Rozsah let 1980-1989 už je značně sporný,jelikož mnoho přiznivců rodilých v USA a samozřejmě i asociací už nebere vozidla po roce 1980 jako typická "classic cars", ale naopak v rozsahu let 1980-1989 začíná takzvaná "1st modern car era", která pokračuje prakticky až doposud.Některá vozidla, si sice drží do roku 1985 svůj classic design,ale je jich bohužel velice málo a už nespadají do období "classic cars".
Skutečnost,že vidíte na internetu články o tom,že České asociace učiní,či jsou schopny vozidla starší 25 let učinit veterány,neznamená,že skutečně jako veterán bude vypadat !
Veteránem mohou být dnes již vozidla už z roku 1993, avšak pouze papírově, designově nikdy skutečnými veterány bohužel nebudou,protože pořád mají punc výroby a svůj existenční podklad novodobých vozidel z moderní éry bohužel !!!
Takže zde je vidět typická nesmyslnost mezi Evropou a USA.
V USA dostanete klasickou "LICENSE PLATE" i na vozidla klidně z let 1930-1940, není problém, když je v perfektním technickém stavu !!!
Bohužel v Evropě by toto nebylo naprosto možné !!!
Bylo by to možné pouze za předpokladu,jestliže by si někdo dané vozidlo dovezl do Evropy ještě před tím, než začla platit ta nesmyslná Evropsko-Bruselská nařízení jenž vstoupila v platnost v roce 2004.
Bohužel takovýchto vozidel je po Evropě málo a jsou vyvažovány zlatem na klasických SPZ.Jejich majitelé, se jich většinou ani nechtějí vzdát a když,tak jsou mnohonásobně dražší klidně i o 20-30%.
Žel,zde v ČR je tato možnost značně omezená,dušená a znepříjemněná v ohledu volnosti přihlášení.Většina těchto vozidel pouze jako veterány.
"Pro vozidla pocházející ze zemí mimo EU je zákonem stanovena podmínka přípustného stáří dovezeného vozu a pohybuje se v závislosti na kategorii vozidla mezi 5 až 8 lety, přičemž tato lhůta se počítá od okamžiku první registrace v zahraničí (1. přidělení RZ) do okamžiku jeho dovozu do ČR (datum JCD). Pokud je vozidlo starší (byť o 1 den), není možné přihlásit jej do provozu''.
Takže,zde není ani možno přihlásit na klasické SPZ 8 let starší vozidlo do provozu dovezené z USA.
Toto je "příklad čistě demonstrativní" kdyby to chtěl někdo řešit,bohužel pouze potom přihlásit jako veterána,zde vidíte "naprostou absurditu a nesmyslnost" nesmyslných Evropských zákonů !!!
Lobby dělá mnoho pro ty,kdo ovládají bohužel Evropský trh !!!
To byl pouze nástin bohužel jak to zde nesmyslně chodí v tomto státě !!!
Zdravím
Děkuji autoru za zajímavý dokument.
Jenom bych si dovolil poopravit termín "starý", neboť u těchto vozidel se tento termín moc nehodí používat.Ono totiž tento termín,je značně zavádějící, staré může být i 10-15 let používané vozidlo a naopak vozidlo z "the 1940's, 1950's, 1960's", může být v mnohem lepším technickém stavu, nežli vylítaná novodobá ojetina 15 let stará.
V USA je totiž rozličné množství takzvaných "automotive associations",jenž posuzují různé periody v kterých bylo dané vozidlo vyrobeno a samozřejmě jeho vyjímečnost,mnohdy nejde ani tak o jeho výkon,ale spíše o jeho design a specifickou odlišnost a uměleckost.
Každá asociace to posuzuje trochu z odlišného pohledu,tedy kolik vyjímečných kusů bylo v dané "omezené sérii vyrobeno" ku jeho designu, ale v průměru se snaží držet jistého posuzovacího standartu.
Termín "starý" je příznačný spíše pro vozidla v rozsahu let "1900-1919" kde se už řadí jako takzvané "antikvariátní-starožitné a to doslova".
Rozsah let přibližně 1919-1930 je brán jako takzvaný "older veteran".
1930-1939 je brán jako takzvaný "younger veteran".
Dále zde nastává právě milník mezi lety "1940/1942-1949", kde jsou jisté druhy odlišností jak dané asociace řadí vozidla.
Některé jako "veteran a některé už jako classic car".
Přibližný nástin "American automotive associations"
1940-1949 - začíná takzvaná 1st classic car era.
1950-1959 - začíná takzvaná 2nd classic car era.
1960-1969 - začíná takzvaná 3rd classic car era.
1970-1979 - začíná takzvaná 4th classic car era.
Rozsah let 1980-1989 už je značně sporný,jelikož mnoho přiznivců rodilých v USA a samozřejmě i asociací už nebere vozidla po roce 1980 jako typická "classic cars", ale naopak v rozsahu let 1980-1989 začíná takzvaná "1st modern car era", která pokračuje prakticky až doposud.Některá vozidla, si sice drží do roku 1985 svůj classic design,ale je jich bohužel velice málo a už nespadají do období "classic cars".
Skutečnost,že vidíte na internetu články o tom,že České asociace učiní,či jsou schopny vozidla starší 25 let učinit veterány,neznamená,že skutečně jako veterán bude vypadat !
Veteránem mohou být dnes již vozidla už z roku 1993, avšak pouze papírově, designově nikdy skutečnými veterány bohužel nebudou,protože pořád mají punc výroby a svůj existenční podklad novodobých vozidel z moderní éry bohužel !!!
Takže zde je vidět typická nesmyslnost mezi Evropou a USA.
V USA dostanete klasickou "LICENSE PLATE" i na vozidla klidně z let 1930-1940, není problém, když je v perfektním technickém stavu !!!
Bohužel v Evropě by toto nebylo naprosto možné !!!
Bylo by to možné pouze za předpokladu,jestliže by si někdo dané vozidlo dovezl do Evropy ještě před tím, než začla platit ta nesmyslná Evropsko-Bruselská nařízení jenž vstoupila v platnost v roce 2004.
Bohužel takovýchto vozidel je po Evropě málo a jsou vyvažovány zlatem na klasických SPZ.Jejich majitelé, se jich většinou ani nechtějí vzdát a když,tak jsou mnohonásobně dražší klidně i o 20-30%.
Žel,zde v ČR je tato možnost značně omezená,dušená a znepříjemněná v ohledu volnosti přihlášení.Většina těchto vozidel pouze jako veterány.
Proto se supercharger používá především společně čtyřbarelovými karburátory + masivní "hood intake scoop".OHV rozvod má tedy rychlejší nárůst kroutícího momentu nežli OHC.Jeho výhoda je masivní životnost v rozsahu přibližně od 1 000 000 - 1 400 000miles.Jeho nevýhoda je,že není dělán na příliš vysoké otáčky nad 5500ot/min i když třeba Chevrolet i dnes vyrábí "a full atmospheric, V8,OHV engine" 572cui(cubic inch) - 9.4 litre 727HP(542Kw)./6300rpm.
Ano takže je mnohem silnější nežli motor výše zmiňovaného mustang.Ten kdo zná komplexně "Classic USAcars",tak ví,že výše v článku avízovaný motor ,rozhodně není nejlepším motorem v historii.Mnohem kvalitnější byly už motorově GM 1958-1977 BigBlocks.To byly ještě poctivé atmospheric engines s masivními objemy "5.7 - 6.0 - 6.5 - 6.6 - 6.7 - 7.0 - 7.2 - 7.4 - 7.5 - 7.7 - 8.2" litre,OHV nadčtverové motory,masivní zvuk a lepší přirozená muscle akcelerace a žádné nesmysle typu "automatický meziplyn",tuna sensorů všude po vozidle a nesmyslné Twin or Quad turbo !
Turbocharger je používan (spíše převážně) pro zesílení vyššího otáčkového pásma mezi 5000-8000ot/min.
Takže reaguje mnohem později nežli supercharger.Výhoda turbodmychadla je stejná jako výhoda superchargeru,tedy vyšší okysličení paliva vstupujícího do sacích ventilů a tudíž je motor schopen při chudší směsi dát vysoký výstupní výkon.Nevýhoda je nutnost použití lepších materiálů pístních kroužků pro lepší odvod tepla a popřípadě u některých výrobců další kombinace nepřímého vstřikování pro ochlazování ventilů,"u novodobých vozidel" nebo popřípadě kombinace obojího
S ohledem na skutečnost,že turbocharger pracuje až do spektra kolem 300 000ot/min,tak je nutné fluidní chlazení buď vodou a nebo olejem.Všeobecně turbochargers odchází hlavně na opotřebení ložisek.V konečném důsledku se dá konstatovat,že přeplňované,vysokootáčkové motory mají právě daleko kratší servisní intervaly nežli atmosférické nízkootáčkové motory.
Co se týče porovnání "American atmospheric,supercharged engines",tak mají sice vyšší spotřebu nežli Evropské,ale zase mnohem vyšší životnost,neboť jak se řiká,kdo má "an American ride",tak neřeší spotřebu,to není pro lidi co řeší většinou spotřebu".
Jinak děkuji autoru za článek !
Důvod, proč se začlo využívat vysokootáčkových motorů OHC/DOHC/DESMO na přelomu 1980/1990 + turbocharger"hlavně v Evropě",je snížení spotřeby a zvýšení účinnosti za cenu bohužel mnohem nižší životnosti celého motorového ústrojí ! Nepočítejte,že podobný mustang z kterého se snaží vyždímat tuningové firmy nesmyslné výkony nad 750HP by vám vydržel třeba 40-50 let jako
"Classic,American cars".
Tyto vozidla mají sice kované písty, pístní kroužky s lepší slitinou pro lepší odvod odpadního tepla vně spalovacího prostoru,lepší těsnění hlav,lépe dimenzované ojniční čepy a vysokotlaká čerpadla,ale bohužel to není děláno při takto vysokých otáčkách na nekonečnou životnost.Mnozí lidé mohou občas namítnout,že by se tato skutečnost dala vyřešit za použítí celkově lepších slitin"tedy například slitin v leteckých motorech,kde je vysoký podíl "Mg,K,Cr,V", avšak to by nikdo nezaplatil reálně podobný motor.
Nyní k problematice samotné ford Mustang používá typ rozvodu DOHC+supercharger.Supercharger, neboli compressor se chová diametrálně odlišně než klasický turbocharger.Supercharger,je poháněn přímo z klikové hřídele přes řemen,takž jeho akcelerace je téměř okamžitá,protože je dimenzován převážně pro nízké spektrum otáček,reagující už od 1000ot/min se znatelným nárůstem v rozmezí od 1800-4600ot/min.Proto se často používá především s nízkootáčkovými rozvody OHV především u "American muscle cars",kde se fyzikální vlastnost masivního kroutícího momentu "torque" v nízkém spektru projeví ještě znatelněji.
Proto se supercharger používá především společně čtyřbarelovými karburátory + masivní "hood intake scoop".OHV rozvod má tedy rychlejší nárůst kroutícího momentu nežli OHC.Jeho výhoda je masivní životnost v rozsahu přibližně od 1 000 000 - 1 400 000miles.Jeho nevýhoda je,že není dělán na příliš vysoké otáčky nad 5500ot/min i když třeba Chevrolet i dnes vyrábí "a full atmospheric, V8,OHV engine" 572cui(cubic inch) - 9.4 litre 727HP(542Kw)./6300rpm.
Ano takže je mnohem silnější nežli motor výše zmiňovaného mustang.Ten kdo zná komplexně "Classic USAcars",tak ví,že výše v článku avízovaný motor ,rozhodně není nejlepším motorem v historii.Mnohem kvalitnější byly už motorově GM 1958-1977 BigBlocks.To byly ještě poctivé atmospheric engines s masivními objemy "5.7 - 6.0 - 6.5 - 6.6 - 6.7 - 7.0 - 7.2 - 7.4 - 7.5 - 7.7 - 8.2" litre,OHV nadčtverové motory,masivní zvuk a lepší přirozená muscle akcelerace a žádné nesmysle typu "automatický meziplyn",tuna sensorů všude po vozidle a nesmyslné Twin or Quad turbo !
Turbocharger je používan (spíše převážně) pro zesílení vyššího otáčkového pásma mezi 5000-8000ot/min.
Takže reaguje mnohem později nežli supercharger.Výhoda turbodmychadla je stejná jako výhoda superchargeru,tedy vyšší okysličení paliva vstupujícího do sacích ventilů a tudíž je motor schopen při chudší směsi dát vysoký výstupní výkon.Nevýhoda je nutnost použití lepších materiálů pístních kroužků pro lepší odvod tepla a popřípadě u některých výrobců další kombinace nepřímého vstřikování pro ochlazování ventilů,"u novodobých vozidel" nebo popřípadě kombinace obojího
Zdravím vás
Tak ono jde především také o to,co člověk to jiný požadavek.Zprvu záleží, na jaký účel dané vozidlo chcete.Na vysokou maximální rychlost či na drags(akceleraci).V tomto ohledu zde hraje roli mnoho faktorů.
V USA se to řešilo s ohledem na vysokou životnost ku obrovským vzdálenostem,aby ty motory také něco vydržely,podobně analogicky jako Ruské motory a ne muší Evropské motory přeplněné, které mají asi tak o 50% nižší životnost, ale to zde pro Evropské výrobce není prioritou, aby vyráběli motory, co by vydrželi klidně 40-50let.
Prakticky už od 1920's - 1970's se v USA zpravidla používala filozofie takového strojního rozvodu, jenž má celkové nižší radiální otáčky(tedy otáčky,v nichž se veškeré strojní, mechanické ,třecí prvky motoru pohybují celou jeho životnost).Tomu odpovídaly nejlépe rozvody typu SV,tedy "L -head engine" a OHV.Dále měla Americká vozidla vysoké kompresní poměry v porovnání s evropskými vozidly a používala strojní konfiguraci silně nadčtvercových motorů.
Toto prakticky dodnes na světě používá akorát USA a Rusko,jinak nikdo jiný.Jelikož tyto státy nejsou svázány emisními nesmysly jako v Evropě.
Důvod, proč se začlo využívat vysokootáčkových motorů OHC/DOHC/DESMO na přelomu 1980/1990 + turbocharger"hlavně v Evropě",je snížení spotřeby a zvýšení účinnosti za cenu bohužel mnohem nižší životnosti celého motorového ústrojí ! Nepočítejte,že podobný mustang z kterého se snaží vyždímat tuningové firmy nesmyslné výkony nad 750HP by vám vydržel třeba 40-50 let jako
"Classic,American cars".
Tyto vozidla mají sice kované písty, pístní kroužky s lepší slitinou pro lepší odvod odpadního tepla vně spalovacího prostoru,lepší těsnění hlav,lépe dimenzované ojniční čepy a vysokotlaká čerpadla,ale bohužel to není děláno při takto vysokých otáčkách na nekonečnou životnost.Mnozí lidé mohou občas namítnout,že by se tato skutečnost dala vyřešit za použítí celkově lepších slitin"tedy například slitin v leteckých motorech,kde je vysoký podíl "Mg,K,Cr,V", avšak to by nikdo nezaplatil reálně podobný motor.
Nyní k problematice samotné ford Mustang používá typ rozvodu DOHC+supercharger.Supercharger, neboli compressor se chová diametrálně odlišně než klasický turbocharger.Supercharger,je poháněn přímo z klikové hřídele přes řemen,takž jeho akcelerace je téměř okamžitá,protože je dimenzován převážně pro nízké spektrum otáček,reagující už od 1000ot/min se znatelným nárůstem v rozmezí od 1800-4600ot/min.Proto se často používá především s nízkootáčkovými rozvody OHV především u "American muscle cars",kde se fyzikální vlastnost masivního kroutícího momentu "torque" v nízkém spektru projeví ještě znatelněji.
I OHC/DOHC může být nízkootáčkový, jen to není příliš běžné. A otěr jde poměrně snadno eliminovat pomocí rolniček na hydroštelech, případně vahadlech. Ani jedno nemusí být flat tappet.
Zdravím vás.
Ano, lze použít tyto :
Oba druhy mají zcela jinou fyzikální třecí kinematiku ovlivňujíc třecí koeficient mezi dosedacími plochami zdvihacích tyčinek, zdvihátek a vaček.
Když nebudeme tedy zabíhat přímo do hloubky, tedy fyzikální vlastnosti zdvihací ventilové pružiny "a valve spring",jenž prakticky ovlivňuje chod a dynamiku celého ventilového ústrojí zahrnujíc přesnost sání,výfuku a samozřejmě jeho účinost, "tedy ne jenom rozvodový řetěz", neboť dynamická vratnost pružiny jenž je ovlivněna samozřejmě i zpětným vratnýn pohybem/rázem pružiny samotné, což je samozřejmě podstatný element/faktor během jehož výzkumu a návrhu pružiny samotné a jejího materiálů se uvažuje takzvaná modální syntéza/analýza tedy dosáhnutí co největší linearity dosedání jednotlivých závitů na sebe při stlačení, což v praxi není nikdy 100% bohužel, ale samozřejmě za pomocí výpočtů se snaží inženýři eliminovat tuto nelinearitu co nejvíce !!!
Dále hraje samozřejmě roli i provádění dynamické analýzy všech rozvodových prvků, neboť je tam samozřejmě jistá linearita závisejíc na rezonanční frekvenci celého hnacího rozvodového ústrojí ku otáčkám ku ztrátě dosedacích kontaktů mezi jednotlivými prkvy.Samozřejmě záleží na rezonančním průběhu celého ústrojí během analýzy samotné.
Jinak třeba "hydraulic roller lifters", byly poprvé použity u 1930 Cadillac V16 sixteen, který měl jako první "self-set hydraulic roller lifters". Hromadně se tohoto začlo používat až koncem the 1970's, neboť ne všechny vozidla měla automatické hydroštely.
To obsazování území je hrozná nuda. Je to furt to samé dokola. Obsadíte území a dostanete příběhovou misi. Pak jdete na další území. Obsadíte ho a dostanete další příběhovou misi. A to prostě není dobrý. Začátek mafie 3 je dost dobrej. Než začne to obsazovaní území... A finále hry stalo taky za prd. Prostě nuda..
Zdravím
Tak já mám třeba známého a ten po dohrátí příběhu Mafie III prohlásil,že už se bude jenom projíždět s "Classic,American rides" akorát na kochání v prostředí a současné odreagování během poslechu rádií,jinak znovu, už by to prý nebyl ochoten opakovat.To už když zopakovat, tak třeba "Mafia I,II,nebo Mafia I remake 2020",ten se jim povedl !!!
Jinak hodně doporučuji, co by se vám líbilo,jenž nastiňuje tak zvanou "classic,golden,American era of the 1940's" - "L.A Noire",to má velice dobrý příběh, zápletku a rozuzlení i samotného protagonisty.
Jedna taková zajímavost.Veškeré ulice,čtvrtě,jsou dělány na základě reálných vrstevnic a také podle skutečných map vyobrazující Los Angeles a jeho podobu během the 1940's.
I OHC/DOHC může být nízkootáčkový, jen to není příliš běžné. A otěr jde poměrně snadno eliminovat pomocí rolniček na hydroštelech, případně vahadlech. Ani jedno nemusí být flat tappet.
Zdravím vás.
Ano, měl jsem na mysli ale celé mechanické ústrojí,ne jenom "the pushrod assembly".Ale například čepy ojnice,šály,camshaft bearings,crankshaft bearings.Problém ohc/dohc je především značná délka a větší množství rozvodových řetězů, jenž mají potom celkově větší vůli,tedy po určitém nájezdu,tedy analogicky mnohem vyšší, nežli kratší řetězy OHV.Samozřejmě i OHC se dělají nízkootáčkové, ale spíše u strojů pracovních, některých nákladních automobilů.Běžné to není !
Servis OHC/DHOC a repas je dražší a časově náročnější v porovnání, nežli třeba OHV,SV.
Hlavní smysl a pointa byla právě o strojně-fyzikální konstrukci OHV, jakožto "a high-compression,low-revolution,high-displacement engine configuration".
Tedy to, co se vyrábělo převážně ve vztahu k American,classic cars, (from the 1930's to the 1970's).
Nástup OHV přišel hromadně přibližně mezi lety 1936-1937,kdy se přešlo z SV na OHV.
Dále šlo také z fyzikálního hlediska o spektru vysokých otáček, ve kterém se převážnou většinu životnosti daného motoru, jeho jednotlivé motorové prvky pohybují.Rozvod OHV, má právě tu základní vlastnost,že má obrovskou životnost a masivní kroutící noment v nízkém matematickém kolenu náběhovém, poměr otáčky ku výkonu.Proto byl astále je velice rozšířen u všech USA musle cars kromě některých Ford Mustangs jak from the 1960's, tak i novodobé.Dokonce i některé Mustangs měli OHV rozvod.Každý typ rozvodu se chová z fyzikálního hlediska prakticky jinak.
Jinak vám přeji vše dobré a děkuji za reakci.
Kdo chce, ať si to koupí. Nemám nic proti baterkam a lidem kteří je milují. Bez baterek toho dneska ani moc nefunguje. Ale až na to dojde, raději zaplatím 150 za litr benzínu nebo si ho vyrobím doma jen abych mohl jezdit s pořádným autem a ne s paskvilem na baterky. A je mi jedno, že to je silnější, rychlejší a úspornější. Pořád je to "auto" bez duše. Je to pro konzumenty, ne pro pozitkare.
Zdravím vás.
Naprostý souhlas.Je to jenom a pouze další uměle marketingově psychologická vlna vyvořená za účelem změny kolektivního myšlení ovčího tupého stáda konzumního které si nechá podstrčit naprosto cokoliv.A současně jeden velký krok do slepé ulice.Avšak to výrobci zřejmě asi zatím vůbec netuší či nepředpokládají, když mohou vzhazovat masivní vstupní rozpočet do experimentální výroby !
Hnus !
Zdravím
Zde uveřejním příspěvek, jenž jsem už uveřejnil kdysi v podobném ohledu týkající se vozidel na tužkové 🙂
Jinak bych rád "bez urážky" předeslal a současně opravil autora v redakci ohledně věty, "archaického V8 OHV", autor zřejmě nemá široký přehled ohledně automechanicko-strojní terminologie, jinak by něco takového nemohl ani vyslovit jako nadšenec pro motory.Tedy OHV rozvod díky své matematicko-strojní koncepci fyzikální má mnohem větší životnost mechanickou, otěrovou, nežli OHC/DOHC.Ten tak zvaný hrubý projev jenž autor myslel, je dán vysokým kroutícím momentem v nižších matematických exponeciálních rovinách, tedy v nižších otáčkách radiálních.
Existuje totiž i mnohem starší typ rozvodu a to je "SV", neboli "the side valve engine assembly", jehož počátky jsou už v roce 1890.Takže pozor na slovo archické !
OHV motorový rozvod má o 45-48% vyšší životnost nežli OHC/DOHC !!!.
Důvod je takový, že motor pracuje po celou dobu své životnosti v nižích otáčkách,tudíž, menší otěr všech mechanických prvků oproti OHC/DOHC, který pracuje naopak ve vysokootáčkovém spektru.To je právě ten důvod, proč se mnoho lidí diví, že "Classic, American V8,V6 OHV" jedou i když mají natočeno od 1940's,1950's přes 1 000 000miles.Oproti tomu OHC/DOHC je už asi tak 4x reinkarnován !
Tudíž OHC/DOHC je koncipován strojně jako vysokootáčkový typ strojního rozvodu, jenž má kroutící moment analogicky stejný jako OHV až ve vyšších matematických rovinách kde může být otáčkový rozdíl klidně 2500/2800ot/min mezi sebou.Samozřejmě záleží na druhu strojní koncepce podčtvercový, čtvercový,nadčtvercový.
Nyní nástin problematiky týkající se RC aut na baterky s ohledem na ten samý problém jenž byl řešen již v minulosti.
Elektromobily spatřily své světlo světa jak bylo zmíněno koncem 1890,spíše kolem roku 1910 ,ale to byly začatky výzkumu samotného avšak reálné aplikovatelné pokusy ohledně elektromobilů ve skutečném provozu, byly v USA již během the 1920's and the 1930's.Pouze v krátkodobém časovém rámci !
Automobilová společnost GM "General Motors", tak pár ostatních firem jako třeba "Henney Coachworks" nebo "AMC" měli pár kusů, avšak výzkum elektromobilů byl zcela smeten ze stolu začatkem roku 1961.Tedy nebyl o ně zájem vůbec, neboť jejich pořizovací cena, cena baterií a jejich likvidace byla mnohem draží, než provoz klasických spalovacích "gasoline engines".Byl to záchvěv stejně dnes nic víc !
Pouze malá skupina lidí si to koupila,ze zvědavosti, ale masu to nezajímalo, ani neoslovilo bohužel, stejně jako dnes ! Takže se obávám, že při dnešních cenách elektřiny a celosvětové situaci je více než zřejmé, že elektromobilita je pouze dočasný záchvěv, jenž po určité době, či cyklu opadne a je to otázka ekonomiky a dálě množství koncových odběratelů, jenž masu rozhodně tvořit nebudou bohužel nikdy !!! Dále musím souhlasit, že tím se dané automobilky zcela znechutí a pošpiní své renomé, proslulost a styl který je právě proslaven na základě společného souznění citového, duševního mezi vozdilem a jeho majitelem.V případě "Classic, American, luxury or muscle rides".Takže tento značný zásah je zcela podpásový, obzvláště pro skalní nadšence a souznějící milovníky tohoto stylu !!!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
I já jsem z oboru a stačilo mi to až do srovnání klasickýho offroada s full size SUV,co do komfortu svezení. Nehledě na to,že je úplně mimo mísu tady psát další technický věci lidem ,pro který je Géčko obr,tank,mastodont a já nevím co ještě,když to auto je velikostí Octavie v kombíku. Jen o něco vyšší.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Zdravím vás.Ano,máte pravdu, nemá smysl vnucovat technické vědomosti běžným lidem, nebo lidem, kteří o ně ani nestojí a nic o tom neví. Ale je to samozřejmě každého svobodná záležitost, aby učinil svůj názor ohledně určité tématiky! Ono to občas neuškodí učinit technický nástin! Jak jste se zmínil předtím, existovaly vyjímky kdy i třeba "General Motors" a "Ford" vyráběl SUV/offroads, takový mix ,jenž byly kupodivu také pohodlné co se týče komfortu jízdy, samozřejmě se to nedá srovnávat s Classic Cars ale i to bylo zajímavé.To ale byla doména tak 1980s, 1990s.Třeba 1980-85 Chevrolet Suburban, GMC Suburban, Chevrolet Blazer, nebo Ford Bronco.To bylo ještě tak do konce 1990s, než to potom získalo charakter spíše SUV, potom byla u většiny snížená světlá výška podvozku a už to ztratilo ten charakter původní.
Ale jinak s vámi souhlasím.