Tak pokud rodič není schopen porozumět textu, pak je to jeho chyba. Za mě je to dobře napsáno a rodič hned ví, co dítěti jde a co nejde. Když dostane na vysvědčení za 3, tak vlastně nic nevím. To si tak maximálně řeknu, že mu nejdou slovní úlohy (ale proč mu vlastně nejdou nezjistím ze známky) a něco mu jde líp, tak se to zprůměrovalo na 3.
Vy víte, co je v textu, což je dobře. Jenže tu je velká skupina rodičů, která ten text nezvládne ani přečíst, natož mu porozumět. Jenže děti takových rodičů mohou mít dobré výsledky, případně takovým dětem pomůže doučování. A nebo taky ne a dítě se může řítit do problémů.
Pokud rodič, který měl trojky, uvidí, že dítě má jedničky, tak buď se snížila laťka (jakože ano), ale hlavně uvidí, že dítě je na tom líp, než býval rodič. Pokud rodič uvidí u dítěte trojky, tak si řekne, že je na tom dítě stejně jako býval rodič. Pokud uvidí pětky, tak logicky dítě je Einstein a za vše může učitel. Ale i průměrný rodič bude mít nějaké srovnání.
A pokud vezmu Váš příklad, tak to není o nějakém vysvědčení. Rodič by měl průběžně sledovat pokroky dítěte ve škole a nějaké vysvědčení ho nemůže překvapit. Jistě se takový rodič může učitele zeptat, kde má dítě přidat. K tomu slouží třeba třídní schůzky/hovorové hodiny. Pokud rodič chce, tak se informaci snadno dozví.
To je v pohodě. Prostě si rodič po takovém slovním hodnocení bude muset dojít za učitelem matematiky, aby mu vysvětlil těžší slova a sdělil, jak na tom ratolest vlastně je. Takže, místo toho, aby rodiče zkoukli zámky (ovšem měli by mít průběžný přehled) a vyhodnotili kde je to dobré a kde se doptat co dítěti nejde, budou obíhat všechny učitele. Dle mého je ovšem potřeba obojí, jednak známky, aby bylo jasné, že třeba musí přidat a i to slovní hodnocení, kde se vysvětlí v čem má rezervy.
Z pohledu učitele matematiky není důvod, proč by takový učitel měl ještě vzdělávat rodiče. Existuje internet.
A pak mám takovou domněnku, kterou nemohu potvrdit ani vyvrátit. Rodiče, kteří takovému textu neporozumí, to dále řešit nebudou, nikam nepůjdou. A někteří rodiče omdlí u textu podobné délky. Nakonec na tom budou nejhůře žáci, nebudou se moci porovnávat mezi sebou.
A rodiče z toho podle mého názoru také nebudou nijak nadšeni - místo jednoduché číselné informace (ne)budou pročítat texty. I rodič, pokud je zaneprázdněný, tak chce mít informace "předžvýkané", tj. jednoduchá informace, zda je žák nadprůměrný, průměrný, podprůměrný, zda je nějaký krátkodobý problém nebo začátek dlouhodobého problému.
Známky mají svůj význam a rozhodně nikdo učiteli nezakazuje občas známku okomentovat. Ani nikdo nezakazuje rodičům se na své dítě zeptat.
Věřím, že následující hodnocení z matematiky týkající se dvou žáků povede k tomu, že rodiče budou chtít znát známku.
Žák 1:
Žák vykazuje vysokou úroveň kognitivní flexibility a analytických schopností při aplikaci aritmetických operací v kontextu celočíselných výpočtů, přičemž efektivně operuje s elementárními operacemi sčítání, odčítání, násobení a dělení v různých numerických souvislostech. Je schopen provádět metody deduktivního a induktivního myšlení při dekompozici složitějších textových úloh, přičemž úspěšně syntetizuje základní aritmetické techniky s aplikovanou logikou, což mu umožňuje přesně a efektivně řešit komplexní problémy. Ve sféře geometrie žák exceluje v prostorové intuici, jeho schopnost rozpoznávat, klasifikovat a aplikovat vlastnosti geometrických útvarů v kontextu analytického myšlení a vizualizace je na vysoké úrovni. V algebraických a funkcionálních úlohách demonstruje zralost v identifikaci vzorců a vzorcových vztahů mezi proměnnými, což ukazuje jeho schopnost provádět kvantitativní analýzu. Přestože v rámci aplikace časové dimenze vykazuje menší míru okamžité automatizace, jeho pokrok v této oblasti je kontinuální a jeho matematické dovednosti i nadále vykazují tendenci k exponenciálnímu rozvoji.
Žák 2:
Žák vykazuje základní úroveň numerické kompetence při operacích s celými čísly, přičemž při aplikaci aritmetických operací, zejména v kontextu sčítání a odčítání, se u něj objevují určité dyskalkulické jevy, které se projevují náchylností k aritmetickým chybám v procesech komutativity a asociativity. V textových úlohách vykazuje tendenci k povrchovému čtení úloh, což vede k chybnému pochopení úkolu a neadekvátnímu volení metody řešení, což limituje jeho schopnost efektivní dedukce a indukce při řešení problematických situací. V oblasti geometrie, kde se očekává aplikace prostorového myšlení a analytických schopností, se žák potýká s problémy při správné identifikaci geometrických vlastností a jejich implementaci v konstrukcích a vizualizacích. I když v oblasti algebraických operací a vzorců vykazuje nižší úroveň v porozumění funkčním vztahům mezi veličinami, je nutné podotknout, že v jeho uvažování se objevuje potenciál pro zlepšení, pokud bude pokračovat v pravidelném procvičování a aplikaci metod korekce chyb. Navzdory těmto obtížím zůstává žák motivován a jeho interakce s učivem vykazuje progresivní tendenci, což naznačuje možnost stabilního zlepšení v oblasti základní matematické kompetence.
Takže aby se pár hloupějších dětí necítilo špatně, zkazíme radost většině těch ostatních...protože v první třídě mívá velkou jendičku na vysvědčení opravdu většina děti - a většina se na ni také těší, protože slovní hodnocení v tom věku dětem moc neřekne, to je spíš pro rodiče.
Pamatuji si, že kamarád měl v první třídě v prvním pololetí jednu velkou dvojku. No a žije.
Nechápu, jak může o něčem takovém rozhodovat sněmovna, pan Benda a jemu podobní "odborníci". Takový "problém" má být jednoznačně v kompetenci MŠMT, které by mělo zohlednit postoje odborných poradců a učitelské veřejnosti. Kocourkov, jako vždy (téměř). Osobně bych byl pro kombinaci. Nadané děti mají známky (1) většinou v oblibě. Pro slabší mohou být demotivující, otázkou je, jestli pracnější slovní hodnocení ocení. Bude to alibistické "snaží se" , nebo pravdivé "kašle na to"? Nepovede takové hodnocení v důsledku k ještě většímu formalismu?
Návrh, zachovat známky 1 - 3 (výborně, chválím, dobré s výhradami). Neúspěšné žáky (4,5) hodnotit slovně, nevymýšlet litanie - látku zvládá s obtížemi, (ne)snaží se látku nezvládá, bez nasazení, často chybí apod. Ale v principu jde o zástupný problém, ten je úplně jinde, v přístupu většiny společnosti ke vzdělání.
Věřím, že nikdo nebrání učiteli ke známce přidat komentář a že nikdo nebrání rodičům kontaktovat učitele a zeptat se na své dítě.
Zkostnatělé školství v Česku. Říkám to už zhruba 10 let, že je známkování nesmysl. V dětech je potřeba objevit talent, má ho každý na něco jiného, rozvíjet ho a směrovat na správnou školu. V Dánsku to už funguje dávno a koukněte jak jim vzrostla životní úroveň.
Známkování rozhodně není nesmysl. Se zbytkem by se dalo souhlasit.
ANO, neni dobre drazdit hada bosou nohou, ac Tu padaji silna slova, nikdo z pritomnych nepripousti, ze by rozpoutalo jadernou valku..tak bych doplnila ,,kdo se nepoucil z historie, je odsouzen ji opakovat..,,
Jste poučena z paktu Ribbentrop–Molotov a z mnichovské dohody? Nebo budeme opakovat historii?
Poslechněte si video projevu Trumpa po svém zvolení, kde hovoří o Zelí a novém postoji USA k UA, rozebírá tam i ověřené ztráty na lidech na ruské i ukrajinské straně - úplně jiná čísla, než nám tady říkají. To jsou věci. Kdy to pustí v ČS TV. Doufám, že světu sdělí, jak to bylo s NS I. a II. aby zdejší diskutující prohlédli a než umřou nežili v bludu. Trump je nyní vládce světa, není to žádný desinformátor, jak by se mohlo říct, ale politik, který vyhrál volby z masa a kostí. Jsem zvědav jak budou čeští a ebropští politici reagovat na jeho nová prohlášení, to bude srandy kopec
Volby z masa a kostí? Ebropští politici? ČS TV?
Sektorový mix čínských investic v Evropě byl v roce 2019 poměrně koncentrovaný, mnohem více než v předchozím roce. V roce 2019 obdržely čtyři sektory více než 80 procent z celkového objemu čínských investic v rámci celé Evropské unie. Sektor spotřebních výrobků a služeb byl největším příjemcem a získal více než 40 procent z celkového počtu. Bylo to však způsobeno jedním obchodem: Antovou akvizicí Finska, skupina sportovních potřeb Amer za 5,6 miliardy EUR, která byla čtvrtou největší čínskou akvizici v EU od roku 2000[4]. Dále například převzetí italské společnosti Haier, výrobce domácích spotřebičů Candy[6]. Na druhém místě i přes zvýšený evropský dohled zůstaly investice do informačních a komunikačních technologií s 20 procenty z celkového počtu všech investic. Třetí místo zaujímají investice do automobilového průmyslu a na čtvrtém místě investice do dopravy, veřejných služeb a infrastruktury. Přetrvávající pohledávka čínských PZI o informační a komunikační technologie ukazuje na pokračující zájem čínských firem o evropské technologické společnosti a know – how.
Nevím, odkud jste to okopíroval, ale mohl byste tedy uvést ty příklady čínských investic (NE akvizic)? I v tom Vašem textu je mraky příkladů akvizic. A žádný příklad nesouvisí s ČR.
Proč bychom sem měli pouštět mraky turistů, kteří sem přinesou mraky peněz, když je můžeme vytáhnout z vlastních občanů...
Vliv už si zajistili díky investicím, turistický ruch se na něm rozhodně nepodílí
Čínské investice? A mohl bych je vidět? A prosím, jmenovitě uveďte pár příkladů čínských investic (NE akvizic).
pane kde žijete bez Číny si ani ráno neuvaříte kafe tak co tu blafete za nesmysly
Díky, to jsem nevěděl. Pokud jste si ještě nevšiml, Čína umí velmi dobře kopírovat zahraniční vývoj. Neříkám, že neumí nic vlastního vyvinout, jdou kupředu, protože jsme si tam jakožto západ nechávali vyrábět věci velmi levně a předali tam část know-how.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Prosím také vagóny pouze pro muže. A pak vagóny pouze pro ostatní gendery.