Proč se dabing smazal? Tomu nerozumím. Chápu ale, že vzhledem k ceně nového dabingu už žádný další nebude. A kdyby byl, tak nebude tak kvalitní jak původní.
Otitulkování by snad nebylo tak drahé.
V 90. letech nechalo tehdejší vedení ČT smazat hodně dabingů. Buď na ně skončila práva a s dalším uvedením se nepočítalo nebo tam byly i jiné důvody. Hromadně se mazaly hlavně dabingy Čst Brno. Mazaly se i mnohé pražské dabingy. K hodně filmům se pak v 90. letech vyráběly dabingy nové. Proč asi...
Z těch pražských jsou smazané např. Horký vítr, Ferenc Liszt, Splitská historie, 07 hlaste se, Volejte policii 110, Doktorka Eva, Čtyři z tanku a pes, některé díly Místo činu. A spousta dalších. S brněnským dabingem jsem jako kluk viděl polský seriál Toša a Tomek. Dabing smazán. Pamatuju i na Elektronkova dobrodružství. Smazaný. Pěkný polský dětský film Černé stopy. Dabing smazaný.
Ano, vynikající Šurda 🙂 Pamatuji jak byl chvíli holičem a holil pána, který se vrátil z vězení a šel na pohovor do nového zaměstnání. Šurda ho břitvou tak zřídil, že byl samá náplast a na pohovoru se nemohl vůbec ukázat 🙂
O-pa-kovat O-pa-kovat O-pa-kovat ! ! ! ! !
Tak to vás zklamu. Dabing v archivu České televize už nemají. Byl smazán v 90. letech. Mezi lidmi kolují pouze amatérské nahrávky z Beta kazet nahrané z vysílání v 80. letech.
Díky za odpověď. Pátral jsem, ale nikde není uveden autor textu, ani melodie ani původní interpret. Nechám si ji zahrát na funuse.
Hudbu složil Evžen Illín. Text napsal Zdeněk Borovec. První verze vznikla pro film Smrt v sedle (1958) a nazpíval ji právě Rudolf Cortés. V roce 1959 ji s orchestrem Karla Vlacha nahrál i Milan Chladil. V roce 1960 vznikla další verze, tentokrát s Orchestrem Gustava Broma. Zpíval Karel Duda. V roce 1966 vyšla instrumentální verze orchestru Karla Vlacha. A konečně verze s Václavem Neckářem vyšla v roce 2005.
Ano, je to blbost.
Ale jaký album? Je to jen si SP singl z poloviny 70. let.
Fotka je z roku 1975 a objevila se na několika singlech až do roku 77. Petře Černocké je na snímku 26 let. Jinak tento konkrétní SP je z roku 1976. První jí vyšel v roce 1968 (Sun Sun / Ovečka). Už rok předtím účinkovala v Semaforu.
S Petrem Mukem jsem se seznámil osobně v Rakovníku .Byl to rok asi tak r.2011 a byl jsem ve své hospodě a koho nevidím, Petr Muk seděl u baru. Nedalo mi to a po chvilce jsem osmělil a oslovil Petra Muka. Po chvilce jsme vedli klidnou a přátelskou konverzaci .Pamatuji si ,že přišla řeč i na Mistra Karla Gotta. Pamatuji si ,jak říkal s respektem o umělci K.Gottovi. Také mi říkal, jak si koupil nové Audi atd, no o všem možném co si tak chlapi v hospodě povídají. Pamatuji si, že jsem k ho ještě doprovodil ke KC v Rakovníku a jako přátelé jsme se rozešli. Byl to příjemný a společenský člověk, kterého mi bylo čest poznat.
Krásná vzpomínka, Milane. Ale muselo to být dřív, protože Petr Muk zemřel už v květnu 2010.
Zhovadilost a nesmysl tyhle ty víčka! Špatně se zavírá láhev a člověk nejen, že má odřený frňák, ale ještě se mnohdy poliji! Celá EU a jejich nesmysly jsou k lejnu!
Taky mě to štve. Ale proč byste měl mít odřený nos ? Stačí víčko odklopit co nejvíc to jde a lahev pootočit, aby víčko nebylo proti nosu, ale po straně úst. A pak při pití vůbec nevadí a můžete lahev naklápět jak chcete a nic se vám neodře.
Pěkná dřina bylo tzv. "zavádění" chmele, balancovalo se s několikametrovou duralovou tyčí, aby se zavěsil vodící drát pro chmel do docela velké výšky. Česání už byla legrace, od sbírání brambor pěkně bolela záda. Taky jsme montovali PVC díly na umělé lyžařské svahy a chodili jsme natírat potrubí. Od 16 jsem celé prázdniny trávila na brigádách, abych si vydělala na "parádu". To byly časy....
Ivano, dovolím si Vás opravit. Balancování s duralovou tyčí nebylo zavádění, ale drátkování. Zavádění bylo až cca tři týdny poté, kdy se na ty dva dráty zaváděly chmelové výhony, myslím že dva a tři a zbytek se musel vytrhat.
no jestli k tomu přistupují nemocní,jako Svoboda,primátor Prahy,lékař,(bylo to ve zprávách)kdy po dvou dnech léčby už chodí na setkání s lidmi a po šesti, na zasedání rady zastupitelstva,kde to vesele ohlásil a překvapil přítomné,jak kašle si do dlaně a nemá ani roušku,tak se nedivím,že je na vzestupu
Nic ve zlém, ale primátor Prahy není Sobotka, ale Bohuslav Svoboda.
Ani tak nesedí. Narodil se 68, do první třídy šel v 74, na Gymnázium 82, maturita 86, takže v ideálním případě by byl v roce 89 ve třetím ročníku.
Tomáš ukončil ZŠ v roce 1982 (tehdy se končilo v 8. třídě). Gymnázium studoval v letech 82-86. Maturoval tedy v 18 letech. Od podzimu 86 studoval na právnické fakultě UK - první ročník 86/87, druhý ročník 87/88, třetí ročník 88/89, čtvrtý ročník 89/90, který už nedokončil.
Pozn. Studium na právnické fakultě UK bylo od roku 1977 čtyřleté. Až po revoluci se doba studia opět prodloužila na pět let.
Tak já nevím, ale korespondenční volba se snad týká Čechů žijících (pracujících nebo studujících) v zahraničí a jejich předků do nějaké čtvrté generace. Podle toho, co tu někdo z vás píše to vypadá, jako kdyby mohli rozdávat české občanství i lidem, co nemají vůbec žádné vazby na Českou republiku. Zajímalo by mě, kolik žije třeba v takové Indii Čechů a nebo kolik Indů má předky, kteří pocházeli od nás. Každopádně, korespondenční volba je pěkná prasárna, kterou si po celém světě chtějí zajistit hlasy, aby další čtyři roky chrochtali u koryt. Kdo krátkodobě pracuje nebo studuje v zahraničí a nemůže přijet v době voleb do ČR, tam tomu rozumím. Ale co mají co kecat nějací cizáci, kdo u nás bude vládnout ? Každá země ať si volí svoje zástupce a nevměšuje se do záležitostí jiného státu. Pořád se tu vyhrožuje válkou, ale pětibanda pak nemá nic jinýho na práci než si pokoutně zajistit hlasy, aby nám tu mohli další čtyři roky škodit. Hlavně že se profesůrek bije v prsa, jak pracují pro občany ČR a mají jejich důvěru. Neustále jen lže a nebo si něco namlouvá.
Dobrý den. Moc pěkný článek o mém oblíbeném herci. Zarazila mě jen informace, že v době, kdy se herec dozvěděl o své nemoci (1967) odmítl roli komisaře Juva ve Fantomasovi. To těžko, když první díl Fantomase vznikl již v roce 1964 a Juva hrál Louis de Funès. První příznaky nemoci herec pocítil o dva roky později (1966) při natáčení Velkého flámu. A následující rok mu byla nemoc diagnostikována. Jestli tedy měl skutečně hrát komisaře Juva (v roce 1964) a odmítl ji, tak to tehdy nemohlo být kvůli nemoci, ale z jiného důvodu. Já vím, že na csfd to tak někdo napsal, ale to je zjevná chyba.
Ale v tom případě za to může ten protijedoucí, který je blb. Když budou z obou stran silnice svodidla, tak taky nemáte kam uhnout.
Když jsou někde svodidla, tak je to daný. Ale jinak bych nechal okolí silnic volné, aby se někdo zbytečně nezabil právě o strom. Když už je u silnic sázet, tak alespoň ne tak hustě, aby byla větší šance, jak případné srážce zabránit.
11
Sledujících
0
Sleduje
11
Sledujících
0
Sleduje
"Po seriálu se totiž slehla zem, z televizního archivu na Kavčích horách se ztratil neznámo kdy a jak. Pachatel výmazu magnetických pásů není známý." - jedno vím jistě - že se v té době netočilo na magnetický pás. Takže někde by mohl existovat originální filmový pás.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V 80. letech že se netočilo na magnetický pás ? Naopak, většina TV filmů (s vyjímkou těch co se zaznamenaly na 16 nebo 35 mm film) z té doby byla natáčena právě na analogové magnetické pásy (Umatic, Beta SP). Seriály se většinou zaznamenávaly na 16 mm filmy (Pitaval, Sanitka, Vlak dětství a naděje atd.), i když i tam byly vyjímky a použil se magnetický pás (Synové a dcery Jakuba Skláře).
Jakou technologií byl natočen seriál Pátá stanice, netuším. Mohl být na 16 mm filmu, ale i magnetickém pásu. Ze seriálu se dochoval jen šot z natáčení v Televizních novinách.
Jinak se na magnetické pásy začalo natáčet už v 70. letech. TV filmy a nebo třeba i seriál Nemocnice na kraji města (1977 a 1981).