To že odměna za flexibilitu je něco, co jde nad rámec spotových cen je snad jasné každému, v tom článku to je navíc uvedeno. Se spotem to má ovšem společné to, že požadavky na poskytnutí flexibilního výkonu či odběru docela dobře korelují právě s vývojem spotového trhu.

Kolik ty odměny za flexibilitu pro malokapacitní zařízení typu domácí baterky nakonec budou je ovšem zatím dost obtížné předpovídat. Desítky Kč za kWh? Pokud vím, tak jediný obchodník s flexibilitou, co do toho pustil domácnosti, je Delta Green, a tam v provozu dělá ta odměna za flexibilitu nějakých 100 - 400 Kč za měsíc.

Jistě - je to lepší než nic, ale taky to není žádný zázrak.

Odkaz 1  

Docela by mne zajímalo, od kterého dodavatele máte záruku na 6000 cyklu při 90 % DOD. Myslím to zcela bez ironie. Jakou využitelnou kapacitu po těch 6000 cyklech při 90 % DOD garantuje? A jak je to s časovou garancí? Pokud byste byl schopný udělat 1 cyklus denně, tak na 6000 cyklů je to přes 15 let. Opravdu máte dodavatele, co vám dá na baterku 15 let záruku?

Jinak s tím, že to využití vlastního úložiště ke stabilizaci sítě může být vhodnou doplňkovou funkcí ke zkrácení návratnosti investice do celého FVE systému, souhlasím. Ale nepřeceňoval bych to. Pokud jde o FVE s bateriovým systémem, tak hlavním plusem toho řešení není podle mne to, že by člověk něco ušetřil na elektřině, ale to, že se stane do jisté míry energeticky nezávislým.

Pokud jde o LCOE a ceny komponent systému v USA - neexistuje žádný důvod, proč by měly být nedotované ceny v Evropě nižší než v USA. instalační práce samozřejmě v USA bude několikanásobně dražší než třeba u nás a čím menší ta instalace je, tím větší ten nepoměr bude.

Asi nemáte v Japonsku takovéhle spoluobčany:

Odkaz  

Teď si představte, že ten box není online pod kontrolou kamer a koumákovi stačí jen sledovat auto dovážkové služby a dívat se, co kam ukládá.

Jenže do takového boxu se budete bát poslat jakékoliv dražší zboží. Současné boxy jsou u slušných společností pod kontrolou kamer a pokud si z toho nějaký poberta udělá adventní kalendář, tak si to celé řeší provozovatel boxu. Tudíž nemám problém tam předem placené drahé zboží poslat. U boxů co navrhujete vy byste to musel řešit s policií sám, stejně jako kdyby vám ukradli něco ze schránky.

Podle mne je model současných boxů OK a podle mne není ani problém s tlakem na vyzvednutí včas. Jen je třeba to vhodně ošetřit v cenách za dopravu, kdy při velmi rychlém vyzvednutí bude zákazník bonifikován a při tom opožděném zase penalizován. A u nevyzvedávání to i v případě dobírky řešit tak, že minimálně cenu přepravy budete mít blokovanou na kartě nebo ji budete muset platit předem, tedy dobírka pořád bude možná, ale doběrečné bude jen cena toho zboží. Samozřejmě že takto předplacenou cena za dopravu by obchod byl povinen vrátit , pokud by nedodržel v objednávce potvrzenou dobu dodání.

Využitelnost rozhodně nebude 80%. Aby to bez problémů dalo těch 8000 cyklů, tak by bylo potřeba jet tak 20 - 80 % a je3t2 si odečtěte účinnosti nabíjení a měniče a reálně jste na 50 % nominální kapacity baterie.

I v USA, kde jsou ceny níže než u nás vychází podle posledních výpočtů cena za 1kWh pro malé rezidenční bateriové úložiště kolem 1 USD na kWh.

Odkaz 1  

Odkaz  

Jenže těch optimistických 6000 cyklů musíte počítat v rozmezí nabití 20 - 80 % a navíc odečíst ztráty při nabíjení, takže efektivně z toho dostanete stěží 30 MWh. A ještě navíc se musíte s tím cyklováním optimálně trefit do křivky cen na SPOTu. Asi bych nepočítal s tím, že se vám podaří udělat plný cyklus každý den.

Pro tyhle úvahy je třeba udělat pořádné odborné posouzení, ale je vidět že i ty moje základní argumenty to posílají do oblasti nerentability.

Pokud se tím chcete zabývat více, tak si nastudujte něco o způsobu výpočtu LCOE - Levelised Cost of Energy.

Třeba LAZARD pravidelně aktualizuje LCOE report, link je níže, strana 20.

A tam podle posledního reportu z června vychází cena kWh přes bateriové úložiště v malých rezidenčních instalacích na cca 1 USD / kWh bez DPH. A to je to v USA, kde jsou ty ceny nižší než u nás.

Odkaz 1  

Odkaz  

Může mi autor titulku vysvětlit, co má Hlas Ameriky společného s novinařinou, a proč tedy v titulku zmiňuje novináře? VOA je propagandistické médium, jak ostatně vyplývá z jeho názvu. Na tom ale není nic špatného - každý stát má právo v médiích propagovat svoje vidění světa, pokud se tak děje nenásilnou formou a pokud vedle toho umožňuje existenci médií jiných, propagujících i názory odlišné.

Osobně mne vůbec nepobuřuje ani nepřekvapuje, když si v nějakém státě aktuálně vládnoucí trouba určí do vedení státních trubadůrů svého oddaného hlásného troubu.

SLS sice nemá nějaký akutní technický problém, zato má naprosto zásadní problém finanční. Nosič s cenou jednoho startu přes 2.5 miliardy USD prostě není udržitelné řešení, ale Boeing a Northrop Grumman prostě mají dobré páky v Senátu a toho penězovodu se jen tak nevzdají.

Orion akutní problém má, a to s tepelným štítem. Takže pilotovaný let rozhodně nijak brzo nehrozí. A když si přečtete výstupy z té tiskovky přímo na webu NASA, tak jen můžete kroutit hlavou nad tím, jak tam Nelson doslova blábolí.

Například:

"...we look to learn more about Orion’s life support systems to sustain crew operations during Artemis II. We need to get this next test flight right. That’s how the Artemis campaign succeeds.”

Co to proboha je?

Odkaz  

Realisticky mají co dělat a byl by to úspěch, i kdyby to stihli jen do konce téhle dekády. Při problémech s SLS i Orionem není dokonce vyloučené, že nový šéf NASA Jared Isaacman spolu s Muskem a Trumpem nechá celou tu rozpočtovou černou díru SLS / Orion uzavřít. A že to nakonec celé bude realizovat SpaceX.

Proti programu Apollo na to jde jen zlomek financí, takže se není možné divit, že ve zkostnatělých byrokratických strukturách, kterými je současná NASA prorostlá, k skutečně efektivnímu využití doputuje jen zoufale nedostatečná část financí. Pokud by tedy během příštího roku došlo k přehození výhybky, tak by to možná bylo reálné někdy kolem roku 2030. Pokud to pojede dále s SLS / Orion, tak tam je ten realistický termín ve hvězdách, ale na 2027 bych si já osobně rozhodně nevsadil... I když by se v tomto případě Isaacman hodně snažil, tak jen větší část příštího roku mu bude trvat, než restrukturalizuje vedení projektu v NASA tak, aby to začalo šlapat podstatně efektivněji než dnes.

4000 EUR za se pro jednoho vojáka. No - třeba to bude od Armaniho.

Pokud projdou ty snížené limity, budou rázem z hlediska zisku a nákladů na zavření. Žádná společnost nebude dlouhodobě dotovat ztrátovou fabriku. O možných větších nárůstech mezd v evropském automobilovém průmyslu bude mít smysl mluvit až po té, co se vyřeší ta jednání o emisních limitech. To je prostě ekonomický fakt na jehož pochopení stačí počty ze základní školy.

Firma může vyplatit navíc jen to, o co si navýší zisk, a to na daném trhu. Jelikož naprostá většina produkce z Nošovic končí na trhu evropském, tak nějaké pokukování po odměňování na základně v Korei je naprosto irelevantní. Pokud je zde reálné riziko, že pokuty příští rok seberou částku odpovídající aktuálnímu ročnímu zisku, pak je nabídka růstu mezd alespoň kompenzujícímu letošní předpokládanou inflaci v podstatě velmi velkorysá.

Management musí jednat s péčí řádného hospodáře a má povinnosti k akcionářům. Pokud je tu riziko, že kvůli zcela vážně navrhovanému snížení emisních limitů ze současných obtížně splnitelných 115 g/km to bude 94 g/km s pokutou 95 EUR za každý gram a prodané auto, tak to pro Nošovice dělá cca 15 miliard ročně. Takže v této situaci, kdy není jasné, jak to v Bruselu dopadne a zdali ekofanatici nezvítězí, je odmítání zvyšování mezd ze strany managementu naprosto správné.

Právě proto by si měli jít stěžovat do Bruselu. Aby ta jednání dopadla tak, že se ten emisní limit pro pokuty ze 115 na 94 g/km snižovat nebude. Management automobilky se musí chovat s péčí řádného hospodáře a má povinnosti k akcionářům. Takže dle zásad účetní opatrnosti prostě musí počítat s tou horší možností a tedy s tím, že ty limity nakonec snížené budou. A dokud nebude jasné jak to dopadne, tak se k navýšení mezd zavázat nemohou.

V příspěvku jsem použil podmiňovací způsob - "pokud budou ". Takže příště prosím čtěte pozorněji.

Zisk 14 miliard před zaplacením pokut za emise není nic moc.

Prodají cca 300 000 aut ročně, pokud budou od příštího roku pokuty i 50 000 Kč za jedno prodané auto ( 95 EUR za každý gram CO2 nad 94 g/km), tak ten celý zisk dají na ty pokuty. Odboráři pláčou hezky, ale na špatném hrobě. Stěžovat si a vyjednávat by měli jít do Bruselu.

No problem. Já ten článek s tím zavádějícím titulkem taky zaregistroval a po rozkliknutí se naštval. To je stejné jak když ti pisálci publikují články třeba o nové škodovce za super cenu, a po rozkliknutí člověk zjistí, že jde o indický trh.

Kdy?

Dobře, pokud jde o civilní letadla v majetku ČR či firem ve vlastnictví státu, tak takových letadel opravdu moc není. Pokud pominu vrtulníky Letecké služby Policie ČR, tak z klasických letadel už nám zbývá jen pár exponátů v Národním technickém muzeu a v Leteckém muzeu Kbely.

Všechna letadla registrovaná v ČR stále mají a nadále budou mít označení (imatrikulaci) OK...

Trochu si to pletete s označením letů ČSA, které taky začínaly OK, ale to je úplně něco jiného, než označení letadel. Konec ČSA s označováním letadel vůbec nesouvisí.

A kde to za tuhle cenu tankujete? Mám sice auto s FlexiFuel motorem už od výroby certifikované i pro E85, ale na pumpách se to přestalo prodávat už před mnoha lety.