Pokud chcete argumentovat tím, že řidič měl dost času na to celý autobus zastavit a srážce zabránit, tak se ptám jak je tedy možné, že chodec už tou dobou, kdy autobus dojel k přechodu nebyl dávno na druhé straně přechodu?

To se zastavil uprostřed přechodu a čekal na ten autobus, aby do něj mohl nastoupit?

61 let není zase tak strašný věk na to, aby nemohl přes přechod pohnout zadkem, když musel jasně vidět, že jede autobus.

Pokud to ovšem nakonec zase nebylo tak, že se ani nerozhlédnul kolem sebe a sebevědomě vstoupil na přechod, aniž by měl sebemenší přehled jestli něco nejede. V takovém případě si nese část viny sám na sobě, protože než vkročím na přechod, musím se ujistit, že buď nic nejede, nebo mě jedoucí auto vidí a nechá mě přejít.

Ale ono už těžko odsuzovat mrtvého. Tady ten rozsudek byl tak trochu předem daný, protože mrtvého nikdo z ničeho obviňovat nebude, aby náhodou nebyl lynčován, že je nemorální a nemravný.

Bezbřehé přiznávání nevinny chodcům na přechodu je velmi ošemetná věc. Kolikrát už se mi na silnici stalo, že mi chodec nebo někdo na kole z chodníku doslova vlítnul pod kapotu. Kdybych je srazila, rozhodně by si za to mohli sami, ovšem podle zákona bych samozřejmě byla odsouzená já, protože jsem seděla za volantem, a to ze mě automaticky dělá člověka nižší kategorie.

Příklad porušení Ženevské úmluvy: dodatek, bod "3. Pokud protivník již nebojuje v důsledku zranění, nemoci či ztroskotání nebo se vzdal či byl zajat, nesmí se na něj již útočit a musí se s ním zacházet lidsky.". Takže se jedná o vraždu v přímém přenosu. A tím se UA chlubí? Jako vážně?

Však tady nikdo nic nerozporuje.

Ale kdyby se ten chodec lépe díval, třeba by žil. Přechod není prostě záruka bezpečí.

Snad už v BESIPU se na ZŠ učilo: před přechodem rozhlédnu se vlevo, vpravo, pak znovu vlevo, pak teprv jdu, pak vpravo.

Jenže dnes lidi nečumí ....