Mám to podobné. A ty nesmyslné ceny jednoduše ignoruju a zboží nekoupím.

Koho to zajímá? Jde o pár dní.

moc jako nevím, proč je to zakázané. každý at si vybere, jak chce pracovat. totální zbytečnost. česká klasika. dneska jsem lepil žlutočerné pásky na dveře, prej aby tím někdo neproběhl, tak co je asi ve dveřích, vzduch? řešíme jen samý kraviny a pak se divíme, že nic netvoříme.

Tak jak je to s marží vladní experti. To jako prodávají se ztrátou? Přeci se tvrdí, že marže je 1-2 Kć. Aha, prázdná kasička se plnila, že jo?

Ano, prodávají se ztrátou.

Anorexie?

A to jako proč? Co s tím má co dělat barva jeho pleti?

Kecy, družstevní byty stály cca 6-10 násobně víc. To o čem mluvíte byl něco jako prvotní vklad či záloha nebo poplatek za vstup do družstva (nejsem expert, tak přesný termín neznám). Podstatné ale je, že se zbytek ceny (tj. rozhodující cena bytu) splácel v měsíční platbě, která byla obvykle rozložena na 20-30 let. Záleželo na typu družstevního bytu, konkrétním družstvu, podpoře podniku, kde jste byl zaměstnán a zda a nakolik jste se fyzicky podílel na výstavbě bytu.

Takže družstevní byt pořízený údajně za 30.000 Kč, jste reálně splácel řekněme 25 let * 750 Kč měsíčně = 30.000 +225.000 Kč. A nebyl Váš, ale družstva.

Jinak je to ale obdobné jako dnešní hypotéka, u které ale vidíte tu šílenou finální cenu z velké části hned při pořízení bytu (dalších cca 50% spolknou během let na první pohled neviditelné úroky a poplatky), zatímco tehdy jste o celkové ceně nepřemýšlel a viděl jste hlavně ten prvotní vklad. Dnes také nesete větší osobní riziko a vše je min. nominálně (mnohonásobně), ale i reálně (cca dvojnásobně) dražší. Ale zase jste plnohodnotným vlastníkem.

Celkově tedy vzhledem k tomu, že platy i ceny šly od 80. let vzhůru cca 10-15 x (jak komu jak co), nevychází to zas až tak rozdílně od současnosti (samozřejmě mluvím o levnějších nových bytech na periférii, Praha a Brno jsou pak kapitoly sama pro sebe).

Vše co jsem napsal ale neznamená, že byty (zvlášť pro mladé rodiny) jsou dnes předražené a prakticky nedostupné. Ale to je jiná kapitola...

Máte pravdu, v NĚKTERÝCH továrnách měli dělníci velmi slušné výdělky. Proto také byl u nás relativní klid, obchody bývaly dobře zásobené, s dneškem to ale nelze srovnávat.

To v Polsku byla situace diametrálně odlišná, dělníci třeba v Gdaňsku v loděnicích mívali na naše 2-2,500 a ještě za ně nebylo co koupit. To byl také prvotní důvod nespokojeností v Polsku.

Vím, že u nás vysoké mzdy bývaly zejména na Ostravsku a podle toho vypadalo i zásobování. Když jste sháněl automatickou pračku, mrazák nebo barevný televizor, v Ostravě jste ho koupil. To už i v Praze nebo Plzni býval problém.

Běžná populace ale vydělávala opravdu 1.200, lékaři mívali nástupní plat i pod 1,000.

Nemáte pravdu. V roce 1970 jsem bral a nejen já 4000kčs čistého. V roce 1985 jsem bral kolem 8000 až 10000 kčs čistého jako dělník. Můj otec bral v 50 až 60 létech jako soustružník cca 3000 kčs čistého.

Za komunistů stál družstevní byt od 18000 do 30000 kčs.Dle velikosti.

My jsme stavebko měli a stále ještě máme celá rodina, popravdě jsme to nikdy neuvažovali pro financování bydlení, skutečně jen jako spořící produkt. Ty argumenty pro a proti chápu, co nechápu je, proč stát z veřejných peněz podporuje vybrané bankovní domy, aby jim přivedl klienty. To je podle mě nefér a pokud chce mít nějaký produkt svoje místo u klientů, pak by je měl motivovat ze svého a ne z peněz daňových poplatníků, ty patří úplně jinam. Stát takhle "nenápadně" podporuje kdejaký soukromý byznys a občané se pak skládají tu někomu na vozík, tu dítěti na operaci. Není to malinko postaveno na hlavu?

z mých známých jsme zase všichni použili stavebko na určený účel. Umím si představit, kde asi pracujete.

Zase sakarna. Kdyby jdnoduse zavedli ze pri nepouziti financi do nejake kratke doby na bytove nebo stavebni ucely se musi prispevek vratit tak je vyreseno. 90% lidi to pouziva pouze jako normalni vyhodne sporeni, kdy prispevek ztraci smysl. Osobni zkusenost.