Je třeba si uvědomit, že doba pobírání důchodu uvedená v tabulce se týká MINULOSTI. Je to doba pobírání důchodu osob, které v uvedeném roce ZEMŘELY. V případě žen je průměrná doba pobírání důchodu o něco vyšší než 28 let, tedy se jedná o ženy, které začaly pobírat důchod kolem roku 1995, kdy byl důchodový věk žen (podle počtu dětí) 53-57 let. Od té doby se důchodový věk žen zvyšuje o 4 měsíce pro každý další ročník narození, od roku 2019 dokonce o 6 měsíců. Délka života žen se přitom zvyšuje jen zhruba o necelé 2 měsíce pro každý další ročník narození Je proto téměř jisté, že doba pobírání důchodu pro ženy se bude v dalších letech zkracovat.

Jsem demograf, pracuji na katedře demografie fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze a občas jsem požádán, abych komentoval některé demografické události v médiích.

Nevím, jaký názor na příčiny nízké porodnosti má můj jmenovec, premiér Petr Fiala.

Ale ten poměrně dlouhý citát v úvodu článku, který je mu (zřejmě omylem) připisován (Za hlavní překážku založení rodiny považují lidé problém získat samostatné bydlení ... zaslouží společenské ocenění a podporu, namísto občasné kritiky, že jsou s dětmi příliš dlouho doma a nepřispívají k rozvoji naší ekonomiky.) nepochází od pana premiéra. Je to moje odpověď na dotaz paní redaktorky Karoliny Brodníčkové v jejím článku na Seznamu. Odkaz na tento článek je zde uveden jako zdroj č. 3.

Prosím autorku o opravu.

S pozdravem

Tomáš Fiala

katedra demografie

fakulta informatiky a statistiky

VŠE Praha

fiala@vse.cz

Jsem demograf, pracuji na katedře demografie fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze a občas jsem požádán, abych komentoval některé demografické události v médiích.

Nevím, jaký názor na příčiny nízké porodnosti má můj jmenovec, premiér Petr Fiala.

Ale ten poměrně dlouhý citát v úvodu článku, který je mu (zřejmě omylem) připisován (Za hlavní překážku založení rodiny považují lidé problém získat samostatné bydlení ... zaslouží společenské ocenění a podporu, namísto občasné kritiky, že jsou s dětmi příliš dlouho doma a nepřispívají k rozvoji naší ekonomiky.) nepochází od pana premiéra. Je to moje odpověď na dotaz paní redaktorky Karoliny Brodníčkové v jejím článku na Seznamu, který je zde uveden jako zdroj č. 1.

Prosím autorku o opravu.

S pozdravem

Tomáš Fiala

katedra demografie

fakulta informatiky a statistiky

VŠE Praha

fiala@vse.cz

Nepamatuji se, že by ANO navrhovalo zavedení progresivní daně. A jiné řešení nevidím

Průměr 3 děti na ženu byl možná někdy v 19. století. Ženy jednotlivých ročníků narození po roce 1900 měly v průměru jen o málo více než 2 děti. Máte pravdu, že pro mladší ročníky tento počet klesá. (Úváděné údaje úhrnné plodnosti v jednotilvých letech jsou zavádějící, protože vycházejí pouze z údajů jednoho roku a předpokládají, že tak vysoká nebo tak nízká plodnost bude po celých 35 let reprodukčního období žen. Většinou dochází k vyrovnávání - střídají se období vysoké a nízké plodnosti, je nutno provádět přepočet na průměrný počet dětí žen podle jednotlivých ročníků narození.

Zatím se délka života prodlužuje a podle prognóz se předpokládá její prodlužování i v dalších desetiletích. A co se týče "opotřebení", v minulých letech mnozí lidé pracovali v daleko horších zdravotních podmínkách než dnes.

Porodnost je nízká, ale její zvýšení samo o sobě nestačí zajistit financování důchdoů, protože lidé se v průměru dožívají stále vyššího věku. Proto se navrhuje postupné zvyšování důchodového věku nad 65 let. Samozřejmě existují i jiné cesty, napříkla vyšší zdanění lidí a firem s vyššími příjmy (progresivní daň). Je otázkou, nakolik by to bylo přijatelné veřejností, ale i politiky, kteří o tom rozhodují.