Tento článek a tahle diskuse je povídání dospělých o dětech. Nemám kolem sebe nikoho, kdo by byl ze školy nadšený. Ze školní docházky jsou a byly vždy nejlepší prázdniny. Moje máma říkala: "Dvacet let jsem chodila do školy a celou dobu nerada." Mám to stejně. Osvojování nových vědomostí mě začalo bavit až na postgraduálním studiu. Podle mého se nedá dosáhnout stavu, aby se děti těšily na povinnost, pokud je ta povinnost ve svém celku nebaví.

Článek celkem dobrý, ale chybí i vysvětlení, nejspíš slangového, pojmu "stáložár". To je něco jako stožár?

Nerozumím hospodaření v lesích, těžebním plánům, plánům zalesňování.... Vím jen to, že strom je živý a jako s takovým by se s ním mělo zacházet. Tedy těžit (zabít) jenom pro nutnou potřebu. Uznávám, že nutnou potřebou může být i přiměřený hospodářský výsledek, ale už nikoliv neustálý strmý růst zisku. Je to jen úvaha. Neznám statistiky Lesů ČR ani jiných vlastníků. Může být, že je všechno v pořádku, ale nezdá se mi to.

Pan Skalický má názor. Cože? Čtu dobře? Kdy už si konečně uvědomíme, že prokazatelná nepravda (např placatá země, umělé zveličování povodní vládou apod.) není a nemůže být názor. Názor mohu mít na něco, co je problematické či diskutabilní (třeba úroveň uměleckých děl Davida Černého), ale popírám-li prokazatelný fakt, není to názor. Jeto jenom a jenom lež jako věž.

Netušil jsem, že je u nás tolik odborníků na nákazy zvířat. A to máme jenom jednu veterinární "vejšku". Jsme kabrňáci.

Aflatoxiny. Produkty plísní Aspergillus flavus a Aspergillus niger. Jedny z nejsilnějších přírodních kancerogenů.

To není o seniorech. Mladý hulvát se jednou stane starým hulvátem.

Vítám každý negativní komentář. Čím méně nás tam bude, tím to bude příjemnější dovolená.

Bravo pane Dittrichu. Píchl jste do vosího hnízda. Držím Vám palce, abyste vydržel hnojomet.

Skvělý rozhovor. Mám na věc stejný pohled a také mám stejné zkušenosti jako pan Skuhrovec.

Souhlas. Tvorba M. Davida byla vždy slaboduchá.

Paní Marie zjevně zvolila nesprávnou vesnici.

Polské moře má své zvláštnosti. Balt se začíná ohřívat v květnu a nejteplejší je na konci srpna a zažátkem září. V mělkém Puckém zálivu dosahuje až 26 °C. Obecně je na východě Polska moře teplejší, protože se tam zakusuje hlouběji do pevniny. K cenám jenom dodávám, že Svinoústí patří k nejdražším polským destinacím.

Tato příhoda mi připomněla knihu Janase Jonassona "Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel". Doporučuji.

Je zajímavé, že v reakci na (pouze) prostý jazykový rozbor dokážou někteří vyprodukovat nůši urážek. Proč??!!

Souhlas. Myslím, že nostalgie po komunismu souvisí s tím, že jsme byli mladí a dokázali si užít, což jde v pokročilém věku těžko. Jenom k těm cenám. V roce 1980 jsem nastupoval do zaměstnání jako vědecký aspirant za 1 200,-Kč čistého. V té době nebylo máslo za 8,-, ale za 12,-. Setina mého platu. Za dojíždění do práce (z Kolína do Uhříněvsi) jsem utratil měsíčně 530,- Kč. Z vědecké kariéry tedy sešlo.

Dobře napsaný zpětný pohled na tragedii. Mám jenom jeden drobný, jazykový poznatek. Včera jsem se ptal profesora českého jazyka, který mi potvrdil, že v psaném projevu je tvar "více jak" nesprávný. Správně je "více než". Ale dosud nesprávný tvar se používá tak často, že bude jednou možná prohlášen za správný. Omlouvám se za jazykovou prudérnost, ale jsem starý, nemám do čeho píchnout, tak jsem alespoň hnidopich.

Nevím toho příliš o elektromobilech, ale podcast mi připadá podezřelý z jiného důvodu. Pro výrazný nesoulad pohybu rtů a vyslovovaných vět se mi zdá, že v podcastu nemluví žádný pan Tony Havlík, ale robot, což dle mého významně snižuje věrohodnost zde sdílených informací.

Nevím, zda to byla až tak moc ikona. Kromě Trabantu a pro většinu lidí nedostupného "Žigulíku" tu vlastně nic jiného nebylo.

Co se týče mléka, souhlasím. Ale co se týče mléčných výrobků, tak se jedná o nesmysl. Ty jsou totiž vyráběny působením takzvané kulturní mikroflóry (tedy mikroorganismů) na mléko. Během přeměny mléka na tvaroh, sýr, jogurt apod. se kulturní mikroflóra živí právě mléčným cukrem, tedy laktózou, kterou spotřebovává, takže se v hotovém výrobku téměř nevyskytuje. Zajímavost: Mléko slouží k výživě všech savců (tedy i býložravých) v krátkém poporodním období. Postupem času se jejich trávicí systém nastaví na příjem potravy charakteristické pro daný druh, a schopnost trávit mléko zaniká. Jediným druhem, který během dlouhodobého vývoje dospěl k celoživotní toleranci mléka je člověk. Vyloženým jedem je mléko pro kočky a ježky.