Autor pokračuje ve svém honu na spalovací čarodejnice. Jeho článek dává sice určitou logiku, ale je poskládán tak, aby vyhovoval především jemu. Ano, časem vzniknou baterie, které zabezpečí dlouhý dojezd a budou se nabíjet pár minut. Ano, k tomu je potřeba nových technologií a inovací. Zde je první problém. Ony už ty baterie vznikají a určitě existují i ty technologie, jen ne v EU ale především v té zmiňované Číně. Dále autor odkazuje na některé starší články. Co třeba ten, že Čína dovážená auta až tak moc nedotuje, ale že výroba je oproti evropské daleko levnější především důmyslnosti místních inženýrů. Kde Číňané sestaví díl auta z 5 komponentů, Evropa jich potřebuje 10.
Dále pak nepíše nic o reálnosti infrastruktury. Experti EU spočítali, že pro celou EU je potřeba do roku 2035 instalovat cca 4,5 milionu veřejných nabíjecích míst. Odborníci pak to číslo opravili, že reálně by se mohlo zvládnout cca 3 miliony, experti z VW naopak spočítali, že by bylo nutné postavit až 6 milionů nabíjecích míst. Problém je, že ke každému nabíjecímu místu je třeba přitáhnout nějaké dráty. Na mnoha místech nejsou pro nabíječky dostatečné kapacity, čím se vše mnohonásobně prodraží a zdrží. A další problém jsou nejen ceny elektromobilů - představa, že se z nich stanou lidová vozidla je zcela lichá, stačí se podívat na trh spalovacích aut za nějakých 10 i méně let.
Na to lze odpovědět jen jedním slovem - Norsko.
Norsko již více jak 10 let tlačí elektromobilitu kupředu. Elektrický Eniaq tam stál méně než Fabia ( dokud byla v nabídce). V současnosti se prodávají již prakticky jen elektromobily. Ne Norové nejsou tak uvědomělí ani tak bohatí (průměrný plat v Norsku je vyšší než ve všech zemích EU). Norové jsou prostě stejní jako všichni ostatní. Proč ? Za více jak 10 let si elektromobil koupila cca 1/4 obyvatel, průměrný věk vozového parku pak se zvýšil o více jak 3 roky, což je nejvíce v celé Evropě. Prostě 3/4 obyvatelstva elektromobil nechtějí a udržují si svá "stará auta" . Pro obyvatele EU jako jsme my na východě, ale i ty na jihu je to drahá věc a tak po celé EU vozový park stárne. Místo nových, ekologičtějších aut jezdí staré vraky co ekologií nemají nic společného. Tudy asi cesta nevede.
Právě jsem se vrátil z kina, abych nekritizoval něco, co jsem neviděl. Srovnání dopadlo podle mne takto :
Pyšná princezna - hraná klasika - 100%
Pyšná princezna - animovaný pokus - 105% !
Ano, ta dnešní je koukatelnější, vtipnější. Animace není po vzoru amerických pohádek, je lepší, krásně je to vidět třeba při pohledu z hradu do dálky, jak je vymakaná v detailech. Princezna má oči po vzoru Elsy, či Luciky, ale celkově působí realističtějším dojmem. Základní děj pohádky tam zůstal, ten původní je pěkný pro dospělé, pro děti už moc ne, ten dnešní je odlehčen tak, aby bavil i děti a o tom to je. Za mne po Kozím příběhu ( který byl spíš pro dospělé) další super film z české produkce.
cenově dostupné pro všechny je co ? Stáří vozového parku u nás je 16 let, cenově dostupné auto pro mnoho lidí je ojetina okolo 70 tisíc. Zatím jsou ty elektrické tak 10x dražší a určitě to lepší nebude. A kolik v této cenové relaci je k dispozici ne nových, ale ojetých ? Na Sauto jen jedno - miniaturní Smart !
asi takto : V roce 1989 bylo v Československu 2.2 milionu registrovaných členů KSČ. PO rozpadu republiky teoreticky 2/3 zůstali v Česku. Ve skutečnosti to muselo být více, přeci jen česká část republiky byla "vyspělejší", kde se víc vyžadovala stranickost. Takže zde zůstalo cca 1,5 milionu komunistů na 10 milionů obyvatel. Jenže mnoho z nich mělo rodiny a tak jejich politické přesvědčení využívali jejich blízcí. Ještě v letech 1988/89 měli děti nastupující do středních a vysokých škol výhodu angažovanosti rodičů. A přestože školy dokončili o pár let později, jednoduše si tu výhodu nesli sebou i nadále. Těžko to někdo spočítá, ale výhody evidence v KSČ mohlo po revoluci využít kolik ? 20, 30 nebo ještě více % obyvatel ?
Článek dlouhý. Chybí v něm ale jeden pohled a to těch obyčejných lidí z Ukrajiny. Mám cca 20 kolegů Ukrajinců a znám jich pár z místa bydliště. Prakticky všichni mluví stejně - na Ukrajinu už se nikdy nevrátím, není to země, kde bych chtěl žít. Důvody k tomu mají různé, ale pro samotnou zemi je to špatná zpráva. Jednou ta válka skončí ať tak či tak. Země bude potřebovat mnoho lidí na postavení se zpět na nohy. Otázkou je, proč ti, co se v ní narodili s tím už nepočítají.
za socialismu existovalo něco jako ČSN - Československá státní norma. A podle té se mělo vyrábět. Takže teoreticky bylo jedno, jestli ten výrobek vyrobí v Aši nebo Košicích. Nakolik se to kontrolovalo, to je jiná otázka. Nevím jak u masa, ale znám případ majonézy. Okolo roku 1970 byla norma 8 vajec na 1 kg majonézy. Pak jí stát zmírnil a v roce 1989 to byly jen 4 vejce na 1 kg. V roce 2000, před zrušením norem už demokratický stát snížil normu na 2 vejce na 1 kg, o něco později už majonézu řešilo jen doporučení a to bylo 1 vejce na 1 kg. V roce 2020 byl proveden velký test majonéz z českého trhu. Bylo testováno celkem 16 výrobků od různých výrobců. Doporučení na obsah vejce splnily dvě, v 8 nebylo nalezeno z vajec vůbec nic. Přesto některé mají značku kvality. A uzeniny ? Dnes párky obsahují 100 a více procent masa ale nedá se to jíst.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Proč ztrácejí lidé důvěru v politický systém ? Je to poměrně jednoduchá odpověď. Protože politici si vytvořili systém nikoliv pro lidi, ale pro sebe. Na jednu stranu se zdá, že nejdůležitější v systému jsou svobodné volby. Pak ale přijde vystřízlivění , když se zjistí, že nesmiřitelní političtí rivalové se klidně spojí, jen aby nepřišli o to své. V kolika volbách jen u nás vyhrál kdosi, aby ti poražení spojili síly a ujali se moci. Nemusíme chodit daleko. Současná vládní koalice reprezentuje méně než 30% oprávněných voličů. Tedy ne nadpoloviční většinu ale skoro polovinu z ní. Má pak mít politický systém nějakou důvěru ?
2 odpovědi