Rusové je do dnešní doby použít nemuseli, protože nikdy nebyli napadeni mnohonásobně silnějším nepřítelem a nehrozila jim ztráta suverenity. Ze strany Ukrajiny o žádné vydírání nejde. Pokud jí Západ nedokáže, nebo nechce pomoct, musí si pomoct sama a na výběr mnoho možností nemá, respektive nemá žádnou, kromě odstrašení jadernými zbraněmi.
které ale nemůže fungovat, viz zmíněný článek, co by UA byla schopná vytvořit.
Zelenskyj to s obranou suverenity Ukrajiny myslí vážně. Přepadl ho sousední stát, který je atomovou velmocí a této své pozice využívá . Atomové zbraně jsou nástroje zastrašování a takový prvek zastrašení Ukrajině před agresí Ruska chyběl. Nikdo nepochybuje o tom, že kdyby se UA těchto zbraní v r. 1994 nevzdala, Rusko by dnes k agresi odvahu nemělo. Logicky to dnes vypadá za chybu, že se JZ dobrovolně vzdala, když mocnosti, které tehdy Ukrajině garantovaly územní celistvost fatálně selhaly. Nejprve a hlavně Rusko svou agresí, ale následně i Francie a Británie, které tomu nedokázaly zabránit. Každý, kdo pozná, že udělal chybu, myslí na to, jak chybu napravit. Přemýšlí o tom i Ukrajina a Zelenskyj. U řady čtenářů to vyvolává hysterii a nemohou přijít "mužíkovi" na jméno. Křivdí mu! V jeho pozici, kdy Ukrajina může nakonec zůstat osamocená a zcela napospas útočníkovi, to je jedna z mála variant, která by situaci mohla nějak zvrátit. Je příznačné, že se to nejhlasitěji nelíbí těm osobám, které od začátku odsuzují UA ke kapitulaci, a odmítají přepadené Ukrajině vojensky pomáhat. Zapadá to do sebe!
problém je v tom, co je napsáno. UA by mohla vyrobit bombu taktickou, která by dokázala zničit třeba leteckou základnu. Takže by zas tak velké škody nenadělala z hlediska vojenského, z hlediska taktického a politického by to bylo něco jiného. Jako funkce zastrašovací by to nepomohlo, Rusko by si v tom našlo důvod taktické jaderné zbraně připravit k útoku na Ukrajinu. A dál by se nic nedělo. UA by stále neměla dost sil na zahnání nepřítele a to, co by nesměla udělat je použití takové bomby, protože by agresor okamžitě celý svět upozornil, že byl napaden jadernou bombou z Ukrajiny a jen se brání. Že by při tom odpálil několik svých bomb na území UA je už jiná otázka. UA není součástí NATO, to by na podobný akt pravděpodobně neodpovědělo, vedení by si plně uvědomilo, co by z toho mohlo vzniknout.
Autor pokračuje ve svém honu na spalovací čarodejnice. Jeho článek dává sice určitou logiku, ale je poskládán tak, aby vyhovoval především jemu. Ano, časem vzniknou baterie, které zabezpečí dlouhý dojezd a budou se nabíjet pár minut. Ano, k tomu je potřeba nových technologií a inovací. Zde je první problém. Ony už ty baterie vznikají a určitě existují i ty technologie, jen ne v EU ale především v té zmiňované Číně. Dále autor odkazuje na některé starší články. Co třeba ten, že Čína dovážená auta až tak moc nedotuje, ale že výroba je oproti evropské daleko levnější především důmyslnosti místních inženýrů. Kde Číňané sestaví díl auta z 5 komponentů, Evropa jich potřebuje 10.
Dále pak nepíše nic o reálnosti infrastruktury. Experti EU spočítali, že pro celou EU je potřeba do roku 2035 instalovat cca 4,5 milionu veřejných nabíjecích míst. Odborníci pak to číslo opravili, že reálně by se mohlo zvládnout cca 3 miliony, experti z VW naopak spočítali, že by bylo nutné postavit až 6 milionů nabíjecích míst. Problém je, že ke každému nabíjecímu místu je třeba přitáhnout nějaké dráty. Na mnoha místech nejsou pro nabíječky dostatečné kapacity, čím se vše mnohonásobně prodraží a zdrží. A další problém jsou nejen ceny elektromobilů - představa, že se z nich stanou lidová vozidla je zcela lichá, stačí se podívat na trh spalovacích aut za nějakých 10 i méně let.
Na to lze odpovědět jen jedním slovem - Norsko.
Norsko již více jak 10 let tlačí elektromobilitu kupředu. Elektrický Eniaq tam stál méně než Fabia ( dokud byla v nabídce). V současnosti se prodávají již prakticky jen elektromobily. Ne Norové nejsou tak uvědomělí ani tak bohatí (průměrný plat v Norsku je vyšší než ve všech zemích EU). Norové jsou prostě stejní jako všichni ostatní. Proč ? Za více jak 10 let si elektromobil koupila cca 1/4 obyvatel, průměrný věk vozového parku pak se zvýšil o více jak 3 roky, což je nejvíce v celé Evropě. Prostě 3/4 obyvatelstva elektromobil nechtějí a udržují si svá "stará auta" . Pro obyvatele EU jako jsme my na východě, ale i ty na jihu je to drahá věc a tak po celé EU vozový park stárne. Místo nových, ekologičtějších aut jezdí staré vraky co ekologií nemají nic společného. Tudy asi cesta nevede.
Právě jsem se vrátil z kina, abych nekritizoval něco, co jsem neviděl. Srovnání dopadlo podle mne takto :
Pyšná princezna - hraná klasika - 100%
Pyšná princezna - animovaný pokus - 105% !
Ano, ta dnešní je koukatelnější, vtipnější. Animace není po vzoru amerických pohádek, je lepší, krásně je to vidět třeba při pohledu z hradu do dálky, jak je vymakaná v detailech. Princezna má oči po vzoru Elsy, či Luciky, ale celkově působí realističtějším dojmem. Základní děj pohádky tam zůstal, ten původní je pěkný pro dospělé, pro děti už moc ne, ten dnešní je odlehčen tak, aby bavil i děti a o tom to je. Za mne po Kozím příběhu ( který byl spíš pro dospělé) další super film z české produkce.
cenově dostupné pro všechny je co ? Stáří vozového parku u nás je 16 let, cenově dostupné auto pro mnoho lidí je ojetina okolo 70 tisíc. Zatím jsou ty elektrické tak 10x dražší a určitě to lepší nebude. A kolik v této cenové relaci je k dispozici ne nových, ale ojetých ? Na Sauto jen jedno - miniaturní Smart !
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Proč ztrácejí lidé důvěru v politický systém ? Je to poměrně jednoduchá odpověď. Protože politici si vytvořili systém nikoliv pro lidi, ale pro sebe. Na jednu stranu se zdá, že nejdůležitější v systému jsou svobodné volby. Pak ale přijde vystřízlivění , když se zjistí, že nesmiřitelní političtí rivalové se klidně spojí, jen aby nepřišli o to své. V kolika volbách jen u nás vyhrál kdosi, aby ti poražení spojili síly a ujali se moci. Nemusíme chodit daleko. Současná vládní koalice reprezentuje méně než 30% oprávněných voličů. Tedy ne nadpoloviční většinu ale skoro polovinu z ní. Má pak mít politický systém nějakou důvěru ?
2 odpovědi