Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský dorazil v pátek ráno do Kyjeva, kde se mimo jiné pod záštitou organizace The HALO Trust kousek od hlavního města prošel po minovém poli. Později se také setká se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Pro Lipavského je to od začátku plnohodnotné ruské invaze v pořadí již čtvrtá cesta na Ukrajinu.

Česko řeší, jak se postavit k mezinárodnímu zatykači na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta. Ty Mezinárodní trestní soud (ICC) viní z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.

Zvolený americký prezident Donald Trump projevil zájem o dva body tzv. vítězného plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kromě využití ukrajinského přírodního bohatství je to návrh nahradit po válce americké jednotky rozmístěné po Evropě ukrajinskými vojáky. S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom informuje britský deník The Financial Times (FT).

Evropa se po vítězství Donalda Trumpa musí začít víc starat o vlastní bezpečnost. „Ale i v USA jsem varoval a budu varovat před druhým Mnichovem,“ říká ministr zahraničí Jan Lipavský.

Kreml v čele se svým vládcem Vladimirem Putinem doufal, že v amerických prezidentských volbách zvítězí demokratická kandidátka Kamala Harrisová, což povede k nepokojům v USA podobným rebelii z ledna 2021, kdy příznivci tehdy poraženého republikána Donalda Trumpa zaútočili na Kapitol. V Kremlu ale zároveň mají podle portálu Meduza pro Trumpa slabost. „Je bohatý, úspěšný a neuráží Rusko. Slušný chlap,“ prohlásil podle webu zdroj z blízkosti ruské prezidentské kanceláře pod podmínkou anonymity.

Nevěřícně zůstali hledět na displej přístroje určeného k měření alkoholu brněnští strážníci, kteří ve čtvrtek v poledne spěchali k notně podroušenému muži, jenž podřimoval u tramvajových kolejí v Řečkovicích. Přístroj totiž po opilcově mocném fuku napsal, že tak vysokou hodnotu nedokáže zobrazit. S takovým případem se strážníci ještě nesetkali.

Severokorejští vojáci se minimálně od úterý nacházejí na ukrajinském území a bojují v ruských uniformách proti Ukrajině. S odkazem na dva zdroje obeznámené se situací o tom informuje americká zpravodajská televize CNN, podle níž počet vojáků KLDR na Ukrajině už jen poroste, v současné době totiž probíhá jejich výcvik přímo v Rusku.

Pracují bez zdravotního a sociálního pojištění, nedostávají zaplacené přesčasy, ale také jim strhávají peníze za nesrovnané boty nebo pauzu na toaletu. Ukrajinští uprchlíci v Plzeňském kraji se setkávají s vykořisťováním ze strany agentur, které jim zajišťují zaměstnání a často i bydlení. Shodují se na tom oslovení zástupci neziskových organizací.

Přibližně 2000 severokorejských vojáků se po výcviku přesouvá na západ Ruska k ukrajinským hranicím. Ve čtvrtek to agentuře Kjódó řekl ukrajinský vojenský zdroj.

Země s počtem lidí jako Praha má osm tisíc vojáků a vedle toho asi 15 tisíc bojeschopných rezervistů. Plány estonské obrany se bez nich neobejdou. „Pokud Ukrajina padne, Rusko zaútočí,“ je přesvědčený mluvčí rezervistů Neeme Brus.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot prohlásil, že Francie je otevřena okamžitému pozvání Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž to Barrot řekl v sobotu na setkání se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou v Kyjevě.

Poslancům ho představil prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší důležitost přiřkl otázce přizvání Ukrajiny do NATO, které by podle něj Vladimiru Putinovi ukázalo, že „jeho geopolitické kalkulace jsou chybné“.

Nakažených covidem-19 opět přibývá. Virus způsobující onemocnění se navíc vyvíjí, je nakažlivější a lépe se mezi lidmi šíří. Většina se sice potýká s mírnějšími příznaky, mnohým ale působí větší problém postcovidový syndrom.

Volby do Poslanecké sněmovny by na začátku září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,1 % hlasů, uvádí průzkum agentury NMS Market Research. Na druhém místě by s 11,3 procenty skončila ODS, následoval by STAN s 9,2 procenty, Piráti se 7,8 procenty a SPD se 7,7 procenty. Do Sněmovny by se dostali i Motoristé s 5,5 procenty a Přísaha s 5,2 procenty. Lidovci by nezískali ani 2 procenta voličů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce v rámci svého „plánu vítězství“ ukončit válku letos na podzim. Ukrajinská hlava státu se spoléhá na to, že spojenci Kyjeva vyvinou na Rusko dostatečný tlak na to, aby zasedlo k jednacímu stolu a kývlo na mír za podmínek přijatelných pro Kyjev. Informuje o tom španělská agentura EFE.

Z neděle na pondělí se v Česku silně ochladilo, s podzimním počasím přichází i období rýmy, chřipky a v neposlední řadě covidu-19. Podle odborníků s klesající rtutí na teploměru budou přibývat nakažení právě covidem.

Západní země by měly konečně rozvázat ruce napadené Ukrajině a dovolit ukrajinské armádě používat střely dlouhého doletu i na ruské cíle. Náčelník generálního štábu Karel Řehka soudí, že jinak nemá Ukrajina šanci se efektivně bránit.

Skupina útočných dronů ruské armády, které v noci na 8. září útočily na Ukrajinu, narušila vzdušný prostor Rumunska. Oznámily to vzdušné síly ozbrojených sil Ukrajiny, rumunská oficiální místa už informaci potvrdily.

Jednou z vyšetřovacích verzí v souvislosti s výhrůžkami školám z tohoto týdne je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) i varianta, že je útok součástí hybridního působení z Ruska nebo jiné země. Od úterka v Česku každý den obdrželo výhrůžný e-mail několik stovek škol, policie závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. S podobným problémem se potýkají i školy na Slovensku.

Koncerny Agrofert a Úsovsko vrátily ministerstvu zemědělství dotace určené pro malé podniky, na které podle auditu Evropské komise neměly nárok. Podle webu iRozhlas, který v pátek o vrácení peněz informoval, se spor týkal dotací na zavlažování a restrukturalizaci sadů. Stát po firmách požadoval 29 milionů korun. Kromě koncernu Úsovsko exministra zemědělství za ANO Jiřího Milka a holdingu Agrofert, patřícího do svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), dotace čerpala ještě Pomona Těšetice.