Odpověď na otázku č. 7 mi připadá nelogická. Proč bychom se v zimě neměli setkat s izobarou? Místa se stejným atmosférickým tlakem snad existují, a tedy se i znázorňují na meteorologických mapách, celoročně. (Ona ta otázka vlastně ani nedává smysl - s jakýmkoli meteorologickým pojmem se můžeme setkat kdykoli, na rozdíl od některých meteorologických jevů.)
Je to test IQ, nebo test z matematiky pro základní školu? (Jediná otázka, která se tomu vymyká, už je tu probraná jinými diskutujícími.)
Mimochodem, podle mého názoru správná odpověď na poslední otázku je "5 až 60". To, že student A má 5 různých knih a student B má taky 5 různých knih, neznamená, že student A má všechny knihy jiné než student B.
Jaké bude počasí za 60 let, dnes nikdo neví, a mne osobně už to asi ani nebude zajímat. Ale pamatuji se, že před 60 lety jsme se učili ve vlastivědě, jaký je rozdíl mezi počasím a klimatem, jen jsme tehdy klimatu říkali podnebí (to víte, 1. stupeň ZDŠ), a taky si už nevzpomenu, jestli to bylo ve 4. nebo v 5. třídě.
Popisek pod posledním obrázkem praví "Pózoval jako mladý Mozart ...". Co je tím myšleno? Vždyť M. Adamczyk je dnes sice mladý herec, ale přesto je starší, než byl W.A. Mozart, když umřel. Nebo tím mělo být zdůrazněno, že jde o Wolfganga Amadea a nikoli o jeho otce Leopolda?
Jinak se připojuji k ostatním diskutujícím a přeji, aby děťátko, které očekávají, bylo zdravé a přinášelo jim jen radost.
Odkud vzala autorka kvízu informaci, že přímky značíme malými psacími písmeny, je mi záhadou. A pokud neumí narýsovat dvě rovnoběžky pomocí pravítka a kružítka, netuším, jak mohla být připuštěna k maturitě. Koneckonců ani úsečka není celá přímka, spojující dva body, ale část té přímky, která leží mezi oběma body.
Z článku se bohužel nedozvíme, čeho se týkal ten extrémně složitý příklad. Zajímala by mne praktická stránka věci - jak rychle lze pomocí takového čipu rozložit na prvočísla "dostatečně velké" číslo - řekněme řádu 10^1000. Nejsem odborník na kryptografii, ale tuším, že pokud je i v tomto případě ten čip tak rychlý, pak máme, mírně řečeno, problém - přestanou tím fungovat prakticky všechny metody (přesněji řečeno, protokoly), které se dnes používají k šifrování elektronických dat.
Jako obvykle, je-li autorkou paní/slečna Rostovská, kvíz nestojí za nic. Hned první otázka: "Kolik exemplářů jednotlivých živočišných druhů vzal Mojžíš s sebou do archy?". Domníval jsem se, že správná odpověď je ta, kterou lze najít ve Starém zákoně - a to nezávisle na tom, zda jsem věřící, nebo Písmo svaté považuji jen za literární dílo. Dovídám se ovšem, že správná odpověď je "žádný". V každém případě tato otázka nemá nic společného s logikou, stejně jako osmá otázka. Co má společného s logickou fakt, že historici začali nějaké sadě konfliktů, která ve skutečnosti trvala 116 let, říkat stoletá válka?
Na devátou otázku by podle mého názoru možno odpovědět i tak, že přeživší budou (až jednou zemřou) pohřbeni do státu, kde zemřeli.
A největší perla na závěr: Poslední otázce nerozumím, stejně jako ti, kdo už reagovali přede mnou. Všichni lidé, které jsem dosud poznal, měli (dosud mají) narozeniny jednou ročně. Pokud to má autorka kvízu jinak, není průměrný člověk. Možná nám tedy dokáže tady v diskusi vysvětlit, proč má být správná odpověď "2".
Domnívám se, že základem je přestat matematiku učit jako katechismus. Jistě je užitečné pamatovat si např. malou násobilku, ale dále je nutno látku pochopit, nikoli umět odříkat zpaměti. Ostatně ten, kdo studoval matematiku, jistě potvrdí, že (přinejmenším v matematice) "vědět" znamená "umět dokázat". To samozřejmě neznamená, že není nutné všechno řádně procvičit, aby se ty pochopené postupy (vzorečky...) zautomatizovaly. Je to stejné jako v jiných předmětech. Já už si dnes po šedesáti letech taky nevzpomenu, jaká vyjmenovaná slova jsme se učili; jsem si ale jistý, že v nich neudělám chybu (samozřejmě s výjimkou překlepu nebo náhlého "zatmění mysli" - aby mne někdo nechytal za slovo).
Proč, proboha, mají lidé, kteří o dané věci nic nevědí, stálou snahu vymýšlet nějaké kvízy? Už druhá otázka není úplně správně - Země se okolo osy otočí přibližně za 23 hodin a 56 minut. Ale budiž; mnohem větší "perly" teprve přijdou. Hvězdy nejsou žádné koule hořících plynů - nic v nich nehoří, ale dochází v nich k termonukleárním reakcím. A největší úlet nakonec: Podle údajně správné odpovědi na poslední otázku obratník Raka spojuje severní pól - s čím vlastně, když jiné "nejsevernější" místo na Zemi už není?
Pan autor se nějak ztratil jednak v překladu, jednak v řádech čísel. Pokud by planetka měla hodnotu 100000 kvadrilionů, tj. 10^29 dolarů, jak píše, pak by na každého jednoho z nás vyšel kus v hodnotě (dnes už necelých, ale nebuďme troškaři) 12,5 x 10^18, tj. 12 a půl trilionu dolarů - desetimiliardkrát víc, než tvrdí. Muskových 314 miliard by proti tomu byly jen drobné.
Současně je ale v článku zobrazený příspěvek z Instagramu, ve kterém se píše, že planetka má hodnotu "$700 quintillion", tj. po našem 700 trilionů dolarů, a v dále je vypočten podíl na jednoho člověka "$93 billion", čili 93 miliard dolarů.
Na vitráži v úvodu článku je sice zobrazená svatá Ludmila, ale vedle ní nestojí kníže Bořivoj, nýbrž jejich vnuk svatý Václav; viz Odkaz . Nelze sice vše, co se píše na Wikipedii, brát za nepochybně správné, ale pokud by to skutečně měl být Bořivoj, jistě by autorovi vitráže Jano Köhlerovi "neprošla" svatozář kolem jeho hlavy.
"Donald Trump se oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států amerických." - Hned první věta článku není pravdivá. Je sice zřejmé, jak rozhodne Shromáždění volitelů, ale to dosud nehlasovalo. Pokud se nepřihodí nic nepředvídaného, prezidentem se D. Trump stane oficiálně 20. ledna příštího roku složením přísahy; do té doby trvá mandát J. Bidena. Má vůbec cenu číst zbytek článku, když autor evidentně netuší, "která bije"?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jedna věc nebyla zmíněná ani v článku, ani v dosavadní diskusi: Domnívám se, že dítě, které se chce hlásit na gymnázium nebo jinou výběrovou školu, by se mělo účastnit soutěží typu matematická (fyzikální, ...) olympiáda. Jednak mu to dá možnost srovnání s vrstevníky z jiných škol, jednak si tím zvykne na zvládání stresu - úkoly jsou náročnější než ty, které řeší při běžném testu v rámci výuky, musí je zvládnout v časovém limitu, vyšší kola zpravidla probíhají jinde než jejich škole atd. Pokud se dítěti nepodaří uspět, prozatím se nic neděje, Pokud ano, pak k účasti v olympiádách se také (aspoň kdysi; netuším, jak je tomu dnes) přihlíželo při přijímacím řízení.