Nejvyšší bod na vrcholu Sněžky leží sice těsně, ale v Polsku, na katastru obce Karpacz v Dolnoslezském vojvodství. Takže ano, Sněžka je nejvyšší vrchol Slezska; viz Odkaz 1  

Obdobně je tomu v případě Pradědu, kdy hranice mezi Moravou a Slezskem těsně míjí vrchol.

V době, kdy jsem začal chodit do školy (a to jsem jen o 30 let starší než vy), se nejvyšší hora Československa jmenovala Stalinov štít. Viděl jsem i pohlednici z doby před 1. světovou válkou, na které byla uváděná jako Ferencz József-csúcs. Mezitím se jí třikrár vrátil název Gerlach, ale za první republiky to nějakou dobu byl Štít Legionárov a za války pak Slovenský štít. Současný název nese od roku 1959.

Nota bene, jedna má bývalá spolužačka taky do svých 50 let postupně vystřídala čtyři příjmení 🙂. (Uznávám, že je to jiný případ - na rozdíl od Gerlachovského štítu o tom rozhodovala sama.)

Rusové kupodivu v době, kdy jim Aljaška patřila, respektovali původní název hory, jen si jej přeložili do ruštiny a říkali jí Boľšaja gora.

Nejvyšší horou Slezska už není Sněžka? To jsou mi novinky...

Jedna věc nebyla zmíněná ani v článku, ani v dosavadní diskusi: Domnívám se, že dítě, které se chce hlásit na gymnázium nebo jinou výběrovou školu, by se mělo účastnit soutěží typu matematická (fyzikální, ...) olympiáda. Jednak mu to dá možnost srovnání s vrstevníky z jiných škol, jednak si tím zvykne na zvládání stresu - úkoly jsou náročnější než ty, které řeší při běžném testu v rámci výuky, musí je zvládnout v časovém limitu, vyšší kola zpravidla probíhají jinde než jejich škole atd. Pokud se dítěti nepodaří uspět, prozatím se nic neděje, Pokud ano, pak k účasti v olympiádách se také (aspoň kdysi; netuším, jak je tomu dnes) přihlíželo při přijímacím řízení.

Červená na návěstidle by sice stačila, ale tu by zase někdo musel rozsvítit. Nikdy jsem nebyl zaměstnancem ani ČD, ani SŽ, ale předpokládám, že zabezpečovací zařízení postaví automaticky cestu od návěstidla, pokud tomu nic nebrání. A to zabezpečovací zařízení "neví", že to, co přijíždí, je vlak, který by měl před odjezdovým návěstidlem zastavit.

Devadesátiletá osoba velice pravděpodobně odešla do důchodu před 1. lednem 2010, a tedy toto zvýšení se jí netýká - i nadále bude důchod dostávat bez poplatku. Aspoň tak se to píše v článku, neověřoval jsem si to.

Dotaz na autorku: Co má loď na posledním obrázku společného s potopením lodi Wilhelm Gustloff?

Obávám se, že tolik vodky a demižonů, aby to mělo nějaký významnější účinek, by Ukrajina nebyla s to vyrobit.

Jen parafrázuji starý vtip: Proto taky, jak vidno z fotografie, poklekl - aby mluvil přímo k věci.

Přejme jim, aby jim to vyšlo a měli se rádi po celý život.

Podle mých osobních zkušeností si na tituly lékaři, resp. lidé z nemocničního prostředí, často dost potrpí. Stalo se mi jednou, ještě před Listopadem, že jsem s tím měl málem problém. Závodní zubařka si sama asi netroufala vytrhnout mi "osmičku" a odeslala mě na stomatologii do FN, přičemž neopomněla na žádance před mým jménem uvést titul RNDr. Když mě pak sestra zavolala do ordinace a tam pravila "Posaďte se, pane doktore," viděl jsem, jak mladá lékařka, která mi má zub vytrhnout, najednou zbledla a ztuhla. Naštěstí všichni ostatní byli na chvíli někam odvolaní, takže jsme tam zůstali sami dva a stihli jsme si vyjasnit, že ona právě dělá praktickou část státní zkoušky, zatímco já jí nejsem nijak "nebezpečný", protože znalost numerických metod řešení diferenciálních rovnic je při trhání zubu docela nepodstatná. A musím uznat, že si pak budoucí paní doktorka při trhání počínala velice zručně a zákrok zvládla (podle mého názoru, ale soudím i podle chování členů komise, kteří byli přítomni) bez problémů.

Odpověď na otázku č. 7 mi připadá nelogická. Proč bychom se v zimě neměli setkat s izobarou? Místa se stejným atmosférickým tlakem snad existují, a tedy se i znázorňují na meteorologických mapách, celoročně. (Ona ta otázka vlastně ani nedává smysl - s jakýmkoli meteorologickým pojmem se můžeme setkat kdykoli, na rozdíl od některých meteorologických jevů.)

Někdy při pročítání SZ (tímto nemám na mysli tento ani jiné články p. Kasíka, ten se dost vymyká) - ale nejen jich, mám pocit, že řada našich žurnalistů se naopak rozhodla proti AI aktivně bojovat. Píší někdy takové zhovadilosti, že pokud se bude AI trénovat na jejich článcích, budou nutně její výstupy k nepotřebě. Oni pak na to budou moci poukazovat a pokusí se tím AI diskreditovat, a tím si udržet své živobytí. Nebo vám snad tahle moje "konspirační teorie" připadá příliš uhozená?

V zásadě s vámi souhlasím, jen si dovolím dvě připomínky:

1) V tom příkladu, který jste zvolil, to nebude 16, ale jen 6 knih. Snad je to jen překlep. (Můžeme si např. představit, že každý student má 5 učebnic podle dnešního rozvrhu, jen jeden si omylem vzal např. místo fyziky chemii.)

2) 5 x 12 je sice triviální příklad, ale je to už velká násobilka, ne malá. A mám dojem, že násobilka se učila až ve 3. třídě. (Ale možná si to už špatně pamatuji, do 3. třídy jsem chodil před 63 lety.)

Domníváte se, že by policie dorazila rak rychle, aby tomu zabránila? Takhle má v rukou aspoň nějaký důkaz.

Navíc oficiálně je hlavním městem Indie Nai Dillí / New Delhi, což je jen část aglomerace Dillí. A pokud se týká Izraele, OSN a řada států neuznává za hlavní město Jeruzalém, ale Tel Aviv. Jde o to, že původně (v roce 1948) měl Jeruzalém být mezinárodním územím pod společnou správou Izraele a Palestiny. Izrael považuje celé město za hlavní město země, ale na východní část města si stále činí nárok palestinská samospráva.

Je to test IQ, nebo test z matematiky pro základní školu? (Jediná otázka, která se tomu vymyká, už je tu probraná jinými diskutujícími.)

Mimochodem, podle mého názoru správná odpověď na poslední otázku je "5 až 60". To, že student A má 5 různých knih a student B má taky 5 různých knih, neznamená, že student A má všechny knihy jiné než student B.

Možná by ta "správná" odpověď šla "politicky nekorektně" vysvětlit i tak, že na půl jámy netřeba muže, protože to zvládne i ženská.

Souhlasím s vámi, že přímky se (zpravidla) značí malými písmeny. Tak taky měla podle mého názoru znít správná odpověď v testu. Možnost, která se nabízí jako "správná" v testu, je odpověď na otázku "Jak označují přímky žáci ZŠ?" V učebnicích, odborných článcích apod. se skutečně značí tiskacími písmeny (kurzívou).

K definici úsečky: Definice, která je uvedena např. na Wikipedii - "Úsečka je část přímky mezi dvěma body" - mi připadá přesnější.

S tím, co píšete o značení úseček, tak úplně nesouhlasím: Např. strany trojúhelníka, což jsou evidentně úsečky, se značí buď pomocí krajních bodů, nebo malým písmenem (např. v trojúhelníku ABC můžeme stranu AB označit "c" - nebo taky "a", záleží na konvenci).

Pokud se konstrukce rovnoběžek týká, otázka opět zní: "Co je potřeba pro narýsování dvou rovnoběžek?", nikoli, co se k tomu používá na ZŠ. A domnívám se, že by to pomocí kružítka a JEDNOHO pravítka měli zvládnout i sedmáci. Je-li dána přímka q a bod P ležící mimo ni, lze postupovat např. takto (omlouvám se za ne úplně exaktní popis):

1) Kružítko nastavím tak, aby poloměr r všech kružnic, které postupně narýsujeme, byl "o něco" větší než vzdálenost P od q.

2) Narýsuji kružnici k1 se středem P a jeden z průsečíků s q označím Q.

3) Narýsuji kružnici k2 se středem Q a jeden z průsečíků s q označím R,

4) Narýsuji kružnici k3 se středem R a průsečík k3 s k1, který leží mimo q, označím S.

Protože všechny kružnice mají stejný poloměr, čtyřúhelník PQRS je kosočtverec, a tedy přímka PS je rovnoběžná s QR (tj. s q). Quod erat demonstrandum.

Doplňující otázka k poslední otázce: Která dynastie u nás panovala v době rokoka?